První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názornýa úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách,s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českýchautorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech,schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňujívytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
V době také sestrojil torzní váhy pro mě
ření extrémně malých sil, které stále po
užívají jako součást četných měřicích přístro
jů. Navíc bylo jeho pravidlo (dnes
známý Ohmův zákon) zveřejnění tvrdě od
mítnuto.
znáte. Zákony, které učíme dodnes. Nikdy nemohl plně věnovat
vědecké práci.
Již dvakrát jsme zmínili telegrafu. Připisuje objev vzájemné indukce
. Teprve roku 1841 dostalo
prvního ocenění, obdržel vyznamenání od
londýnské Královské společnosti. době revoluce Coulomb uchýlil do
ústraní vědecké práci vrátil zase po
nástupu Napoleona moci.
Karl Friedrich Gauss (1777 1855), ně
mecký astronom, fyzik geodet, byl své
době nazýván knížetem matematiků.
Jedním otců elektromagnetického telegrafu
Georg Simon Ohm. Jeho vědecký rozmach byl vel-
Karl Friedrich Gauss. Mezi datyjejich narození leží
sto let sto let, kterých zrodilo lidské
poznání elektřiny. Georg Simon Ohm
(1787 1854) neprožil šťastný život. trvalo na
dále, době, kdy sám stal středoškolským
profesorem. Přednášel slavnéPrincetown-
ské univerzitě, svou kariéru završiljako prezident
Národní akademie věd Washingtonu.
mi široký.
Dnes, době telekomunikačních satelitů,
faxů podobných vymožeností, nám telegraf
připadá jako historická kuriozita. Hlavním oborem jeho dráhy plné
poct vědeckých uznání byl elektromagne
tismus.
Při studiích však Ohm stále narážel ne
dostatek finančních prostředků. Joseph Henry. Byl spe
cialistou vojenské stavby, ale vlastním
Auguste Coulomb.
První amerických fyziků, kterém bu
deme vyprávět, nepatří vlastně ani úplně mezi
teoretiky.
První, kdo elektřiny, dosud zábavné hrač
ky, učinil objekt hodný vědeckého bádání, byl
francouzský vojenský inženýr Charles Au
guste Coulomb (1736 1806).
založením především vědec.
K dnes méně známým vědcům patří
ve své době poctami zahrnovaný francouz
ský matematik fyzik Jean Baptisté Biot
(1774 1868). Ale ještě
pro naše pradědečky nebo dědečky předsta
voval zázrak rychlosti technické dokonalosti.
Jméno dalšího vědce naší galerie určitě
(nezávisle Faradayovi), patřil průkop
níkům telegrafu. Mimořád
ným počtářským nadáním sebe upozornil
užjako „zázračné“ dítě. Brzy zemřela mat
ka, ale otec něj velmi dobře staral sám
dokonce studoval matematiku fyziku, aby
mohl synovi pomáhat odhalováníjejich tajů. Stál také zrodu první vě
decké soustavy fyzikálních jednotek, což je
pro moderní vědu zcela nepostradatelný před
poklad. Vědecká síla Josepha Henryho
(1797 1878) spočívala především experi
mentu. svým univerzitním
kolegou Webrem sestrojil elektromag
netický telegraf. Pro nás jsou nejzajímavějšíjeho pokusy
s magnetickým polem vytvořeným okolo vodiče
elektrického proudu. Jakojeden prvých zkoumal vědecky
meteority.Velcí teoretici
Než vydáme řešením právě nazna
čeného úkolu, zastavme ještě chvíli
u několika velkých jmen. jeho výsled
cích stavěl později Amp&e. Spolu Gay-Lussacem vystoupil roku
1804 balonem výšky kilometrů konal
tam vědecká pozorování. Studoval také podstatu
světla. Roku 1849
byl povolán jako profesor mnichovskou
univerzitu splnilo tak jeho celoživotní
přání, ale bylo let, tak do
saženého cíle dlouho netěšil. Wilhelm Weber. Každé nich zna
mená krok vpřed.
Jean Biot. totiž autorem nejzákladnějšího
„elektrického“ zákona.
Tady čekalo let plodné práce, kterých
objevil některé základní zákony nové vědy
o elektřině. Skvělé výsled
ky oboru navigačních zařízení dovedly
až místo člena francouzské Akademie. Narodil
se rodině zámečnického mistra městečku
Erlangen Německu
