ČEZ Elektřina - encyklopedie energetiky

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názornýa úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách,s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českýchautorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech,schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňujívytvořit si jasnou představu o probírané tematice.

Vydal: ČEZ, a. s. Autor: ČEZ

Strana 32 z 44

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Elektrolytem chlorid amonný zahuštěný pastou, aby neroztékal. Anionty při dopadu anodu svůj náboj odevzdávají. Ovšem první elektrický článek možná fun­ goval mnoho století dříve. Kladnáelektroda, kterou tvoří uhlíková tyčinka,je umístěna sáčku depolarizátorem. Tento zdroj stejno­ směrného proudu mohl používat gal­ vanickému pozlacování různých měděných nebostříbrných nádob, šperků ajiných předmětů. Galvanické články mohou mít válcové, ploché hranaté tvary. Elektrické pole mezi elektrodami připojenými ke zdroji napětízpůsobí, anionty pohybují k anodě (kladná elektroda) kationty přitahuje katoda (záporná elektroda). elektrolytu vytváří rovnováha klad­ ných záporných iontů elektrolyt navenek působí jako elektricky neutrální. Elektrickou vo- 30 . rozkladu elektrolytu dochází účinkem stejnosměrného proudu. Depolarizátor látka bohatá na kyslík, jenž váže vodík vzniku vody. Neutrální částice uvolněné elektrodách neustále reagují mezi sebou, elektrolytem nebo elektrodami. Depolarizátor tvoří směs oxidu manganičitého s grafitem slouží odstranění účinků vodíku, jenž vylučuje uhlíkové elektrodě. Tímje porušena rovnováha mezi ionty vzniká síran zinečnatý, který usazuje v nádobě galvanického článku. Mylně domníval, že cukání žabích stehýnek způsobuje „živočišná“ elektřina. V nádobě pálené hlíny asi vysoké je umístěn vysoký válec měděného plechu. Obdobně jako galvanických článků tedy Galvaniho „živočišná“ elektřina. Suché články vlastně měly označovatjako vlhké, protože úplně bez vody elektrolyt nepůsobil. iontovou vodivost, která umožňuje, elektrickém poli mezi elektro­ dami elektrolytu prochází proud. divostelektrolytu způsobuje uspořádaný pohyb iontů. Odtud pochází i název pro dnešní galvanické články. Použití galvanických článků velice široké, například kapesních svítilnách (monočlán­ ky, tužkové ploché baterie), rozhlasových přístrojích, elektrických zvoncích, přenosných vysílačích přijímačích, drobných přístrojích (elektrické hračky, holicí strojky, magneto­ fony, vrtačky, elektrické hodiny) atd. Jestliže svorky galvanického článku při­ pojíme spotřebič, poruší rovnovážný stav, elektrony přes spotřebič odvádějí zinkové elektrody elektrodu měděnou vodík se vylučuje kladné elektrodě nebo uniká z elektrolytu. Měď roztoku kyseliny sírové rozpouští méně než zinek.). elektrodě zůstanou volné elektrony elektroda nabije záporně. Alessandro Volta sestrojil první elektrický článek Galvaniho počest nazval vyráběný proud proudem galvanickým. Elektrolyt tzv. letech 1780 1790 provedl Galvani mnoho pokusů s žabími stehýnky. V Leclanchéově článku probíhá nevratný děj, proto nedá nabíjet. Poněvadž vodík, vyloučený kladné elektrodě, opět slu­ čoval snižovalo napětí článku, odstraňuje se tento nepříznivý jev depolarizátorem, kterým se elektroda obalí. Výhodou Leclanchéova článku nízká výrobní cena jednoduchá konstrukce. Oxidací („spalováním“) chemických látek nich chemická energie mění energii elektrickou. Protože tak v roztoku ubývajíionty zinku, dochází novému rozpouštění zinkové elektrody. Nejjednodušší galvanický článek skládá z elektrolytu dvou elektrod. Elektrolyty Elektrolyt kapalina, které dochází ke štěpení molekul ionty záporné anionty a kladné kationty. Montáž suchých článků velmi jednoduchá. Mezi náboji ale rovnováha a elektrolyt zůstává elektricky neutrální. Výkonnější, ale také dražší než Léclanchéovy články jsou alkalické rtuťové články. Vjednom bagdád- ském muzeu uchováván elektrický článek z období parthské říše (250 př. Původní články byly mokré tekutým elektrolytem. Svůj objev zveřejni] roku 1800 v Londýně. Při zředění kyseliny sírové vodou (H, O) uvolňují molekuly vody pevnou vazbu molekul kyseliny sírové, která rozštěpí kladné a záporné ionty. Některé dají opakovaně nabíjet, protože elektrochemické děje, které nich probíhají, jsou vratné. Železná tyčinka provlečená víčkem válce ode dna víčka měděného válce izolována asfaltem. Galvanických článků existuje mnoho druhů. Při chemické reakci má molekula nově vzniklé sloučeniny menšíenergii než součet energií částí, nichž vznikla.Elektrochemické články Italský přírodovědec lékař Luigi Galvani (1737-1798) při pitvání žab zpozoroval (vlastně první toho všimla jeho žena), že sebou žabí stehýnka položená plechu při dotyku operačního nože škubají. Mezi kladnou zápornou elektrodou objeví napětí 1,05 V. Dnes nejvíce používají suché články, jež mají mezi elektrodami pórovitou hmotu nasycenou elektrolytem. Cu měděná elektroda, zinková elektroda, l proud, směr elektronů Palivové články Dalším druhem primárních článků jsou perspektivní palivové články. Jednotlivé druhy jsou založeny různých elektrochemických systémech. Někteří vědci domní­ vají, žejako elektrolyt pravděpodobně sloužila vymačkaná šťáva hroznů. Po dopadu zápornou elektrodu ní kationty doplní chybějící elektrony vznikne neutrální atom. Na pokusy Luigi Galvaniho navázal jiný italský fyzik Alessandro Volta (1745-1827). Nejpoužívanějšími jsou suché Leclanchéovy články. Znali galvanické články skutečnějiž před počátkem našeho letopočtu? Historický elektrický článek-proslulý Voltův sloup. Kladná elektroda mědi (Cu) záporná zinku (Zn). Galvanické články Galvanické články využívají chemickou reakci, při níž uvolňuje energie formě elektrického pole. I e C u spotřebič + Zn h 2o Princip galvanického článku. Zjistil, jevy, které pozoroval Galvani, způsobujedotyk dvourůznýchkovů oddělených vlhkou látkou. 1. Vodík je izolant, kdyby pokryl anodu, narušil by funkci článku. Jako elektrolyt se používá kyselina sírová (H2S 04). Při ponoření zinkové elektrody elektro­ lytu začne zinek rozpouštět jeho kationty nabijí elektrolyt kladně. Jeho svorkové napětíje 1,5 V. Sloupec stříbrných zinkových kotoučů umístěných na sobě proložených stejně velkými kotouči vlhké plsti. Galvanické články patří mezi primární články můžeme nich elektrický proud odebírat, aniž jsme jim předtím „dodali“.-224 1. Zápornou elektrodu tvoří zin­ ková nádoba