Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
„Hlupáku!“ ulevila žárovka.“
Za chvíli opět rozsvítila upřela své pronikavé oči na
Čtvrtíka.
„To, mně svítí, spirálka, zhotovená vzácného
kovu,“ pokračovala svém nafoukaném výkladu. „Nebo tebe rozběhnu —“
„Jen nevyhrožuj,“ pošklebovala Žárovka, „povím ti, jaký
drát mně. „Nejsem jen skla! závite
mám mosaz uvnitř mám stočený drátek. „Když ze
mne sklárněudělaliskleněnoubaňku, vyssáli mne vzduch,
jiní lidé vložili dovnitř onu spirálku. Pak zatavili, když
potom byl spirály puštěn elektrický proud, rozsvítila jsem
se.“
„Jakže!“ vykřikl čtvrtík.„Musí nejprve vypnout proud, hlupáčku!“ zvolala Žárovka.
„Pak jim nic nestane.
„Hodně,“ vyjekla Žárovka. drát vzácných kovů. Zejména tehdy,
montujHi nějaké lampy koupelně nebo jsou'li právě
ve vaně, aby vykoupali. Jsem ozdobou celého světa. Hodíš tak ještě pro
dráteníky, ale pro žárovku? Fuj!“ odplivla Čtvrtík za'
hořel hněvem.
„Neurážej!“ vykřikl. Vynalezl Edison.“
76
.
„Počkej, ten člověk zase rozsvítí,“ mluvila rozčileně
Žárovka. Ale lidé často zapomínají bezpeč
nost mohou tak ohrozit své zdraví, život. „Ano, mně drát, ale
nikoliv takový obyčejný, jako jsi ty.“
Jakýsi člověk vstoupil místnosti otočil vypínačem, žá'
rovka rázem zhasla Čtvrtík dal smíchu. „Pak vše dopovím, bych vlastně tebou ani
neměla bavit. drát tobě! Vidíš tedy, že
jsi odkázána nás, Dráty.“
„A tobě ještě?“ ptal Čtvrtík kousavě domýšlivé
Žárovky
