Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
„A tobě ještě?“ ptal Čtvrtík kousavě domýšlivé
Žárovky. „Pak vše dopovím, bych vlastně tebou ani
neměla bavit.
„Hodně,“ vyjekla Žárovka. Pak zatavili, když
potom byl spirály puštěn elektrický proud, rozsvítila jsem
se. Ale lidé často zapomínají bezpeč
nost mohou tak ohrozit své zdraví, život.
„Pak jim nic nestane. „Ano, mně drát, ale
nikoliv takový obyčejný, jako jsi ty. Zejména tehdy,
montujHi nějaké lampy koupelně nebo jsou'li právě
ve vaně, aby vykoupali. Hodíš tak ještě pro
dráteníky, ale pro žárovku? Fuj!“ odplivla Čtvrtík za'
hořel hněvem. Vynalezl Edison.“
76
.
„Počkej, ten člověk zase rozsvítí,“ mluvila rozčileně
Žárovka.“
Jakýsi člověk vstoupil místnosti otočil vypínačem, žá'
rovka rázem zhasla Čtvrtík dal smíchu. „Když ze
mne sklárněudělaliskleněnoubaňku, vyssáli mne vzduch,
jiní lidé vložili dovnitř onu spirálku. drát vzácných kovů. „Nebo tebe rozběhnu —“
„Jen nevyhrožuj,“ pošklebovala Žárovka, „povím ti, jaký
drát mně.“
Za chvíli opět rozsvítila upřela své pronikavé oči na
Čtvrtíka.
„Neurážej!“ vykřikl.“
„Hlupáku!“ ulevila žárovka. „Nejsem jen skla! závite
mám mosaz uvnitř mám stočený drátek. drát tobě! Vidíš tedy, že
jsi odkázána nás, Dráty.“
„Jakže!“ vykřikl čtvrtík.
„To, mně svítí, spirálka, zhotovená vzácného
kovu,“ pokračovala svém nafoukaném výkladu.„Musí nejprve vypnout proud, hlupáčku!“ zvolala Žárovka. Jsem ozdobou celého světa
