Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Slou
žíme Elektřině.
„Jak jste sem dostali vy?“ zvídal.
„Byl jsem nejprve primárním vedení,“ hovořil Prvous,
„víš, vedl jsem svým tělem vysoké napětí. Jsem tak šťasten!“
Podíval své bratry nahoře, kteří svítili maličkých
okének budky měděným leskem.“
98
. Ten
zde byl již napjat dříve, vede jednu fázi, kdežto vedu druhou. . Nikdy nebylo
napadlo, zde vámi sejdu. Čtvrtík znovu radostí vykřikl, neboť
viděl, dva těchto drátů jsou jeho bratři.
Ten kývl hlavou.
„Bratři, jsme zde všichni!“ radoval sePrvous. Jak jsi sem dostal, Ctvrtíku?“
Čtvrtík ukázal svoji těžkou kovovou schránku. Jednou jsem dostal nápad, abych pomstil lidem, kteří
mě natáhli hrozné výše.“
„Chudáku,“ litoval nejmladšího bratra Třetínek. Lituji svého činu, neboť mstivost
je špatná vlastnost. Ano, tam byl
nejstarší Prvous vedle něho milý Třetínek!
„Hoši!“ zajásal oba bratři Drátové podívali dolů. Spadl
jsem, lidé namontovali sem transformátoru konec
sekundární rozvodné sítě, kde jsem své ohromné radosti
a svému velkému překvapení sešel bratrem Třetínkem.
Čtvrtík viděl, jaká radost zračila jejich obličejích.
A tady kamarád,“ ukázal třetí Drát, „vede třetí fázi. Elektřinu vysokém
napětí. štěstí jsem však nic neprovedl.
„Jsem transformátoru,“ vysvětloval. „Nyní snadjiž
nebudem sebe odloučeni. „Nejprve jsem byl
navinut elektromotoru, ale lidé při vkládání jeho útrob
Zranili.
„Krátce, odmotali elektromotoru, přišel jsem jakési
nemocnice, kde opravovali, koupali nějakém laku pak
jsem přišel tohoto transformátoru.holé médéné dráty
