První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názornýa úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách,s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českýchautorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech,schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňujívytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Je zajímavé, dalších pokroků stu
diu elektřiny nalezneme lékaře.
Tím největším těch, kdo chopili této
příležitosti, byl francouzský matematik fy
zik André Marie Ampére (1775 1836).
Záškuby stehýnek vysvětloval „živočišnou
elektřinou“, která prý působí každém živém
těle. přece se
velmi velmi mýlil. Uzavřel
tak jednu důležitou etapu bádání díky elek
tromagnetu umí věda přeměnit elektřinu
v magnetismus. Již čtr
nácti letech prý přečetl všech svazků fran
couzské Encyklopedie.
Zaprvé pomohl objevu elektromagnetu, ale
především dal impuls Oerstedovým následov
níkům dalším pracem definování elektric
kého proudu. Později vyučoval na
světově proslulé polytechnické škole Paříži. Tedy žádná živočišná
elektřina, ale skutečně jen dva kovy vlhkém
prostředí.
Byl spíše matematik, ale skutečnou slávu mu
přinesla fyzika, především jeho výzkumy
v elektřině magnetismu.
11
.ajeho příznivců velkou bouři odporu, ale Vol
tajim předložil nezvratitelný důkaz.
čas musel potýkat existenčními potížemi. Byl on, kdo za
vedl jasný pojem elektrického proudu. jsou mezi sebou proloženy vlhký
mi plstěnými kolečky.
Hans Cli. Syn lékárníka malém dánském měs
tečku získal doktorát letech. Oersted. Článek Leclancheův (a), Bunsenův (b) Meidringův (c).
Volta svém sporu zvítězil získal to
mnoho poct uznání. Tedy kov plechu skalpelu vlhkém
svalu. Voltovým sloupem,
což obyčejný sloupek střídavě sebe po
kládaných stříbrných mincí zinkových ko
toučků. Svým objevem stal velice populárním
a získal řadu žáků přívrženců. Říká se, zcela náhodou, uprostřed
pokusu přijedné přednášce, Oersted povšiml,
že elektrický proud působí střelku kompa
su.
Asi takhle vypadal Oerstedův pokus magnetickou
střelkou.
1851). Krátce
po tom začal přednášet univerzitě chemii
a fyziku.
čišné elektřině důrazně popřel našel řešení
mnohem praktičtější, zároveň ovšem méně
efektní.
Galvaniho pokusy správně vysvětlil jeho
krajan Alessandro Volta (1745 1827), profe
sor univerzitě Pavii. Jeho otec
skončil bouřlivých časů francouzské revo
luce pod gilotinou mladý André celý
Luigi Galvani.
Snad proto cele zasvětil vědě. Pýcha však
nebyla Voltovou vlastností jako uznání Gal-
vaniho zásluh nazval proud svého článku
galvanickým celý jev gcdvanismem. Byl jím tento
krát Dán Hans Christian Oersted (1777 až
Galvanickýproud dal účelně využívat kpokovování
předmětů. Volta pochopil, základem jevu jsou
jen dva různé kovy umístěné vlhkém pro
středí.
Ampére neprožil příliš šťastný život. Ještě důležitější však je,
že svým Voltovým sloupem vlastně sestrojil
první zdroj elektrického proudu. Stále však čeká pro praxi
mnohem důležitější úkol přeměnit magne
tismus elektrický proud. Vzbudil tím samozřejmě Galvaniho
A C
První zdroje galvanického proudu. Všechny teorie živo-
Alessandro Volta. Stejný jev
jako Galvani vyvolal tzv. Tento postřeh měl dalekosáhlé důsledky
