Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Zejména tehdy,
montujHi nějaké lampy koupelně nebo jsou'li právě
ve vaně, aby vykoupali. „Nebo tebe rozběhnu —“
„Jen nevyhrožuj,“ pošklebovala Žárovka, „povím ti, jaký
drát mně. Hodíš tak ještě pro
dráteníky, ale pro žárovku? Fuj!“ odplivla Čtvrtík za'
hořel hněvem. Vynalezl Edison. „Ano, mně drát, ale
nikoliv takový obyčejný, jako jsi ty.
„To, mně svítí, spirálka, zhotovená vzácného
kovu,“ pokračovala svém nafoukaném výkladu. „Pak vše dopovím, bych vlastně tebou ani
neměla bavit. Pak zatavili, když
potom byl spirály puštěn elektrický proud, rozsvítila jsem
se.
„Pak jim nic nestane. Jsem ozdobou celého světa.
„Počkej, ten člověk zase rozsvítí,“ mluvila rozčileně
Žárovka. drát vzácných kovů.“
76
. „Nejsem jen skla! závite
mám mosaz uvnitř mám stočený drátek.“
„A tobě ještě?“ ptal Čtvrtík kousavě domýšlivé
Žárovky.“
Jakýsi člověk vstoupil místnosti otočil vypínačem, žá'
rovka rázem zhasla Čtvrtík dal smíchu.
„Neurážej!“ vykřikl. drát tobě! Vidíš tedy, že
jsi odkázána nás, Dráty.“
„Hlupáku!“ ulevila žárovka. Ale lidé často zapomínají bezpeč
nost mohou tak ohrozit své zdraví, život.“
„Jakže!“ vykřikl čtvrtík.
„Hodně,“ vyjekla Žárovka.“
Za chvíli opět rozsvítila upřela své pronikavé oči na
Čtvrtíka. „Když ze
mne sklárněudělaliskleněnoubaňku, vyssáli mne vzduch,
jiní lidé vložili dovnitř onu spirálku.„Musí nejprve vypnout proud, hlupáčku!“ zvolala Žárovka
