Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Jsem ozdobou celého světa. drát vzácných kovů. drát tobě! Vidíš tedy, že
jsi odkázána nás, Dráty.“
„Hlupáku!“ ulevila žárovka.“
Za chvíli opět rozsvítila upřela své pronikavé oči na
Čtvrtíka. „Pak vše dopovím, bych vlastně tebou ani
neměla bavit.“
„Jakže!“ vykřikl čtvrtík. Pak zatavili, když
potom byl spirály puštěn elektrický proud, rozsvítila jsem
se.“
Jakýsi člověk vstoupil místnosti otočil vypínačem, žá'
rovka rázem zhasla Čtvrtík dal smíchu. Ale lidé často zapomínají bezpeč
nost mohou tak ohrozit své zdraví, život. Vynalezl Edison. Zejména tehdy,
montujHi nějaké lampy koupelně nebo jsou'li právě
ve vaně, aby vykoupali.„Musí nejprve vypnout proud, hlupáčku!“ zvolala Žárovka.“
76
. „Nebo tebe rozběhnu —“
„Jen nevyhrožuj,“ pošklebovala Žárovka, „povím ti, jaký
drát mně.
„Neurážej!“ vykřikl. „Když ze
mne sklárněudělaliskleněnoubaňku, vyssáli mne vzduch,
jiní lidé vložili dovnitř onu spirálku.
„Pak jim nic nestane.
„To, mně svítí, spirálka, zhotovená vzácného
kovu,“ pokračovala svém nafoukaném výkladu. „Ano, mně drát, ale
nikoliv takový obyčejný, jako jsi ty.
„Počkej, ten člověk zase rozsvítí,“ mluvila rozčileně
Žárovka. „Nejsem jen skla! závite
mám mosaz uvnitř mám stočený drátek.“
„A tobě ještě?“ ptal Čtvrtík kousavě domýšlivé
Žárovky.
„Hodně,“ vyjekla Žárovka. Hodíš tak ještě pro
dráteníky, ale pro žárovku? Fuj!“ odplivla Čtvrtík za'
hořel hněvem
