Cesty světla 2013

| Kategorie: Sborník  | Tento dokument chci!

Sborník přednášek ze seminářeCESTY SVĚTLA Brno Výstaviště, pavilon Pv rámci veletrhu AMPER 2013 -- 21.3.2013

Vydal: SRVO Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení Autor: SRVO

Strana 36 z 42

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.







Poznámky redaktora
nápomocné při odhadování odstupu, parkování, manévrech zařazování, otáčení apod. Infračervené ultrafialové záření například nevyvolává žádný zrakový vjem ani při vysoké intenzitě, pouze rozmezí 380 760 dochází zrakovému podráždění. Barvocit nejlépe vyznačen žluté skvrně. Starší řidiči jsou citlivější oslnění mají prodloužený čas funkční normalizace. Prodlužuje i brzdná dráha. ♦ Pohyb identifikovaných objektů ♦ Velikost změna velikosti identifikovaných objektů ♦ Poloha změna polohy objektu zorném poli ♦ Adaptace vnímání její časový průběh ♦ Světlost, barevný kontrast, míra oslnění. 2009) Barevné vidění Lidské oko různě citlivé záření různé vlnové délce. Zjistilo se také, podněty, které mají nízký kontrast (rozdíl mezi jasem objektu jeho pozadím) jsou zpracovávány daleko pomaleji než podněty vysokým kontrastem. Důsledkem této skutečnosti zhoršené zpracování informací pohybu okolních předmětů, nižšího osvětlení tak může dojít podcenění rychlosti ostatních vozidel.). řidič jeřábu nebo vysokozdvižného vozíku, kteří potřebují vyšší míru prostorového vidění. Oslnění definovat jako „extrémní jas“. Z experimentálních výsledků projektu IZAMK vyplývá, simulovaná mlha přiměla řidiče razantnímu snížení rychlosti bez ohledu kvalitu zraku. pohled stranou při přejíždění jízdních pruzích nebo při přibližování křižovatce. Při snížení osvětlení dochází přechodu vidění tyčinkové. Nejcitlivější oko na vlnové délky ležící uprostřed intervalu (žlutozelené světlo 555 nm). Zjistilo také, že podněty, které mají nízký kontrast (rozdíl mezi jasem objektu jeho pozadím) jsou zpracovávány daleko pomaleji než podněty s vysokým kontrastem. Největší rozdíl byl mezi kontrolní skupinou skupinou řidičů, kteří havarovali při nočním řízení. (Štikarová, 2003) Zhoršení vyvolává nedostatečný kontrast jas. Prostorové vidění Vnímání hloubky (prostorových proporcí) uplatňuje vzdálenosti asi 30m. Řidič reaguje buď přímo podnět, který vynořil periferním zorném poli, nebo transportu tohoto objektu pomocí očních pohybů oblasti centrálního vidění. Jde ostré, barevné vidění. těchto podmínek dochází dříve rozeznávání předmětů, jejichž obraz rozeznáván periferii sítnice. Nazýváme viděním fotopickým. Lachenmayr (1998) srovnával běžné kompletní oftalmologické vyšetření řidičů, kteří způsobili nehodu, řidičů, kteří způsobili nehodu ohledem příčinu nehody (noční řízení, nepřiměřená jízda, vliv distraktoru) řidičů, kteří zatím nehodu neměli. (Rehnová kol. Jednoocí řidiči nevykazují zvýšené riziko nehody oproti řidičům binokulárním viděním. Dle Vyhlášky 253/2007 Sb.36 ♦ Šedé odstíny způsobují, předměty zdají být nejdále. (Plainis spol, 2006; Murray Plainis 2003). Situaci může zhoršit individuální kvalita zraku, významně vyšší riziko nehody tmy řidičů s poruchou zrakové ostrosti, redukovaným viděním šera zvýšenou citlivostí oslnění. posuzování zdravotní způsobilosti řízení motorových vozidel jsou osoby porušeným barvocitem způsobilé, vyžadována prohlídka specialisty. Autoři doporučují větší důraz preventivní prohlídky, protože řidiči svoje postižení často neuvědomovali. Při fotopickém vidění sítnice nejcitlivější. Zpracování informace tyčinkami pomalejší (prodlužuje reakční doba). Nebezpečné objekty, které objeví pravé nebo levé straně vozovky pod úhlem zorného pole 20°a více, nacházejí vzdálenosti vozidla menší než Tato vzdálenost praxi kratší . ♦ Zraková ostrost ♦ Vidění snížené viditelnosti citlivost oslnění ♦ Barevné vidění ♦ Prostorové vidění ♦ Zorné pole ♦ Poruchy vidění Vidění snížené viditelnosti citlivost oslnění Ve dne převládá barevné vidění pomocí čípků. Přesto existují dopravní profese např. Směrem k periférii sítnice schopnosti rozlišovat barvy ubývá, postupně pro barvu zelenou, červenou modrou (Forrester, 2002; Kraus, 1997; Hrazdira, 1983). Situaci možno řešit dvěma způsoby. ♦ nefluoreskujících povrchůobstála nejlépe citrónově žlutá barva. Vidění, při kterém se zapojují tyčinky čípky nazývá viděním mezopickým Vidění okem adaptovaným tmu nazýváme skotopickým Toho se čípky prakticky neúčastní, proto jde vidění nebarevné, neostré, centrálním skotomem, ale mimořádnou citlivostí nízkým intenzitám světla. jedna příčin zvýšené nehodovosti při nočních jízdách. Zjistil, všichni řidiči, kteří způsobili nehodu, měli statisticky významně sníženou zrakovou ostrost, redukované vidění za šera zvýšenou citlivost oslnění. Reakční doba řidičů takprodlužuje snižujícím kontrastem jasem podnětu. Při rychle měnících podmínkách dálnici jedna příčin zvýšené nehodovosti při nočních jízdách. (Lachenmayer, 1995) Černochová Zrakové vnímání řidiče, literární rešerše 2008 Zoné pole řidiče jeho parametry V dopravních situacích potřebuje řidič vnímat informace, které vycházejí vzdálenějších lokalizací periferním zorném poli např. Opět jde problém, který zvýrazňuje starších řidičů souvislosti očními patologiemi (katarakta, atd. ♦ soumraku dne nejnápadnější fluoreskující oranžová