Cesty světla 2013

| Kategorie: Sborník  | Tento dokument chci!

Sborník přednášek ze seminářeCESTY SVĚTLA Brno Výstaviště, pavilon Pv rámci veletrhu AMPER 2013 -- 21.3.2013

Vydal: SRVO Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení Autor: SRVO

Strana 37 z 42

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.







Poznámky redaktora
Při rychle měnících podmínkách dálnici jedna příčin zvýšené nehodovosti při nočních jízdách. Využitelný rozsah zorného pole zužuje nejen se vzrůstající rychlostí vozidla, ale také zvyšujícím množstvím poskytovaných informací, které překračuje kapacitu centrální nervové soustavy, umožňující dané informace zpracovat.Ze studií sledujících zastoupení osob poruchou barvocitu celkovém počtu nehod jednoznačně nevyplývá zvýšené riziko nehody pro osoby s poruchou barvocitu. Zhoršení vyvolává nedostatečný kontrast jas.: prodlužování času pro příjem zpracování vizuálních informací, významné zúžení rozsahu zorného pole, zhoršení zrakové ostrosti schopnosti akomodace oka, snížení vidění snížené viditelnosti citlivosti oslnění, snížení schopnosti rozlišovat detaily, oční choroby. (Charman 1997; Rizzo spol, 2004; Wolfe spol, 2002; Vingrys, 2002; Atchison spol, 2003). Bylo prokázáno, katarakta (šedý zákal) způsobuje těžkosti při řízení staší řidiči kataraktou mají zvýšené riziko nehod (Owsley spol, 1999; Owsley spol, 2001; McGwin spol, 2000). Ještě více projeví při současném zatížení centrálního vidění. Čím ětší množství informací, tím větší zúžení zorného pole. Zjistilo také, podněty, které mají nízký kontrast (rozdíl mezi jasem objektu jeho pozadím) jsou zpracovávány daleko pomaleji než podněty vysokým kontrastem. Velikost využitelného zorného pole závisí kvantitě informací, které nutno zpracovat. Situaci může zhoršit individuální kvalita zraku, významně vyšší riziko nehody za tmy řidičů poruchou zrakové ostrosti, redukovaným viděním šera zvýšenou citlivostí oslnění. Oblasti zrakového vnímání, které zhoršují vyšším věku hrají významnou roli vzhledem řízení vozidla jsou např. Egg Freitag (1987) zjistili, rychlost reakce podnět osob věku let asi třikrát delší než uskupiny osob nejrychlejší současně nejpřesnější reaktivitou, kterou nalezli osob věku let, tedynikoliv nejmladší věkové skupiny řidičů. Jednou hlavních příčin slepoty vyspělých zemích senilní makulární degenerace, při níž dochází poklesu zrakové ostrosti, citlivost kontrast, snížení schopnosti rozlišovat barvy. Poruchy vidění Refrakční vady (krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus) nutno při řízení vozidla korigovat optickými čočkami. Jedná např. Inhibice periferie menší větší podle míry kognitivní zátěže. hrajících dětí pod. Využitelný rozsah zorného pole zužuje také vzrůstající rychlostí vozidla. případy jízdy hustém městském provozu, při koncentraci vozidlo jedoucího vpředu, přiblížení nepřehledné křižovatce, intenzivní sledování dopravního značení, při pozorování potencionálně nebezpečných objektů okraji vozovky, např. Rozhodující je intaktní zorné pole asi 20°-30°. znamená časovou ztrátu pomalejší reakci. Umožňuje prostorovou integraci, podstatným způsobem ovlivňuje vnímání rychlosti. (Baker spol, 2005). může být důvodem, proč lidé redukovaným zorným polem jezdí pomaleji. Zároveň však některé novější práce naznačují, tak jako jiných případech, tomto případě může docházet určitým kompenzačním mechanismům úrovni vyššího zpracování zrakové informace. Obtíže zhoršují