už materialistití monisté v-
nují tolik pozornosti, pro Ostv^alda váhu jen
v konsekvencích: další vývoj spíše a
s vtší pravdpodobností uriti, než minulý vývoj,
pvod každého jedince, tak sporný pro materia-
listu. Tento fakt, jem. Slovo vývoj mu
proto ncúelné, ponvadž ukazuje nco hoto-
vého, minulého jemu jedná více vliv zmn-
ných pomr, umle nebo pirozen pivndný,
v budoucnosti, zmny nastávající potebné Hd-
stvu, jehož kulturní politice musí každá vda slou-
žiti.prací spojenou vysílením, ztrátou energie, s
pepracováním, únavou jako práce fysická?
Vždy konen teprve zaala vda vstupovati na
cesty nové filosofie možno bez zvláštní víry oe-
kávati úspchy jednou zahájené methcdy nej-
bližší budoucnosti.
Í34
. Vda jen tomu, aby
prorokovala svých vdomostí smr vývoje feu-
douciho podmínky jeho chtných zmn,
Kriterion správnosti tohoto vývojového smru,
ukazujícího budoucnosti, objektivní mítko vý-
voje nalézá Ostwald výši dokázané povinnosti
hospodaení zásobami vclné energie, tímto
stále ubývajícím kapitálem, který musí dostaiti
stále rostoucímu zdokonalujícímu lidstvu se
stále rostoucími zjemujícími potebami, od
jejichž splnní závisí štstí jeho. Jeho zdokonalení. Považuje dokonce projednávání tchto vý-
vojových otázek nevdecké. Již ohledem vykonanou
dosud práci dosažené krátko úspchy možno
jasno tomto poli poznání oekávati další
práce jen práce.
Vždy organismy stávající vyvíjely tomuto
složitému myšlení jednodušších fcrem duševního
svta
