Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
ošklivá věc. Již dálky viděl, dřevěné sloupy obci jsou
plny jemu podobných Drátů, někteří byli silnější, jiní slabší. Proč
vlastně chtěl lidi usmrtit? VždyC konali jistě jen svou po
vinnost.
Došli štíhlé zděné budce, která vypadala jako vysoký do
meček, řeči montéra usoudil, transformační budka. Ne, již nikdy nespadne úmys
lem, aby někoho zabil! Vždyť mohl usmrtit toho měďáka,
kdyby naň byl padl, atenkroutivý tvor přece nic neudělal.Škoda! Mohl jim pomstít. Pospěšte si,
aby vše bylo brzy opraveno.“
Pak byl Prvous stočen velkého kotouče dva lidé jej od
nášeli vesnici. „Je stejný průřez. Pak však zachvěl. Sem dáme jiný drát.
„Transformátor této budce budeme několik dní vymě
ňovat,“ slyšel inženýrův hlas, hovořící hochovi. „Proč vlastně jsou vyso
kém napětí čtyři dráty?“
„Čtvrtý není tak nutný,“ odpovídal člověk, „je spíše cosi
jako bleskosvod.
Ten přisvědčil. „Tento je
poškozen, objednali jsme proto Drtinů nový.“
„Rád bych vás něco zeptal, pane inženýre,“ řekl hoch
a muž Zakýval souhlasně hlavou.
„Nuže, tento vám hodí,“ řekl. Msta není správná, prolétlo mu
ještě hlavou. Vidíš také, není upevněn isolátorech,
69
. Asi náš osud, nás měděných Drátů, pomyslil
si malomyslně sklonil hlavu. Kdyby usmrtil onou Elektřinou, jíž sloužil, jistě by
přišli jiní.
A opět viděl hocha stojícího vedle inženýra.
„Potřebovali bychom kus drátu této síly zbytek vedení
sekundérky transformátoru,“ ozval jeden montérů po
hledem inženýra. Tam
nebude tak napjat jako zde
