První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názornýa úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách,s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českýchautorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech,schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňujívytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
jeho výsled
cích stavěl později Amp&e. Spolu Gay-Lussacem vystoupil roku
1804 balonem výšky kilometrů konal
tam vědecká pozorování. Jeho vědecký rozmach byl vel-
Karl Friedrich Gauss. Mezi datyjejich narození leží
sto let sto let, kterých zrodilo lidské
poznání elektřiny. svým univerzitním
kolegou Webrem sestrojil elektromag
netický telegraf.
V době také sestrojil torzní váhy pro mě
ření extrémně malých sil, které stále po
užívají jako součást četných měřicích přístro
jů. trvalo na
dále, době, kdy sám stal středoškolským
profesorem. Ale ještě
pro naše pradědečky nebo dědečky předsta
voval zázrak rychlosti technické dokonalosti.
Dnes, době telekomunikačních satelitů,
faxů podobných vymožeností, nám telegraf
připadá jako historická kuriozita.
mi široký.
První, kdo elektřiny, dosud zábavné hrač
ky, učinil objekt hodný vědeckého bádání, byl
francouzský vojenský inženýr Charles Au
guste Coulomb (1736 1806). Roku 1849
byl povolán jako profesor mnichovskou
univerzitu splnilo tak jeho celoživotní
přání, ale bylo let, tak do
saženého cíle dlouho netěšil.
založením především vědec.
Jedním otců elektromagnetického telegrafu
Georg Simon Ohm. totiž autorem nejzákladnějšího
„elektrického“ zákona.
Jean Biot. Hlavním oborem jeho dráhy plné
poct vědeckých uznání byl elektromagne
tismus. Každé nich zna
mená krok vpřed. Mimořád
ným počtářským nadáním sebe upozornil
užjako „zázračné“ dítě. Stál také zrodu první vě
decké soustavy fyzikálních jednotek, což je
pro moderní vědu zcela nepostradatelný před
poklad.
První amerických fyziků, kterém bu
deme vyprávět, nepatří vlastně ani úplně mezi
teoretiky. Navíc bylo jeho pravidlo (dnes
známý Ohmův zákon) zveřejnění tvrdě od
mítnuto.Velcí teoretici
Než vydáme řešením právě nazna
čeného úkolu, zastavme ještě chvíli
u několika velkých jmen. Georg Simon Ohm
(1787 1854) neprožil šťastný život. Jakojeden prvých zkoumal vědecky
meteority. Byl spe
cialistou vojenské stavby, ale vlastním
Auguste Coulomb.
Jméno dalšího vědce naší galerie určitě
(nezávisle Faradayovi), patřil průkop
níkům telegrafu. Vědecká síla Josepha Henryho
(1797 1878) spočívala především experi
mentu.
Při studiích však Ohm stále narážel ne
dostatek finančních prostředků. Nikdy nemohl plně věnovat
vědecké práci. Skvělé výsled
ky oboru navigačních zařízení dovedly
až místo člena francouzské Akademie.
Tady čekalo let plodné práce, kterých
objevil některé základní zákony nové vědy
o elektřině. době revoluce Coulomb uchýlil do
ústraní vědecké práci vrátil zase po
nástupu Napoleona moci. Pro nás jsou nejzajímavějšíjeho pokusy
s magnetickým polem vytvořeným okolo vodiče
elektrického proudu.
K dnes méně známým vědcům patří
ve své době poctami zahrnovaný francouz
ský matematik fyzik Jean Baptisté Biot
(1774 1868). Brzy zemřela mat
ka, ale otec něj velmi dobře staral sám
dokonce studoval matematiku fyziku, aby
mohl synovi pomáhat odhalováníjejich tajů. Narodil
se rodině zámečnického mistra městečku
Erlangen Německu.
Již dvakrát jsme zmínili telegrafu. Joseph Henry. Teprve roku 1841 dostalo
prvního ocenění, obdržel vyznamenání od
londýnské Královské společnosti. Studoval také podstatu
světla. Zákony, které učíme dodnes.
znáte. Wilhelm Weber.
Karl Friedrich Gauss (1777 1855), ně
mecký astronom, fyzik geodet, byl své
době nazýván knížetem matematiků. Připisuje objev vzájemné indukce
. Přednášel slavnéPrincetown-
ské univerzitě, svou kariéru završiljako prezident
Národní akademie věd Washingtonu
