Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
nýbrž přímo vrcholu kovové opery. Je-li vše pořádku, zapne proud protéká znovu. „Zdejší elektrárna myslím
elektrárnu, která semdodáváproud ovysokémnapětí pohání
své generátory vysoké napětí vodní energií.“
„Všiml jsem toho. jakási
pojistka.“
„To bylo známkou, elektrárně vypjal samočinný
vypínač,“ řekl inženýr.
Vodní turbiny pohánějí generátory, takže vyrobený proud je
poměrně levný. Zejména budou zajímat pří
stroje proti přepětí. hnedzase byl zapjat, kdyžnehrozilo
jiné nebezpečí. vzduchu stále dosti atmosférické elektřiny, a
tak tyto přístroje včas zakročí. Zejména při úderu blesku do
vedení.“
„Takový přístroj pak opět samočinně zapne?“
„Ano. Ovšem, ivelikéelektrárny mohou být poháněny
parou; Toho využívá tam, kde dostatek odpadového uhlí,
které vlastně ani nešlo jinak zužitkovat. Jak víš, leží na
řete, která značný spád, zvýšený ještě vodní přehradou.“
70
.
„Vykládal jsem ti, myslím, již něco generátorech,“ pokra-
čoval inženýr hoch přisvědčil.“
„Jak vypadá elektrárně?“ zvídal chlapec. „Nastane-li vedení vysokého napětí nějaké přepětí,
pak tento samočinnývypínačvypneohroženou fázi.
Všimni si, velké bouře někdy zhasne elektrické světlo, ale
brzy opět svítí.“
„K čemu jsou?“
„Jsou automatické, samočinné vypínače,“ hovořil dále
inženýr. Slouží jako uzemnění
pro stožáry, neboť kovové podpěry třeba uzemnit. Pak proud veden přes dosti složité přístroje linek,
jimiž rozváděn obcích. Hlavně přímo
u dolů
