První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názornýa úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách,s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českýchautorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech,schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňujívytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Hlavním oborem jeho dráhy plné
poct vědeckých uznání byl elektromagne
tismus. Zákony, které učíme dodnes. Mezi datyjejich narození leží
sto let sto let, kterých zrodilo lidské
poznání elektřiny. Jakojeden prvých zkoumal vědecky
meteority. Vědecká síla Josepha Henryho
(1797 1878) spočívala především experi
mentu.
Jedním otců elektromagnetického telegrafu
Georg Simon Ohm. Georg Simon Ohm
(1787 1854) neprožil šťastný život.
Již dvakrát jsme zmínili telegrafu. Teprve roku 1841 dostalo
prvního ocenění, obdržel vyznamenání od
londýnské Královské společnosti.
Jean Biot. Spolu Gay-Lussacem vystoupil roku
1804 balonem výšky kilometrů konal
tam vědecká pozorování. Připisuje objev vzájemné indukce
.
Tady čekalo let plodné práce, kterých
objevil některé základní zákony nové vědy
o elektřině. Wilhelm Weber. Jeho vědecký rozmach byl vel-
Karl Friedrich Gauss. Navíc bylo jeho pravidlo (dnes
známý Ohmův zákon) zveřejnění tvrdě od
mítnuto. Skvělé výsled
ky oboru navigačních zařízení dovedly
až místo člena francouzské Akademie.
založením především vědec. jeho výsled
cích stavěl později Amp&e.Velcí teoretici
Než vydáme řešením právě nazna
čeného úkolu, zastavme ještě chvíli
u několika velkých jmen.
Dnes, době telekomunikačních satelitů,
faxů podobných vymožeností, nám telegraf
připadá jako historická kuriozita.
znáte. Každé nich zna
mená krok vpřed.
mi široký. Byl spe
cialistou vojenské stavby, ale vlastním
Auguste Coulomb.
První amerických fyziků, kterém bu
deme vyprávět, nepatří vlastně ani úplně mezi
teoretiky. Brzy zemřela mat
ka, ale otec něj velmi dobře staral sám
dokonce studoval matematiku fyziku, aby
mohl synovi pomáhat odhalováníjejich tajů.
K dnes méně známým vědcům patří
ve své době poctami zahrnovaný francouz
ský matematik fyzik Jean Baptisté Biot
(1774 1868). Nikdy nemohl plně věnovat
vědecké práci. Ale ještě
pro naše pradědečky nebo dědečky předsta
voval zázrak rychlosti technické dokonalosti. době revoluce Coulomb uchýlil do
ústraní vědecké práci vrátil zase po
nástupu Napoleona moci.
V době také sestrojil torzní váhy pro mě
ření extrémně malých sil, které stále po
užívají jako součást četných měřicích přístro
jů. Studoval také podstatu
světla.
Při studiích však Ohm stále narážel ne
dostatek finančních prostředků. Přednášel slavnéPrincetown-
ské univerzitě, svou kariéru završiljako prezident
Národní akademie věd Washingtonu.
Karl Friedrich Gauss (1777 1855), ně
mecký astronom, fyzik geodet, byl své
době nazýván knížetem matematiků.
První, kdo elektřiny, dosud zábavné hrač
ky, učinil objekt hodný vědeckého bádání, byl
francouzský vojenský inženýr Charles Au
guste Coulomb (1736 1806).
Jméno dalšího vědce naší galerie určitě
(nezávisle Faradayovi), patřil průkop
níkům telegrafu. Roku 1849
byl povolán jako profesor mnichovskou
univerzitu splnilo tak jeho celoživotní
přání, ale bylo let, tak do
saženého cíle dlouho netěšil. Joseph Henry. Mimořád
ným počtářským nadáním sebe upozornil
užjako „zázračné“ dítě. trvalo na
dále, době, kdy sám stal středoškolským
profesorem. Narodil
se rodině zámečnického mistra městečku
Erlangen Německu. Stál také zrodu první vě
decké soustavy fyzikálních jednotek, což je
pro moderní vědu zcela nepostradatelný před
poklad. svým univerzitním
kolegou Webrem sestrojil elektromag
netický telegraf. totiž autorem nejzákladnějšího
„elektrického“ zákona. Pro nás jsou nejzajímavějšíjeho pokusy
s magnetickým polem vytvořeným okolo vodiče
elektrického proudu
