Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Také jsou napájeny rozhlasové přístroje,“ pokračoval ve
své přednášce Isolátor. „Jak tedy vypadá?
Proč vlastně nevidíme?“
„Ještě zde není,“ hovořil Isolátor.
„Elektřina neviditelná síla,“ hovořil, „protéká tebou a
61
. Isolátor již neměl
sevřeny rty zdálo se, usmívá.
„Už dobře,“ zaslechl Prvous hlas. Ohlédl se
na Isolátor viděl, stisknuty rty.“
„Ty jsi obstál?“ ptal Prvous Isolátor přisvědčil. „Ale snad jsi slyšel před
chvílí pod námi onoho inženýra, dnes bude tato linka vy
sokém napětí zapojena?“
„Ano, slyšel jsem ho.
„Pravil jsi, také zabíjí?“ptal rychle.“
„Nuže, dnes teprve poznáš. Vytřeštil oči.
„Herdek!“ vyhrkl.“
„Vždyť nic nevidím,“ zmohl konečně řeč Prvous, ale
Isolátor dal smíchu. Prvousově těle to
létalo jako blesky. Isolátor pro vysoké napětí musí
důkladně zkoušet, někteří moji druhové odstonali.
Cítil, jak jeho tělem probíhá cosi úžasnou rychlostí. Ne,
nemohl říci, bolelo, ale bylo nepříjemné. Svítí, pra
cuje, žehlí, topí, zabíjí —“
Prvous sebou trhl. Byli pro
raženi při zkoušce.
„Neprorazila mne,“ řekl radostně, „nuže, nyní jsi poznal.
Už zde Elektřina. Nepo
chopíš, jak proháněli.“
„Je zlá?“ ptal Prvous, ale chvíli ztrnul. již zkoušeli.
„Ano, znamenitě jsem obstál,“ chlubil se, „podívej se, mon
téři jdou tam obci, kde vypínač vysokého napětí, asi
sem pustí Elektřinu. „Elektřiny mnoho druhů
