Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
jakási
pojistka. Zejména při úderu blesku do
vedení. Je-li vše pořádku, zapne proud protéká znovu. Pak proud veden přes dosti složité přístroje linek,
jimiž rozváděn obcích.“
„K čemu jsou?“
„Jsou automatické, samočinné vypínače,“ hovořil dále
inženýr. „Zdejší elektrárna myslím
elektrárnu, která semdodáváproud ovysokémnapětí pohání
své generátory vysoké napětí vodní energií.
„Vykládal jsem ti, myslím, již něco generátorech,“ pokra-
čoval inženýr hoch přisvědčil.
Vodní turbiny pohánějí generátory, takže vyrobený proud je
poměrně levný.
Všimni si, velké bouře někdy zhasne elektrické světlo, ale
brzy opět svítí.“
„Všiml jsem toho. „Nastane-li vedení vysokého napětí nějaké přepětí,
pak tento samočinnývypínačvypneohroženou fázi. hnedzase byl zapjat, kdyžnehrozilo
jiné nebezpečí.“
70
. Jak víš, leží na
řete, která značný spád, zvýšený ještě vodní přehradou.“
„Takový přístroj pak opět samočinně zapne?“
„Ano. Hlavně přímo
u dolů. Ovšem, ivelikéelektrárny mohou být poháněny
parou; Toho využívá tam, kde dostatek odpadového uhlí,
které vlastně ani nešlo jinak zužitkovat. vzduchu stále dosti atmosférické elektřiny, a
tak tyto přístroje včas zakročí.“
„Jak vypadá elektrárně?“ zvídal chlapec.nýbrž přímo vrcholu kovové opery.“
„To bylo známkou, elektrárně vypjal samočinný
vypínač,“ řekl inženýr. Slouží jako uzemnění
pro stožáry, neboť kovové podpěry třeba uzemnit. Zejména budou zajímat pří
stroje proti přepětí
