ČEZ Elektřina - encyklopedie energetiky

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názornýa úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách,s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českýchautorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech,schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňujívytvořit si jasnou představu o probírané tematice.

Vydal: ČEZ, a. s. Autor: ČEZ

Strana 32 z 44

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Oxidací („spalováním“) chemických látek nich chemická energie mění energii elektrickou. Protože tak v roztoku ubývajíionty zinku, dochází novému rozpouštění zinkové elektrody. rozkladu elektrolytu dochází účinkem stejnosměrného proudu. Poněvadž vodík, vyloučený kladné elektrodě, opět slu­ čoval snižovalo napětí článku, odstraňuje se tento nepříznivý jev depolarizátorem, kterým se elektroda obalí. divostelektrolytu způsobuje uspořádaný pohyb iontů. Výkonnější, ale také dražší než Léclanchéovy články jsou alkalické rtuťové články. Při chemické reakci má molekula nově vzniklé sloučeniny menšíenergii než součet energií částí, nichž vznikla.). Galvanických článků existuje mnoho druhů. Elektrické pole mezi elektrodami připojenými ke zdroji napětízpůsobí, anionty pohybují k anodě (kladná elektroda) kationty přitahuje katoda (záporná elektroda). Svůj objev zveřejni] roku 1800 v Londýně. Některé dají opakovaně nabíjet, protože elektrochemické děje, které nich probíhají, jsou vratné. Výhodou Leclanchéova článku nízká výrobní cena jednoduchá konstrukce. V Leclanchéově článku probíhá nevratný děj, proto nedá nabíjet. Nejjednodušší galvanický článek skládá z elektrolytu dvou elektrod. Nejpoužívanějšími jsou suché Leclanchéovy články. Měď roztoku kyseliny sírové rozpouští méně než zinek. Při ponoření zinkové elektrody elektro­ lytu začne zinek rozpouštět jeho kationty nabijí elektrolyt kladně. Cu měděná elektroda, zinková elektroda, l proud, směr elektronů Palivové články Dalším druhem primárních článků jsou perspektivní palivové články. Mezi kladnou zápornou elektrodou objeví napětí 1,05 V.-224 1. Elektrolytem chlorid amonný zahuštěný pastou, aby neroztékal. Použití galvanických článků velice široké, například kapesních svítilnách (monočlán­ ky, tužkové ploché baterie), rozhlasových přístrojích, elektrických zvoncích, přenosných vysílačích přijímačích, drobných přístrojích (elektrické hračky, holicí strojky, magneto­ fony, vrtačky, elektrické hodiny) atd.Elektrochemické články Italský přírodovědec lékař Luigi Galvani (1737-1798) při pitvání žab zpozoroval (vlastně první toho všimla jeho žena), že sebou žabí stehýnka položená plechu při dotyku operačního nože škubají. Jeho svorkové napětíje 1,5 V. Znali galvanické články skutečnějiž před počátkem našeho letopočtu? Historický elektrický článek-proslulý Voltův sloup. Zjistil, jevy, které pozoroval Galvani, způsobujedotyk dvourůznýchkovů oddělených vlhkou látkou. iontovou vodivost, která umožňuje, elektrickém poli mezi elektro­ dami elektrolytu prochází proud. Tento zdroj stejno­ směrného proudu mohl používat gal­ vanickému pozlacování různých měděných nebostříbrných nádob, šperků ajiných předmětů. Jestliže svorky galvanického článku při­ pojíme spotřebič, poruší rovnovážný stav, elektrony přes spotřebič odvádějí zinkové elektrody elektrodu měděnou vodík se vylučuje kladné elektrodě nebo uniká z elektrolytu. Galvanické články mohou mít válcové, ploché hranaté tvary. Neutrální částice uvolněné elektrodách neustále reagují mezi sebou, elektrolytem nebo elektrodami. letech 1780 1790 provedl Galvani mnoho pokusů s žabími stehýnky. elektrodě zůstanou volné elektrony elektroda nabije záporně. Kladnáelektroda, kterou tvoří uhlíková tyčinka,je umístěna sáčku depolarizátorem. Elektrickou vo- 30 . Elektrolyty Elektrolyt kapalina, které dochází ke štěpení molekul ionty záporné anionty a kladné kationty. Dnes nejvíce používají suché články, jež mají mezi elektrodami pórovitou hmotu nasycenou elektrolytem. Kladná elektroda mědi (Cu) záporná zinku (Zn). Vodík je izolant, kdyby pokryl anodu, narušil by funkci článku. Jednotlivé druhy jsou založeny různých elektrochemických systémech. Galvanické články Galvanické články využívají chemickou reakci, při níž uvolňuje energie formě elektrického pole. Vjednom bagdád- ském muzeu uchováván elektrický článek z období parthské říše (250 př. Odtud pochází i název pro dnešní galvanické články. Tímje porušena rovnováha mezi ionty vzniká síran zinečnatý, který usazuje v nádobě galvanického článku. Alessandro Volta sestrojil první elektrický článek Galvaniho počest nazval vyráběný proud proudem galvanickým. elektrolytu vytváří rovnováha klad­ ných záporných iontů elektrolyt navenek působí jako elektricky neutrální. Zápornou elektrodu tvoří zin­ ková nádoba. Železná tyčinka provlečená víčkem válce ode dna víčka měděného válce izolována asfaltem. Depolarizátor tvoří směs oxidu manganičitého s grafitem slouží odstranění účinků vodíku, jenž vylučuje uhlíkové elektrodě. Anionty při dopadu anodu svůj náboj odevzdávají. Elektrolyt tzv. Jako elektrolyt se používá kyselina sírová (H2S 04). Obdobně jako galvanických článků tedy Galvaniho „živočišná“ elektřina. Někteří vědci domní­ vají, žejako elektrolyt pravděpodobně sloužila vymačkaná šťáva hroznů. Ovšem první elektrický článek možná fun­ goval mnoho století dříve. Depolarizátor látka bohatá na kyslík, jenž váže vodík vzniku vody. Suché články vlastně měly označovatjako vlhké, protože úplně bez vody elektrolyt nepůsobil. I e C u spotřebič + Zn h 2o Princip galvanického článku. Sloupec stříbrných zinkových kotoučů umístěných na sobě proložených stejně velkými kotouči vlhké plsti. Mylně domníval, že cukání žabích stehýnek způsobuje „živočišná“ elektřina. Mezi náboji ale rovnováha a elektrolyt zůstává elektricky neutrální. 1. Montáž suchých článků velmi jednoduchá. Na pokusy Luigi Galvaniho navázal jiný italský fyzik Alessandro Volta (1745-1827). Při zředění kyseliny sírové vodou (H, O) uvolňují molekuly vody pevnou vazbu molekul kyseliny sírové, která rozštěpí kladné a záporné ionty. Původní články byly mokré tekutým elektrolytem. Po dopadu zápornou elektrodu ní kationty doplní chybějící elektrony vznikne neutrální atom. V nádobě pálené hlíny asi vysoké je umístěn vysoký válec měděného plechu. Galvanické články patří mezi primární články můžeme nich elektrický proud odebírat, aniž jsme jim předtím „dodali“