Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Jsem skla, vidíš mně mosazný závit.Žárovka rozesmála protivným smíchem.
„Tím lidé zašroubují objímky,“ vykládala rozšafně
žárovka.
„Žádal jsem tě, abys neurážela,“ řekl prudce.“
„Ty toho víš,“ ozval Čtvrtík. nesviť
mi očí! Bolí mě.
„Snadno,“ odpověděla, „často zapomínají, mají dříve vy
pnout proud, než dávají objímky.
Žárovka pohodila skleněnou hlavou.
„Poněvadž jsi hlupák,“ vyrazila sebe ostrým hláskem a
Čtvrtík sebou nevrle pohnul.
„Povím to, hloupý Dráte,“ řekla jedovatě, „budeš pak
míti přede mnou jinou úctu.“
„No, no,“ posmíval Drát, „tak vykládej, dovím, co
je tobě.“
„K vůli tobězhasnu, milostpane,“ odseklažárovka. „Jak tedy dělat?“
75
.“
„K čemu ten mosazný závit?“ projevil zvědavost Drát
Čtvrtík. Elektrický proud již čeká na
závitu člověk, který jej drží, dostaneslušnou ránu. Ba, kdyby
stál vlhku, mohlo zabít.“
„Ve mně toho hodně, ale jsi jen kus mědi,“ řekla žá
rovka.“
„Jak to?“ zvídal Drát. „Kdybys
věděl, jakou práci jsem dala lidem, než mne vytvořili, divil
by ses. „Tím závitem vchází mne jeden pól elektrického
proudu, druhý pak vchází malým dotykem konci závitu. Jsou-li neopatrní a
nevypnou-li proud, uchopí onen mosazný závit tak mě
šroubují objímky lampě.
Sroubují-li lidé neopatrně objímky, dostanou často ránu
od elektrického proudu.“
Čtvrtík zašklebil Žárovka toho všimla
