ČEZ Elektřina - encyklopedie energetiky

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názornýa úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách,s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českýchautorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech,schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňujívytvořit si jasnou představu o probírané tematice.

Vydal: ČEZ, a. s. Autor: ČEZ

Strana 14 z 44

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Byl spe­ cialistou vojenské stavby, ale vlastním Auguste Coulomb. Jeho vědecký rozmach byl vel- Karl Friedrich Gauss. Georg Simon Ohm (1787 1854) neprožil šťastný život. Skvělé výsled­ ky oboru navigačních zařízení dovedly až místo člena francouzské Akademie. Zákony, které učíme dodnes. V době také sestrojil torzní váhy pro mě­ ření extrémně malých sil, které stále po­ užívají jako součást četných měřicích přístro­ jů. založením především vědec. Stál také zrodu první vě­ decké soustavy fyzikálních jednotek, což je pro moderní vědu zcela nepostradatelný před­ poklad. Každé nich zna­ mená krok vpřed. mi široký. Jedním otců elektromagnetického telegrafu Georg Simon Ohm. totiž autorem nejzákladnějšího „elektrického“ zákona. Hlavním oborem jeho dráhy plné poct vědeckých uznání byl elektromagne­ tismus. Nikdy nemohl plně věnovat vědecké práci. Při studiích však Ohm stále narážel ne­ dostatek finančních prostředků. Jean Biot. Dnes, době telekomunikačních satelitů, faxů podobných vymožeností, nám telegraf připadá jako historická kuriozita. Připisuje objev vzájemné indukce . Mezi datyjejich narození leží sto let sto let, kterých zrodilo lidské poznání elektřiny. První, kdo elektřiny, dosud zábavné hrač­ ky, učinil objekt hodný vědeckého bádání, byl francouzský vojenský inženýr Charles Au­ guste Coulomb (1736 1806). Již dvakrát jsme zmínili telegrafu. Teprve roku 1841 dostalo prvního ocenění, obdržel vyznamenání od londýnské Královské společnosti. Jméno dalšího vědce naší galerie určitě (nezávisle Faradayovi), patřil průkop­ níkům telegrafu. Narodil se rodině zámečnického mistra městečku Erlangen Německu. Navíc bylo jeho pravidlo (dnes známý Ohmův zákon) zveřejnění tvrdě od­ mítnuto. Studoval také podstatu světla. Roku 1849 byl povolán jako profesor mnichovskou univerzitu splnilo tak jeho celoživotní přání, ale bylo let, tak do­ saženého cíle dlouho netěšil. První amerických fyziků, kterém bu­ deme vyprávět, nepatří vlastně ani úplně mezi teoretiky. K dnes méně známým vědcům patří ve své době poctami zahrnovaný francouz­ ský matematik fyzik Jean Baptisté Biot (1774 1868). Tady čekalo let plodné práce, kterých objevil některé základní zákony nové vědy o elektřině. době revoluce Coulomb uchýlil do ústraní vědecké práci vrátil zase po nástupu Napoleona moci. Spolu Gay-Lussacem vystoupil roku 1804 balonem výšky kilometrů konal tam vědecká pozorování. Karl Friedrich Gauss (1777 1855), ně­ mecký astronom, fyzik geodet, byl své době nazýván knížetem matematiků. Přednášel slavnéPrincetown- ské univerzitě, svou kariéru završiljako prezident Národní akademie věd Washingtonu. svým univerzitním kolegou Webrem sestrojil elektromag­ netický telegraf. Brzy zemřela mat­ ka, ale otec něj velmi dobře staral sám dokonce studoval matematiku fyziku, aby mohl synovi pomáhat odhalováníjejich tajů.Velcí teoretici Než vydáme řešením právě nazna­ čeného úkolu, zastavme ještě chvíli u několika velkých jmen. Joseph Henry. Wilhelm Weber. Jakojeden prvých zkoumal vědecky meteority. Mimořád­ ným počtářským nadáním sebe upozornil užjako „zázračné“ dítě. trvalo na­ dále, době, kdy sám stal středoškolským profesorem. Pro nás jsou nejzajímavějšíjeho pokusy s magnetickým polem vytvořeným okolo vodiče elektrického proudu. Ale ještě pro naše pradědečky nebo dědečky předsta­ voval zázrak rychlosti technické dokonalosti. jeho výsled­ cích stavěl později Amp&e. znáte. Vědecká síla Josepha Henryho (1797 1878) spočívala především experi­ mentu