Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Ovšem, ivelikéelektrárny mohou být poháněny
parou; Toho využívá tam, kde dostatek odpadového uhlí,
které vlastně ani nešlo jinak zužitkovat.“
„To bylo známkou, elektrárně vypjal samočinný
vypínač,“ řekl inženýr. Pak proud veden přes dosti složité přístroje linek,
jimiž rozváděn obcích. Hlavně přímo
u dolů.“
„Jak vypadá elektrárně?“ zvídal chlapec.
Vodní turbiny pohánějí generátory, takže vyrobený proud je
poměrně levný.
„Vykládal jsem ti, myslím, již něco generátorech,“ pokra-
čoval inženýr hoch přisvědčil. hnedzase byl zapjat, kdyžnehrozilo
jiné nebezpečí. „Nastane-li vedení vysokého napětí nějaké přepětí,
pak tento samočinnývypínačvypneohroženou fázi. „Zdejší elektrárna myslím
elektrárnu, která semdodáváproud ovysokémnapětí pohání
své generátory vysoké napětí vodní energií.“
„Takový přístroj pak opět samočinně zapne?“
„Ano.nýbrž přímo vrcholu kovové opery. Jak víš, leží na
řete, která značný spád, zvýšený ještě vodní přehradou. Zejména budou zajímat pří
stroje proti přepětí. jakási
pojistka.“
„K čemu jsou?“
„Jsou automatické, samočinné vypínače,“ hovořil dále
inženýr.
Všimni si, velké bouře někdy zhasne elektrické světlo, ale
brzy opět svítí.“
„Všiml jsem toho.“
70
. vzduchu stále dosti atmosférické elektřiny, a
tak tyto přístroje včas zakročí. Zejména při úderu blesku do
vedení. Je-li vše pořádku, zapne proud protéká znovu. Slouží jako uzemnění
pro stožáry, neboť kovové podpěry třeba uzemnit
