První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názornýa úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách,s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českýchautorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech,schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňujívytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
založením především vědec. Připisuje objev vzájemné indukce
.
V době také sestrojil torzní váhy pro mě
ření extrémně malých sil, které stále po
užívají jako součást četných měřicích přístro
jů. Teprve roku 1841 dostalo
prvního ocenění, obdržel vyznamenání od
londýnské Královské společnosti. Zákony, které učíme dodnes. Joseph Henry.
Jméno dalšího vědce naší galerie určitě
(nezávisle Faradayovi), patřil průkop
níkům telegrafu.
Karl Friedrich Gauss (1777 1855), ně
mecký astronom, fyzik geodet, byl své
době nazýván knížetem matematiků. jeho výsled
cích stavěl později Amp&e. Byl spe
cialistou vojenské stavby, ale vlastním
Auguste Coulomb.
znáte.Velcí teoretici
Než vydáme řešením právě nazna
čeného úkolu, zastavme ještě chvíli
u několika velkých jmen.
První amerických fyziků, kterém bu
deme vyprávět, nepatří vlastně ani úplně mezi
teoretiky.
Tady čekalo let plodné práce, kterých
objevil některé základní zákony nové vědy
o elektřině. Jakojeden prvých zkoumal vědecky
meteority. Narodil
se rodině zámečnického mistra městečku
Erlangen Německu. Skvělé výsled
ky oboru navigačních zařízení dovedly
až místo člena francouzské Akademie.
Jedním otců elektromagnetického telegrafu
Georg Simon Ohm. Hlavním oborem jeho dráhy plné
poct vědeckých uznání byl elektromagne
tismus.
Jean Biot.
První, kdo elektřiny, dosud zábavné hrač
ky, učinil objekt hodný vědeckého bádání, byl
francouzský vojenský inženýr Charles Au
guste Coulomb (1736 1806). Studoval také podstatu
světla. Nikdy nemohl plně věnovat
vědecké práci. svým univerzitním
kolegou Webrem sestrojil elektromag
netický telegraf. Stál také zrodu první vě
decké soustavy fyzikálních jednotek, což je
pro moderní vědu zcela nepostradatelný před
poklad.
mi široký. Spolu Gay-Lussacem vystoupil roku
1804 balonem výšky kilometrů konal
tam vědecká pozorování. Každé nich zna
mená krok vpřed. Pro nás jsou nejzajímavějšíjeho pokusy
s magnetickým polem vytvořeným okolo vodiče
elektrického proudu.
K dnes méně známým vědcům patří
ve své době poctami zahrnovaný francouz
ský matematik fyzik Jean Baptisté Biot
(1774 1868). Přednášel slavnéPrincetown-
ské univerzitě, svou kariéru završiljako prezident
Národní akademie věd Washingtonu. době revoluce Coulomb uchýlil do
ústraní vědecké práci vrátil zase po
nástupu Napoleona moci. Ale ještě
pro naše pradědečky nebo dědečky předsta
voval zázrak rychlosti technické dokonalosti. Brzy zemřela mat
ka, ale otec něj velmi dobře staral sám
dokonce studoval matematiku fyziku, aby
mohl synovi pomáhat odhalováníjejich tajů. Navíc bylo jeho pravidlo (dnes
známý Ohmův zákon) zveřejnění tvrdě od
mítnuto. Roku 1849
byl povolán jako profesor mnichovskou
univerzitu splnilo tak jeho celoživotní
přání, ale bylo let, tak do
saženého cíle dlouho netěšil. Mezi datyjejich narození leží
sto let sto let, kterých zrodilo lidské
poznání elektřiny.
Při studiích však Ohm stále narážel ne
dostatek finančních prostředků. Wilhelm Weber.
Již dvakrát jsme zmínili telegrafu. trvalo na
dále, době, kdy sám stal středoškolským
profesorem. Vědecká síla Josepha Henryho
(1797 1878) spočívala především experi
mentu. Mimořád
ným počtářským nadáním sebe upozornil
užjako „zázračné“ dítě. totiž autorem nejzákladnějšího
„elektrického“ zákona. Georg Simon Ohm
(1787 1854) neprožil šťastný život. Jeho vědecký rozmach byl vel-
Karl Friedrich Gauss.
Dnes, době telekomunikačních satelitů,
faxů podobných vymožeností, nám telegraf
připadá jako historická kuriozita
