Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Elektřina neviditelná síla,“ hovořil, „protéká tebou a
61
. Nepo
chopíš, jak proháněli.“
„Ty jsi obstál?“ ptal Prvous Isolátor přisvědčil.“
„Vždyť nic nevidím,“ zmohl konečně řeč Prvous, ale
Isolátor dal smíchu. „Elektřiny mnoho druhů. Prvousově těle to
létalo jako blesky.
Už zde Elektřina. již zkoušeli. „Jak tedy vypadá?
Proč vlastně nevidíme?“
„Ještě zde není,“ hovořil Isolátor. Isolátor pro vysoké napětí musí
důkladně zkoušet, někteří moji druhové odstonali.“
„Nuže, dnes teprve poznáš.
„Neprorazila mne,“ řekl radostně, „nuže, nyní jsi poznal. Vytřeštil oči.
„Pravil jsi, také zabíjí?“ptal rychle.“
„Je zlá?“ ptal Prvous, ale chvíli ztrnul. Byli pro
raženi při zkoušce. Ne,
nemohl říci, bolelo, ale bylo nepříjemné. Svítí, pra
cuje, žehlí, topí, zabíjí —“
Prvous sebou trhl. Ohlédl se
na Isolátor viděl, stisknuty rty.
„Už dobře,“ zaslechl Prvous hlas.
„Herdek!“ vyhrkl.
Cítil, jak jeho tělem probíhá cosi úžasnou rychlostí.
„Ano, znamenitě jsem obstál,“ chlubil se, „podívej se, mon
téři jdou tam obci, kde vypínač vysokého napětí, asi
sem pustí Elektřinu. Isolátor již neměl
sevřeny rty zdálo se, usmívá.„Také jsou napájeny rozhlasové přístroje,“ pokračoval ve
své přednášce Isolátor. „Ale snad jsi slyšel před
chvílí pod námi onoho inženýra, dnes bude tato linka vy
sokém napětí zapojena?“
„Ano, slyšel jsem ho
