Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Zejména tehdy,
montujHi nějaké lampy koupelně nebo jsou'li právě
ve vaně, aby vykoupali.“
„A tobě ještě?“ ptal Čtvrtík kousavě domýšlivé
Žárovky. „Ano, mně drát, ale
nikoliv takový obyčejný, jako jsi ty.
„Neurážej!“ vykřikl. „Pak vše dopovím, bych vlastně tebou ani
neměla bavit. Ale lidé často zapomínají bezpeč
nost mohou tak ohrozit své zdraví, život. Pak zatavili, když
potom byl spirály puštěn elektrický proud, rozsvítila jsem
se. Jsem ozdobou celého světa. drát vzácných kovů. Vynalezl Edison.„Musí nejprve vypnout proud, hlupáčku!“ zvolala Žárovka.“
„Hlupáku!“ ulevila žárovka.
„Počkej, ten člověk zase rozsvítí,“ mluvila rozčileně
Žárovka.
„Pak jim nic nestane.“
„Jakže!“ vykřikl čtvrtík. „Nebo tebe rozběhnu —“
„Jen nevyhrožuj,“ pošklebovala Žárovka, „povím ti, jaký
drát mně. „Když ze
mne sklárněudělaliskleněnoubaňku, vyssáli mne vzduch,
jiní lidé vložili dovnitř onu spirálku.“
76
.
„Hodně,“ vyjekla Žárovka. drát tobě! Vidíš tedy, že
jsi odkázána nás, Dráty.“
Jakýsi člověk vstoupil místnosti otočil vypínačem, žá'
rovka rázem zhasla Čtvrtík dal smíchu.“
Za chvíli opět rozsvítila upřela své pronikavé oči na
Čtvrtíka. „Nejsem jen skla! závite
mám mosaz uvnitř mám stočený drátek. Hodíš tak ještě pro
dráteníky, ale pro žárovku? Fuj!“ odplivla Čtvrtík za'
hořel hněvem.
„To, mně svítí, spirálka, zhotovená vzácného
kovu,“ pokračovala svém nafoukaném výkladu
