Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
„K vůli tobězhasnu, milostpane,“ odseklažárovka.
Sroubují-li lidé neopatrně objímky, dostanou často ránu
od elektrického proudu. „Tím závitem vchází mne jeden pól elektrického
proudu, druhý pak vchází malým dotykem konci závitu. „Jak tedy dělat?“
75
.“
„Jak to?“ zvídal Drát. Ba, kdyby
stál vlhku, mohlo zabít.Žárovka rozesmála protivným smíchem. nesviť
mi očí! Bolí mě.
„Žádal jsem tě, abys neurážela,“ řekl prudce.
„Poněvadž jsi hlupák,“ vyrazila sebe ostrým hláskem a
Čtvrtík sebou nevrle pohnul.“
Čtvrtík zašklebil Žárovka toho všimla.“
„No, no,“ posmíval Drát, „tak vykládej, dovím, co
je tobě.
„Snadno,“ odpověděla, „často zapomínají, mají dříve vy
pnout proud, než dávají objímky.“
„K čemu ten mosazný závit?“ projevil zvědavost Drát
Čtvrtík.
„Tím lidé zašroubují objímky,“ vykládala rozšafně
žárovka.“
„Ty toho víš,“ ozval Čtvrtík.
„Povím to, hloupý Dráte,“ řekla jedovatě, „budeš pak
míti přede mnou jinou úctu. „Jsem skla, vidíš mně mosazný závit.“
„Ve mně toho hodně, ale jsi jen kus mědi,“ řekla žá
rovka. „Kdybys
věděl, jakou práci jsem dala lidem, než mne vytvořili, divil
by ses. Elektrický proud již čeká na
závitu člověk, který jej drží, dostaneslušnou ránu. Jsou-li neopatrní a
nevypnou-li proud, uchopí onen mosazný závit tak mě
šroubují objímky lampě.
Žárovka pohodila skleněnou hlavou
