Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Jak jsi sem dostal, Ctvrtíku?“
Čtvrtík ukázal svoji těžkou kovovou schránku. štěstí jsem však nic neprovedl. „Nyní snadjiž
nebudem sebe odloučeni. .
A tady kamarád,“ ukázal třetí Drát, „vede třetí fázi.“
„Chudáku,“ litoval nejmladšího bratra Třetínek.
„Byl jsem nejprve primárním vedení,“ hovořil Prvous,
„víš, vedl jsem svým tělem vysoké napětí.
„Jsem transformátoru,“ vysvětloval.“
98
. Nikdy nebylo
napadlo, zde vámi sejdu.holé médéné dráty. Spadl
jsem, lidé namontovali sem transformátoru konec
sekundární rozvodné sítě, kde jsem své ohromné radosti
a svému velkému překvapení sešel bratrem Třetínkem. Ten
zde byl již napjat dříve, vede jednu fázi, kdežto vedu druhou.
„Jak jste sem dostali vy?“ zvídal.
Ten kývl hlavou. „Nejprve jsem byl
navinut elektromotoru, ale lidé při vkládání jeho útrob
Zranili.
Čtvrtík viděl, jaká radost zračila jejich obličejích. Elektřinu vysokém
napětí.
„Krátce, odmotali elektromotoru, přišel jsem jakési
nemocnice, kde opravovali, koupali nějakém laku pak
jsem přišel tohoto transformátoru. Jsem tak šťasten!“
Podíval své bratry nahoře, kteří svítili maličkých
okének budky měděným leskem. Lituji svého činu, neboť mstivost
je špatná vlastnost. Jednou jsem dostal nápad, abych pomstil lidem, kteří
mě natáhli hrozné výše. Ano, tam byl
nejstarší Prvous vedle něho milý Třetínek!
„Hoši!“ zajásal oba bratři Drátové podívali dolů. Čtvrtík znovu radostí vykřikl, neboť
viděl, dva těchto drátů jsou jeho bratři. Slou
žíme Elektřině.
„Bratři, jsme zde všichni!“ radoval sePrvous
