Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Žárovka rozesmála protivným smíchem. Jsou-li neopatrní a
nevypnou-li proud, uchopí onen mosazný závit tak mě
šroubují objímky lampě.
„Poněvadž jsi hlupák,“ vyrazila sebe ostrým hláskem a
Čtvrtík sebou nevrle pohnul. „Tím závitem vchází mne jeden pól elektrického
proudu, druhý pak vchází malým dotykem konci závitu. Elektrický proud již čeká na
závitu člověk, který jej drží, dostaneslušnou ránu. „Kdybys
věděl, jakou práci jsem dala lidem, než mne vytvořili, divil
by ses.
„Žádal jsem tě, abys neurážela,“ řekl prudce.
„Snadno,“ odpověděla, „často zapomínají, mají dříve vy
pnout proud, než dávají objímky.“
„K vůli tobězhasnu, milostpane,“ odseklažárovka.
Žárovka pohodila skleněnou hlavou.“
„Jak to?“ zvídal Drát.“
„K čemu ten mosazný závit?“ projevil zvědavost Drát
Čtvrtík.
Sroubují-li lidé neopatrně objímky, dostanou často ránu
od elektrického proudu.“
„Ty toho víš,“ ozval Čtvrtík.
„Povím to, hloupý Dráte,“ řekla jedovatě, „budeš pak
míti přede mnou jinou úctu.“
Čtvrtík zašklebil Žárovka toho všimla.“
„Ve mně toho hodně, ale jsi jen kus mědi,“ řekla žá
rovka.
„Tím lidé zašroubují objímky,“ vykládala rozšafně
žárovka. „Jsem skla, vidíš mně mosazný závit.“
„No, no,“ posmíval Drát, „tak vykládej, dovím, co
je tobě. „Jak tedy dělat?“
75
. nesviť
mi očí! Bolí mě. Ba, kdyby
stál vlhku, mohlo zabít
