Sborník přednášek ze seminářeCESTY SVĚTLA Brno Výstaviště, pavilon Pv rámci veletrhu AMPER 2013 -- 21.3.2013
Poznámky redaktora
Řidiči defektem barevného vidění mohou požívat jiné strategie (pozice světelného signálu, jas). může být důvodem, proč lidé redukovaným zorným polem jezdí pomaleji. Egg Freitag (1987) zjistili, rychlost reakce podnět osob věku let asi třikrát
delší než uskupiny osob nejrychlejší současně nejpřesnější reaktivitou, kterou nalezli osob věku let,
tedynikoliv nejmladší věkové skupiny řidičů.37
než brzdná dráha při nouzovém brzdění. Studie potvrzují, řidiči touto poruchou často řídí přesto, že
jejich zraková ostrost neodpovídá požadovaným normám. Pouze některých zemích test barvocitu podmínkou pro
získání řidičského oprávnění, některých těchto zemí jen případě řidičů profesionálů. Fixace objektu centrálním vidění vědomá, zatímco s
přehlédnutím signálů periferii počítá. Častěji tak preferují řízení dne srovnání řidiči Tagarelli spol, 2004;
Cole, 2002). Využitelný rozsah zorného pole zužuje nejen se
vzrůstající rychlostí vozidla, ale také zvyšujícím množstvím poskytovaných informací, které překračuje kapacitu centrální
nervové soustavy, umožňující dané informace zpracovat. Rozhodující je
intaktní zorné pole asi 20°-30°. Pomocí magnetické rezonance bylo prokázáno, případech poškozením centrální sítnice, jsou výrazně
aktivovány stimulací periferních oblastí.
Jednou hlavních příčin slepoty vyspělých zemích senilní makulární degenerace, při níž dochází poklesu zrakové
ostrosti, citlivost kontrast, snížení schopnosti rozlišovat barvy. Reakční doba řidičů tak prodlužuje se
snižujícím kontrastem jasem podnětu. Jedná např. (Cohen 1998)
Kontrastní citlivost směrem fovey výrazně snižuje, čímž ztěžuje vznik obrazu objektu sítnici. Řízení motorového vozidla značné míry dynamickou periferní vizuální úlohou, centrální zraková ostrost
nemusí být indexem přiměřenosti zraku dopravní situaci. Rychlost reakce závislosti věku tvar obrácené křivky U. Centrální vidění poškozuje onemocnění typu věkem
podmíněné degenerace sítnice, diabetická retinopatie, atrofie zrakového nervu. Pravděpodobnost, nebude objekt periferii vnímán, klesá větší blízkostí
objektu centrálnímu vidění, nápadností objektu redukcí zátěže řidiče.
Poruchy vidění
Refrakční vady (krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus) nutno při řízení vozidla korigovat optickými čočkami. (Charman 1997; Rizzo spol, 2004;
Wolfe spol, 2002; Vingrys, 2002; Atchison spol, 2003). Aby mohl řidič tento objekt vnímat centrálně, musí pomoci pohybem očí nebo pohybem hlavy.: prodlužování času pro
příjem zpracování vizuálních informací, významné zúžení rozsahu zorného pole, zhoršení zrakové ostrosti schopnosti
akomodace oka, snížení vidění snížené viditelnosti citlivosti oslnění, snížení schopnosti rozlišovat detaily, oční choroby. Pouze jeho rozsahu vnímané informace mohou ovlivnit dopravní chování.
Vedle velikosti kritického objektu fyziologického hlediska rozhodující poloha objektu zorném poli řidiče. vzdálenosti vnímán oblasti sítnice 60°, což je
již periferní vidění. Obtíže zhoršují při únavě. Zároveň však některé novější práce naznačují, tak jako jiných
případech, tomto případě může docházet určitým kompenzačním mechanismům úrovni vyššího zpracování zrakové
informace. Názory tuto otázku tak mezi autory liší. určitých dopravních situacích to
může znamenat pětinásobné prodloužení doby očních pohybů. Periferní vidění průběhu přijímání informací slouží jako „stanice alarmu“ pro zaměření centrálního vidění.
