Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
„Takový přístroj pak opět samočinně zapne?“
„Ano.“
„To bylo známkou, elektrárně vypjal samočinný
vypínač,“ řekl inženýr.“
70
.
„Vykládal jsem ti, myslím, již něco generátorech,“ pokra-
čoval inženýr hoch přisvědčil.
Všimni si, velké bouře někdy zhasne elektrické světlo, ale
brzy opět svítí.“
„Všiml jsem toho. Jak víš, leží na
řete, která značný spád, zvýšený ještě vodní přehradou. Je-li vše pořádku, zapne proud protéká znovu. jakási
pojistka.nýbrž přímo vrcholu kovové opery.“
„K čemu jsou?“
„Jsou automatické, samočinné vypínače,“ hovořil dále
inženýr. „Nastane-li vedení vysokého napětí nějaké přepětí,
pak tento samočinnývypínačvypneohroženou fázi. „Zdejší elektrárna myslím
elektrárnu, která semdodáváproud ovysokémnapětí pohání
své generátory vysoké napětí vodní energií.“
„Jak vypadá elektrárně?“ zvídal chlapec. vzduchu stále dosti atmosférické elektřiny, a
tak tyto přístroje včas zakročí. Zejména při úderu blesku do
vedení. Ovšem, ivelikéelektrárny mohou být poháněny
parou; Toho využívá tam, kde dostatek odpadového uhlí,
které vlastně ani nešlo jinak zužitkovat. Zejména budou zajímat pří
stroje proti přepětí.
Vodní turbiny pohánějí generátory, takže vyrobený proud je
poměrně levný. Hlavně přímo
u dolů. hnedzase byl zapjat, kdyžnehrozilo
jiné nebezpečí. Slouží jako uzemnění
pro stožáry, neboť kovové podpěry třeba uzemnit. Pak proud veden přes dosti složité přístroje linek,
jimiž rozváděn obcích
