Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
„No, no,“ posmíval Drát, „tak vykládej, dovím, co
je tobě. Elektrický proud již čeká na
závitu člověk, který jej drží, dostaneslušnou ránu.
„Poněvadž jsi hlupák,“ vyrazila sebe ostrým hláskem a
Čtvrtík sebou nevrle pohnul. „Jsem skla, vidíš mně mosazný závit.“
„K čemu ten mosazný závit?“ projevil zvědavost Drát
Čtvrtík.
„Tím lidé zašroubují objímky,“ vykládala rozšafně
žárovka. „Tím závitem vchází mne jeden pól elektrického
proudu, druhý pak vchází malým dotykem konci závitu. nesviť
mi očí! Bolí mě.
„Snadno,“ odpověděla, „často zapomínají, mají dříve vy
pnout proud, než dávají objímky.
Žárovka pohodila skleněnou hlavou. Jsou-li neopatrní a
nevypnou-li proud, uchopí onen mosazný závit tak mě
šroubují objímky lampě.“
„Jak to?“ zvídal Drát.
Sroubují-li lidé neopatrně objímky, dostanou často ránu
od elektrického proudu.
„Žádal jsem tě, abys neurážela,“ řekl prudce.Žárovka rozesmála protivným smíchem.“
„K vůli tobězhasnu, milostpane,“ odseklažárovka.
„Povím to, hloupý Dráte,“ řekla jedovatě, „budeš pak
míti přede mnou jinou úctu. „Jak tedy dělat?“
75
.“
„Ve mně toho hodně, ale jsi jen kus mědi,“ řekla žá
rovka. „Kdybys
věděl, jakou práci jsem dala lidem, než mne vytvořili, divil
by ses.“
„Ty toho víš,“ ozval Čtvrtík.“
Čtvrtík zašklebil Žárovka toho všimla. Ba, kdyby
stál vlhku, mohlo zabít
