áek jeho vlastního zhodnoceni, zUštni, ped-
mt úel sebeurení jeho tím jedin jeho ná-
roda. více politicky hospo-
dásky opravdu silných subjekt (jichž silou do-
brota srdce kupní schopnost) ítá njeiký národ,
tím vyšší jeho technická kultura, tím více pi-
12 177
. Této innosti býti uinn služebným celý
politický hospodáský život národa, platí so-
ciální zápas bezprávných tíd kulturní snaha všech
jeho vdích subjekt. jest význam jeho dobrých jedinc,
jako prostedk jeho duchovní kultury jako úelu
jeho národní existence.
Národ, žijící jako pouhý organismus živoišný,
projevuje kulturn jen tímto vdomým chtním
samosprávných dobrých jedinc, kteí pevzali na
sebe zodpovdnost vdc, aby plod hospodá-
ství celku starali vytvoení jeho kultury, jako
duchovního spoleenství mnoha duchovních sub-
jekt objekt vzájemn národní kultue pra-
cujících. Národ mže touto cestou
vynutiti lepší špatnjší zákony, lepši špatnjší
vdce, mravn duchovn vysplejší kulturní sub-
jekty, ale vše jen jako výsledek potu svých
samosprávných, svoji duši nalezších, své lidství ve
své národní odlišnosti uvdomivších, duŠi toho
národa tvoících jedinc, kteí spolu svou soci-
áln vázanou prací representují kulturní úrove
toho národa.
Tito vdci musí snášeti živoišný odpor celku,
reflexivní pohyby organismu, jehož vitální zájmy
bud jsou jimi podporovány nebo poškozovány. V
demokratickém národ zajišuje celek tyto své
ist živelné zájmy právními správními ády
svého zákonodárství. Sebeurením jejich práce
sociáln vázaná
