Sborník přednášek ze seminářeCESTY SVĚTLA Brno Výstaviště, pavilon Pv rámci veletrhu AMPER 2013 -- 21.3.2013
Poznámky redaktora
těchto podmínek dochází dříve rozeznávání předmětů, jejichž obraz rozeznáván periferii sítnice. Řidič reaguje buď přímo podnět, který vynořil periferním zorném poli, nebo transportu tohoto objektu
pomocí očních pohybů oblasti centrálního vidění. Starší řidiči jsou citlivější oslnění mají prodloužený čas funkční normalizace. Reakční doba řidičů takprodlužuje snižujícím kontrastem jasem podnětu.
Prostorové vidění
Vnímání hloubky (prostorových proporcí) uplatňuje vzdálenosti asi 30m.
Oslnění definovat jako „extrémní jas“.
(Štikarová, 2003)
Zhoršení vyvolává nedostatečný kontrast jas.
Zpracování informace tyčinkami pomalejší (prodlužuje reakční doba). Barvocit nejlépe vyznačen žluté skvrně. Nejcitlivější oko na
vlnové délky ležící uprostřed intervalu (žlutozelené světlo 555 nm). Situaci může zhoršit individuální kvalita zraku, významně vyšší riziko nehody tmy řidičů
s poruchou zrakové ostrosti, redukovaným viděním šera zvýšenou citlivostí oslnění. Situaci možno řešit dvěma
způsoby. Při snížení osvětlení dochází přechodu vidění tyčinkové. Nebezpečné objekty, které objeví pravé nebo levé straně vozovky
pod úhlem zorného pole 20°a více, nacházejí vzdálenosti vozidla menší než Tato vzdálenost praxi kratší
. Směrem k
periférii sítnice schopnosti rozlišovat barvy ubývá, postupně pro barvu zelenou, červenou modrou (Forrester, 2002; Kraus,
1997; Hrazdira, 1983). Vidění, při kterém se
zapojují tyčinky čípky nazývá viděním mezopickým Vidění okem adaptovaným tmu nazýváme skotopickým Toho se
čípky prakticky neúčastní, proto jde vidění nebarevné, neostré, centrálním skotomem, ale mimořádnou citlivostí nízkým
intenzitám světla.
♦ nefluoreskujících povrchůobstála nejlépe citrónově žlutá barva. pohled stranou při přejíždění jízdních pruzích nebo při přibližování křižovatce.
Při rychle měnících podmínkách dálnici jedna příčin zvýšené nehodovosti při nočních jízdách.
♦ Zraková ostrost
♦ Vidění snížené viditelnosti citlivost oslnění
♦ Barevné vidění
♦ Prostorové vidění
♦ Zorné pole
♦ Poruchy vidění
Vidění snížené viditelnosti citlivost oslnění
Ve dne převládá barevné vidění pomocí čípků. Opět jde problém, který zvýrazňuje starších řidičů souvislosti očními
patologiemi (katarakta, atd. Při
fotopickém vidění sítnice nejcitlivější. Důsledkem této skutečnosti zhoršené
zpracování informací pohybu okolních předmětů, nižšího osvětlení tak může dojít podcenění rychlosti ostatních vozidel. Nazýváme viděním fotopickým. Jde ostré, barevné vidění.
♦ soumraku dne nejnápadnější fluoreskující oranžová. Zjistilo také, že
podněty, které mají nízký kontrast (rozdíl mezi jasem objektu jeho pozadím) jsou zpracovávány daleko pomaleji než podněty s
vysokým kontrastem. Dle Vyhlášky 253/2007 Sb. posuzování zdravotní způsobilosti řízení motorových vozidel jsou
osoby porušeným barvocitem způsobilé, vyžadována prohlídka specialisty. 2009)
Barevné vidění
Lidské oko různě citlivé záření různé vlnové délce. Z
experimentálních výsledků projektu IZAMK vyplývá, simulovaná mlha přiměla řidiče razantnímu snížení rychlosti bez
ohledu kvalitu zraku. řidič jeřábu nebo vysokozdvižného vozíku, kteří potřebují vyšší míru
prostorového vidění. nápomocné při odhadování odstupu,
parkování, manévrech zařazování, otáčení apod. Jednoocí řidiči nevykazují zvýšené riziko nehody oproti řidičům binokulárním
viděním. Prodlužuje i
brzdná dráha. Největší rozdíl byl mezi kontrolní skupinou skupinou řidičů, kteří havarovali při nočním
řízení. (Rehnová kol. Autoři doporučují větší důraz preventivní prohlídky, protože řidiči svoje postižení často neuvědomovali. Přesto existují dopravní profese např.). Infračervené ultrafialové záření například nevyvolává žádný
zrakový vjem ani při vysoké intenzitě, pouze rozmezí 380 760 dochází zrakovému podráždění.36
♦ Šedé odstíny způsobují, předměty zdají být nejdále.
Lachenmayr (1998) srovnával běžné kompletní oftalmologické vyšetření řidičů, kteří způsobili nehodu, řidičů, kteří
způsobili nehodu ohledem příčinu nehody (noční řízení, nepřiměřená jízda, vliv distraktoru) řidičů, kteří zatím nehodu
neměli. (Plainis spol, 2006; Murray Plainis 2003). jedna příčin zvýšené nehodovosti při nočních jízdách. (Lachenmayer, 1995) Černochová Zrakové vnímání řidiče, literární rešerše 2008
Zoné pole řidiče jeho parametry
V dopravních situacích potřebuje řidič vnímat informace, které vycházejí vzdálenějších lokalizací periferním zorném
poli např. Zjistilo se
také, podněty, které mají nízký kontrast (rozdíl mezi jasem objektu jeho pozadím) jsou zpracovávány daleko pomaleji než
podněty vysokým kontrastem. Zjistil, všichni řidiči, kteří způsobili nehodu, měli statisticky významně sníženou zrakovou ostrost, redukované vidění
za šera zvýšenou citlivost oslnění.
♦ Pohyb identifikovaných objektů
♦ Velikost změna velikosti identifikovaných objektů
♦ Poloha změna polohy objektu zorném poli
♦ Adaptace vnímání její časový průběh
♦ Světlost, barevný kontrast, míra oslnění
