Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Již dálky viděl, dřevěné sloupy obci jsou
plny jemu podobných Drátů, někteří byli silnější, jiní slabší. Pak však zachvěl. Asi náš osud, nás měděných Drátů, pomyslil
si malomyslně sklonil hlavu. „Tento je
poškozen, objednali jsme proto Drtinů nový. ošklivá věc. „Je stejný průřez. „Proč vlastně jsou vyso
kém napětí čtyři dráty?“
„Čtvrtý není tak nutný,“ odpovídal člověk, „je spíše cosi
jako bleskosvod. Tam
nebude tak napjat jako zde.
A opět viděl hocha stojícího vedle inženýra.
„Transformátor této budce budeme několik dní vymě
ňovat,“ slyšel inženýrův hlas, hovořící hochovi.“
Pak byl Prvous stočen velkého kotouče dva lidé jej od
nášeli vesnici.
„Nuže, tento vám hodí,“ řekl. Pospěšte si,
aby vše bylo brzy opraveno. Msta není správná, prolétlo mu
ještě hlavou. Kdyby usmrtil onou Elektřinou, jíž sloužil, jistě by
přišli jiní.
Ten přisvědčil.
Došli štíhlé zděné budce, která vypadala jako vysoký do
meček, řeči montéra usoudil, transformační budka. Sem dáme jiný drát. Vidíš také, není upevněn isolátorech,
69
. Ne, již nikdy nespadne úmys
lem, aby někoho zabil! Vždyť mohl usmrtit toho měďáka,
kdyby naň byl padl, atenkroutivý tvor přece nic neudělal.Škoda! Mohl jim pomstít.“
„Rád bych vás něco zeptal, pane inženýre,“ řekl hoch
a muž Zakýval souhlasně hlavou. Proč
vlastně chtěl lidi usmrtit? VždyC konali jistě jen svou po
vinnost.
„Potřebovali bychom kus drátu této síly zbytek vedení
sekundérky transformátoru,“ ozval jeden montérů po
hledem inženýra
