Sborník přednášek ze seminářeCESTY SVĚTLA Brno Výstaviště, pavilon Pv rámci veletrhu AMPER 2013 -- 21.3.2013
Poznámky redaktora
(Charman 1997; Rizzo spol, 2004;
Wolfe spol, 2002; Vingrys, 2002; Atchison spol, 2003). Studie potvrzují, řidiči touto poruchou často řídí přesto, že
jejich zraková ostrost neodpovídá požadovaným normám. případy jízdy hustém městském provozu, při koncentraci vozidlo jedoucího vpředu,
přiblížení nepřehledné křižovatce, intenzivní sledování dopravního značení, při pozorování potencionálně nebezpečných
objektů okraji vozovky, např. Pomocí magnetické rezonance bylo prokázáno, případech poškozením centrální sítnice, jsou výrazně
aktivovány stimulací periferních oblastí. Velikost
využitelného zorného pole závisí kvantitě informací, které nutno zpracovat.
Umožňuje prostorovou integraci, podstatným způsobem ovlivňuje vnímání rychlosti. hrajících dětí pod.
Poruchy vidění
Refrakční vady (krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus) nutno při řízení vozidla korigovat optickými čočkami. (Baker spol, 2005). (Cohen 1998)
Kontrastní citlivost směrem fovey výrazně snižuje, čímž ztěžuje vznik obrazu objektu sítnici.
Zhoršení vyvolává nedostatečný kontrast jas. Jedná např. Fixace objektu centrálním vidění vědomá, zatímco s
přehlédnutím signálů periferii počítá. Situaci může zhoršit individuální kvalita zraku, významně vyšší riziko nehody za
tmy řidičů poruchou zrakové ostrosti, redukovaným viděním šera zvýšenou citlivostí oslnění. Reakční doba řidičů tak prodlužuje se
snižujícím kontrastem jasem podnětu. Pravděpodobnost, nebude objekt periferii vnímán, klesá větší blízkostí
objektu centrálnímu vidění, nápadností objektu redukcí zátěže řidiče. Ještě více projeví při současném zatížení centrálního vidění. Zjistilo také, podněty, které mají nízký kontrast (rozdíl mezi jasem objektu jeho
pozadím) jsou zpracovávány daleko pomaleji než podněty vysokým kontrastem.
Vedle velikosti kritického objektu fyziologického hlediska rozhodující poloha objektu zorném poli řidiče. Řízení motorového vozidla značné míry dynamickou periferní vizuální úlohou, centrální zraková ostrost
nemusí být indexem přiměřenosti zraku dopravní situaci. Pouze některých zemích test barvocitu podmínkou pro
získání řidičského oprávnění, některých těchto zemí jen případě řidičů profesionálů. Názory tuto otázku tak mezi autory liší. Zároveň však některé novější práce naznačují, tak jako jiných
případech, tomto případě může docházet určitým kompenzačním mechanismům úrovni vyššího zpracování zrakové
informace.
Poškození zorného pole způsobuje glaukom (zelený zákal), retinitis pigmentosa (vrozené onemocnění sítnice), hemianopia
(obvykle neurologické postižení polovin zorných polí obou očí). může být důvodem, proč lidé redukovaným zorným polem jezdí pomaleji.
