Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Ale lidé často zapomínají bezpeč
nost mohou tak ohrozit své zdraví, život. „Nebo tebe rozběhnu —“
„Jen nevyhrožuj,“ pošklebovala Žárovka, „povím ti, jaký
drát mně. „Když ze
mne sklárněudělaliskleněnoubaňku, vyssáli mne vzduch,
jiní lidé vložili dovnitř onu spirálku. „Ano, mně drát, ale
nikoliv takový obyčejný, jako jsi ty.“
„A tobě ještě?“ ptal Čtvrtík kousavě domýšlivé
Žárovky. „Pak vše dopovím, bych vlastně tebou ani
neměla bavit. drát tobě! Vidíš tedy, že
jsi odkázána nás, Dráty.
„Pak jim nic nestane.“
„Hlupáku!“ ulevila žárovka. Jsem ozdobou celého světa.“
Za chvíli opět rozsvítila upřela své pronikavé oči na
Čtvrtíka.
„To, mně svítí, spirálka, zhotovená vzácného
kovu,“ pokračovala svém nafoukaném výkladu.
„Neurážej!“ vykřikl. Pak zatavili, když
potom byl spirály puštěn elektrický proud, rozsvítila jsem
se.“
Jakýsi člověk vstoupil místnosti otočil vypínačem, žá'
rovka rázem zhasla Čtvrtík dal smíchu.“
„Jakže!“ vykřikl čtvrtík. Zejména tehdy,
montujHi nějaké lampy koupelně nebo jsou'li právě
ve vaně, aby vykoupali.“
76
. Hodíš tak ještě pro
dráteníky, ale pro žárovku? Fuj!“ odplivla Čtvrtík za'
hořel hněvem. drát vzácných kovů. „Nejsem jen skla! závite
mám mosaz uvnitř mám stočený drátek. Vynalezl Edison.
„Hodně,“ vyjekla Žárovka.„Musí nejprve vypnout proud, hlupáčku!“ zvolala Žárovka.
„Počkej, ten člověk zase rozsvítí,“ mluvila rozčileně
Žárovka
