Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Zvuk není stejně silný, tak tato membrána podle řeči
rozechvěje.“
„Nyní tomu rozumím,“ radoval hoch. Nuže, podobném úkazu založen telefon. „Jde tedy tomto
případě nízké napětí, že?“
89
. Znáš již od
tatínka princip dynamaelektromotorů,tedy víš magnetickém
poli. Přibližu-
jeme-li kovovou destičku elektromagnetu, začne jeho vinutí
probíhat slabý elektrický proud.
„Není tak složité,“ řekl. Pak hoch obrátil
k inženýrovi. Proto vydává týž zvuk, jaký vniká prvního pří
stroje.“
„Ano, rozumím,“ odpovídal chlapec muž pokračoval. podstatě telefon založen
také indukci nebo spíše elektromagnetu. „Byl byste tak laskav vysvětlil mi
aspoň trochu, telefon?“
Muž kývl souhlasně hlavou.“
„Podle toho zvuku?“
„Ano.
„Hovořil jste tolik tom, jak vás tehdy váš zaměstnavatel
volal telefonem,“ pravil.země pozorně přihlíží práci montérů. Kmitá před elektromagnetem, chvěje se, tak
vzniká cívce elektromagnetu před slabý proud, který se
stále mění. protože tento proud stále proměnný, mag
netuje také různě tento elektromagnet, takže jeho membrána
je různě silně přitahována. Tento proud veden drátem druhému telefon*
nímu přístroji tamopětprocházípodobným elektromagnetem,
prostě týmž přístrojem,kdejeproti elektromagnetu zase taková
malá destička. jasné. Představ takto: Proti
malému elektromagnetu upevněna slabá kovová destička, to
je tak zvaná membrána, proti které mluví. Rozechvěje se, stejným způ
sobem jako membrána místě, kde prvého přístroje
mluvilo
