Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Ba, kdyby
stál vlhku, mohlo zabít.“
„Ty toho víš,“ ozval Čtvrtík. „Kdybys
věděl, jakou práci jsem dala lidem, než mne vytvořili, divil
by ses. Jsou-li neopatrní a
nevypnou-li proud, uchopí onen mosazný závit tak mě
šroubují objímky lampě.
Sroubují-li lidé neopatrně objímky, dostanou často ránu
od elektrického proudu. „Jak tedy dělat?“
75
.“
„Ve mně toho hodně, ale jsi jen kus mědi,“ řekla žá
rovka.Žárovka rozesmála protivným smíchem.
„Snadno,“ odpověděla, „často zapomínají, mají dříve vy
pnout proud, než dávají objímky.“
„K čemu ten mosazný závit?“ projevil zvědavost Drát
Čtvrtík.
„Tím lidé zašroubují objímky,“ vykládala rozšafně
žárovka.“
„Jak to?“ zvídal Drát.
Žárovka pohodila skleněnou hlavou.“
„K vůli tobězhasnu, milostpane,“ odseklažárovka. „Jsem skla, vidíš mně mosazný závit.
„Žádal jsem tě, abys neurážela,“ řekl prudce.
„Povím to, hloupý Dráte,“ řekla jedovatě, „budeš pak
míti přede mnou jinou úctu. nesviť
mi očí! Bolí mě. „Tím závitem vchází mne jeden pól elektrického
proudu, druhý pak vchází malým dotykem konci závitu.“
„No, no,“ posmíval Drát, „tak vykládej, dovím, co
je tobě. Elektrický proud již čeká na
závitu člověk, který jej drží, dostaneslušnou ránu.“
Čtvrtík zašklebil Žárovka toho všimla.
„Poněvadž jsi hlupák,“ vyrazila sebe ostrým hláskem a
Čtvrtík sebou nevrle pohnul
