Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
„Jak to?“ divil radostně překvapený Čtvrtík.
Druhák ukázal nahoru, kde slunečním svitu leskly
7 Bratři Drátové 97
. Ale nyní již, Mílo, skutečně nemám kdy.. Byla malá místnůstka,
velmi vysoká nahoře vedlo dovnitř několik drátů, silnějších
i slabších.
Automobil motocykl jich potřebují. Pro osvětlování mno
hých případech pro zapalování benzinových par válcích
elektrickou jiskrou.látor elektrickým proudem pamatuj si, jej lze nabíjet
jenom stejnosměrným proudem. Vybijíme-li jej opět, pak
se mění chemická energie opačně energii elektrickou aku
mulátor nám vydává zase elektrický proud, který jsme něho
předtím přivedli.
A tehdy Čtvrtík radostně vykřikl.
Montéři potřebují.“
Čtvrtík byl teď dopraven nitra transformátorové budky
a nový domov rázem zalíbil.“
„Je ještě nyní něčemu potřeba akumulátorů?“
„Jistě,“ přisvědčil muž. radiofonii kde není zaveden
elektrický proud, můžemeposlouchatirozhlastřeba odlehlých
končinách— pak hodí pro nouzová osvětlení motorismu. „Usměrnění
se provádí různými usměrňovači. Elektrochemickým pochodem se
v něm mění přivedená elektrická energie energii chemickou. „Jsi zde, nyní snad budeme spolu!“
„Ctvrtíku!“ radoval nad ním černý bratr Druhák, „ne
víš, jak jsem rád, jsi zde! Nyní jsme zde již všichni.
„Druháku!“ zajásal. Tedy, akumulátor nabíjíme
stejnosměrným proudem.“
„A nemáme'li jiný proud, než střídavý?“ skočil řeči
studentík.
„Pak jej musíme dříve usměrnit,“ řekl inženýr.
Zda akumulátor nabit, poznáme podle „vaření“ kyseliny,
hustoměrem nebo podle jeho napětí.
