Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Jsou-li neopatrní a
nevypnou-li proud, uchopí onen mosazný závit tak mě
šroubují objímky lampě. „Kdybys
věděl, jakou práci jsem dala lidem, než mne vytvořili, divil
by ses. „Jsem skla, vidíš mně mosazný závit.
Sroubují-li lidé neopatrně objímky, dostanou často ránu
od elektrického proudu.
„Tím lidé zašroubují objímky,“ vykládala rozšafně
žárovka. „Jak tedy dělat?“
75
.Žárovka rozesmála protivným smíchem.
„Povím to, hloupý Dráte,“ řekla jedovatě, „budeš pak
míti přede mnou jinou úctu.“
Čtvrtík zašklebil Žárovka toho všimla.“
„Jak to?“ zvídal Drát.“
„Ve mně toho hodně, ale jsi jen kus mědi,“ řekla žá
rovka. „Tím závitem vchází mne jeden pól elektrického
proudu, druhý pak vchází malým dotykem konci závitu.
Žárovka pohodila skleněnou hlavou.
„Poněvadž jsi hlupák,“ vyrazila sebe ostrým hláskem a
Čtvrtík sebou nevrle pohnul.“
„No, no,“ posmíval Drát, „tak vykládej, dovím, co
je tobě. Ba, kdyby
stál vlhku, mohlo zabít.“
„Ty toho víš,“ ozval Čtvrtík.
„Snadno,“ odpověděla, „často zapomínají, mají dříve vy
pnout proud, než dávají objímky. Elektrický proud již čeká na
závitu člověk, který jej drží, dostaneslušnou ránu.
„Žádal jsem tě, abys neurážela,“ řekl prudce.“
„K čemu ten mosazný závit?“ projevil zvědavost Drát
Čtvrtík.“
„K vůli tobězhasnu, milostpane,“ odseklažárovka. nesviť
mi očí! Bolí mě
