Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
„Poslyš,“ skočil znovu řeči Prvous, „jsi-li tak chytrý,
pověz mi, kdo vlastně Elektřina.
„Slyšel jsem lidí továrně,“ mluvil.“
„Mě také,“ skočil řeči Prvous. Pálili
mě, několikráte pálili.“
„Nejsi tak nepostradatelný,“ zlobil naň Prvous, „nahra
dili jiným bylo to. Nesmí propouštět
elektřinu. „Pocházím por-
culánky, panečku, dalo jim práce, než zhotovili. Jako bych mohl!“
„Kdyby byl již tobě proud, mluvil bys jinak,“ zlobil se
Isolátor.“
„Odkud vše víš?“ ptal nejstarší bratrů Drátů.
„Nevyrušuj mě,“ durdil Isolátor, „porculán pro elektro
technické účely musí být velmi dokonalý.
„Nemusíš mne vyptávat,“ odsekl. „Je veliká síla. „Koukal bys, jak lidé pospíchali, aby honem
vyměnili.
„Nehněvej povídej,“ omlouval Prvous.“
„Proč?“ divil sePrvous, dívajese svého bílého společníka. Každý před ním uteče.Isolátor drsně zasmál.
Lítají něho jiskry jako malé blesky.
„Zato bych nechtěl být dole,“ řekl, „rozbil bych jako
hnilička bylo mně. Ten jistě stále neříkal,
abych naň tak nemačkal.“
„Je síla,“ mudroval Isolátor, raduje se, muže poučit
nezkušeného. Vyrábí různými způsoby. Přetržený drát pravým postrachem všeho živého.
Lidé svítí, pohánějí stroje, topí, žehlí, léčí. panečku, umí něco provádět! Zabije třeba ně
kolik lidí.“
„Nelžeš?“ pochyboval Prvous Isolátor zamračil.
60
.
Isolátor zvedl hlavu.
„Nezapomeň, žepatřímekvysokému napětí,“ vykládalučeně
Isolátor
