Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Ale snad jsi slyšel před
chvílí pod námi onoho inženýra, dnes bude tato linka vy
sokém napětí zapojena?“
„Ano, slyšel jsem ho. Byli pro
raženi při zkoušce. Ne,
nemohl říci, bolelo, ale bylo nepříjemné. Vytřeštil oči. „Jak tedy vypadá?
Proč vlastně nevidíme?“
„Ještě zde není,“ hovořil Isolátor.
„Herdek!“ vyhrkl. Isolátor již neměl
sevřeny rty zdálo se, usmívá.
Už zde Elektřina.
„Pravil jsi, také zabíjí?“ptal rychle. již zkoušeli.
Cítil, jak jeho tělem probíhá cosi úžasnou rychlostí.
„Neprorazila mne,“ řekl radostně, „nuže, nyní jsi poznal.
„Elektřina neviditelná síla,“ hovořil, „protéká tebou a
61
. Nepo
chopíš, jak proháněli. Isolátor pro vysoké napětí musí
důkladně zkoušet, někteří moji druhové odstonali. „Elektřiny mnoho druhů.
„Už dobře,“ zaslechl Prvous hlas.“
„Vždyť nic nevidím,“ zmohl konečně řeč Prvous, ale
Isolátor dal smíchu.“
„Nuže, dnes teprve poznáš.“
„Je zlá?“ ptal Prvous, ale chvíli ztrnul. Prvousově těle to
létalo jako blesky.„Také jsou napájeny rozhlasové přístroje,“ pokračoval ve
své přednášce Isolátor. Ohlédl se
na Isolátor viděl, stisknuty rty.“
„Ty jsi obstál?“ ptal Prvous Isolátor přisvědčil. Svítí, pra
cuje, žehlí, topí, zabíjí —“
Prvous sebou trhl.
„Ano, znamenitě jsem obstál,“ chlubil se, „podívej se, mon
téři jdou tam obci, kde vypínač vysokého napětí, asi
sem pustí Elektřinu
