Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Nastane-li vedení vysokého napětí nějaké přepětí,
pak tento samočinnývypínačvypneohroženou fázi.“
„K čemu jsou?“
„Jsou automatické, samočinné vypínače,“ hovořil dále
inženýr.
Všimni si, velké bouře někdy zhasne elektrické světlo, ale
brzy opět svítí. Pak proud veden přes dosti složité přístroje linek,
jimiž rozváděn obcích. Hlavně přímo
u dolů.“
„Jak vypadá elektrárně?“ zvídal chlapec. Zejména při úderu blesku do
vedení. Je-li vše pořádku, zapne proud protéká znovu. jakási
pojistka. Zejména budou zajímat pří
stroje proti přepětí.“
„Všiml jsem toho.nýbrž přímo vrcholu kovové opery.
Vodní turbiny pohánějí generátory, takže vyrobený proud je
poměrně levný.“
70
.“
„To bylo známkou, elektrárně vypjal samočinný
vypínač,“ řekl inženýr. Ovšem, ivelikéelektrárny mohou být poháněny
parou; Toho využívá tam, kde dostatek odpadového uhlí,
které vlastně ani nešlo jinak zužitkovat. Jak víš, leží na
řete, která značný spád, zvýšený ještě vodní přehradou. „Zdejší elektrárna myslím
elektrárnu, která semdodáváproud ovysokémnapětí pohání
své generátory vysoké napětí vodní energií. hnedzase byl zapjat, kdyžnehrozilo
jiné nebezpečí.“
„Takový přístroj pak opět samočinně zapne?“
„Ano. vzduchu stále dosti atmosférické elektřiny, a
tak tyto přístroje včas zakročí. Slouží jako uzemnění
pro stožáry, neboť kovové podpěry třeba uzemnit.
„Vykládal jsem ti, myslím, již něco generátorech,“ pokra-
čoval inženýr hoch přisvědčil
