ČEZ Elektřina - encyklopedie energetiky

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názornýa úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách,s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českýchautorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech,schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňujívytvořit si jasnou představu o probírané tematice.

Vydal: ČEZ, a. s. Autor: ČEZ

Strana 32 z 44

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Původní články byly mokré tekutým elektrolytem. elektrodě zůstanou volné elektrony elektroda nabije záporně. Obdobně jako galvanických článků tedy Galvaniho „živočišná“ elektřina. Odtud pochází i název pro dnešní galvanické články. Galvanické články Galvanické články využívají chemickou reakci, při níž uvolňuje energie formě elektrického pole. I e C u spotřebič + Zn h 2o Princip galvanického článku. rozkladu elektrolytu dochází účinkem stejnosměrného proudu. Po dopadu zápornou elektrodu ní kationty doplní chybějící elektrony vznikne neutrální atom. Kladnáelektroda, kterou tvoří uhlíková tyčinka,je umístěna sáčku depolarizátorem. Nejjednodušší galvanický článek skládá z elektrolytu dvou elektrod.-224 1. Protože tak v roztoku ubývajíionty zinku, dochází novému rozpouštění zinkové elektrody. Anionty při dopadu anodu svůj náboj odevzdávají. Při chemické reakci má molekula nově vzniklé sloučeniny menšíenergii než součet energií částí, nichž vznikla. Měď roztoku kyseliny sírové rozpouští méně než zinek. Při ponoření zinkové elektrody elektro­ lytu začne zinek rozpouštět jeho kationty nabijí elektrolyt kladně. Elektrolytem chlorid amonný zahuštěný pastou, aby neroztékal.Elektrochemické články Italský přírodovědec lékař Luigi Galvani (1737-1798) při pitvání žab zpozoroval (vlastně první toho všimla jeho žena), že sebou žabí stehýnka položená plechu při dotyku operačního nože škubají. letech 1780 1790 provedl Galvani mnoho pokusů s žabími stehýnky. Dnes nejvíce používají suché články, jež mají mezi elektrodami pórovitou hmotu nasycenou elektrolytem. Při zředění kyseliny sírové vodou (H, O) uvolňují molekuly vody pevnou vazbu molekul kyseliny sírové, která rozštěpí kladné a záporné ionty. Montáž suchých článků velmi jednoduchá. Výhodou Leclanchéova článku nízká výrobní cena jednoduchá konstrukce. Mezi náboji ale rovnováha a elektrolyt zůstává elektricky neutrální. Na pokusy Luigi Galvaniho navázal jiný italský fyzik Alessandro Volta (1745-1827). Použití galvanických článků velice široké, například kapesních svítilnách (monočlán­ ky, tužkové ploché baterie), rozhlasových přístrojích, elektrických zvoncích, přenosných vysílačích přijímačích, drobných přístrojích (elektrické hračky, holicí strojky, magneto­ fony, vrtačky, elektrické hodiny) atd. divostelektrolytu způsobuje uspořádaný pohyb iontů. Elektrolyt tzv. Jednotlivé druhy jsou založeny různých elektrochemických systémech. Jestliže svorky galvanického článku při­ pojíme spotřebič, poruší rovnovážný stav, elektrony přes spotřebič odvádějí zinkové elektrody elektrodu měděnou vodík se vylučuje kladné elektrodě nebo uniká z elektrolytu. Některé dají opakovaně nabíjet, protože elektrochemické děje, které nich probíhají, jsou vratné. Zápornou elektrodu tvoří zin­ ková nádoba. Znali galvanické články skutečnějiž před počátkem našeho letopočtu? Historický elektrický článek-proslulý Voltův sloup. Galvanické články mohou mít válcové, ploché hranaté tvary. Mylně domníval, že cukání žabích stehýnek způsobuje „živočišná“ elektřina. Galvanických článků existuje mnoho druhů. Depolarizátor látka bohatá na kyslík, jenž váže vodík vzniku vody. Kladná elektroda mědi (Cu) záporná zinku (Zn). Oxidací („spalováním“) chemických látek nich chemická energie mění energii elektrickou. Cu měděná elektroda, zinková elektroda, l proud, směr elektronů Palivové články Dalším druhem primárních článků jsou perspektivní palivové články. Vjednom bagdád- ském muzeu uchováván elektrický článek z období parthské říše (250 př. Elektrické pole mezi elektrodami připojenými ke zdroji napětízpůsobí, anionty pohybují k anodě (kladná elektroda) kationty přitahuje katoda (záporná elektroda). Elektrickou vo- 30 . Vodík je izolant, kdyby pokryl anodu, narušil by funkci článku. Galvanické články patří mezi primární články můžeme nich elektrický proud odebírat, aniž jsme jim předtím „dodali“. Nejpoužívanějšími jsou suché Leclanchéovy články. V nádobě pálené hlíny asi vysoké je umístěn vysoký válec měděného plechu. Železná tyčinka provlečená víčkem válce ode dna víčka měděného válce izolována asfaltem. 1. Mezi kladnou zápornou elektrodou objeví napětí 1,05 V. elektrolytu vytváří rovnováha klad­ ných záporných iontů elektrolyt navenek působí jako elektricky neutrální. Elektrolyty Elektrolyt kapalina, které dochází ke štěpení molekul ionty záporné anionty a kladné kationty. Jeho svorkové napětíje 1,5 V. Svůj objev zveřejni] roku 1800 v Londýně.). Poněvadž vodík, vyloučený kladné elektrodě, opět slu­ čoval snižovalo napětí článku, odstraňuje se tento nepříznivý jev depolarizátorem, kterým se elektroda obalí. Někteří vědci domní­ vají, žejako elektrolyt pravděpodobně sloužila vymačkaná šťáva hroznů. Suché články vlastně měly označovatjako vlhké, protože úplně bez vody elektrolyt nepůsobil. Zjistil, jevy, které pozoroval Galvani, způsobujedotyk dvourůznýchkovů oddělených vlhkou látkou. Výkonnější, ale také dražší než Léclanchéovy články jsou alkalické rtuťové články. Tímje porušena rovnováha mezi ionty vzniká síran zinečnatý, který usazuje v nádobě galvanického článku. V Leclanchéově článku probíhá nevratný děj, proto nedá nabíjet. iontovou vodivost, která umožňuje, elektrickém poli mezi elektro­ dami elektrolytu prochází proud. Jako elektrolyt se používá kyselina sírová (H2S 04). Tento zdroj stejno­ směrného proudu mohl používat gal­ vanickému pozlacování různých měděných nebostříbrných nádob, šperků ajiných předmětů. Alessandro Volta sestrojil první elektrický článek Galvaniho počest nazval vyráběný proud proudem galvanickým. Ovšem první elektrický článek možná fun­ goval mnoho století dříve. Sloupec stříbrných zinkových kotoučů umístěných na sobě proložených stejně velkými kotouči vlhké plsti. Neutrální částice uvolněné elektrodách neustále reagují mezi sebou, elektrolytem nebo elektrodami. Depolarizátor tvoří směs oxidu manganičitého s grafitem slouží odstranění účinků vodíku, jenž vylučuje uhlíkové elektrodě