Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Ano, mně drát, ale
nikoliv takový obyčejný, jako jsi ty.
„Hodně,“ vyjekla Žárovka.
„Počkej, ten člověk zase rozsvítí,“ mluvila rozčileně
Žárovka. drát tobě! Vidíš tedy, že
jsi odkázána nás, Dráty.“
„A tobě ještě?“ ptal Čtvrtík kousavě domýšlivé
Žárovky.“
Jakýsi člověk vstoupil místnosti otočil vypínačem, žá'
rovka rázem zhasla Čtvrtík dal smíchu. Ale lidé často zapomínají bezpeč
nost mohou tak ohrozit své zdraví, život.
„Neurážej!“ vykřikl. Vynalezl Edison.
„Pak jim nic nestane.“
76
. Zejména tehdy,
montujHi nějaké lampy koupelně nebo jsou'li právě
ve vaně, aby vykoupali. „Nejsem jen skla! závite
mám mosaz uvnitř mám stočený drátek.“
„Jakže!“ vykřikl čtvrtík. Hodíš tak ještě pro
dráteníky, ale pro žárovku? Fuj!“ odplivla Čtvrtík za'
hořel hněvem.“
„Hlupáku!“ ulevila žárovka. „Když ze
mne sklárněudělaliskleněnoubaňku, vyssáli mne vzduch,
jiní lidé vložili dovnitř onu spirálku.“
Za chvíli opět rozsvítila upřela své pronikavé oči na
Čtvrtíka.
„To, mně svítí, spirálka, zhotovená vzácného
kovu,“ pokračovala svém nafoukaném výkladu. „Nebo tebe rozběhnu —“
„Jen nevyhrožuj,“ pošklebovala Žárovka, „povím ti, jaký
drát mně. Jsem ozdobou celého světa. „Pak vše dopovím, bych vlastně tebou ani
neměla bavit.„Musí nejprve vypnout proud, hlupáčku!“ zvolala Žárovka. drát vzácných kovů. Pak zatavili, když
potom byl spirály puštěn elektrický proud, rozsvítila jsem
se
