Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Tedy, akumulátor nabíjíme
stejnosměrným proudem.“
„Jak to?“ divil radostně překvapený Čtvrtík...látor elektrickým proudem pamatuj si, jej lze nabíjet
jenom stejnosměrným proudem.
A tehdy Čtvrtík radostně vykřikl. radiofonii kde není zaveden
elektrický proud, můžemeposlouchatirozhlastřeba odlehlých
končinách— pak hodí pro nouzová osvětlení motorismu.“
„A nemáme'li jiný proud, než střídavý?“ skočil řeči
studentík. Byla malá místnůstka,
velmi vysoká nahoře vedlo dovnitř několik drátů, silnějších
i slabších.
„Druháku!“ zajásal.“
„Je ještě nyní něčemu potřeba akumulátorů?“
„Jistě,“ přisvědčil muž. Elektrochemickým pochodem se
v něm mění přivedená elektrická energie energii chemickou.
Automobil motocykl jich potřebují. Vybijíme-li jej opět, pak
se mění chemická energie opačně energii elektrickou aku
mulátor nám vydává zase elektrický proud, který jsme něho
předtím přivedli.
Zda akumulátor nabit, poznáme podle „vaření“ kyseliny,
hustoměrem nebo podle jeho napětí. „Jsi zde, nyní snad budeme spolu!“
„Ctvrtíku!“ radoval nad ním černý bratr Druhák, „ne
víš, jak jsem rád, jsi zde! Nyní jsme zde již všichni.“
Čtvrtík byl teď dopraven nitra transformátorové budky
a nový domov rázem zalíbil. Pro osvětlování mno
hých případech pro zapalování benzinových par válcích
elektrickou jiskrou.
Druhák ukázal nahoru, kde slunečním svitu leskly
7 Bratři Drátové 97
.
„Pak jej musíme dříve usměrnit,“ řekl inženýr. „Usměrnění
se provádí různými usměrňovači.
Montéři potřebují. Ale nyní již, Mílo, skutečně nemám kdy
