ČEZ Elektřina - encyklopedie energetiky

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názornýa úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách,s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českýchautorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech,schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňujívytvořit si jasnou představu o probírané tematice.

Vydal: ČEZ, a. s. Autor: ČEZ

Strana 12 z 44

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
oblibou totiž pěstoval fyziku, pře­ devším zabýval studiem elektrických a magnetických jevů. Elek­ trický úhoř, obyvatel tropických vod Střední a Jižní Ameriky, svými 300 volty ochromí i koně, natož člověka. Oje- ho bleskosvodu dobře ví, ale tento mimořád­ ně vzdělaný kněz používal elektřinu léčení lidí, studoval její vliv rostliny dokonce vynalezl elektrický strunný nástroj Denis d'or. Disponuje napětím 200 voltů. Kjantaru souvis­ losti elektřinou vrátil první muž, kte­ rém musíme zmínit. Sklo zabraňovalo v samovolném vybíjení.Kromě „duše“ jantaru znal starověk ještě jeden zdroj elektřiny elektrické ryby., věky proslavil svým koníčkem. Provedl stovky pokusů s žabími stehýnky jiným živočišným mate­ riálem své výsledky shrnulv učeném spise. právě daľelektři­ ně její jméno podle řeckého slova elektron, které neznamená nic jiného než jantar. S tímto nástrojem, napájeným leidenských lahví, předváděl císařského dvora ve Vídni. William Gilbert. Prakticky stejnými znalostmi pak spo­ kojili lidé řadu století. . Benjamin Franklin (1706 1790) pocházel Bostonu vyučil se u svého bratra tiskařem knihkupcem. Luigi Galvani (1737 1798). Proslavil důkazem elektrického charakteru blesku tím souvisejícím vynálezem blesko­ svodu. Benjamin Franklin.Prokop Diviš. Zachovaly zprávy využívání jejich elektrických „šoků“ léčbě nervových one­ mocnění. „Živočišná elektřina“ Jak životě někdy bývá, objevu elek­ trického proudu došlo vlastně souhrou náhod a omylů. Antický svět znal pravdě­ podobně afrického sumce elektrického, který se objevuje Nilu. jejími projevy se samozřejmě setkáváme dodnes, říkáme jim ovšem statická elektřina. Tento druh elektřiny sice nemá praktické užití, ale jím působit mnoho zábavy, zvláště když její projevy půso­ bí nezasvěceného diváka jako nějaká ta­ jemná, nadpřirozená síla. Byl ovšem mužem velmi mnohostran­ ným zabýval politickou činností patřil k autorům první ústavy USA. Také jeho však zlákala fyzika, především elektřina. Jednoho dne však při pitvání žab zpozoroval, že plechu položená žabí stehýnka sebou při doteku skalpelem škubnou. Jeden žertovných pokusů abbého Nolleta Paříži. Stál na počátku své době tak oblíbených pokusů s „třecí“ elektřinou. Svého krále bavil tím, přenesl elek­ trický náboj celou setninu gardistů pozdě­ ji dokonce tři sta mnichů spojených mezi sebou železnou obručí. Přes seznámení muži slavnými učenými jsme však historii elektřiny teprve samém prahu. Gilbert jako první vysvětlil rámci tehdej­ ších možností rozdíl mezi elektřinou magne­ tismem určil její hlavní vlastnosti. když v medicíně dotáhl hodně daleko, osob­ ního lékaře královny Alžběty jejího násled­ níka Jakuba I. Byl William Gil­ bert (1544 1603), londýnský lékař. Ve Francii těmito pokusy zabýval abbé Nollet. doby také pochází kdysi tak populární elektrický zdroj leidenská láhev. Tako­ vý úhoř elektrický nebo rejnok elektrický do­ káží „vyrobit“ poměrně vysoké napětí. Pravý věk elektřiny totiž nastal teh­ dy, když elektřinu statickou vystřídala energie dynamická elektrický proud. Mnoho předních učenců zabývalo vymýšlením nejrůznějších strojků zařízení vyvolání ovládnutí elek­ trických sil. Mluvíme-li Divišovi, nesmíme zapome­ nout jeho velkého rivala boji prvenství při vynálezu hromosvodu. Leidenská láhev elektrický náboj ukládal ko­ vové'• vrstvě uvnitř láhve. pro­ fesor anatomie Bologni, byl muž, kterého fyzika elektřina nijak zvlášť nezajímaly. nás patřil prvním průkopníkům známý Prokop Diviš (1696 až 1765, vlastním jménem Václav Divíšek). zaujalo (některé prameny dokonce tvrdí, první si tohoto jevu všimla Galvaniho manželka) za­ čal hledat příčinu. Zdá se, tomto případě měli an­ tičtí lékaři velmi moderní přístup. IV ■;~vTrf- ■! Vyobrazení slavného pokusu žabími stehýnky