Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Ovšem, ivelikéelektrárny mohou být poháněny
parou; Toho využívá tam, kde dostatek odpadového uhlí,
které vlastně ani nešlo jinak zužitkovat.“
„Všiml jsem toho. „Nastane-li vedení vysokého napětí nějaké přepětí,
pak tento samočinnývypínačvypneohroženou fázi.nýbrž přímo vrcholu kovové opery. Zejména při úderu blesku do
vedení. Je-li vše pořádku, zapne proud protéká znovu. Pak proud veden přes dosti složité přístroje linek,
jimiž rozváděn obcích. jakási
pojistka.“
70
. Hlavně přímo
u dolů.
Všimni si, velké bouře někdy zhasne elektrické světlo, ale
brzy opět svítí.“
„Jak vypadá elektrárně?“ zvídal chlapec. hnedzase byl zapjat, kdyžnehrozilo
jiné nebezpečí. Slouží jako uzemnění
pro stožáry, neboť kovové podpěry třeba uzemnit.
Vodní turbiny pohánějí generátory, takže vyrobený proud je
poměrně levný. Jak víš, leží na
řete, která značný spád, zvýšený ještě vodní přehradou.
„Vykládal jsem ti, myslím, již něco generátorech,“ pokra-
čoval inženýr hoch přisvědčil.“
„Takový přístroj pak opět samočinně zapne?“
„Ano. Zejména budou zajímat pří
stroje proti přepětí. „Zdejší elektrárna myslím
elektrárnu, která semdodáváproud ovysokémnapětí pohání
své generátory vysoké napětí vodní energií.“
„To bylo známkou, elektrárně vypjal samočinný
vypínač,“ řekl inženýr.“
„K čemu jsou?“
„Jsou automatické, samočinné vypínače,“ hovořil dále
inženýr. vzduchu stále dosti atmosférické elektřiny, a
tak tyto přístroje včas zakročí
