Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
„Vždyť nic nevidím,“ zmohl konečně řeč Prvous, ale
Isolátor dal smíchu. „Ale snad jsi slyšel před
chvílí pod námi onoho inženýra, dnes bude tato linka vy
sokém napětí zapojena?“
„Ano, slyšel jsem ho. Vytřeštil oči. „Jak tedy vypadá?
Proč vlastně nevidíme?“
„Ještě zde není,“ hovořil Isolátor.
„Už dobře,“ zaslechl Prvous hlas.“
„Ty jsi obstál?“ ptal Prvous Isolátor přisvědčil. Nepo
chopíš, jak proháněli.
„Elektřina neviditelná síla,“ hovořil, „protéká tebou a
61
.
„Pravil jsi, také zabíjí?“ptal rychle.“
„Nuže, dnes teprve poznáš. Ohlédl se
na Isolátor viděl, stisknuty rty.
„Neprorazila mne,“ řekl radostně, „nuže, nyní jsi poznal. „Elektřiny mnoho druhů.“
„Je zlá?“ ptal Prvous, ale chvíli ztrnul.„Také jsou napájeny rozhlasové přístroje,“ pokračoval ve
své přednášce Isolátor.
Cítil, jak jeho tělem probíhá cosi úžasnou rychlostí. Byli pro
raženi při zkoušce. Svítí, pra
cuje, žehlí, topí, zabíjí —“
Prvous sebou trhl. Isolátor již neměl
sevřeny rty zdálo se, usmívá.
„Herdek!“ vyhrkl. Ne,
nemohl říci, bolelo, ale bylo nepříjemné. Prvousově těle to
létalo jako blesky. Isolátor pro vysoké napětí musí
důkladně zkoušet, někteří moji druhové odstonali.
„Ano, znamenitě jsem obstál,“ chlubil se, „podívej se, mon
téři jdou tam obci, kde vypínač vysokého napětí, asi
sem pustí Elektřinu.
Už zde Elektřina. již zkoušeli
