Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
hodně zvědavý chlapec, pomyslil úsměvem Čtvrtík. Zapálil cigaretu díval se, kterak jeden
Zmontérů plní pomalu transformátor olejem.
„Vzpomenu-li to, zamrazí mě,“ začal vyňal kapsy
cigaretové pouzdro.“
„Olejový transformátor lepší?“
„Má menší ztráty,“ odtušil inženýr pa^: zamyslil.“
„Prosím, vyprávějte to!“ žadonil hoch muž usmál.
„Ano, olejový transformátor,“ odpovídal muž. „Trans
formátor olejovým chlazením.“
„Poslouchám těším se,“ radoval hoch posadil na
trávník proti vypravujícímu. Používá těž transformátorů
se vzduchovým chlazením, ale jenom pro menší výkony.
„Bylo kdesi Moravě,“ začal inženýr, „byl jsem tehdy
Začátečník. Dříve
se stavěly transformátory zejména malých obcích na
železné sloupy. Po
díval hocha. Tam se
připojil primární stranou vysokému napětí svorek
nízkého napětí vedla přípojka přes malou rozvodnou desku
dole kovové schránce rozvodné síti sekundární.
„Přijde něho olej?“ slyšel Čtvrtík jeho otázku viděl,
Že inženýr přisvědčil. Sít byla již vlastně hotova, obci byl již elektrický proud
84
.
„Je speciální olej pro transformátory,“ řekl ještě chlapci
s pohledem transformátor. „Nyní však příhodě. Montéři naší firmy stavěli rozvodnou síť nevelké
obci. Transformátor vzduchovým chlazením byl
pak posazen nahoru slotip, kde byla malá plošina.
Stále jen vyptává!
Hoch skutečně začal zas vyptávat.
„Zažil jsem jednou životě těžkou chvíli,“ řekl, „bylo to
právě takovém železném sloupu, kde byl upevněn obyčejný
transformátor vzduchovým chlazením
