Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
76
.“
„Jakže!“ vykřikl čtvrtík.„Musí nejprve vypnout proud, hlupáčku!“ zvolala Žárovka. Pak zatavili, když
potom byl spirály puštěn elektrický proud, rozsvítila jsem
se. „Nejsem jen skla! závite
mám mosaz uvnitř mám stočený drátek.“
Jakýsi člověk vstoupil místnosti otočil vypínačem, žá'
rovka rázem zhasla Čtvrtík dal smíchu. „Když ze
mne sklárněudělaliskleněnoubaňku, vyssáli mne vzduch,
jiní lidé vložili dovnitř onu spirálku.
„Neurážej!“ vykřikl.
„Pak jim nic nestane. Ale lidé často zapomínají bezpeč
nost mohou tak ohrozit své zdraví, život. Vynalezl Edison.
„To, mně svítí, spirálka, zhotovená vzácného
kovu,“ pokračovala svém nafoukaném výkladu. drát tobě! Vidíš tedy, že
jsi odkázána nás, Dráty. „Pak vše dopovím, bych vlastně tebou ani
neměla bavit. „Nebo tebe rozběhnu —“
„Jen nevyhrožuj,“ pošklebovala Žárovka, „povím ti, jaký
drát mně.“
„A tobě ještě?“ ptal Čtvrtík kousavě domýšlivé
Žárovky. Zejména tehdy,
montujHi nějaké lampy koupelně nebo jsou'li právě
ve vaně, aby vykoupali. drát vzácných kovů. Hodíš tak ještě pro
dráteníky, ale pro žárovku? Fuj!“ odplivla Čtvrtík za'
hořel hněvem.
„Hodně,“ vyjekla Žárovka.
„Počkej, ten člověk zase rozsvítí,“ mluvila rozčileně
Žárovka.“
„Hlupáku!“ ulevila žárovka. „Ano, mně drát, ale
nikoliv takový obyčejný, jako jsi ty. Jsem ozdobou celého světa.“
Za chvíli opět rozsvítila upřela své pronikavé oči na
Čtvrtíka
