Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Ohlédl se
na Isolátor viděl, stisknuty rty.
„Pravil jsi, také zabíjí?“ptal rychle. „Elektřiny mnoho druhů.
„Elektřina neviditelná síla,“ hovořil, „protéká tebou a
61
. Vytřeštil oči.
„Už dobře,“ zaslechl Prvous hlas. již zkoušeli.“
„Vždyť nic nevidím,“ zmohl konečně řeč Prvous, ale
Isolátor dal smíchu. „Ale snad jsi slyšel před
chvílí pod námi onoho inženýra, dnes bude tato linka vy
sokém napětí zapojena?“
„Ano, slyšel jsem ho.“
„Nuže, dnes teprve poznáš.
„Ano, znamenitě jsem obstál,“ chlubil se, „podívej se, mon
téři jdou tam obci, kde vypínač vysokého napětí, asi
sem pustí Elektřinu.
Cítil, jak jeho tělem probíhá cosi úžasnou rychlostí. Byli pro
raženi při zkoušce.„Také jsou napájeny rozhlasové přístroje,“ pokračoval ve
své přednášce Isolátor.
„Herdek!“ vyhrkl. Isolátor již neměl
sevřeny rty zdálo se, usmívá.
„Neprorazila mne,“ řekl radostně, „nuže, nyní jsi poznal.
Už zde Elektřina. Svítí, pra
cuje, žehlí, topí, zabíjí —“
Prvous sebou trhl.“
„Ty jsi obstál?“ ptal Prvous Isolátor přisvědčil. Prvousově těle to
létalo jako blesky. Isolátor pro vysoké napětí musí
důkladně zkoušet, někteří moji druhové odstonali. Nepo
chopíš, jak proháněli. „Jak tedy vypadá?
Proč vlastně nevidíme?“
„Ještě zde není,“ hovořil Isolátor. Ne,
nemohl říci, bolelo, ale bylo nepříjemné.“
„Je zlá?“ ptal Prvous, ale chvíli ztrnul
