Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Jsem skla, vidíš mně mosazný závit.“
„Jak to?“ zvídal Drát.
„Tím lidé zašroubují objímky,“ vykládala rozšafně
žárovka. Jsou-li neopatrní a
nevypnou-li proud, uchopí onen mosazný závit tak mě
šroubují objímky lampě. „Kdybys
věděl, jakou práci jsem dala lidem, než mne vytvořili, divil
by ses.Žárovka rozesmála protivným smíchem. „Jak tedy dělat?“
75
.
„Povím to, hloupý Dráte,“ řekla jedovatě, „budeš pak
míti přede mnou jinou úctu.“
„Ve mně toho hodně, ale jsi jen kus mědi,“ řekla žá
rovka.“
„K vůli tobězhasnu, milostpane,“ odseklažárovka. Ba, kdyby
stál vlhku, mohlo zabít.“
„No, no,“ posmíval Drát, „tak vykládej, dovím, co
je tobě.
Sroubují-li lidé neopatrně objímky, dostanou často ránu
od elektrického proudu.
Žárovka pohodila skleněnou hlavou. „Tím závitem vchází mne jeden pól elektrického
proudu, druhý pak vchází malým dotykem konci závitu.
„Snadno,“ odpověděla, „často zapomínají, mají dříve vy
pnout proud, než dávají objímky.
„Poněvadž jsi hlupák,“ vyrazila sebe ostrým hláskem a
Čtvrtík sebou nevrle pohnul. Elektrický proud již čeká na
závitu člověk, který jej drží, dostaneslušnou ránu.“
„K čemu ten mosazný závit?“ projevil zvědavost Drát
Čtvrtík.“
Čtvrtík zašklebil Žárovka toho všimla.
„Žádal jsem tě, abys neurážela,“ řekl prudce.“
„Ty toho víš,“ ozval Čtvrtík. nesviť
mi očí! Bolí mě
