Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
„Ty jsi obstál?“ ptal Prvous Isolátor přisvědčil. Isolátor pro vysoké napětí musí
důkladně zkoušet, někteří moji druhové odstonali.“
„Nuže, dnes teprve poznáš. Prvousově těle to
létalo jako blesky. Isolátor již neměl
sevřeny rty zdálo se, usmívá.
„Neprorazila mne,“ řekl radostně, „nuže, nyní jsi poznal. Ohlédl se
na Isolátor viděl, stisknuty rty.“
„Vždyť nic nevidím,“ zmohl konečně řeč Prvous, ale
Isolátor dal smíchu.„Také jsou napájeny rozhlasové přístroje,“ pokračoval ve
své přednášce Isolátor. „Ale snad jsi slyšel před
chvílí pod námi onoho inženýra, dnes bude tato linka vy
sokém napětí zapojena?“
„Ano, slyšel jsem ho. již zkoušeli.
„Už dobře,“ zaslechl Prvous hlas.
„Elektřina neviditelná síla,“ hovořil, „protéká tebou a
61
.
Cítil, jak jeho tělem probíhá cosi úžasnou rychlostí.
Už zde Elektřina.
„Herdek!“ vyhrkl. „Jak tedy vypadá?
Proč vlastně nevidíme?“
„Ještě zde není,“ hovořil Isolátor. Nepo
chopíš, jak proháněli. Byli pro
raženi při zkoušce.“
„Je zlá?“ ptal Prvous, ale chvíli ztrnul.
„Ano, znamenitě jsem obstál,“ chlubil se, „podívej se, mon
téři jdou tam obci, kde vypínač vysokého napětí, asi
sem pustí Elektřinu. Svítí, pra
cuje, žehlí, topí, zabíjí —“
Prvous sebou trhl. „Elektřiny mnoho druhů. Vytřeštil oči. Ne,
nemohl říci, bolelo, ale bylo nepříjemné.
„Pravil jsi, také zabíjí?“ptal rychle
