Sborník přednášek ze seminářeCESTY SVĚTLA Brno Výstaviště, pavilon Pv rámci veletrhu AMPER 2013 -- 21.3.2013
Poznámky redaktora
♦ Dobře vidět však neznamená dobře vnímat.
Zrakem řidič nepřetržitě přijímá informace, které musí včas správně vyhodnotit, následně přiměřeně efektivně
reagovat.
♦ Při nedostatečném osvětlení předmětu ztrácejí barvu mění jas. Přičemž celostátní trend vykazoval snižování dopravní nehodovosti. Dana Černochová, Ústřední vojenská nemocnice
vlasta.
Následky dostavily této podobě:
Zvýšení počtu dopravních nehod oproti 1980 7,9% (přitom roce 1980 došlo snížení počtu dopravních nehod oproti
roku 1979 1,4%)
Nárůst nehod době snížené viditelnosti (tj. červené předměty denním světle
vypadají jako černé při slabém osvětlení.cernochova@uvn. (ÚDI, 1981, 1982) .
Příjem informací ovlivněný kvalitou světla
Na kvalitní osvětlení jsou citlivé prakticky všechny zrakové funkce.cz, dana. Např.
♦ Žlutá barva působí tak, vzdálené předměty zdají bližší jak dne, tak noci. 16. Kvalitu zrakové percepce nutno uvažovat v
okruzích:
♦ příjem informací během jízdy světla
♦ zrakové vnímání během noční jízdy
♦ zrakové vnímání během jízdy mlhy
Kvalitu vizuálního vnímání při řízení vozidla zásadním způsobem ovlivňují následující faktory:
♦ Postranní světlo snižuje citlivost sítnice
♦ denním světle barvy vzdálených předmětů zdají bledší než barvy předmětů blízkých mají slabý nádech
do modra.
.35
Vliv osvětlení bezpečnost silničního provozu pohledem dopravního
psychologa
PhDr.rehnova@seznam.
♦ Pro bezpečnou jízdu není důležité jen dobře vidět, ale také správně rozeznat, vidíme. Tento proces ovlivňován jak osobními „parametry“ daného člověka (např. Tento nárůst lze vysvětlit
omezením šířky zorného pole řidiče vlivem nedostatečného osvětlení.cz
Úvodem
Podnětem úvaze přímé závislosti kvality světelných podmínek dopravního prostředí úrovní dopravní nehodovosti se
stalo vyhodnocení „přirozeného“ experimentu snížením intenzity veřejného osvětlení Praze 1981.Tyto důsledky logicky vyplývají charakteru činnosti řízení motorového vozidla, zejména vysokých
nároků kvalitu zrakového vnímání. 23. Mezi příčinami dopravních
nehod zaviněných řidičem výrazně stoupl počet srážek tramvají odbočující vpravo, 61,9%.
♦ Zrakem vnímáno 90% všech informací
♦ Lidské oko schopno zaregistrovat velké množství informací, ale jen část dostane vědomí
♦ pozorovatele. druhém pololetí
roku 1981 došlo omezení veřejného osvětlení Praze 25% instalovaného příkonu roce 1975, respektive 50% oproti
roku 1979 (snížení 50% již 1976).
Tabulka Srovnání vývoje dopravní nehodovosti Praze ostatním území ČSSR
Kromě nárůstu celkového počtu nehod došlo tehdy deseti letech příznivého vývoje nárůstu zranění osob, nejvíce u
smrtelných následků zvýšení 22,7%. věk, řidičská zkušenost, smyslový
handicap), tak vnějšími faktory, zejména informačním přetížením charakterem okolního prostředí. denního světla výkonnost řidiče nestačí zpracovat
podněty, noční jízdy vytváří zrakové vnímání omezení příjmu informací. celkového počtu usmrcených osob bylo chodců. hodina) druhém pololetí roku 1981 oproti stejnému období a
hodinovému rozpětí roce 1980 11,6%. Vlasta Rehnová, Asociace dopravních psychologů Mgr. Rovněž tak stoupl počet nehod účastí chodce, o
4,9%.
Ze smyslových orgánů při řízení vozidla nejdůležitější zrak
