Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
„No, no,“ posmíval Drát, „tak vykládej, dovím, co
je tobě.“
„Ty toho víš,“ ozval Čtvrtík.“
Čtvrtík zašklebil Žárovka toho všimla.“
„Jak to?“ zvídal Drát.“
„K vůli tobězhasnu, milostpane,“ odseklažárovka.Žárovka rozesmála protivným smíchem. Ba, kdyby
stál vlhku, mohlo zabít. „Kdybys
věděl, jakou práci jsem dala lidem, než mne vytvořili, divil
by ses. „Jak tedy dělat?“
75
.
„Žádal jsem tě, abys neurážela,“ řekl prudce.
Žárovka pohodila skleněnou hlavou.
Sroubují-li lidé neopatrně objímky, dostanou často ránu
od elektrického proudu. nesviť
mi očí! Bolí mě.
„Snadno,“ odpověděla, „často zapomínají, mají dříve vy
pnout proud, než dávají objímky. „Jsem skla, vidíš mně mosazný závit. „Tím závitem vchází mne jeden pól elektrického
proudu, druhý pak vchází malým dotykem konci závitu.
„Poněvadž jsi hlupák,“ vyrazila sebe ostrým hláskem a
Čtvrtík sebou nevrle pohnul.“
„K čemu ten mosazný závit?“ projevil zvědavost Drát
Čtvrtík. Elektrický proud již čeká na
závitu člověk, který jej drží, dostaneslušnou ránu.
„Povím to, hloupý Dráte,“ řekla jedovatě, „budeš pak
míti přede mnou jinou úctu.“
„Ve mně toho hodně, ale jsi jen kus mědi,“ řekla žá
rovka. Jsou-li neopatrní a
nevypnou-li proud, uchopí onen mosazný závit tak mě
šroubují objímky lampě.
„Tím lidé zašroubují objímky,“ vykládala rozšafně
žárovka
