Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Jsem tak šťasten!“
Podíval své bratry nahoře, kteří svítili maličkých
okének budky měděným leskem. Čtvrtík znovu radostí vykřikl, neboť
viděl, dva těchto drátů jsou jeho bratři. „Nejprve jsem byl
navinut elektromotoru, ale lidé při vkládání jeho útrob
Zranili.
„Krátce, odmotali elektromotoru, přišel jsem jakési
nemocnice, kde opravovali, koupali nějakém laku pak
jsem přišel tohoto transformátoru. Jak jsi sem dostal, Ctvrtíku?“
Čtvrtík ukázal svoji těžkou kovovou schránku. Slou
žíme Elektřině. Lituji svého činu, neboť mstivost
je špatná vlastnost. Elektřinu vysokém
napětí.
„Jsem transformátoru,“ vysvětloval.holé médéné dráty.
„Byl jsem nejprve primárním vedení,“ hovořil Prvous,
„víš, vedl jsem svým tělem vysoké napětí.“
„Chudáku,“ litoval nejmladšího bratra Třetínek. štěstí jsem však nic neprovedl. Spadl
jsem, lidé namontovali sem transformátoru konec
sekundární rozvodné sítě, kde jsem své ohromné radosti
a svému velkému překvapení sešel bratrem Třetínkem.
A tady kamarád,“ ukázal třetí Drát, „vede třetí fázi. Ten
zde byl již napjat dříve, vede jednu fázi, kdežto vedu druhou. „Nyní snadjiž
nebudem sebe odloučeni. .“
98
.
Ten kývl hlavou.
„Jak jste sem dostali vy?“ zvídal.
Čtvrtík viděl, jaká radost zračila jejich obličejích.
„Bratři, jsme zde všichni!“ radoval sePrvous. Nikdy nebylo
napadlo, zde vámi sejdu. Jednou jsem dostal nápad, abych pomstil lidem, kteří
mě natáhli hrozné výše. Ano, tam byl
nejstarší Prvous vedle něho milý Třetínek!
„Hoši!“ zajásal oba bratři Drátové podívali dolů
