Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
Za chvíli opět rozsvítila upřela své pronikavé oči na
Čtvrtíka. „Pak vše dopovím, bych vlastně tebou ani
neměla bavit. Hodíš tak ještě pro
dráteníky, ale pro žárovku? Fuj!“ odplivla Čtvrtík za'
hořel hněvem.
„To, mně svítí, spirálka, zhotovená vzácného
kovu,“ pokračovala svém nafoukaném výkladu.
„Pak jim nic nestane.“
76
.
„Počkej, ten člověk zase rozsvítí,“ mluvila rozčileně
Žárovka. „Nebo tebe rozběhnu —“
„Jen nevyhrožuj,“ pošklebovala Žárovka, „povím ti, jaký
drát mně.“
„Hlupáku!“ ulevila žárovka. Ale lidé často zapomínají bezpeč
nost mohou tak ohrozit své zdraví, život.
„Hodně,“ vyjekla Žárovka.“
„Jakže!“ vykřikl čtvrtík. drát vzácných kovů. Zejména tehdy,
montujHi nějaké lampy koupelně nebo jsou'li právě
ve vaně, aby vykoupali. drát tobě! Vidíš tedy, že
jsi odkázána nás, Dráty.“
„A tobě ještě?“ ptal Čtvrtík kousavě domýšlivé
Žárovky. „Když ze
mne sklárněudělaliskleněnoubaňku, vyssáli mne vzduch,
jiní lidé vložili dovnitř onu spirálku.
„Neurážej!“ vykřikl.„Musí nejprve vypnout proud, hlupáčku!“ zvolala Žárovka.“
Jakýsi člověk vstoupil místnosti otočil vypínačem, žá'
rovka rázem zhasla Čtvrtík dal smíchu. Vynalezl Edison. Jsem ozdobou celého světa. Pak zatavili, když
potom byl spirály puštěn elektrický proud, rozsvítila jsem
se. „Nejsem jen skla! závite
mám mosaz uvnitř mám stočený drátek. „Ano, mně drát, ale
nikoliv takový obyčejný, jako jsi ty
