Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Nuže, podobném úkazu založen telefon.“
„Nyní tomu rozumím,“ radoval hoch. Tento proud veden drátem druhému telefon*
nímu přístroji tamopětprocházípodobným elektromagnetem,
prostě týmž přístrojem,kdejeproti elektromagnetu zase taková
malá destička. protože tento proud stále proměnný, mag
netuje také různě tento elektromagnet, takže jeho membrána
je různě silně přitahována. Představ takto: Proti
malému elektromagnetu upevněna slabá kovová destička, to
je tak zvaná membrána, proti které mluví.“
„Ano, rozumím,“ odpovídal chlapec muž pokračoval. jasné. Přibližu-
jeme-li kovovou destičku elektromagnetu, začne jeho vinutí
probíhat slabý elektrický proud.
„Zvuk není stejně silný, tak tato membrána podle řeči
rozechvěje.“
„Podle toho zvuku?“
„Ano. „Byl byste tak laskav vysvětlil mi
aspoň trochu, telefon?“
Muž kývl souhlasně hlavou. Rozechvěje se, stejným způ
sobem jako membrána místě, kde prvého přístroje
mluvilo. Znáš již od
tatínka princip dynamaelektromotorů,tedy víš magnetickém
poli. Pak hoch obrátil
k inženýrovi. „Jde tedy tomto
případě nízké napětí, že?“
89
. Proto vydává týž zvuk, jaký vniká prvního pří
stroje.
„Není tak složité,“ řekl. Kmitá před elektromagnetem, chvěje se, tak
vzniká cívce elektromagnetu před slabý proud, který se
stále mění.země pozorně přihlíží práci montérů. podstatě telefon založen
také indukci nebo spíše elektromagnetu.
„Hovořil jste tolik tom, jak vás tehdy váš zaměstnavatel
volal telefonem,“ pravil
