Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
70
. Jak víš, leží na
řete, která značný spád, zvýšený ještě vodní přehradou. Zejména při úderu blesku do
vedení. jakási
pojistka.
Všimni si, velké bouře někdy zhasne elektrické světlo, ale
brzy opět svítí. vzduchu stále dosti atmosférické elektřiny, a
tak tyto přístroje včas zakročí. Hlavně přímo
u dolů. „Nastane-li vedení vysokého napětí nějaké přepětí,
pak tento samočinnývypínačvypneohroženou fázi.“
„Jak vypadá elektrárně?“ zvídal chlapec.“
„K čemu jsou?“
„Jsou automatické, samočinné vypínače,“ hovořil dále
inženýr. Ovšem, ivelikéelektrárny mohou být poháněny
parou; Toho využívá tam, kde dostatek odpadového uhlí,
které vlastně ani nešlo jinak zužitkovat. Je-li vše pořádku, zapne proud protéká znovu. Slouží jako uzemnění
pro stožáry, neboť kovové podpěry třeba uzemnit. Pak proud veden přes dosti složité přístroje linek,
jimiž rozváděn obcích.“
„To bylo známkou, elektrárně vypjal samočinný
vypínač,“ řekl inženýr.“
„Všiml jsem toho. Zejména budou zajímat pří
stroje proti přepětí. „Zdejší elektrárna myslím
elektrárnu, která semdodáváproud ovysokémnapětí pohání
své generátory vysoké napětí vodní energií.
Vodní turbiny pohánějí generátory, takže vyrobený proud je
poměrně levný. hnedzase byl zapjat, kdyžnehrozilo
jiné nebezpečí.
„Vykládal jsem ti, myslím, již něco generátorech,“ pokra-
čoval inženýr hoch přisvědčil.“
„Takový přístroj pak opět samočinně zapne?“
„Ano.nýbrž přímo vrcholu kovové opery
