Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Koukal bys, jak lidé pospíchali, aby honem
vyměnili. „Pocházím por-
culánky, panečku, dalo jim práce, než zhotovili.
Lítají něho jiskry jako malé blesky. Vyrábí různými způsoby.
„Nehněvej povídej,“ omlouval Prvous.
„Zato bych nechtěl být dole,“ řekl, „rozbil bych jako
hnilička bylo mně.“
„Nelžeš?“ pochyboval Prvous Isolátor zamračil.
„Nevyrušuj mě,“ durdil Isolátor, „porculán pro elektro
technické účely musí být velmi dokonalý. panečku, umí něco provádět! Zabije třeba ně
kolik lidí. Přetržený drát pravým postrachem všeho živého. „Je veliká síla.
Lidé svítí, pohánějí stroje, topí, žehlí, léčí.
„Slyšel jsem lidí továrně,“ mluvil.
„Nezapomeň, žepatřímekvysokému napětí,“ vykládalučeně
Isolátor.“
„Odkud vše víš?“ ptal nejstarší bratrů Drátů. Nesmí propouštět
elektřinu.Isolátor drsně zasmál.“
„Mě také,“ skočil řeči Prvous.
60
.“
„Proč?“ divil sePrvous, dívajese svého bílého společníka. Ten jistě stále neříkal,
abych naň tak nemačkal. Jako bych mohl!“
„Kdyby byl již tobě proud, mluvil bys jinak,“ zlobil se
Isolátor. Každý před ním uteče.“
„Je síla,“ mudroval Isolátor, raduje se, muže poučit
nezkušeného.
„Nemusíš mne vyptávat,“ odsekl.“
„Nejsi tak nepostradatelný,“ zlobil naň Prvous, „nahra
dili jiným bylo to. Pálili
mě, několikráte pálili.“
„Poslyš,“ skočil znovu řeči Prvous, „jsi-li tak chytrý,
pověz mi, kdo vlastně Elektřina.
Isolátor zvedl hlavu
