Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Elektřiny mnoho druhů.
„Ano, znamenitě jsem obstál,“ chlubil se, „podívej se, mon
téři jdou tam obci, kde vypínač vysokého napětí, asi
sem pustí Elektřinu. Ohlédl se
na Isolátor viděl, stisknuty rty.“
„Vždyť nic nevidím,“ zmohl konečně řeč Prvous, ale
Isolátor dal smíchu. Ne,
nemohl říci, bolelo, ale bylo nepříjemné.
„Herdek!“ vyhrkl. Prvousově těle to
létalo jako blesky.
Cítil, jak jeho tělem probíhá cosi úžasnou rychlostí. „Jak tedy vypadá?
Proč vlastně nevidíme?“
„Ještě zde není,“ hovořil Isolátor. Nepo
chopíš, jak proháněli.“
„Nuže, dnes teprve poznáš.
„Neprorazila mne,“ řekl radostně, „nuže, nyní jsi poznal.“
„Je zlá?“ ptal Prvous, ale chvíli ztrnul.
„Už dobře,“ zaslechl Prvous hlas.“
„Ty jsi obstál?“ ptal Prvous Isolátor přisvědčil.„Také jsou napájeny rozhlasové přístroje,“ pokračoval ve
své přednášce Isolátor. Vytřeštil oči.
„Elektřina neviditelná síla,“ hovořil, „protéká tebou a
61
. Isolátor pro vysoké napětí musí
důkladně zkoušet, někteří moji druhové odstonali. Isolátor již neměl
sevřeny rty zdálo se, usmívá. Svítí, pra
cuje, žehlí, topí, zabíjí —“
Prvous sebou trhl.
„Pravil jsi, také zabíjí?“ptal rychle. „Ale snad jsi slyšel před
chvílí pod námi onoho inženýra, dnes bude tato linka vy
sokém napětí zapojena?“
„Ano, slyšel jsem ho.
Už zde Elektřina. již zkoušeli. Byli pro
raženi při zkoušce
