Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Ba, kdyby
stál vlhku, mohlo zabít.
„Povím to, hloupý Dráte,“ řekla jedovatě, „budeš pak
míti přede mnou jinou úctu. nesviť
mi očí! Bolí mě. Elektrický proud již čeká na
závitu člověk, který jej drží, dostaneslušnou ránu.
„Snadno,“ odpověděla, „často zapomínají, mají dříve vy
pnout proud, než dávají objímky. Jsou-li neopatrní a
nevypnou-li proud, uchopí onen mosazný závit tak mě
šroubují objímky lampě.“
„Jak to?“ zvídal Drát.“
„K vůli tobězhasnu, milostpane,“ odseklažárovka.“
Čtvrtík zašklebil Žárovka toho všimla.
Žárovka pohodila skleněnou hlavou.“
„Ty toho víš,“ ozval Čtvrtík.
„Poněvadž jsi hlupák,“ vyrazila sebe ostrým hláskem a
Čtvrtík sebou nevrle pohnul. „Kdybys
věděl, jakou práci jsem dala lidem, než mne vytvořili, divil
by ses.Žárovka rozesmála protivným smíchem. „Jak tedy dělat?“
75
.
„Tím lidé zašroubují objímky,“ vykládala rozšafně
žárovka.“
„Ve mně toho hodně, ale jsi jen kus mědi,“ řekla žá
rovka. „Jsem skla, vidíš mně mosazný závit.
Sroubují-li lidé neopatrně objímky, dostanou často ránu
od elektrického proudu.“
„No, no,“ posmíval Drát, „tak vykládej, dovím, co
je tobě. „Tím závitem vchází mne jeden pól elektrického
proudu, druhý pak vchází malým dotykem konci závitu.“
„K čemu ten mosazný závit?“ projevil zvědavost Drát
Čtvrtík.
„Žádal jsem tě, abys neurážela,“ řekl prudce
