Bratři Drátové: román měděného drátu a elektřiny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.

Vydal: Orbis, knihtiskárna Praha Autor: Jan Karel Čemus

Strana 87 z 103

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Položil jsem zlostně naslouchátko, vzal elek­ trickou svítilničku šels láteřícím montérem transformátoru. „Čekal jsem,“ mluvil dále, „že ledový vichr strhne dolů a roztříštím pod transformátorem. kruté cestě proti ledovému vichru krup­ kami ostrého sněhu jsme konečně dostali místo. Šťastně jsem však udržel již jsem blížil vrcholu; montér mnou. Věděl jsem tom, ale zde šlo lidský život. Ten pokračoval. teď nastalo šplhání. vichřici, která bodala jako oheň, dohodl jsem ním pokřikem, aby se Zachytil okraje žebříku, polezu první. Četl jsi již jistě něm cestopisných románech, že?“ pohlédl chlapce, který mlčky přikývl. Trval tom, vysoké napětí musí být zapnuto, aby městečko pod naší obcí mělo proud.člověk nahoře železném sloupu transformátoru!1Ale šéf zuřil. Představoval jsem si, lezu lodním stožáru hrozném vichru ledovém dešti někde Hornova mysu. Baterie byla již slabá, tak jsme vypůjčili starosty velkou olejovou lucernu. Takové sloupy, kde nahoře transformátor, mají jednoduchý kovový žebřík, pevně namontovaný kon­ strukci. jsem jej již dole varoval, uchopil jsem nohu než dosáhl plošiny, kde byl transformátor, křikl něho varovná slova. Pracně jsem jej pře­ kročil stoupal opatrně vzhůru. Nezapírám, měl jsem strach, když jsem vkládal nohu plošinku, cítil jsem, jak mě hlavě cosi šimrá, jsem uvědomil, ježí vlasy. Nyní však šlo tuhého! vkročím plošinu, musím tam stát schýlen, nebot těsně nad kovovou plošinou vedly tři dráty smrtí, šesti tisíd volty napětí. První lezl montér, ním já. Kdyby vítr nárazem přinutil narovnat tělo, dotkl 87 . Jeho obličej vyzařoval napětí, jak jej inženýrovo vypravování zajímalo. úplné tmě jsme dospěli prvním příčkám. úplně svislý