Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
„Jak to?“ divil radostně překvapený Čtvrtík.
A tehdy Čtvrtík radostně vykřikl. Ale nyní již, Mílo, skutečně nemám kdy.“
„A nemáme'li jiný proud, než střídavý?“ skočil řeči
studentík.látor elektrickým proudem pamatuj si, jej lze nabíjet
jenom stejnosměrným proudem.“
Čtvrtík byl teď dopraven nitra transformátorové budky
a nový domov rázem zalíbil. Tedy, akumulátor nabíjíme
stejnosměrným proudem. „Usměrnění
se provádí různými usměrňovači. Pro osvětlování mno
hých případech pro zapalování benzinových par válcích
elektrickou jiskrou.
Druhák ukázal nahoru, kde slunečním svitu leskly
7 Bratři Drátové 97
. Elektrochemickým pochodem se
v něm mění přivedená elektrická energie energii chemickou.
Zda akumulátor nabit, poznáme podle „vaření“ kyseliny,
hustoměrem nebo podle jeho napětí.
„Druháku!“ zajásal. Byla malá místnůstka,
velmi vysoká nahoře vedlo dovnitř několik drátů, silnějších
i slabších. Vybijíme-li jej opět, pak
se mění chemická energie opačně energii elektrickou aku
mulátor nám vydává zase elektrický proud, který jsme něho
předtím přivedli. radiofonii kde není zaveden
elektrický proud, můžemeposlouchatirozhlastřeba odlehlých
končinách— pak hodí pro nouzová osvětlení motorismu...“
„Je ještě nyní něčemu potřeba akumulátorů?“
„Jistě,“ přisvědčil muž.
Montéři potřebují.
Automobil motocykl jich potřebují. „Jsi zde, nyní snad budeme spolu!“
„Ctvrtíku!“ radoval nad ním černý bratr Druhák, „ne
víš, jak jsem rád, jsi zde! Nyní jsme zde již všichni.
„Pak jej musíme dříve usměrnit,“ řekl inženýr
