Tebaže nedove-
deme samo myšlení zcela mechanicky vysvtliti,
není obtížným vidti jeho energetickou píbuznost
se zjevy ostatního svta. Tato protiva byla sesílena ješt
materialistickými marnými pokusy poíná mizeti
teprve pod vlivem energetického seskupení zku-
šenosti systém bez hypothes. Tak stává, dotek cizí ruky mívá
vtší cenu pro život monísty než jeho rozum. 1918,
.Rozumné jednáni pak takové, které každé
bžné okolnosti jest znalé následk, vdomé d-
sledk svého konání dostatek síly nekoná-
ní, odvrácení pochod škodlivých,* tak do
nejvyšších duševních pochod, nichž již podle
poteby mní reakce, tvoení pojm
opakujících zjev reakních, smyslových vje-
m, hledáním spolených vlastností, zjedno-
dušujících usnadujících systém innosti du-
ševní.
Takto jeví nám celá stupnice duševní in-
ností nejjednodušších reflex nejvyšším
výkonm filosofickým adou souvislých stále ráz-
njších úelnjších výkon mechanicky pochopi-
telných stejném základu, jímž jest princip ener-
getické transformace, který podléhá tudíž jejím
zákonm. Což není nálada odvislá
od pebytku nedostatku sil? Což není myšlení
Nezbytnost nerozumn jednati vdomím, chtním
škodlivosti sebevražda, ob, náruživost, váše —
monismus nevysvtlí.
Tisíce let psobí omyl Platonv, jímž staio
oddlení života duševního tlesného bžným
a proto nám tak tžko zvyknouti souvislost
mezi jednoduchými fysiologickými složitými du-
ševními pochody
