ČEZ Elektřina - encyklopedie energetiky

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názornýa úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách,s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českýchautorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech,schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňujívytvořit si jasnou představu o probírané tematice.

Vydal: ČEZ, a. s. Autor: ČEZ

Strana 32 z 44

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Elektrické pole mezi elektrodami připojenými ke zdroji napětízpůsobí, anionty pohybují k anodě (kladná elektroda) kationty přitahuje katoda (záporná elektroda). Zjistil, jevy, které pozoroval Galvani, způsobujedotyk dvourůznýchkovů oddělených vlhkou látkou. Nejjednodušší galvanický článek skládá z elektrolytu dvou elektrod.-224 1. Nejpoužívanějšími jsou suché Leclanchéovy články.). Anionty při dopadu anodu svůj náboj odevzdávají. Odtud pochází i název pro dnešní galvanické články. Elektrolyty Elektrolyt kapalina, které dochází ke štěpení molekul ionty záporné anionty a kladné kationty. Alessandro Volta sestrojil první elektrický článek Galvaniho počest nazval vyráběný proud proudem galvanickým. Jeho svorkové napětíje 1,5 V. Ovšem první elektrický článek možná fun­ goval mnoho století dříve. Při ponoření zinkové elektrody elektro­ lytu začne zinek rozpouštět jeho kationty nabijí elektrolyt kladně. Cu měděná elektroda, zinková elektroda, l proud, směr elektronů Palivové články Dalším druhem primárních článků jsou perspektivní palivové články. Zápornou elektrodu tvoří zin­ ková nádoba. Depolarizátor tvoří směs oxidu manganičitého s grafitem slouží odstranění účinků vodíku, jenž vylučuje uhlíkové elektrodě. Kladná elektroda mědi (Cu) záporná zinku (Zn). Poněvadž vodík, vyloučený kladné elektrodě, opět slu­ čoval snižovalo napětí článku, odstraňuje se tento nepříznivý jev depolarizátorem, kterým se elektroda obalí. letech 1780 1790 provedl Galvani mnoho pokusů s žabími stehýnky. Dnes nejvíce používají suché články, jež mají mezi elektrodami pórovitou hmotu nasycenou elektrolytem. Mylně domníval, že cukání žabích stehýnek způsobuje „živočišná“ elektřina. Někteří vědci domní­ vají, žejako elektrolyt pravděpodobně sloužila vymačkaná šťáva hroznů. Protože tak v roztoku ubývajíionty zinku, dochází novému rozpouštění zinkové elektrody. Elektrickou vo- 30 . V Leclanchéově článku probíhá nevratný děj, proto nedá nabíjet. Mezi náboji ale rovnováha a elektrolyt zůstává elektricky neutrální. Montáž suchých článků velmi jednoduchá. Vodík je izolant, kdyby pokryl anodu, narušil by funkci článku. 1. Při chemické reakci má molekula nově vzniklé sloučeniny menšíenergii než součet energií částí, nichž vznikla. Na pokusy Luigi Galvaniho navázal jiný italský fyzik Alessandro Volta (1745-1827). Elektrolyt tzv. Obdobně jako galvanických článků tedy Galvaniho „živočišná“ elektřina. Jako elektrolyt se používá kyselina sírová (H2S 04). Oxidací („spalováním“) chemických látek nich chemická energie mění energii elektrickou. iontovou vodivost, která umožňuje, elektrickém poli mezi elektro­ dami elektrolytu prochází proud. Galvanické články patří mezi primární články můžeme nich elektrický proud odebírat, aniž jsme jim předtím „dodali“. Depolarizátor látka bohatá na kyslík, jenž váže vodík vzniku vody. Mezi kladnou zápornou elektrodou objeví napětí 1,05 V. Při zředění kyseliny sírové vodou (H, O) uvolňují molekuly vody pevnou vazbu molekul kyseliny sírové, která rozštěpí kladné a záporné ionty. Některé dají opakovaně nabíjet, protože elektrochemické děje, které nich probíhají, jsou vratné. Galvanické články Galvanické články využívají chemickou reakci, při níž uvolňuje energie formě elektrického pole. Znali galvanické články skutečnějiž před počátkem našeho letopočtu? Historický elektrický článek-proslulý Voltův sloup. Suché články vlastně měly označovatjako vlhké, protože úplně bez vody elektrolyt nepůsobil. Vjednom bagdád- ském muzeu uchováván elektrický článek z období parthské říše (250 př. Svůj objev zveřejni] roku 1800 v Londýně. Výkonnější, ale také dražší než Léclanchéovy články jsou alkalické rtuťové články.Elektrochemické články Italský přírodovědec lékař Luigi Galvani (1737-1798) při pitvání žab zpozoroval (vlastně první toho všimla jeho žena), že sebou žabí stehýnka položená plechu při dotyku operačního nože škubají. Po dopadu zápornou elektrodu ní kationty doplní chybějící elektrony vznikne neutrální atom. Jestliže svorky galvanického článku při­ pojíme spotřebič, poruší rovnovážný stav, elektrony přes spotřebič odvádějí zinkové elektrody elektrodu měděnou vodík se vylučuje kladné elektrodě nebo uniká z elektrolytu. rozkladu elektrolytu dochází účinkem stejnosměrného proudu. Výhodou Leclanchéova článku nízká výrobní cena jednoduchá konstrukce. Měď roztoku kyseliny sírové rozpouští méně než zinek. Tento zdroj stejno­ směrného proudu mohl používat gal­ vanickému pozlacování různých měděných nebostříbrných nádob, šperků ajiných předmětů. Původní články byly mokré tekutým elektrolytem. Jednotlivé druhy jsou založeny různých elektrochemických systémech. Galvanické články mohou mít válcové, ploché hranaté tvary. Neutrální částice uvolněné elektrodách neustále reagují mezi sebou, elektrolytem nebo elektrodami. Elektrolytem chlorid amonný zahuštěný pastou, aby neroztékal. Sloupec stříbrných zinkových kotoučů umístěných na sobě proložených stejně velkými kotouči vlhké plsti. Použití galvanických článků velice široké, například kapesních svítilnách (monočlán­ ky, tužkové ploché baterie), rozhlasových přístrojích, elektrických zvoncích, přenosných vysílačích přijímačích, drobných přístrojích (elektrické hračky, holicí strojky, magneto­ fony, vrtačky, elektrické hodiny) atd. I e C u spotřebič + Zn h 2o Princip galvanického článku. Tímje porušena rovnováha mezi ionty vzniká síran zinečnatý, který usazuje v nádobě galvanického článku. Železná tyčinka provlečená víčkem válce ode dna víčka měděného válce izolována asfaltem. Kladnáelektroda, kterou tvoří uhlíková tyčinka,je umístěna sáčku depolarizátorem. divostelektrolytu způsobuje uspořádaný pohyb iontů. V nádobě pálené hlíny asi vysoké je umístěn vysoký válec měděného plechu. Galvanických článků existuje mnoho druhů. elektrodě zůstanou volné elektrony elektroda nabije záporně. elektrolytu vytváří rovnováha klad­ ných záporných iontů elektrolyt navenek působí jako elektricky neutrální