Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
„A nemáme'li jiný proud, než střídavý?“ skočil řeči
studentík.“
„Je ještě nyní něčemu potřeba akumulátorů?“
„Jistě,“ přisvědčil muž. Byla malá místnůstka,
velmi vysoká nahoře vedlo dovnitř několik drátů, silnějších
i slabších. „Usměrnění
se provádí různými usměrňovači. radiofonii kde není zaveden
elektrický proud, můžemeposlouchatirozhlastřeba odlehlých
končinách— pak hodí pro nouzová osvětlení motorismu.
„Pak jej musíme dříve usměrnit,“ řekl inženýr.
Montéři potřebují.
Automobil motocykl jich potřebují.
Druhák ukázal nahoru, kde slunečním svitu leskly
7 Bratři Drátové 97
.“
„Jak to?“ divil radostně překvapený Čtvrtík. Elektrochemickým pochodem se
v něm mění přivedená elektrická energie energii chemickou. Tedy, akumulátor nabíjíme
stejnosměrným proudem. Pro osvětlování mno
hých případech pro zapalování benzinových par válcích
elektrickou jiskrou.
„Druháku!“ zajásal...“
Čtvrtík byl teď dopraven nitra transformátorové budky
a nový domov rázem zalíbil. Vybijíme-li jej opět, pak
se mění chemická energie opačně energii elektrickou aku
mulátor nám vydává zase elektrický proud, který jsme něho
předtím přivedli. „Jsi zde, nyní snad budeme spolu!“
„Ctvrtíku!“ radoval nad ním černý bratr Druhák, „ne
víš, jak jsem rád, jsi zde! Nyní jsme zde již všichni. Ale nyní již, Mílo, skutečně nemám kdy.
A tehdy Čtvrtík radostně vykřikl.látor elektrickým proudem pamatuj si, jej lze nabíjet
jenom stejnosměrným proudem.
Zda akumulátor nabit, poznáme podle „vaření“ kyseliny,
hustoměrem nebo podle jeho napětí
