Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
nařídil mi, musíme vysoké
napětí hned zapnout montér může pracovat pod proudem. Myslil jsem, má
pravdu. Musel jsem vyslechnout nelicho
tivá slova, kterými můj zaměstnavatel častoval. Konečně, jednou občané vydrží bez elektrického
světla, byl stejně již pozdní večer, kdy mnozí snad spali. Ale již námi znovu běželi
od starostů, opět volá šéf. Rozzloben
jsem vypravil statku, kde bydlil náš montér.
Nejprve jsme vypjaliúsekovývypínačnakraji obcena vysokém
napětí pak šli transformátoru.
„Bii jsme tedy domů,“ pokračoval, „zmrzlí kost. Ale jen
jsem doma začal svlékat, přiběhl znovu čeledín starostů
s naléhavým vzkazem, abych hned šel telefonu, volá
šéf. Teprve prosby poslechl šli jsme ven mrazu.
,Víte přece, vysoké napětí zde těsně nad hlavou, stojí4i
86
. lidé tamodtud neměli
nic jiného práci, než telefonovat mému zaměstnavateli,
který okamžitě volal zase mě. nyní? Montér po"
krčil rameny řekl, spraví ráno. Ale nechtěl
jít. Vypnutím
úsekového vypínače jsme totiž odpojili proudu pod námi
ležící městečko, kde jim světlo zhaslo.
Trval tom,žeporuchamusí být hned odstraněna. Mrzutě jsem poslechl pak jsem slyšel sluchátku hlas
svého chlebodárce, zlostnýahněvivý. Oba jsme stáli
v hrozném nečase pod transformátorem.
,Jak jej mohu pustit stožár stransformátorem, je-li těsně nad
ním vedení vysokém napětí?1křikl jsem již také telefonu.
Ihned bylo dodávce proudu pro celou obec.Železné kpnstrukci držící transformátor oba jsme odskočili
od vypínače, který rázem roztavil, ažhavý kov nás stříkl. Marně jsem vykládal
o nebezpečí nemožnosti práce tomto ďábelském počasí.
A konečně, vždyť dříve byli dlouhá léta bez elektrického
proudu!“
Inženýr oddychl
