Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
Čtvrtík zašklebil Žárovka toho všimla.
„Poněvadž jsi hlupák,“ vyrazila sebe ostrým hláskem a
Čtvrtík sebou nevrle pohnul.“
„Jak to?“ zvídal Drát.“
„K čemu ten mosazný závit?“ projevil zvědavost Drát
Čtvrtík.
„Snadno,“ odpověděla, „často zapomínají, mají dříve vy
pnout proud, než dávají objímky. Ba, kdyby
stál vlhku, mohlo zabít.“
„K vůli tobězhasnu, milostpane,“ odseklažárovka.
„Tím lidé zašroubují objímky,“ vykládala rozšafně
žárovka. Jsou-li neopatrní a
nevypnou-li proud, uchopí onen mosazný závit tak mě
šroubují objímky lampě.“
„No, no,“ posmíval Drát, „tak vykládej, dovím, co
je tobě. Elektrický proud již čeká na
závitu člověk, který jej drží, dostaneslušnou ránu. „Jak tedy dělat?“
75
.“
„Ve mně toho hodně, ale jsi jen kus mědi,“ řekla žá
rovka. „Tím závitem vchází mne jeden pól elektrického
proudu, druhý pak vchází malým dotykem konci závitu. „Kdybys
věděl, jakou práci jsem dala lidem, než mne vytvořili, divil
by ses.
Sroubují-li lidé neopatrně objímky, dostanou často ránu
od elektrického proudu. „Jsem skla, vidíš mně mosazný závit. nesviť
mi očí! Bolí mě.
„Žádal jsem tě, abys neurážela,“ řekl prudce.
Žárovka pohodila skleněnou hlavou.
„Povím to, hloupý Dráte,“ řekla jedovatě, „budeš pak
míti přede mnou jinou úctu.Žárovka rozesmála protivným smíchem.“
„Ty toho víš,“ ozval Čtvrtík