Umožňuje prostorovou integraci, podstatným způsobem ovlivňuje vnímání rychlosti. znamená
časovou ztrátu pomalejší reakci. Bylo prokázáno, katarakta (šedý zákal)
způsobuje těžkosti při řízení staší řidiči kataraktou mají zvýšené riziko nehod (Owsley spol, 1999; Owsley spol, 2001;
McGwin spol, 2000). hrajících dětí pod. Zjistilo také, podněty, které mají nízký kontrast (rozdíl mezi jasem objektu jeho
pozadím) jsou zpracovávány daleko pomaleji než podněty vysokým kontrastem.
Zhoršení periferního vidění vyvolává zvýšená pozornostní zátěž řidiče. Ještě více projeví při současném zatížení centrálního vidění. Periferní vidění
není schopno zprostředkovat požadovaný vstup informací průměrných dopravních situacích při malé excentricitě. Čím ětší množství informací, tím větší zúžení
zorného pole. Oblasti zrakového
vnímání, které zhoršují vyšším věku hrají významnou roli vzhledem řízení vozidla jsou např.
Důsledkem orientace dopravní situaci vyšší potřebou času, diference pozornosti nedostatečná, takže postižena jen
část informací, potíže výběrem relevantních informací, snížená výkonnost při sekundární zátěži, prodlužuje čas reakce
.
Zrakové vnímání starších řidičů
Stárnutím populace bude podíl seniorů celkovém počtu účastníků dopravního provozu zvyšovat. (Baker spol, 2005). Situaci může zhoršit individuální kvalita zraku, významně vyšší riziko nehody za
tmy řidičů poruchou zrakové ostrosti, redukovaným viděním šera zvýšenou citlivostí oslnění. Pokud objekt objeví např. Inhibice periferie menší větší podle míry
kognitivní zátěže. Výkonnost periferního vidění může být kompenzována určité míry
nápadností objektu. Zorné pole hož rozsahu může řidič vnímané objekty ještěeagovat omezuje se
vzrůstající rychlostí vozidla. Při rychle měnících podmínkách dálnici jedna příčin zvýšené
nehodovosti při nočních jízdách.
Zhoršení vyvolává nedostatečný kontrast jas.
Poškození zorného pole způsobuje glaukom (zelený zákal), retinitis pigmentosa (vrozené onemocnění sítnice), hemianopia
(obvykle neurologické postižení polovin zorných polí obou očí).
Na základěřady studií nebyla prokázána souvislost mezi poškozením barevného vidění zhoršení schopnosti řídit motorové
vozidlo.
Z psychologického hlediska důležitý pojem využitelný rozsah zorného pole výseč zorného pole, kterém daném
okamžiku jedinec schopen vnímat objekty. případy jízdy hustém městském provozu, při koncentraci vozidlo jedoucího vpředu,
přiblížení nepřehledné křižovatce, intenzivní sledování dopravního značení, při pozorování potencionálně nebezpečných
objektů okraji vozovky, např.Ze studií sledujících
zastoupení osob poruchou barvocitu celkovém počtu nehod jednoznačně nevyplývá zvýšené riziko nehody pro osoby s
poruchou barvocitu. Využitelný rozsah zorného pole zužuje také vzrůstající
rychlostí vozidla. Lidé s
poruchou barvocitu udávají dotazníkách obtíže při každodenních aktivitách při řízení přiznávají obtíže při rozpoznávání
světelných signálů zejména neznámých oblastech, při řízení noci, při rozpoznávání reflektorů brzdových světel vozidel
jedoucích před nimi. Velikost
využitelného zorného pole závisí kvantitě informací, které nutno zpracovat
