Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
„K čemu jsou?“
„Jsou automatické, samočinné vypínače,“ hovořil dále
inženýr. jakási
pojistka.
„Vykládal jsem ti, myslím, již něco generátorech,“ pokra-
čoval inženýr hoch přisvědčil. Zejména budou zajímat pří
stroje proti přepětí. vzduchu stále dosti atmosférické elektřiny, a
tak tyto přístroje včas zakročí.
Vodní turbiny pohánějí generátory, takže vyrobený proud je
poměrně levný. Slouží jako uzemnění
pro stožáry, neboť kovové podpěry třeba uzemnit. Je-li vše pořádku, zapne proud protéká znovu.“
70
.nýbrž přímo vrcholu kovové opery. hnedzase byl zapjat, kdyžnehrozilo
jiné nebezpečí. Zejména při úderu blesku do
vedení. Ovšem, ivelikéelektrárny mohou být poháněny
parou; Toho využívá tam, kde dostatek odpadového uhlí,
které vlastně ani nešlo jinak zužitkovat.“
„To bylo známkou, elektrárně vypjal samočinný
vypínač,“ řekl inženýr. Jak víš, leží na
řete, která značný spád, zvýšený ještě vodní přehradou. Pak proud veden přes dosti složité přístroje linek,
jimiž rozváděn obcích.“
„Všiml jsem toho. Hlavně přímo
u dolů.“
„Jak vypadá elektrárně?“ zvídal chlapec. „Nastane-li vedení vysokého napětí nějaké přepětí,
pak tento samočinnývypínačvypneohroženou fázi. „Zdejší elektrárna myslím
elektrárnu, která semdodáváproud ovysokémnapětí pohání
své generátory vysoké napětí vodní energií.
Všimni si, velké bouře někdy zhasne elektrické světlo, ale
brzy opět svítí.“
„Takový přístroj pak opět samočinně zapne?“
„Ano
