Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Nuže, vysvětlím to
podle tohoto principu.
„Nikoliv nízké napětí,“ opravoval chlapce.
Znáš přece školy leydenskou láhev?“
„Ano, znám,“ odpovídal vesele chlapec. Zavolal potom jednoho nás, aby kloubem
prstu dotkl oné koule. Slabého proudu používá telefonech, te
legrafii, kapesní svítilny jsou napájeny slabým proudem ze
suchých baterií, galvanické články vyrábějí slabý proud —
prostě rozdíl mezi slabým proudem nízkým napětím.“
„To ono,“ kýval hlavou inženýr. Předchůdcem leydenské láhve Frank-
linova deska. „Nízké vy-
soké napětí rozlišujeme silných proudů, jakých používáme
pro přenos elektrického proudu dálku jako primárního
vedení vysokým napětím rozvodných sítí, dodávajících
nízké napětí pro světlo, žehličky, vařiče, léčebné přístroje a
elektromotory. hoch vykřikl, neboť kloubu mu
přeskočila elektrická jiskra. Přeskočila malá elektrická
jiskra, tak opakoval několikráte, konečně byla leyden-
ská láhev nabita. Tam přece nejsou žádné dráty!“
„Ani radiofonie není tak složitá,“ usmál člověk. Pan profesor nám
ji loni třídě ukazoval. podstatě totéž, avšak namísto láhve to
jen skleněná deska, polepená obou stranách staniolovými
90
. „Je skleněná
láhev polepená zvenku uvnitř staniolem.“
„Rozumím,“ mluvilhoch, „ale pořád ještě nemohu pochopit,
jak možný rozhlas. telefonu však nejde nízké napětí, nýbrž
o slabý proud. Třel ebonitovou tyč, pak vždy
přiblížil kovové kouli láhvi.Inženýr zavrtěl hlavou. „Povím
ti to, ale pak již musím jít montéry transformační budce. Ne
zapomínej rozlišovat dva hlavní druhy elektrického proudu:
Slabé proudy -—o nichž jsme nyní hovořili, silné proudy, jež
se dělí nízké napětí vysoké napětí
