Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Železné kpnstrukci držící transformátor oba jsme odskočili
od vypínače, který rázem roztavil, ažhavý kov nás stříkl. Teprve prosby poslechl šli jsme ven mrazu. Musel jsem vyslechnout nelicho
tivá slova, kterými můj zaměstnavatel častoval. Rozzloben
jsem vypravil statku, kde bydlil náš montér. Vypnutím
úsekového vypínače jsme totiž odpojili proudu pod námi
ležící městečko, kde jim světlo zhaslo. Ale již námi znovu běželi
od starostů, opět volá šéf.
„Bii jsme tedy domů,“ pokračoval, „zmrzlí kost. Ale nechtěl
jít.
,Jak jej mohu pustit stožár stransformátorem, je-li těsně nad
ním vedení vysokém napětí?1křikl jsem již také telefonu.
,Víte přece, vysoké napětí zde těsně nad hlavou, stojí4i
86
. lidé tamodtud neměli
nic jiného práci, než telefonovat mému zaměstnavateli,
který okamžitě volal zase mě. Marně jsem vykládal
o nebezpečí nemožnosti práce tomto ďábelském počasí. Ale jen
jsem doma začal svlékat, přiběhl znovu čeledín starostů
s naléhavým vzkazem, abych hned šel telefonu, volá
šéf. Oba jsme stáli
v hrozném nečase pod transformátorem. nyní? Montér po"
krčil rameny řekl, spraví ráno.
Ihned bylo dodávce proudu pro celou obec.
Trval tom,žeporuchamusí být hned odstraněna.
Nejprve jsme vypjaliúsekovývypínačnakraji obcena vysokém
napětí pak šli transformátoru. Konečně, jednou občané vydrží bez elektrického
světla, byl stejně již pozdní večer, kdy mnozí snad spali. Mrzutě jsem poslechl pak jsem slyšel sluchátku hlas
svého chlebodárce, zlostnýahněvivý.
A konečně, vždyť dříve byli dlouhá léta bez elektrického
proudu!“
Inženýr oddychl. Myslil jsem, má
pravdu. nařídil mi, musíme vysoké
napětí hned zapnout montér může pracovat pod proudem
