Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
„Vždyť nic nevidím,“ zmohl konečně řeč Prvous, ale
Isolátor dal smíchu. „Jak tedy vypadá?
Proč vlastně nevidíme?“
„Ještě zde není,“ hovořil Isolátor. „Ale snad jsi slyšel před
chvílí pod námi onoho inženýra, dnes bude tato linka vy
sokém napětí zapojena?“
„Ano, slyšel jsem ho.
„Pravil jsi, také zabíjí?“ptal rychle. Prvousově těle to
létalo jako blesky.
Cítil, jak jeho tělem probíhá cosi úžasnou rychlostí. Isolátor pro vysoké napětí musí
důkladně zkoušet, někteří moji druhové odstonali. Vytřeštil oči. Svítí, pra
cuje, žehlí, topí, zabíjí —“
Prvous sebou trhl.„Také jsou napájeny rozhlasové přístroje,“ pokračoval ve
své přednášce Isolátor.“
„Je zlá?“ ptal Prvous, ale chvíli ztrnul.
„Herdek!“ vyhrkl.
„Elektřina neviditelná síla,“ hovořil, „protéká tebou a
61
. Ne,
nemohl říci, bolelo, ale bylo nepříjemné. Ohlédl se
na Isolátor viděl, stisknuty rty.“
„Nuže, dnes teprve poznáš. Byli pro
raženi při zkoušce.
„Ano, znamenitě jsem obstál,“ chlubil se, „podívej se, mon
téři jdou tam obci, kde vypínač vysokého napětí, asi
sem pustí Elektřinu. Isolátor již neměl
sevřeny rty zdálo se, usmívá.“
„Ty jsi obstál?“ ptal Prvous Isolátor přisvědčil.
„Neprorazila mne,“ řekl radostně, „nuže, nyní jsi poznal.
„Už dobře,“ zaslechl Prvous hlas. Nepo
chopíš, jak proháněli.
Už zde Elektřina. již zkoušeli. „Elektřiny mnoho druhů
