Bratři Drátové: román měděného drátu a elektřiny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.

Vydal: Orbis, knihtiskárna Praha Autor: Jan Karel Čemus

Strana 62 z 103

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
“ Ale Prvous neposlouchal. Pootočil Isolátoru. Ano, pomstí se! Isolátor říkal, Elektřina 62 . Isolátor zašklebil. Ale proč stále vyptáváš?“ Ale Prvous neodpovídal. „Kdyby někdo dotkl, byl by zabit. Hrozná myšlenka vyvstala v mysli. „Poslyš, kamaráde,“ ptal pomalu jeho'obličej byl za­ chmuřen, „říkal jsi, Elektřina může zabít?“ „Samozřejmě,“ odpovídal Isolátor, „dotkne-li někdo pře­ trženého drátu, kterém jesilný proud, bude proudem usmrcen nebo aspoň popálen důkladně zraněn. „Pomsta!“ řekl prudce, Isolátor němu obrátil. „Prosím vás, přestaňte již tím žvaněním,“ zazněl hluboký hlas. bílé tělo zase naopak zabraňuje, aby ne­ utíkala drátů. „Jistě veliká rychlost, jak létá skrze nás, Dráty,“ řekl a Isolátor přisvědčil.“ Prvous vrtěl hlavou. Takový spadlý drát je velmi nebezpečný. Zde, pod ním kolem něho dole chodí stále lidé. Byl spálen jako škvarek.“ Prvous mlčel. „Pak byl tanec,“ řekl.přece nevidíš. „Chci spat.“ „A kdyby utekla?“ zvídal Prvous, rychle zvykaje proud, letící jeho kovovým tělem. A jsou ti, kteří tak nemilosrdně přivázali výšky, kde má snad navěky zůstati. Beznadějena návrat svým bratřím. Jako bleskem. „Je rychlá jako světlo,“ rozumoval, světlo ulétne vte­ řinu tři sta tisíc kilometrů. „Co jsi řekl?“ ptal se. Stožár rozzlobil rušitele svého klidu. Byl zamyšlen utkvělá myšlenka mu vrtala kovové hlavě