Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
„Takový přístroj pak opět samočinně zapne?“
„Ano.
Vodní turbiny pohánějí generátory, takže vyrobený proud je
poměrně levný. Zejména při úderu blesku do
vedení.nýbrž přímo vrcholu kovové opery. „Nastane-li vedení vysokého napětí nějaké přepětí,
pak tento samočinnývypínačvypneohroženou fázi.“
„Jak vypadá elektrárně?“ zvídal chlapec. Hlavně přímo
u dolů.“
„To bylo známkou, elektrárně vypjal samočinný
vypínač,“ řekl inženýr.“
70
. „Zdejší elektrárna myslím
elektrárnu, která semdodáváproud ovysokémnapětí pohání
své generátory vysoké napětí vodní energií.
„Vykládal jsem ti, myslím, již něco generátorech,“ pokra-
čoval inženýr hoch přisvědčil. Slouží jako uzemnění
pro stožáry, neboť kovové podpěry třeba uzemnit. Je-li vše pořádku, zapne proud protéká znovu.“
„K čemu jsou?“
„Jsou automatické, samočinné vypínače,“ hovořil dále
inženýr.“
„Všiml jsem toho. Pak proud veden přes dosti složité přístroje linek,
jimiž rozváděn obcích. hnedzase byl zapjat, kdyžnehrozilo
jiné nebezpečí. vzduchu stále dosti atmosférické elektřiny, a
tak tyto přístroje včas zakročí. jakási
pojistka. Jak víš, leží na
řete, která značný spád, zvýšený ještě vodní přehradou. Ovšem, ivelikéelektrárny mohou být poháněny
parou; Toho využívá tam, kde dostatek odpadového uhlí,
které vlastně ani nešlo jinak zužitkovat.
Všimni si, velké bouře někdy zhasne elektrické světlo, ale
brzy opět svítí. Zejména budou zajímat pří
stroje proti přepětí
