Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Nepo
chopíš, jak proháněli.
„Herdek!“ vyhrkl. Isolátor již neměl
sevřeny rty zdálo se, usmívá. Byli pro
raženi při zkoušce.
„Elektřina neviditelná síla,“ hovořil, „protéká tebou a
61
.“
„Ty jsi obstál?“ ptal Prvous Isolátor přisvědčil.
„Neprorazila mne,“ řekl radostně, „nuže, nyní jsi poznal. „Elektřiny mnoho druhů. Svítí, pra
cuje, žehlí, topí, zabíjí —“
Prvous sebou trhl.“
„Nuže, dnes teprve poznáš.
„Ano, znamenitě jsem obstál,“ chlubil se, „podívej se, mon
téři jdou tam obci, kde vypínač vysokého napětí, asi
sem pustí Elektřinu.
Už zde Elektřina. Prvousově těle to
létalo jako blesky.
Cítil, jak jeho tělem probíhá cosi úžasnou rychlostí. Isolátor pro vysoké napětí musí
důkladně zkoušet, někteří moji druhové odstonali.
„Pravil jsi, také zabíjí?“ptal rychle. „Jak tedy vypadá?
Proč vlastně nevidíme?“
„Ještě zde není,“ hovořil Isolátor. již zkoušeli. „Ale snad jsi slyšel před
chvílí pod námi onoho inženýra, dnes bude tato linka vy
sokém napětí zapojena?“
„Ano, slyšel jsem ho. Ne,
nemohl říci, bolelo, ale bylo nepříjemné.„Také jsou napájeny rozhlasové přístroje,“ pokračoval ve
své přednášce Isolátor. Ohlédl se
na Isolátor viděl, stisknuty rty.
„Už dobře,“ zaslechl Prvous hlas.“
„Vždyť nic nevidím,“ zmohl konečně řeč Prvous, ale
Isolátor dal smíchu. Vytřeštil oči.“
„Je zlá?“ ptal Prvous, ale chvíli ztrnul
