Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
štěstí jsem však nic neprovedl.
„Byl jsem nejprve primárním vedení,“ hovořil Prvous,
„víš, vedl jsem svým tělem vysoké napětí. Čtvrtík znovu radostí vykřikl, neboť
viděl, dva těchto drátů jsou jeho bratři. „Nyní snadjiž
nebudem sebe odloučeni. Ten
zde byl již napjat dříve, vede jednu fázi, kdežto vedu druhou. Jak jsi sem dostal, Ctvrtíku?“
Čtvrtík ukázal svoji těžkou kovovou schránku.
A tady kamarád,“ ukázal třetí Drát, „vede třetí fázi.
Ten kývl hlavou. Lituji svého činu, neboť mstivost
je špatná vlastnost.
„Jak jste sem dostali vy?“ zvídal.
„Bratři, jsme zde všichni!“ radoval sePrvous.
„Krátce, odmotali elektromotoru, přišel jsem jakési
nemocnice, kde opravovali, koupali nějakém laku pak
jsem přišel tohoto transformátoru. Ano, tam byl
nejstarší Prvous vedle něho milý Třetínek!
„Hoši!“ zajásal oba bratři Drátové podívali dolů.
„Jsem transformátoru,“ vysvětloval.“
„Chudáku,“ litoval nejmladšího bratra Třetínek.
Čtvrtík viděl, jaká radost zračila jejich obličejích. . Jsem tak šťasten!“
Podíval své bratry nahoře, kteří svítili maličkých
okének budky měděným leskem. Elektřinu vysokém
napětí. Spadl
jsem, lidé namontovali sem transformátoru konec
sekundární rozvodné sítě, kde jsem své ohromné radosti
a svému velkému překvapení sešel bratrem Třetínkem.“
98
. Slou
žíme Elektřině. Nikdy nebylo
napadlo, zde vámi sejdu.holé médéné dráty. Jednou jsem dostal nápad, abych pomstil lidem, kteří
mě natáhli hrozné výše. „Nejprve jsem byl
navinut elektromotoru, ale lidé při vkládání jeho útrob
Zranili
