První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názornýa úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách,s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českýchautorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech,schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňujívytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
1851).
Volta svém sporu zvítězil získal to
mnoho poct uznání.
Byl spíše matematik, ale skutečnou slávu mu
přinesla fyzika, především jeho výzkumy
v elektřině magnetismu. přece se
velmi velmi mýlil.
Zaprvé pomohl objevu elektromagnetu, ale
především dal impuls Oerstedovým následov
níkům dalším pracem definování elektric
kého proudu.
Asi takhle vypadal Oerstedův pokus magnetickou
střelkou.
Je zajímavé, dalších pokroků stu
diu elektřiny nalezneme lékaře.
Galvaniho pokusy správně vysvětlil jeho
krajan Alessandro Volta (1745 1827), profe
sor univerzitě Pavii. Stále však čeká pro praxi
mnohem důležitější úkol přeměnit magne
tismus elektrický proud. Všechny teorie živo-
Alessandro Volta. Pýcha však
nebyla Voltovou vlastností jako uznání Gal-
vaniho zásluh nazval proud svého článku
galvanickým celý jev gcdvanismem.
čas musel potýkat existenčními potížemi. Jeho otec
skončil bouřlivých časů francouzské revo
luce pod gilotinou mladý André celý
Luigi Galvani.
Ampére neprožil příliš šťastný život. Syn lékárníka malém dánském měs
tečku získal doktorát letech.
Tím největším těch, kdo chopili této
příležitosti, byl francouzský matematik fy
zik André Marie Ampére (1775 1836). Vzbudil tím samozřejmě Galvaniho
A C
První zdroje galvanického proudu.
Snad proto cele zasvětil vědě.
11
.
čišné elektřině důrazně popřel našel řešení
mnohem praktičtější, zároveň ovšem méně
efektní. Článek Leclancheův (a), Bunsenův (b) Meidringův (c). Tento postřeh měl dalekosáhlé důsledky. Krátce
po tom začal přednášet univerzitě chemii
a fyziku. Již čtr
nácti letech prý přečetl všech svazků fran
couzské Encyklopedie. Později vyučoval na
světově proslulé polytechnické škole Paříži. Uzavřel
tak jednu důležitou etapu bádání díky elek
tromagnetu umí věda přeměnit elektřinu
v magnetismus. Tedy kov plechu skalpelu vlhkém
svalu. Tedy žádná živočišná
elektřina, ale skutečně jen dva kovy vlhkém
prostředí. Oersted. Byl jím tento
krát Dán Hans Christian Oersted (1777 až
Galvanickýproud dal účelně využívat kpokovování
předmětů. Svým objevem stal velice populárním
a získal řadu žáků přívrženců. jsou mezi sebou proloženy vlhký
mi plstěnými kolečky. Stejný jev
jako Galvani vyvolal tzv.ajeho příznivců velkou bouři odporu, ale Vol
tajim předložil nezvratitelný důkaz. Byl on, kdo za
vedl jasný pojem elektrického proudu. Volta pochopil, základem jevu jsou
jen dva různé kovy umístěné vlhkém pro
středí. Ještě důležitější však je,
že svým Voltovým sloupem vlastně sestrojil
první zdroj elektrického proudu.
Záškuby stehýnek vysvětloval „živočišnou
elektřinou“, která prý působí každém živém
těle.
Hans Cli. Říká se, zcela náhodou, uprostřed
pokusu přijedné přednášce, Oersted povšiml,
že elektrický proud působí střelku kompa
su. Voltovým sloupem,
což obyčejný sloupek střídavě sebe po
kládaných stříbrných mincí zinkových ko
toučků
