Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
„Hlupáku!“ ulevila žárovka. Vynalezl Edison.“
„A tobě ještě?“ ptal Čtvrtík kousavě domýšlivé
Žárovky. Zejména tehdy,
montujHi nějaké lampy koupelně nebo jsou'li právě
ve vaně, aby vykoupali.“
Jakýsi člověk vstoupil místnosti otočil vypínačem, žá'
rovka rázem zhasla Čtvrtík dal smíchu. drát tobě! Vidíš tedy, že
jsi odkázána nás, Dráty. „Nebo tebe rozběhnu —“
„Jen nevyhrožuj,“ pošklebovala Žárovka, „povím ti, jaký
drát mně. „Když ze
mne sklárněudělaliskleněnoubaňku, vyssáli mne vzduch,
jiní lidé vložili dovnitř onu spirálku. Jsem ozdobou celého světa.
„To, mně svítí, spirálka, zhotovená vzácného
kovu,“ pokračovala svém nafoukaném výkladu.„Musí nejprve vypnout proud, hlupáčku!“ zvolala Žárovka.“
„Jakže!“ vykřikl čtvrtík.
„Hodně,“ vyjekla Žárovka. Pak zatavili, když
potom byl spirály puštěn elektrický proud, rozsvítila jsem
se.“
Za chvíli opět rozsvítila upřela své pronikavé oči na
Čtvrtíka. Ale lidé často zapomínají bezpeč
nost mohou tak ohrozit své zdraví, život.
„Počkej, ten člověk zase rozsvítí,“ mluvila rozčileně
Žárovka. „Pak vše dopovím, bych vlastně tebou ani
neměla bavit.
„Pak jim nic nestane.
„Neurážej!“ vykřikl. „Ano, mně drát, ale
nikoliv takový obyčejný, jako jsi ty. Hodíš tak ještě pro
dráteníky, ale pro žárovku? Fuj!“ odplivla Čtvrtík za'
hořel hněvem. „Nejsem jen skla! závite
mám mosaz uvnitř mám stočený drátek.“
76
. drát vzácných kovů
