Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Jsem skla, vidíš mně mosazný závit.
Žárovka pohodila skleněnou hlavou. Elektrický proud již čeká na
závitu člověk, který jej drží, dostaneslušnou ránu. „Jak tedy dělat?“
75
.
„Poněvadž jsi hlupák,“ vyrazila sebe ostrým hláskem a
Čtvrtík sebou nevrle pohnul. „Tím závitem vchází mne jeden pól elektrického
proudu, druhý pak vchází malým dotykem konci závitu.“
„Ty toho víš,“ ozval Čtvrtík.
„Snadno,“ odpověděla, „často zapomínají, mají dříve vy
pnout proud, než dávají objímky.
Sroubují-li lidé neopatrně objímky, dostanou často ránu
od elektrického proudu.“
„Jak to?“ zvídal Drát.
„Povím to, hloupý Dráte,“ řekla jedovatě, „budeš pak
míti přede mnou jinou úctu.“
„K vůli tobězhasnu, milostpane,“ odseklažárovka. „Kdybys
věděl, jakou práci jsem dala lidem, než mne vytvořili, divil
by ses. Jsou-li neopatrní a
nevypnou-li proud, uchopí onen mosazný závit tak mě
šroubují objímky lampě.
„Žádal jsem tě, abys neurážela,“ řekl prudce. Ba, kdyby
stál vlhku, mohlo zabít.“
„No, no,“ posmíval Drát, „tak vykládej, dovím, co
je tobě.Žárovka rozesmála protivným smíchem.“
„K čemu ten mosazný závit?“ projevil zvědavost Drát
Čtvrtík.“
„Ve mně toho hodně, ale jsi jen kus mědi,“ řekla žá
rovka. nesviť
mi očí! Bolí mě.
„Tím lidé zašroubují objímky,“ vykládala rozšafně
žárovka.“
Čtvrtík zašklebil Žárovka toho všimla
