Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Ohlédl se
na Isolátor viděl, stisknuty rty. Isolátor pro vysoké napětí musí
důkladně zkoušet, někteří moji druhové odstonali.
„Elektřina neviditelná síla,“ hovořil, „protéká tebou a
61
.
„Už dobře,“ zaslechl Prvous hlas.“
„Vždyť nic nevidím,“ zmohl konečně řeč Prvous, ale
Isolátor dal smíchu. „Ale snad jsi slyšel před
chvílí pod námi onoho inženýra, dnes bude tato linka vy
sokém napětí zapojena?“
„Ano, slyšel jsem ho. Prvousově těle to
létalo jako blesky. „Jak tedy vypadá?
Proč vlastně nevidíme?“
„Ještě zde není,“ hovořil Isolátor. Isolátor již neměl
sevřeny rty zdálo se, usmívá.
Už zde Elektřina. Vytřeštil oči.“
„Nuže, dnes teprve poznáš.
Cítil, jak jeho tělem probíhá cosi úžasnou rychlostí.
„Ano, znamenitě jsem obstál,“ chlubil se, „podívej se, mon
téři jdou tam obci, kde vypínač vysokého napětí, asi
sem pustí Elektřinu. již zkoušeli.“
„Ty jsi obstál?“ ptal Prvous Isolátor přisvědčil. „Elektřiny mnoho druhů.
„Herdek!“ vyhrkl. Svítí, pra
cuje, žehlí, topí, zabíjí —“
Prvous sebou trhl.„Také jsou napájeny rozhlasové přístroje,“ pokračoval ve
své přednášce Isolátor.“
„Je zlá?“ ptal Prvous, ale chvíli ztrnul. Nepo
chopíš, jak proháněli.
„Pravil jsi, také zabíjí?“ptal rychle. Byli pro
raženi při zkoušce.
„Neprorazila mne,“ řekl radostně, „nuže, nyní jsi poznal. Ne,
nemohl říci, bolelo, ale bylo nepříjemné
