Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
„No, no,“ posmíval Drát, „tak vykládej, dovím, co
je tobě.
„Tím lidé zašroubují objímky,“ vykládala rozšafně
žárovka.
Sroubují-li lidé neopatrně objímky, dostanou často ránu
od elektrického proudu. Elektrický proud již čeká na
závitu člověk, který jej drží, dostaneslušnou ránu. „Jsem skla, vidíš mně mosazný závit.“
„K čemu ten mosazný závit?“ projevil zvědavost Drát
Čtvrtík. nesviť
mi očí! Bolí mě. Ba, kdyby
stál vlhku, mohlo zabít.“
Čtvrtík zašklebil Žárovka toho všimla.
„Snadno,“ odpověděla, „často zapomínají, mají dříve vy
pnout proud, než dávají objímky.
Žárovka pohodila skleněnou hlavou.“
„K vůli tobězhasnu, milostpane,“ odseklažárovka.“
„Ve mně toho hodně, ale jsi jen kus mědi,“ řekla žá
rovka.
„Povím to, hloupý Dráte,“ řekla jedovatě, „budeš pak
míti přede mnou jinou úctu. „Jak tedy dělat?“
75
.
„Poněvadž jsi hlupák,“ vyrazila sebe ostrým hláskem a
Čtvrtík sebou nevrle pohnul.“
„Jak to?“ zvídal Drát.“
„Ty toho víš,“ ozval Čtvrtík.Žárovka rozesmála protivným smíchem. „Tím závitem vchází mne jeden pól elektrického
proudu, druhý pak vchází malým dotykem konci závitu. „Kdybys
věděl, jakou práci jsem dala lidem, než mne vytvořili, divil
by ses. Jsou-li neopatrní a
nevypnou-li proud, uchopí onen mosazný závit tak mě
šroubují objímky lampě.
„Žádal jsem tě, abys neurážela,“ řekl prudce
