Bratři Drátové: román měděného drátu a elektřiny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.

Vydal: Orbis, knihtiskárna Praha Autor: Jan Karel Čemus

Strana 74 z 103

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
„Proč jsi: ona?“ ptal ironicky.“ „Jaké pak: ono?“ rozkřiklo malé slunko tím jasněji zazářilo Čtvrtíka. „Poněvadž jmenuji Žárovka,“ odseklo skleněné slunko a Čtvrtík nyní pochopil.“ „Proč nadáváš?“ bránil čtvrtík, abys nesvítilo očí. Ne, slunko bylo přece velmi vysoko své cesty Prahy je zde nikdy neviděl. „Nevěděl jsem, jsi žárovka, myslil jsem, jsi slunce. To tedy Žárovka! jak silně svítí! „Omluv laskavě,“ řekl zdvořile nafoukanému stvoření. Vždyť sám Čtvrtík cítil, jak něho prýští elektrický proud, proto, aby jím probíhal, ale přímo jeho těla unikal! Málem zmrzačili, zabručel, když náhle byl oslepen prud­ kým světlem. Natáhl se poněkud ven. Je snad slunce? uvažoval, ale hned zavrtěl hlavou.pracovat. .“ „prosil jsem slušně, 74 . vůli tobě, zalezlíku. Slyšel již hovořit žárovkách, ba dokonce zahlédl, když sem byl nesen. Znovu zahleděl světla, ale oči jej zabolely. „Prosím tě, nesviť tak očí,“ řekl zdvořile, ale ostrý smích rozlehl kolem jeho uší. Těsně otvoru motoru, kde byl Čtvrtík navinut, zářila jakási nevelká skleněná baňka ostrým zlatovým světlem, Čtvrtík musil zakrýt oči. „Jsem vždycky: ona, nezapomínej, ty hloupý Dráte!“ Proč tak vzteká? divil Drát, sklopil hlavu, aby mu světlo nevnikalo tolik očí, ohradil se. Visely stropu, ale tehdy byl den nesvítily. „K vůli tobě nebudu svítit, vid’?“ pošklebovalo ono malé slunečko drát