Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Nuže, podobném úkazu založen telefon. jasné. Proto vydává týž zvuk, jaký vniká prvního pří
stroje.země pozorně přihlíží práci montérů.“
„Podle toho zvuku?“
„Ano. protože tento proud stále proměnný, mag
netuje také různě tento elektromagnet, takže jeho membrána
je různě silně přitahována. Přibližu-
jeme-li kovovou destičku elektromagnetu, začne jeho vinutí
probíhat slabý elektrický proud. Rozechvěje se, stejným způ
sobem jako membrána místě, kde prvého přístroje
mluvilo.
„Zvuk není stejně silný, tak tato membrána podle řeči
rozechvěje. Kmitá před elektromagnetem, chvěje se, tak
vzniká cívce elektromagnetu před slabý proud, který se
stále mění. „Jde tedy tomto
případě nízké napětí, že?“
89
. Tento proud veden drátem druhému telefon*
nímu přístroji tamopětprocházípodobným elektromagnetem,
prostě týmž přístrojem,kdejeproti elektromagnetu zase taková
malá destička. „Byl byste tak laskav vysvětlil mi
aspoň trochu, telefon?“
Muž kývl souhlasně hlavou. podstatě telefon založen
také indukci nebo spíše elektromagnetu.“
„Ano, rozumím,“ odpovídal chlapec muž pokračoval.
„Hovořil jste tolik tom, jak vás tehdy váš zaměstnavatel
volal telefonem,“ pravil.“
„Nyní tomu rozumím,“ radoval hoch. Znáš již od
tatínka princip dynamaelektromotorů,tedy víš magnetickém
poli. Představ takto: Proti
malému elektromagnetu upevněna slabá kovová destička, to
je tak zvaná membrána, proti které mluví.
„Není tak složité,“ řekl. Pak hoch obrátil
k inženýrovi
