Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
„Ty jsi obstál?“ ptal Prvous Isolátor přisvědčil. Svítí, pra
cuje, žehlí, topí, zabíjí —“
Prvous sebou trhl. Nepo
chopíš, jak proháněli.
„Pravil jsi, také zabíjí?“ptal rychle.“
„Je zlá?“ ptal Prvous, ale chvíli ztrnul.
Už zde Elektřina. Ne,
nemohl říci, bolelo, ale bylo nepříjemné. Byli pro
raženi při zkoušce. již zkoušeli.“
„Nuže, dnes teprve poznáš.
„Neprorazila mne,“ řekl radostně, „nuže, nyní jsi poznal. „Ale snad jsi slyšel před
chvílí pod námi onoho inženýra, dnes bude tato linka vy
sokém napětí zapojena?“
„Ano, slyšel jsem ho. „Jak tedy vypadá?
Proč vlastně nevidíme?“
„Ještě zde není,“ hovořil Isolátor.„Také jsou napájeny rozhlasové přístroje,“ pokračoval ve
své přednášce Isolátor.
Cítil, jak jeho tělem probíhá cosi úžasnou rychlostí.“
„Vždyť nic nevidím,“ zmohl konečně řeč Prvous, ale
Isolátor dal smíchu.
„Ano, znamenitě jsem obstál,“ chlubil se, „podívej se, mon
téři jdou tam obci, kde vypínač vysokého napětí, asi
sem pustí Elektřinu.
„Už dobře,“ zaslechl Prvous hlas. Vytřeštil oči. Prvousově těle to
létalo jako blesky. Isolátor pro vysoké napětí musí
důkladně zkoušet, někteří moji druhové odstonali. „Elektřiny mnoho druhů. Isolátor již neměl
sevřeny rty zdálo se, usmívá.
„Herdek!“ vyhrkl.
„Elektřina neviditelná síla,“ hovořil, „protéká tebou a
61
. Ohlédl se
na Isolátor viděl, stisknuty rty
