Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Neurážej!“ vykřikl. Pak zatavili, když
potom byl spirály puštěn elektrický proud, rozsvítila jsem
se. „Ano, mně drát, ale
nikoliv takový obyčejný, jako jsi ty.
„Počkej, ten člověk zase rozsvítí,“ mluvila rozčileně
Žárovka. „Nejsem jen skla! závite
mám mosaz uvnitř mám stočený drátek. drát tobě! Vidíš tedy, že
jsi odkázána nás, Dráty.“
„Hlupáku!“ ulevila žárovka. „Nebo tebe rozběhnu —“
„Jen nevyhrožuj,“ pošklebovala Žárovka, „povím ti, jaký
drát mně.“
Za chvíli opět rozsvítila upřela své pronikavé oči na
Čtvrtíka.
„Pak jim nic nestane. „Když ze
mne sklárněudělaliskleněnoubaňku, vyssáli mne vzduch,
jiní lidé vložili dovnitř onu spirálku.“
„A tobě ještě?“ ptal Čtvrtík kousavě domýšlivé
Žárovky. Hodíš tak ještě pro
dráteníky, ale pro žárovku? Fuj!“ odplivla Čtvrtík za'
hořel hněvem. Ale lidé často zapomínají bezpeč
nost mohou tak ohrozit své zdraví, život.“
Jakýsi člověk vstoupil místnosti otočil vypínačem, žá'
rovka rázem zhasla Čtvrtík dal smíchu. Vynalezl Edison.„Musí nejprve vypnout proud, hlupáčku!“ zvolala Žárovka. Zejména tehdy,
montujHi nějaké lampy koupelně nebo jsou'li právě
ve vaně, aby vykoupali.“
76
. drát vzácných kovů. Jsem ozdobou celého světa.“
„Jakže!“ vykřikl čtvrtík.
„To, mně svítí, spirálka, zhotovená vzácného
kovu,“ pokračovala svém nafoukaném výkladu. „Pak vše dopovím, bych vlastně tebou ani
neměla bavit.
„Hodně,“ vyjekla Žárovka