Z psychologického hlediska důležitý pojem využitelný rozsah zorného pole výseč zorného pole, kterém daném
okamžiku jedinec schopen vnímat objekty. Čím ětší množství informací, tím větší zúžení
zorného pole.Ze studií sledujících
zastoupení osob poruchou barvocitu celkovém počtu nehod jednoznačně nevyplývá zvýšené riziko nehody pro osoby s
poruchou barvocitu. Bylo prokázáno, katarakta (šedý zákal)
způsobuje těžkosti při řízení staší řidiči kataraktou mají zvýšené riziko nehod (Owsley spol, 1999; Owsley spol, 2001;
McGwin spol, 2000). určitých dopravních situacích to
může znamenat pětinásobné prodloužení doby očních pohybů.: prodlužování času pro
příjem zpracování vizuálních informací, významné zúžení rozsahu zorného pole, zhoršení zrakové ostrosti schopnosti
akomodace oka, snížení vidění snížené viditelnosti citlivosti oslnění, snížení schopnosti rozlišovat detaily, oční choroby.37
než brzdná dráha při nouzovém brzdění. Periferní vidění průběhu přijímání informací slouží jako „stanice alarmu“ pro zaměření centrálního vidění. Častěji tak preferují řízení dne srovnání řidiči Tagarelli spol, 2004;
Cole, 2002).
Jednou hlavních příčin slepoty vyspělých zemích senilní makulární degenerace, při níž dochází poklesu zrakové
ostrosti, citlivost kontrast, snížení schopnosti rozlišovat barvy. Aby mohl řidič tento objekt vnímat centrálně, musí pomoci pohybem očí nebo pohybem hlavy. Při rychle měnících podmínkách dálnici jedna příčin zvýšené
nehodovosti při nočních jízdách. znamená
časovou ztrátu pomalejší reakci. Pouze jeho rozsahu vnímané informace mohou ovlivnit dopravní chování. Oblasti zrakového
vnímání, které zhoršují vyšším věku hrají významnou roli vzhledem řízení vozidla jsou např.
Zrakové vnímání starších řidičů
Stárnutím populace bude podíl seniorů celkovém počtu účastníků dopravního provozu zvyšovat. vzdálenosti vnímán oblasti sítnice 60°, což je
již periferní vidění. Periferní vidění
není schopno zprostředkovat požadovaný vstup informací průměrných dopravních situacích při malé excentricitě. Využitelný rozsah zorného pole zužuje nejen se
vzrůstající rychlostí vozidla, ale také zvyšujícím množstvím poskytovaných informací, které překračuje kapacitu centrální
nervové soustavy, umožňující dané informace zpracovat.
Zhoršení periferního vidění vyvolává zvýšená pozornostní zátěž řidiče. Pokud objekt objeví např. Rozhodující je
intaktní zorné pole asi 20°-30°. Centrální vidění poškozuje onemocnění typu věkem
podmíněné degenerace sítnice, diabetická retinopatie, atrofie zrakového nervu. Výkonnost periferního vidění může být kompenzována určité míry
nápadností objektu. Zorné pole hož rozsahu může řidič vnímané objekty ještěeagovat omezuje se
vzrůstající rychlostí vozidla. Egg Freitag (1987) zjistili, rychlost reakce podnět osob věku let asi třikrát
delší než uskupiny osob nejrychlejší současně nejpřesnější reaktivitou, kterou nalezli osob věku let,
tedynikoliv nejmladší věkové skupiny řidičů.
Důsledkem orientace dopravní situaci vyšší potřebou času, diference pozornosti nedostatečná, takže postižena jen
část informací, potíže výběrem relevantních informací, snížená výkonnost při sekundární zátěži, prodlužuje čas reakce
.
Na základěřady studií nebyla prokázána souvislost mezi poškozením barevného vidění zhoršení schopnosti řídit motorové
vozidlo. Využitelný rozsah zorného pole zužuje také vzrůstající
rychlostí vozidla. Řidiči defektem barevného vidění mohou požívat jiné strategie (pozice světelného signálu, jas). Lidé s
poruchou barvocitu udávají dotazníkách obtíže při každodenních aktivitách při řízení přiznávají obtíže při rozpoznávání
světelných signálů zejména neznámých oblastech, při řízení noci, při rozpoznávání reflektorů brzdových světel vozidel
jedoucích před nimi. Inhibice periferie menší větší podle míry
kognitivní zátěže. Rychlost reakce závislosti věku tvar obrácené křivky U. Obtíže zhoršují při únavě
