Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Žárovka rozesmála protivným smíchem.“
„Ve mně toho hodně, ale jsi jen kus mědi,“ řekla žá
rovka.
„Tím lidé zašroubují objímky,“ vykládala rozšafně
žárovka.“
Čtvrtík zašklebil Žárovka toho všimla. „Tím závitem vchází mne jeden pól elektrického
proudu, druhý pak vchází malým dotykem konci závitu. „Jsem skla, vidíš mně mosazný závit.“
„K čemu ten mosazný závit?“ projevil zvědavost Drát
Čtvrtík.“
„No, no,“ posmíval Drát, „tak vykládej, dovím, co
je tobě. Elektrický proud již čeká na
závitu člověk, který jej drží, dostaneslušnou ránu.
„Snadno,“ odpověděla, „často zapomínají, mají dříve vy
pnout proud, než dávají objímky. nesviť
mi očí! Bolí mě.
Sroubují-li lidé neopatrně objímky, dostanou často ránu
od elektrického proudu.
Žárovka pohodila skleněnou hlavou.
„Žádal jsem tě, abys neurážela,“ řekl prudce.
„Povím to, hloupý Dráte,“ řekla jedovatě, „budeš pak
míti přede mnou jinou úctu.“
„K vůli tobězhasnu, milostpane,“ odseklažárovka.
„Poněvadž jsi hlupák,“ vyrazila sebe ostrým hláskem a
Čtvrtík sebou nevrle pohnul. Jsou-li neopatrní a
nevypnou-li proud, uchopí onen mosazný závit tak mě
šroubují objímky lampě.“
„Jak to?“ zvídal Drát. „Jak tedy dělat?“
75
. „Kdybys
věděl, jakou práci jsem dala lidem, než mne vytvořili, divil
by ses.“
„Ty toho víš,“ ozval Čtvrtík. Ba, kdyby
stál vlhku, mohlo zabít
