Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
štěstí jsem však nic neprovedl. Spadl
jsem, lidé namontovali sem transformátoru konec
sekundární rozvodné sítě, kde jsem své ohromné radosti
a svému velkému překvapení sešel bratrem Třetínkem. . Ano, tam byl
nejstarší Prvous vedle něho milý Třetínek!
„Hoši!“ zajásal oba bratři Drátové podívali dolů. Nikdy nebylo
napadlo, zde vámi sejdu.holé médéné dráty.
Čtvrtík viděl, jaká radost zračila jejich obličejích. „Nyní snadjiž
nebudem sebe odloučeni. Jednou jsem dostal nápad, abych pomstil lidem, kteří
mě natáhli hrozné výše.
A tady kamarád,“ ukázal třetí Drát, „vede třetí fázi. Jak jsi sem dostal, Ctvrtíku?“
Čtvrtík ukázal svoji těžkou kovovou schránku. Elektřinu vysokém
napětí. Čtvrtík znovu radostí vykřikl, neboť
viděl, dva těchto drátů jsou jeho bratři.
„Jsem transformátoru,“ vysvětloval.
Ten kývl hlavou. Slou
žíme Elektřině.“
„Chudáku,“ litoval nejmladšího bratra Třetínek. Jsem tak šťasten!“
Podíval své bratry nahoře, kteří svítili maličkých
okének budky měděným leskem.
„Bratři, jsme zde všichni!“ radoval sePrvous. Lituji svého činu, neboť mstivost
je špatná vlastnost.“
98
.
„Krátce, odmotali elektromotoru, přišel jsem jakési
nemocnice, kde opravovali, koupali nějakém laku pak
jsem přišel tohoto transformátoru. Ten
zde byl již napjat dříve, vede jednu fázi, kdežto vedu druhou. „Nejprve jsem byl
navinut elektromotoru, ale lidé při vkládání jeho útrob
Zranili.
„Byl jsem nejprve primárním vedení,“ hovořil Prvous,
„víš, vedl jsem svým tělem vysoké napětí.
„Jak jste sem dostali vy?“ zvídal