Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Pak zatavili, když
potom byl spirály puštěn elektrický proud, rozsvítila jsem
se. drát tobě! Vidíš tedy, že
jsi odkázána nás, Dráty.
„Hodně,“ vyjekla Žárovka. „Když ze
mne sklárněudělaliskleněnoubaňku, vyssáli mne vzduch,
jiní lidé vložili dovnitř onu spirálku. „Pak vše dopovím, bych vlastně tebou ani
neměla bavit. Ale lidé často zapomínají bezpeč
nost mohou tak ohrozit své zdraví, život.
„Počkej, ten člověk zase rozsvítí,“ mluvila rozčileně
Žárovka. Jsem ozdobou celého světa.“
Jakýsi člověk vstoupil místnosti otočil vypínačem, žá'
rovka rázem zhasla Čtvrtík dal smíchu. Zejména tehdy,
montujHi nějaké lampy koupelně nebo jsou'li právě
ve vaně, aby vykoupali.“
Za chvíli opět rozsvítila upřela své pronikavé oči na
Čtvrtíka. „Nejsem jen skla! závite
mám mosaz uvnitř mám stočený drátek.“
„A tobě ještě?“ ptal Čtvrtík kousavě domýšlivé
Žárovky.“
„Hlupáku!“ ulevila žárovka.
„Neurážej!“ vykřikl.
„To, mně svítí, spirálka, zhotovená vzácného
kovu,“ pokračovala svém nafoukaném výkladu. drát vzácných kovů. Hodíš tak ještě pro
dráteníky, ale pro žárovku? Fuj!“ odplivla Čtvrtík za'
hořel hněvem.„Musí nejprve vypnout proud, hlupáčku!“ zvolala Žárovka. „Ano, mně drát, ale
nikoliv takový obyčejný, jako jsi ty.“
„Jakže!“ vykřikl čtvrtík. „Nebo tebe rozběhnu —“
„Jen nevyhrožuj,“ pošklebovala Žárovka, „povím ti, jaký
drát mně. Vynalezl Edison.“
76
.
„Pak jim nic nestane
