Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Kdyby usmrtil onou Elektřinou, jíž sloužil, jistě by
přišli jiní. Ne, již nikdy nespadne úmys
lem, aby někoho zabil! Vždyť mohl usmrtit toho měďáka,
kdyby naň byl padl, atenkroutivý tvor přece nic neudělal.
„Potřebovali bychom kus drátu této síly zbytek vedení
sekundérky transformátoru,“ ozval jeden montérů po
hledem inženýra. Vidíš také, není upevněn isolátorech,
69
.
Ten přisvědčil. Tam
nebude tak napjat jako zde. „Proč vlastně jsou vyso
kém napětí čtyři dráty?“
„Čtvrtý není tak nutný,“ odpovídal člověk, „je spíše cosi
jako bleskosvod.
A opět viděl hocha stojícího vedle inženýra. Pospěšte si,
aby vše bylo brzy opraveno. Již dálky viděl, dřevěné sloupy obci jsou
plny jemu podobných Drátů, někteří byli silnější, jiní slabší. Proč
vlastně chtěl lidi usmrtit? VždyC konali jistě jen svou po
vinnost.
„Nuže, tento vám hodí,“ řekl. Pak však zachvěl. Sem dáme jiný drát. Msta není správná, prolétlo mu
ještě hlavou.“
Pak byl Prvous stočen velkého kotouče dva lidé jej od
nášeli vesnici.
„Transformátor této budce budeme několik dní vymě
ňovat,“ slyšel inženýrův hlas, hovořící hochovi. Asi náš osud, nás měděných Drátů, pomyslil
si malomyslně sklonil hlavu. ošklivá věc.“
„Rád bych vás něco zeptal, pane inženýre,“ řekl hoch
a muž Zakýval souhlasně hlavou.Škoda! Mohl jim pomstít. „Tento je
poškozen, objednali jsme proto Drtinů nový.
Došli štíhlé zděné budce, která vypadala jako vysoký do
meček, řeči montéra usoudil, transformační budka. „Je stejný průřez
