Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
drát vzácných kovů.
„Hodně,“ vyjekla Žárovka.“
76
.“
Jakýsi člověk vstoupil místnosti otočil vypínačem, žá'
rovka rázem zhasla Čtvrtík dal smíchu. Pak zatavili, když
potom byl spirály puštěn elektrický proud, rozsvítila jsem
se.“
„Hlupáku!“ ulevila žárovka.
„Pak jim nic nestane. „Nebo tebe rozběhnu —“
„Jen nevyhrožuj,“ pošklebovala Žárovka, „povím ti, jaký
drát mně. Jsem ozdobou celého světa. „Ano, mně drát, ale
nikoliv takový obyčejný, jako jsi ty. Zejména tehdy,
montujHi nějaké lampy koupelně nebo jsou'li právě
ve vaně, aby vykoupali. Vynalezl Edison. Ale lidé často zapomínají bezpeč
nost mohou tak ohrozit své zdraví, život. „Nejsem jen skla! závite
mám mosaz uvnitř mám stočený drátek.“
„Jakže!“ vykřikl čtvrtík.
„Počkej, ten člověk zase rozsvítí,“ mluvila rozčileně
Žárovka. „Když ze
mne sklárněudělaliskleněnoubaňku, vyssáli mne vzduch,
jiní lidé vložili dovnitř onu spirálku.„Musí nejprve vypnout proud, hlupáčku!“ zvolala Žárovka. drát tobě! Vidíš tedy, že
jsi odkázána nás, Dráty.
„Neurážej!“ vykřikl.
„To, mně svítí, spirálka, zhotovená vzácného
kovu,“ pokračovala svém nafoukaném výkladu. Hodíš tak ještě pro
dráteníky, ale pro žárovku? Fuj!“ odplivla Čtvrtík za'
hořel hněvem.“
Za chvíli opět rozsvítila upřela své pronikavé oči na
Čtvrtíka. „Pak vše dopovím, bych vlastně tebou ani
neměla bavit.“
„A tobě ještě?“ ptal Čtvrtík kousavě domýšlivé
Žárovky
