Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Bratři, jsme zde všichni!“ radoval sePrvous. Ten
zde byl již napjat dříve, vede jednu fázi, kdežto vedu druhou. Jak jsi sem dostal, Ctvrtíku?“
Čtvrtík ukázal svoji těžkou kovovou schránku. Ano, tam byl
nejstarší Prvous vedle něho milý Třetínek!
„Hoši!“ zajásal oba bratři Drátové podívali dolů.
„Jsem transformátoru,“ vysvětloval. Elektřinu vysokém
napětí. „Nejprve jsem byl
navinut elektromotoru, ale lidé při vkládání jeho útrob
Zranili. Slou
žíme Elektřině. Jednou jsem dostal nápad, abych pomstil lidem, kteří
mě natáhli hrozné výše. Nikdy nebylo
napadlo, zde vámi sejdu.
„Krátce, odmotali elektromotoru, přišel jsem jakési
nemocnice, kde opravovali, koupali nějakém laku pak
jsem přišel tohoto transformátoru. Lituji svého činu, neboť mstivost
je špatná vlastnost. Jsem tak šťasten!“
Podíval své bratry nahoře, kteří svítili maličkých
okének budky měděným leskem. Spadl
jsem, lidé namontovali sem transformátoru konec
sekundární rozvodné sítě, kde jsem své ohromné radosti
a svému velkému překvapení sešel bratrem Třetínkem. Čtvrtík znovu radostí vykřikl, neboť
viděl, dva těchto drátů jsou jeho bratři. .“
„Chudáku,“ litoval nejmladšího bratra Třetínek.
Čtvrtík viděl, jaká radost zračila jejich obličejích.holé médéné dráty. „Nyní snadjiž
nebudem sebe odloučeni.“
98
.
„Byl jsem nejprve primárním vedení,“ hovořil Prvous,
„víš, vedl jsem svým tělem vysoké napětí.
A tady kamarád,“ ukázal třetí Drát, „vede třetí fázi.
„Jak jste sem dostali vy?“ zvídal.
Ten kývl hlavou. štěstí jsem však nic neprovedl
