První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názornýa úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách,s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českýchautorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech,schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňujívytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Měď roztoku kyseliny sírové rozpouští
méně než zinek. Oxidací
(„spalováním“) chemických látek nich
chemická energie mění energii elektrickou. Mylně domníval, že
cukání žabích stehýnek způsobuje „živočišná“
elektřina.
Elektrické pole mezi elektrodami připojenými
ke zdroji napětízpůsobí, anionty pohybují
k anodě (kladná elektroda) kationty přitahuje
katoda (záporná elektroda). Suché
články vlastně měly označovatjako vlhké,
protože úplně bez vody elektrolyt nepůsobil.
Galvanické články
Galvanické články využívají chemickou
reakci, při níž uvolňuje energie formě
elektrického pole.
Nejpoužívanějšími jsou suché Leclanchéovy
články.
Zjistil, jevy, které pozoroval Galvani,
způsobujedotyk dvourůznýchkovů oddělených
vlhkou látkou.-224 1.
Po dopadu zápornou elektrodu ní
kationty doplní chybějící elektrony vznikne
neutrální atom. Výkonnější,
ale také dražší než Léclanchéovy články jsou
alkalické rtuťové články. Při zředění kyseliny sírové vodou (H, O)
uvolňují molekuly vody pevnou vazbu molekul
kyseliny sírové, která rozštěpí kladné
a záporné ionty.Elektrochemické články
Italský přírodovědec lékař Luigi Galvani
(1737-1798) při pitvání žab zpozoroval
(vlastně první toho všimla jeho žena), že
sebou žabí stehýnka položená plechu při
dotyku operačního nože škubají.
divostelektrolytu způsobuje uspořádaný pohyb
iontů.
Jednotlivé druhy jsou založeny různých
elektrochemických systémech.).
Původní články byly mokré tekutým
elektrolytem. Vjednom bagdád-
ském muzeu uchováván elektrický článek
z období parthské říše (250 př. Kladná
elektroda mědi (Cu) záporná zinku
(Zn). Elektrickou vo-
30
.
V Leclanchéově článku probíhá nevratný děj,
proto nedá nabíjet.
Na pokusy Luigi Galvaniho navázal jiný
italský fyzik Alessandro Volta (1745-1827). elektrodě zůstanou
volné elektrony elektroda nabije záporně. Tímje porušena rovnováha mezi
ionty vzniká síran zinečnatý, který usazuje
v nádobě galvanického článku. Odtud pochází
i název pro dnešní galvanické články. Montáž
suchých článků velmi jednoduchá.
Cu měděná elektroda, zinková elektroda,
l proud, směr elektronů
Palivové články
Dalším druhem primárních článků jsou
perspektivní palivové články. Při chemické reakci má
molekula nově vzniklé sloučeniny menšíenergii
než součet energií částí, nichž vznikla.
Galvanických článků existuje mnoho druhů. Neutrální částice
uvolněné elektrodách neustále reagují mezi
sebou, elektrolytem nebo elektrodami. Poněvadž vodík,
vyloučený kladné elektrodě, opět slu
čoval snižovalo napětí článku, odstraňuje
se tento nepříznivý jev depolarizátorem, kterým
se elektroda obalí. Někteří vědci domní
vají, žejako elektrolyt pravděpodobně sloužila
vymačkaná šťáva hroznů.
Použití galvanických článků velice široké,
například kapesních svítilnách (monočlán
ky, tužkové ploché baterie), rozhlasových
přístrojích, elektrických zvoncích, přenosných
vysílačích přijímačích, drobných přístrojích
(elektrické hračky, holicí strojky, magneto
fony, vrtačky, elektrické hodiny) atd.
Obdobně jako galvanických článků tedy
Galvaniho „živočišná“ elektřina. Tento zdroj stejno
směrného proudu mohl používat gal
vanickému pozlacování různých měděných
nebostříbrných nádob, šperků ajiných předmětů.
Ovšem první elektrický článek možná fun
goval mnoho století dříve.
Elektrolyt tzv. Protože tak
v roztoku ubývajíionty zinku, dochází novému
rozpouštění zinkové elektrody.
Sloupec stříbrných zinkových kotoučů umístěných
na sobě proložených stejně velkými kotouči vlhké
plsti. Elektrolytem chlorid amonný
zahuštěný pastou, aby neroztékal. Jeho svorkové napětíje 1,5 V. rozkladu elektrolytu
dochází účinkem stejnosměrného proudu.
Jestliže svorky galvanického článku při
pojíme spotřebič, poruší rovnovážný stav,
elektrony přes spotřebič odvádějí zinkové
elektrody elektrodu měděnou vodík se
vylučuje kladné elektrodě nebo uniká
z elektrolytu. Zápornou elektrodu tvoří zin
ková nádoba. Dnes nejvíce používají suché
články, jež mají mezi elektrodami pórovitou
hmotu nasycenou elektrolytem.
Některé dají opakovaně nabíjet, protože
elektrochemické děje, které nich probíhají,
jsou vratné. Mezi náboji ale rovnováha
a elektrolyt zůstává elektricky neutrální. iontovou vodivost, která
umožňuje, elektrickém poli mezi elektro
dami elektrolytu prochází proud. elektrolytu vytváří rovnováha klad
ných záporných iontů elektrolyt navenek
působí jako elektricky neutrální. Galvanické články
mohou mít válcové, ploché hranaté tvary.
Depolarizátor tvoří směs oxidu manganičitého
s grafitem slouží odstranění účinků vodíku,
jenž vylučuje uhlíkové elektrodě.
V nádobě pálené hlíny asi vysoké je
umístěn vysoký válec měděného
plechu.
Při ponoření zinkové elektrody elektro
lytu začne zinek rozpouštět jeho kationty
nabijí elektrolyt kladně.
Znali galvanické články skutečnějiž před počátkem
našeho letopočtu?
Historický elektrický článek-proslulý Voltův sloup. Výhodou Leclanchéova
článku nízká výrobní cena jednoduchá
konstrukce. Jako elektrolyt se
používá kyselina sírová (H2S 04). Kladnáelektroda, kterou tvoří uhlíková
tyčinka,je umístěna sáčku depolarizátorem. Depolarizátor látka bohatá
na kyslík, jenž váže vodík vzniku vody.
Elektrolyty
Elektrolyt kapalina, které dochází ke
štěpení molekul ionty záporné anionty
a kladné kationty. letech
1780 1790 provedl Galvani mnoho pokusů
s žabími stehýnky.
Galvanické články patří mezi primární
články můžeme nich elektrický proud
odebírat, aniž jsme jim předtím „dodali“. 1.
Nejjednodušší galvanický článek skládá
z elektrolytu dvou elektrod.
Alessandro Volta sestrojil první elektrický
článek Galvaniho počest nazval vyráběný
proud proudem galvanickým. Železná tyčinka provlečená víčkem
válce ode dna víčka měděného válce
izolována asfaltem. Mezi kladnou zápornou
elektrodou objeví napětí 1,05 V. Svůj objev zveřejni] roku 1800
v Londýně. Anionty při dopadu anodu
svůj náboj odevzdávají.
I e
C u
spotřebič
+
Zn
h 2o
Princip galvanického článku. Vodík
je izolant, kdyby pokryl anodu, narušil by
funkci článku
