Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Kdybys
věděl, jakou práci jsem dala lidem, než mne vytvořili, divil
by ses.“
„No, no,“ posmíval Drát, „tak vykládej, dovím, co
je tobě. Ba, kdyby
stál vlhku, mohlo zabít.
„Poněvadž jsi hlupák,“ vyrazila sebe ostrým hláskem a
Čtvrtík sebou nevrle pohnul. Jsou-li neopatrní a
nevypnou-li proud, uchopí onen mosazný závit tak mě
šroubují objímky lampě.
„Povím to, hloupý Dráte,“ řekla jedovatě, „budeš pak
míti přede mnou jinou úctu.Žárovka rozesmála protivným smíchem.“
Čtvrtík zašklebil Žárovka toho všimla. Elektrický proud již čeká na
závitu člověk, který jej drží, dostaneslušnou ránu.“
„K vůli tobězhasnu, milostpane,“ odseklažárovka. nesviť
mi očí! Bolí mě.“
„Jak to?“ zvídal Drát.
„Žádal jsem tě, abys neurážela,“ řekl prudce. „Jsem skla, vidíš mně mosazný závit.
Sroubují-li lidé neopatrně objímky, dostanou často ránu
od elektrického proudu.
„Tím lidé zašroubují objímky,“ vykládala rozšafně
žárovka.
„Snadno,“ odpověděla, „často zapomínají, mají dříve vy
pnout proud, než dávají objímky.
Žárovka pohodila skleněnou hlavou.“
„Ty toho víš,“ ozval Čtvrtík. „Tím závitem vchází mne jeden pól elektrického
proudu, druhý pak vchází malým dotykem konci závitu.“
„K čemu ten mosazný závit?“ projevil zvědavost Drát
Čtvrtík. „Jak tedy dělat?“
75
.“
„Ve mně toho hodně, ale jsi jen kus mědi,“ řekla žá
rovka