při únavě. Pouze jeho rozsahu vnímané informace mohou ovlivnit dopravní chování. Častěji tak preferují řízení dne srovnání řidiči Tagarelli spol, 2004; Cole, 2002). Poškození zorného pole způsobuje glaukom (zelený zákal), retinitis pigmentosa (vrozené onemocnění sítnice), hemianopia (obvykle neurologické postižení polovin zorných polí obou očí). Reakční doba řidičů tak prodlužuje se snižujícím kontrastem jasem podnětu. Pouze některých zemích test barvocitu podmínkou pro získání řidičského oprávnění, některých těchto zemí jen případě řidičů profesionálů. Řidiči defektem barevného vidění mohou požívat jiné strategie (pozice světelného signálu, jas). Fixace objektu centrálním vidění vědomá, zatímco s přehlédnutím signálů periferii počítá. Výkonnost periferního vidění může být kompenzována určité míry nápadností objektu. Zorné pole hož rozsahu může řidič vnímané objekty ještěeagovat omezuje se vzrůstající rychlostí vozidla. Názory tuto otázku tak mezi autory liší. Pravděpodobnost, nebude objekt periferii vnímán, klesá větší blízkostí objektu centrálnímu vidění, nápadností objektu redukcí zátěže řidiče. Vedle velikosti kritického objektu fyziologického hlediska rozhodující poloha objektu zorném poli řidiče. Rychlost reakce závislosti věku tvar obrácené křivky U. Pomocí magnetické rezonance bylo prokázáno, případech poškozením centrální sítnice, jsou výrazně aktivovány stimulací periferních oblastí. Zhoršení periferního vidění vyvolává zvýšená pozornostní zátěž řidiče. Periferní vidění průběhu přijímání informací slouží jako „stanice alarmu“ pro zaměření centrálního vidění. určitých dopravních situacích to může znamenat pětinásobné prodloužení doby očních pohybů. Zrakové vnímání starších řidičů Stárnutím populace bude podíl seniorů celkovém počtu účastníků dopravního provozu zvyšovat.37 než brzdná dráha při nouzovém brzdění. (Cohen 1998) Kontrastní citlivost směrem fovey výrazně snižuje, čímž ztěžuje vznik obrazu objektu sítnici. Centrální vidění poškozuje onemocnění typu věkem podmíněné degenerace sítnice, diabetická retinopatie, atrofie zrakového nervu. vzdálenosti vnímán oblasti sítnice 60°, což je již periferní vidění. Důsledkem orientace dopravní situaci vyšší potřebou času, diference pozornosti nedostatečná, takže postižena jen část informací, potíže výběrem relevantních informací, snížená výkonnost při sekundární zátěži, prodlužuje čas reakce . Studie potvrzují, řidiči touto poruchou často řídí přesto, že jejich zraková ostrost neodpovídá požadovaným normám. Aby mohl řidič tento objekt vnímat centrálně, musí pomoci pohybem očí nebo pohybem hlavy. Řízení motorového vozidla značné míry dynamickou periferní vizuální úlohou, centrální zraková ostrost nemusí být indexem přiměřenosti zraku dopravní situaci. Z psychologického hlediska důležitý pojem využitelný rozsah zorného pole výseč zorného pole, kterém daném okamžiku jedinec schopen vnímat objekty. Periferní vidění není schopno zprostředkovat požadovaný vstup informací průměrných dopravních situacích při malé excentricitě. Pokud objekt objeví např. Na základěřady studií nebyla prokázána souvislost mezi poškozením barevného vidění zhoršení schopnosti řídit motorové vozidlo. Lidé s poruchou barvocitu udávají dotazníkách obtíže při každodenních aktivitách při řízení přiznávají obtíže při rozpoznávání světelných signálů zejména neznámých oblastech, při řízení noci, při rozpoznávání reflektorů brzdových světel vozidel jedoucích před nimi