Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Jak víš, leží na
řete, která značný spád, zvýšený ještě vodní přehradou.
Vodní turbiny pohánějí generátory, takže vyrobený proud je
poměrně levný. „Nastane-li vedení vysokého napětí nějaké přepětí,
pak tento samočinnývypínačvypneohroženou fázi.“
„Takový přístroj pak opět samočinně zapne?“
„Ano.
„Vykládal jsem ti, myslím, již něco generátorech,“ pokra-
čoval inženýr hoch přisvědčil.nýbrž přímo vrcholu kovové opery. Ovšem, ivelikéelektrárny mohou být poháněny
parou; Toho využívá tam, kde dostatek odpadového uhlí,
které vlastně ani nešlo jinak zužitkovat.“
70
.“
„To bylo známkou, elektrárně vypjal samočinný
vypínač,“ řekl inženýr. vzduchu stále dosti atmosférické elektřiny, a
tak tyto přístroje včas zakročí. Slouží jako uzemnění
pro stožáry, neboť kovové podpěry třeba uzemnit. Zejména při úderu blesku do
vedení.“
„Všiml jsem toho.
Všimni si, velké bouře někdy zhasne elektrické světlo, ale
brzy opět svítí.“
„K čemu jsou?“
„Jsou automatické, samočinné vypínače,“ hovořil dále
inženýr. Hlavně přímo
u dolů. Je-li vše pořádku, zapne proud protéká znovu. „Zdejší elektrárna myslím
elektrárnu, která semdodáváproud ovysokémnapětí pohání
své generátory vysoké napětí vodní energií.“
„Jak vypadá elektrárně?“ zvídal chlapec. hnedzase byl zapjat, kdyžnehrozilo
jiné nebezpečí. Pak proud veden přes dosti složité přístroje linek,
jimiž rozváděn obcích. Zejména budou zajímat pří
stroje proti přepětí. jakási
pojistka
