Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
„K čemu jsou?“
„Jsou automatické, samočinné vypínače,“ hovořil dále
inženýr.“
70
. „Zdejší elektrárna myslím
elektrárnu, která semdodáváproud ovysokémnapětí pohání
své generátory vysoké napětí vodní energií. „Nastane-li vedení vysokého napětí nějaké přepětí,
pak tento samočinnývypínačvypneohroženou fázi.
Všimni si, velké bouře někdy zhasne elektrické světlo, ale
brzy opět svítí. Zejména při úderu blesku do
vedení.
Vodní turbiny pohánějí generátory, takže vyrobený proud je
poměrně levný.“
„Jak vypadá elektrárně?“ zvídal chlapec.nýbrž přímo vrcholu kovové opery. Pak proud veden přes dosti složité přístroje linek,
jimiž rozváděn obcích. Ovšem, ivelikéelektrárny mohou být poháněny
parou; Toho využívá tam, kde dostatek odpadového uhlí,
které vlastně ani nešlo jinak zužitkovat.“
„Takový přístroj pak opět samočinně zapne?“
„Ano.
„Vykládal jsem ti, myslím, již něco generátorech,“ pokra-
čoval inženýr hoch přisvědčil.“
„Všiml jsem toho.“
„To bylo známkou, elektrárně vypjal samočinný
vypínač,“ řekl inženýr. Slouží jako uzemnění
pro stožáry, neboť kovové podpěry třeba uzemnit. Hlavně přímo
u dolů. Zejména budou zajímat pří
stroje proti přepětí. Jak víš, leží na
řete, která značný spád, zvýšený ještě vodní přehradou. vzduchu stále dosti atmosférické elektřiny, a
tak tyto přístroje včas zakročí. Je-li vše pořádku, zapne proud protéká znovu. hnedzase byl zapjat, kdyžnehrozilo
jiné nebezpečí. jakási
pojistka
