Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Jak tedy vypadá?
Proč vlastně nevidíme?“
„Ještě zde není,“ hovořil Isolátor. Vytřeštil oči.“
„Vždyť nic nevidím,“ zmohl konečně řeč Prvous, ale
Isolátor dal smíchu. „Elektřiny mnoho druhů. „Ale snad jsi slyšel před
chvílí pod námi onoho inženýra, dnes bude tato linka vy
sokém napětí zapojena?“
„Ano, slyšel jsem ho. Ne,
nemohl říci, bolelo, ale bylo nepříjemné.“
„Nuže, dnes teprve poznáš. Ohlédl se
na Isolátor viděl, stisknuty rty.„Také jsou napájeny rozhlasové přístroje,“ pokračoval ve
své přednášce Isolátor. Isolátor již neměl
sevřeny rty zdálo se, usmívá.
Cítil, jak jeho tělem probíhá cosi úžasnou rychlostí. již zkoušeli.
Už zde Elektřina.
„Ano, znamenitě jsem obstál,“ chlubil se, „podívej se, mon
téři jdou tam obci, kde vypínač vysokého napětí, asi
sem pustí Elektřinu.“
„Je zlá?“ ptal Prvous, ale chvíli ztrnul.
„Pravil jsi, také zabíjí?“ptal rychle.“
„Ty jsi obstál?“ ptal Prvous Isolátor přisvědčil. Isolátor pro vysoké napětí musí
důkladně zkoušet, někteří moji druhové odstonali. Byli pro
raženi při zkoušce.
„Už dobře,“ zaslechl Prvous hlas. Svítí, pra
cuje, žehlí, topí, zabíjí —“
Prvous sebou trhl.
„Elektřina neviditelná síla,“ hovořil, „protéká tebou a
61
. Prvousově těle to
létalo jako blesky. Nepo
chopíš, jak proháněli.
„Neprorazila mne,“ řekl radostně, „nuže, nyní jsi poznal.
„Herdek!“ vyhrkl
