Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
„Nuže, dnes teprve poznáš. Isolátor pro vysoké napětí musí
důkladně zkoušet, někteří moji druhové odstonali. Ohlédl se
na Isolátor viděl, stisknuty rty. Ne,
nemohl říci, bolelo, ale bylo nepříjemné.
Cítil, jak jeho tělem probíhá cosi úžasnou rychlostí. „Ale snad jsi slyšel před
chvílí pod námi onoho inženýra, dnes bude tato linka vy
sokém napětí zapojena?“
„Ano, slyšel jsem ho.“
„Je zlá?“ ptal Prvous, ale chvíli ztrnul.
„Elektřina neviditelná síla,“ hovořil, „protéká tebou a
61
. Nepo
chopíš, jak proháněli. Byli pro
raženi při zkoušce. Prvousově těle to
létalo jako blesky.“
„Ty jsi obstál?“ ptal Prvous Isolátor přisvědčil.
„Herdek!“ vyhrkl.
„Pravil jsi, také zabíjí?“ptal rychle. Svítí, pra
cuje, žehlí, topí, zabíjí —“
Prvous sebou trhl.
Už zde Elektřina.„Také jsou napájeny rozhlasové přístroje,“ pokračoval ve
své přednášce Isolátor. „Jak tedy vypadá?
Proč vlastně nevidíme?“
„Ještě zde není,“ hovořil Isolátor.
„Ano, znamenitě jsem obstál,“ chlubil se, „podívej se, mon
téři jdou tam obci, kde vypínač vysokého napětí, asi
sem pustí Elektřinu.“
„Vždyť nic nevidím,“ zmohl konečně řeč Prvous, ale
Isolátor dal smíchu.
„Neprorazila mne,“ řekl radostně, „nuže, nyní jsi poznal. již zkoušeli. Isolátor již neměl
sevřeny rty zdálo se, usmívá. „Elektřiny mnoho druhů. Vytřeštil oči.
„Už dobře,“ zaslechl Prvous hlas
