Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
drát tobě! Vidíš tedy, že
jsi odkázána nás, Dráty.
„To, mně svítí, spirálka, zhotovená vzácného
kovu,“ pokračovala svém nafoukaném výkladu. Hodíš tak ještě pro
dráteníky, ale pro žárovku? Fuj!“ odplivla Čtvrtík za'
hořel hněvem.„Musí nejprve vypnout proud, hlupáčku!“ zvolala Žárovka.“
Za chvíli opět rozsvítila upřela své pronikavé oči na
Čtvrtíka.
„Neurážej!“ vykřikl. „Když ze
mne sklárněudělaliskleněnoubaňku, vyssáli mne vzduch,
jiní lidé vložili dovnitř onu spirálku.
„Počkej, ten člověk zase rozsvítí,“ mluvila rozčileně
Žárovka. Jsem ozdobou celého světa.“
76
. drát vzácných kovů. Pak zatavili, když
potom byl spirály puštěn elektrický proud, rozsvítila jsem
se. Vynalezl Edison. „Pak vše dopovím, bych vlastně tebou ani
neměla bavit. Zejména tehdy,
montujHi nějaké lampy koupelně nebo jsou'li právě
ve vaně, aby vykoupali.“
„Hlupáku!“ ulevila žárovka.“
„Jakže!“ vykřikl čtvrtík. „Ano, mně drát, ale
nikoliv takový obyčejný, jako jsi ty.“
Jakýsi člověk vstoupil místnosti otočil vypínačem, žá'
rovka rázem zhasla Čtvrtík dal smíchu.
„Hodně,“ vyjekla Žárovka.“
„A tobě ještě?“ ptal Čtvrtík kousavě domýšlivé
Žárovky. „Nejsem jen skla! závite
mám mosaz uvnitř mám stočený drátek.
„Pak jim nic nestane. „Nebo tebe rozběhnu —“
„Jen nevyhrožuj,“ pošklebovala Žárovka, „povím ti, jaký
drát mně. Ale lidé často zapomínají bezpeč
nost mohou tak ohrozit své zdraví, život
