Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Rozechvěje se, stejným způ
sobem jako membrána místě, kde prvého přístroje
mluvilo. „Byl byste tak laskav vysvětlil mi
aspoň trochu, telefon?“
Muž kývl souhlasně hlavou.“
„Ano, rozumím,“ odpovídal chlapec muž pokračoval. Proto vydává týž zvuk, jaký vniká prvního pří
stroje. jasné. „Jde tedy tomto
případě nízké napětí, že?“
89
.
„Zvuk není stejně silný, tak tato membrána podle řeči
rozechvěje.
„Není tak složité,“ řekl.země pozorně přihlíží práci montérů. Přibližu-
jeme-li kovovou destičku elektromagnetu, začne jeho vinutí
probíhat slabý elektrický proud. protože tento proud stále proměnný, mag
netuje také různě tento elektromagnet, takže jeho membrána
je různě silně přitahována.“
„Nyní tomu rozumím,“ radoval hoch. Znáš již od
tatínka princip dynamaelektromotorů,tedy víš magnetickém
poli. Nuže, podobném úkazu založen telefon.
„Hovořil jste tolik tom, jak vás tehdy váš zaměstnavatel
volal telefonem,“ pravil.“
„Podle toho zvuku?“
„Ano. Kmitá před elektromagnetem, chvěje se, tak
vzniká cívce elektromagnetu před slabý proud, který se
stále mění. Představ takto: Proti
malému elektromagnetu upevněna slabá kovová destička, to
je tak zvaná membrána, proti které mluví. podstatě telefon založen
také indukci nebo spíše elektromagnetu. Tento proud veden drátem druhému telefon*
nímu přístroji tamopětprocházípodobným elektromagnetem,
prostě týmž přístrojem,kdejeproti elektromagnetu zase taková
malá destička. Pak hoch obrátil
k inženýrovi
