Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Snadno,“ odpověděla, „často zapomínají, mají dříve vy
pnout proud, než dávají objímky.“
Čtvrtík zašklebil Žárovka toho všimla. „Jsem skla, vidíš mně mosazný závit.Žárovka rozesmála protivným smíchem.
„Žádal jsem tě, abys neurážela,“ řekl prudce. Jsou-li neopatrní a
nevypnou-li proud, uchopí onen mosazný závit tak mě
šroubují objímky lampě.“
„K čemu ten mosazný závit?“ projevil zvědavost Drát
Čtvrtík.
Žárovka pohodila skleněnou hlavou. „Kdybys
věděl, jakou práci jsem dala lidem, než mne vytvořili, divil
by ses.
„Poněvadž jsi hlupák,“ vyrazila sebe ostrým hláskem a
Čtvrtík sebou nevrle pohnul.
Sroubují-li lidé neopatrně objímky, dostanou často ránu
od elektrického proudu. „Jak tedy dělat?“
75
. Ba, kdyby
stál vlhku, mohlo zabít. „Tím závitem vchází mne jeden pól elektrického
proudu, druhý pak vchází malým dotykem konci závitu.“
„K vůli tobězhasnu, milostpane,“ odseklažárovka.“
„Ty toho víš,“ ozval Čtvrtík. nesviť
mi očí! Bolí mě.“
„No, no,“ posmíval Drát, „tak vykládej, dovím, co
je tobě. Elektrický proud již čeká na
závitu člověk, který jej drží, dostaneslušnou ránu.“
„Ve mně toho hodně, ale jsi jen kus mědi,“ řekla žá
rovka.
„Tím lidé zašroubují objímky,“ vykládala rozšafně
žárovka.
„Povím to, hloupý Dráte,“ řekla jedovatě, „budeš pak
míti přede mnou jinou úctu.“
„Jak to?“ zvídal Drát
