Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
„Podle toho zvuku?“
„Ano. Proto vydává týž zvuk, jaký vniká prvního pří
stroje. Znáš již od
tatínka princip dynamaelektromotorů,tedy víš magnetickém
poli. Kmitá před elektromagnetem, chvěje se, tak
vzniká cívce elektromagnetu před slabý proud, který se
stále mění. podstatě telefon založen
také indukci nebo spíše elektromagnetu.“
„Ano, rozumím,“ odpovídal chlapec muž pokračoval. Nuže, podobném úkazu založen telefon. Představ takto: Proti
malému elektromagnetu upevněna slabá kovová destička, to
je tak zvaná membrána, proti které mluví. Přibližu-
jeme-li kovovou destičku elektromagnetu, začne jeho vinutí
probíhat slabý elektrický proud.
„Hovořil jste tolik tom, jak vás tehdy váš zaměstnavatel
volal telefonem,“ pravil.
„Zvuk není stejně silný, tak tato membrána podle řeči
rozechvěje. Pak hoch obrátil
k inženýrovi.
„Není tak složité,“ řekl.země pozorně přihlíží práci montérů. Rozechvěje se, stejným způ
sobem jako membrána místě, kde prvého přístroje
mluvilo.“
„Nyní tomu rozumím,“ radoval hoch. protože tento proud stále proměnný, mag
netuje také různě tento elektromagnet, takže jeho membrána
je různě silně přitahována. „Byl byste tak laskav vysvětlil mi
aspoň trochu, telefon?“
Muž kývl souhlasně hlavou. „Jde tedy tomto
případě nízké napětí, že?“
89
. jasné. Tento proud veden drátem druhému telefon*
nímu přístroji tamopětprocházípodobným elektromagnetem,
prostě týmž přístrojem,kdejeproti elektromagnetu zase taková
malá destička
