ČEZ Elektřina - encyklopedie energetiky

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názornýa úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách,s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českýchautorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech,schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňujívytvořit si jasnou představu o probírané tematice.

Vydal: ČEZ, a. s. Autor: ČEZ

Strana 32 z 44

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Elektrickou vo- 30 . Při zředění kyseliny sírové vodou (H, O) uvolňují molekuly vody pevnou vazbu molekul kyseliny sírové, která rozštěpí kladné a záporné ionty. Jako elektrolyt se používá kyselina sírová (H2S 04). Měď roztoku kyseliny sírové rozpouští méně než zinek. Kladnáelektroda, kterou tvoří uhlíková tyčinka,je umístěna sáčku depolarizátorem. Neutrální částice uvolněné elektrodách neustále reagují mezi sebou, elektrolytem nebo elektrodami. Při ponoření zinkové elektrody elektro­ lytu začne zinek rozpouštět jeho kationty nabijí elektrolyt kladně.). Svůj objev zveřejni] roku 1800 v Londýně. rozkladu elektrolytu dochází účinkem stejnosměrného proudu. Galvanické články patří mezi primární články můžeme nich elektrický proud odebírat, aniž jsme jim předtím „dodali“. V nádobě pálené hlíny asi vysoké je umístěn vysoký válec měděného plechu. Alessandro Volta sestrojil první elektrický článek Galvaniho počest nazval vyráběný proud proudem galvanickým. iontovou vodivost, která umožňuje, elektrickém poli mezi elektro­ dami elektrolytu prochází proud. Elektrické pole mezi elektrodami připojenými ke zdroji napětízpůsobí, anionty pohybují k anodě (kladná elektroda) kationty přitahuje katoda (záporná elektroda). letech 1780 1790 provedl Galvani mnoho pokusů s žabími stehýnky. Původní články byly mokré tekutým elektrolytem. Sloupec stříbrných zinkových kotoučů umístěných na sobě proložených stejně velkými kotouči vlhké plsti. elektrodě zůstanou volné elektrony elektroda nabije záporně. Výhodou Leclanchéova článku nízká výrobní cena jednoduchá konstrukce. Zápornou elektrodu tvoří zin­ ková nádoba. Mezi náboji ale rovnováha a elektrolyt zůstává elektricky neutrální. Znali galvanické články skutečnějiž před počátkem našeho letopočtu? Historický elektrický článek-proslulý Voltův sloup. Při chemické reakci má molekula nově vzniklé sloučeniny menšíenergii než součet energií částí, nichž vznikla. Železná tyčinka provlečená víčkem válce ode dna víčka měděného válce izolována asfaltem. divostelektrolytu způsobuje uspořádaný pohyb iontů. Jeho svorkové napětíje 1,5 V. Kladná elektroda mědi (Cu) záporná zinku (Zn). Tento zdroj stejno­ směrného proudu mohl používat gal­ vanickému pozlacování různých měděných nebostříbrných nádob, šperků ajiných předmětů. Výkonnější, ale také dražší než Léclanchéovy články jsou alkalické rtuťové články. Depolarizátor tvoří směs oxidu manganičitého s grafitem slouží odstranění účinků vodíku, jenž vylučuje uhlíkové elektrodě. Tímje porušena rovnováha mezi ionty vzniká síran zinečnatý, který usazuje v nádobě galvanického článku. Ovšem první elektrický článek možná fun­ goval mnoho století dříve. Dnes nejvíce používají suché články, jež mají mezi elektrodami pórovitou hmotu nasycenou elektrolytem. Galvanické články mohou mít válcové, ploché hranaté tvary. Elektrolyty Elektrolyt kapalina, které dochází ke štěpení molekul ionty záporné anionty a kladné kationty. Mylně domníval, že cukání žabích stehýnek způsobuje „živočišná“ elektřina. Jednotlivé druhy jsou založeny různých elektrochemických systémech. Zjistil, jevy, které pozoroval Galvani, způsobujedotyk dvourůznýchkovů oddělených vlhkou látkou.-224 1.Elektrochemické články Italský přírodovědec lékař Luigi Galvani (1737-1798) při pitvání žab zpozoroval (vlastně první toho všimla jeho žena), že sebou žabí stehýnka položená plechu při dotyku operačního nože škubají. Někteří vědci domní­ vají, žejako elektrolyt pravděpodobně sloužila vymačkaná šťáva hroznů. Oxidací („spalováním“) chemických látek nich chemická energie mění energii elektrickou. V Leclanchéově článku probíhá nevratný děj, proto nedá nabíjet. Protože tak v roztoku ubývajíionty zinku, dochází novému rozpouštění zinkové elektrody. Suché články vlastně měly označovatjako vlhké, protože úplně bez vody elektrolyt nepůsobil. Poněvadž vodík, vyloučený kladné elektrodě, opět slu­ čoval snižovalo napětí článku, odstraňuje se tento nepříznivý jev depolarizátorem, kterým se elektroda obalí. Odtud pochází i název pro dnešní galvanické články. Galvanické články Galvanické články využívají chemickou reakci, při níž uvolňuje energie formě elektrického pole. Cu měděná elektroda, zinková elektroda, l proud, směr elektronů Palivové články Dalším druhem primárních článků jsou perspektivní palivové články. Galvanických článků existuje mnoho druhů. Elektrolyt tzv. Jestliže svorky galvanického článku při­ pojíme spotřebič, poruší rovnovážný stav, elektrony přes spotřebič odvádějí zinkové elektrody elektrodu měděnou vodík se vylučuje kladné elektrodě nebo uniká z elektrolytu. I e C u spotřebič + Zn h 2o Princip galvanického článku. Vodík je izolant, kdyby pokryl anodu, narušil by funkci článku. 1. Některé dají opakovaně nabíjet, protože elektrochemické děje, které nich probíhají, jsou vratné. Mezi kladnou zápornou elektrodou objeví napětí 1,05 V. Na pokusy Luigi Galvaniho navázal jiný italský fyzik Alessandro Volta (1745-1827). Anionty při dopadu anodu svůj náboj odevzdávají. Nejpoužívanějšími jsou suché Leclanchéovy články. Elektrolytem chlorid amonný zahuštěný pastou, aby neroztékal. Montáž suchých článků velmi jednoduchá. elektrolytu vytváří rovnováha klad­ ných záporných iontů elektrolyt navenek působí jako elektricky neutrální. Vjednom bagdád- ském muzeu uchováván elektrický článek z období parthské říše (250 př. Obdobně jako galvanických článků tedy Galvaniho „živočišná“ elektřina. Použití galvanických článků velice široké, například kapesních svítilnách (monočlán­ ky, tužkové ploché baterie), rozhlasových přístrojích, elektrických zvoncích, přenosných vysílačích přijímačích, drobných přístrojích (elektrické hračky, holicí strojky, magneto­ fony, vrtačky, elektrické hodiny) atd. Po dopadu zápornou elektrodu ní kationty doplní chybějící elektrony vznikne neutrální atom. Nejjednodušší galvanický článek skládá z elektrolytu dvou elektrod. Depolarizátor látka bohatá na kyslík, jenž váže vodík vzniku vody