ČEZ Elektřina - encyklopedie energetiky

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názornýa úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách,s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českýchautorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech,schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňujívytvořit si jasnou představu o probírané tematice.

Vydal: ČEZ, a. s. Autor: ČEZ

Strana 32 z 44

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
). Znali galvanické články skutečnějiž před počátkem našeho letopočtu? Historický elektrický článek-proslulý Voltův sloup. Při chemické reakci má molekula nově vzniklé sloučeniny menšíenergii než součet energií částí, nichž vznikla. elektrolytu vytváří rovnováha klad­ ných záporných iontů elektrolyt navenek působí jako elektricky neutrální. Měď roztoku kyseliny sírové rozpouští méně než zinek. divostelektrolytu způsobuje uspořádaný pohyb iontů. Poněvadž vodík, vyloučený kladné elektrodě, opět slu­ čoval snižovalo napětí článku, odstraňuje se tento nepříznivý jev depolarizátorem, kterým se elektroda obalí. Galvanických článků existuje mnoho druhů. Některé dají opakovaně nabíjet, protože elektrochemické děje, které nich probíhají, jsou vratné.-224 1. Při ponoření zinkové elektrody elektro­ lytu začne zinek rozpouštět jeho kationty nabijí elektrolyt kladně. letech 1780 1790 provedl Galvani mnoho pokusů s žabími stehýnky. rozkladu elektrolytu dochází účinkem stejnosměrného proudu. Kladná elektroda mědi (Cu) záporná zinku (Zn). Elektrolyt tzv. Nejpoužívanějšími jsou suché Leclanchéovy články. Použití galvanických článků velice široké, například kapesních svítilnách (monočlán­ ky, tužkové ploché baterie), rozhlasových přístrojích, elektrických zvoncích, přenosných vysílačích přijímačích, drobných přístrojích (elektrické hračky, holicí strojky, magneto­ fony, vrtačky, elektrické hodiny) atd. Kladnáelektroda, kterou tvoří uhlíková tyčinka,je umístěna sáčku depolarizátorem. Po dopadu zápornou elektrodu ní kationty doplní chybějící elektrony vznikne neutrální atom. Jestliže svorky galvanického článku při­ pojíme spotřebič, poruší rovnovážný stav, elektrony přes spotřebič odvádějí zinkové elektrody elektrodu měděnou vodík se vylučuje kladné elektrodě nebo uniká z elektrolytu. Jako elektrolyt se používá kyselina sírová (H2S 04).Elektrochemické články Italský přírodovědec lékař Luigi Galvani (1737-1798) při pitvání žab zpozoroval (vlastně první toho všimla jeho žena), že sebou žabí stehýnka položená plechu při dotyku operačního nože škubají. Galvanické články mohou mít válcové, ploché hranaté tvary. Elektrolyty Elektrolyt kapalina, které dochází ke štěpení molekul ionty záporné anionty a kladné kationty. Depolarizátor tvoří směs oxidu manganičitého s grafitem slouží odstranění účinků vodíku, jenž vylučuje uhlíkové elektrodě. I e C u spotřebič + Zn h 2o Princip galvanického článku. Sloupec stříbrných zinkových kotoučů umístěných na sobě proložených stejně velkými kotouči vlhké plsti. V Leclanchéově článku probíhá nevratný děj, proto nedá nabíjet. Jeho svorkové napětíje 1,5 V. Někteří vědci domní­ vají, žejako elektrolyt pravděpodobně sloužila vymačkaná šťáva hroznů. Suché články vlastně měly označovatjako vlhké, protože úplně bez vody elektrolyt nepůsobil. Dnes nejvíce používají suché články, jež mají mezi elektrodami pórovitou hmotu nasycenou elektrolytem. Elektrolytem chlorid amonný zahuštěný pastou, aby neroztékal. Montáž suchých článků velmi jednoduchá. 1. Cu měděná elektroda, zinková elektroda, l proud, směr elektronů Palivové články Dalším druhem primárních článků jsou perspektivní palivové články. Vodík je izolant, kdyby pokryl anodu, narušil by funkci článku. Tímje porušena rovnováha mezi ionty vzniká síran zinečnatý, který usazuje v nádobě galvanického článku. Neutrální částice uvolněné elektrodách neustále reagují mezi sebou, elektrolytem nebo elektrodami. Výkonnější, ale také dražší než Léclanchéovy články jsou alkalické rtuťové články. Galvanické články patří mezi primární články můžeme nich elektrický proud odebírat, aniž jsme jim předtím „dodali“. Nejjednodušší galvanický článek skládá z elektrolytu dvou elektrod. Zjistil, jevy, které pozoroval Galvani, způsobujedotyk dvourůznýchkovů oddělených vlhkou látkou. Galvanické články Galvanické články využívají chemickou reakci, při níž uvolňuje energie formě elektrického pole. Mezi kladnou zápornou elektrodou objeví napětí 1,05 V. Mezi náboji ale rovnováha a elektrolyt zůstává elektricky neutrální. V nádobě pálené hlíny asi vysoké je umístěn vysoký válec měděného plechu. Alessandro Volta sestrojil první elektrický článek Galvaniho počest nazval vyráběný proud proudem galvanickým. elektrodě zůstanou volné elektrony elektroda nabije záporně. Jednotlivé druhy jsou založeny různých elektrochemických systémech. Mylně domníval, že cukání žabích stehýnek způsobuje „živočišná“ elektřina. Depolarizátor látka bohatá na kyslík, jenž váže vodík vzniku vody. Zápornou elektrodu tvoří zin­ ková nádoba. Elektrické pole mezi elektrodami připojenými ke zdroji napětízpůsobí, anionty pohybují k anodě (kladná elektroda) kationty přitahuje katoda (záporná elektroda). Na pokusy Luigi Galvaniho navázal jiný italský fyzik Alessandro Volta (1745-1827). Svůj objev zveřejni] roku 1800 v Londýně. Anionty při dopadu anodu svůj náboj odevzdávají. Elektrickou vo- 30 . Tento zdroj stejno­ směrného proudu mohl používat gal­ vanickému pozlacování různých měděných nebostříbrných nádob, šperků ajiných předmětů. Obdobně jako galvanických článků tedy Galvaniho „živočišná“ elektřina. Výhodou Leclanchéova článku nízká výrobní cena jednoduchá konstrukce. Protože tak v roztoku ubývajíionty zinku, dochází novému rozpouštění zinkové elektrody. Původní články byly mokré tekutým elektrolytem. Vjednom bagdád- ském muzeu uchováván elektrický článek z období parthské říše (250 př. Odtud pochází i název pro dnešní galvanické články. Oxidací („spalováním“) chemických látek nich chemická energie mění energii elektrickou. iontovou vodivost, která umožňuje, elektrickém poli mezi elektro­ dami elektrolytu prochází proud. Při zředění kyseliny sírové vodou (H, O) uvolňují molekuly vody pevnou vazbu molekul kyseliny sírové, která rozštěpí kladné a záporné ionty. Železná tyčinka provlečená víčkem válce ode dna víčka měděného válce izolována asfaltem. Ovšem první elektrický článek možná fun­ goval mnoho století dříve