Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Bratři, jsme zde všichni!“ radoval sePrvous.holé médéné dráty.“
„Chudáku,“ litoval nejmladšího bratra Třetínek.
A tady kamarád,“ ukázal třetí Drát, „vede třetí fázi.
Čtvrtík viděl, jaká radost zračila jejich obličejích. Spadl
jsem, lidé namontovali sem transformátoru konec
sekundární rozvodné sítě, kde jsem své ohromné radosti
a svému velkému překvapení sešel bratrem Třetínkem. Nikdy nebylo
napadlo, zde vámi sejdu.“
98
. Jsem tak šťasten!“
Podíval své bratry nahoře, kteří svítili maličkých
okének budky měděným leskem. Ten
zde byl již napjat dříve, vede jednu fázi, kdežto vedu druhou.
„Byl jsem nejprve primárním vedení,“ hovořil Prvous,
„víš, vedl jsem svým tělem vysoké napětí. Čtvrtík znovu radostí vykřikl, neboť
viděl, dva těchto drátů jsou jeho bratři. Lituji svého činu, neboť mstivost
je špatná vlastnost. Ano, tam byl
nejstarší Prvous vedle něho milý Třetínek!
„Hoši!“ zajásal oba bratři Drátové podívali dolů. Slou
žíme Elektřině. Elektřinu vysokém
napětí. „Nejprve jsem byl
navinut elektromotoru, ale lidé při vkládání jeho útrob
Zranili. „Nyní snadjiž
nebudem sebe odloučeni.
„Krátce, odmotali elektromotoru, přišel jsem jakési
nemocnice, kde opravovali, koupali nějakém laku pak
jsem přišel tohoto transformátoru.
„Jak jste sem dostali vy?“ zvídal.
„Jsem transformátoru,“ vysvětloval. . Jak jsi sem dostal, Ctvrtíku?“
Čtvrtík ukázal svoji těžkou kovovou schránku. Jednou jsem dostal nápad, abych pomstil lidem, kteří
mě natáhli hrozné výše.
Ten kývl hlavou. štěstí jsem však nic neprovedl
