Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Slyšel jsem lidí továrně,“ mluvil. Nesmí propouštět
elektřinu. Přetržený drát pravým postrachem všeho živého. panečku, umí něco provádět! Zabije třeba ně
kolik lidí.“
„Odkud vše víš?“ ptal nejstarší bratrů Drátů.
Isolátor zvedl hlavu.
60
. Vyrábí různými způsoby.“
„Nejsi tak nepostradatelný,“ zlobil naň Prvous, „nahra
dili jiným bylo to.“
„Proč?“ divil sePrvous, dívajese svého bílého společníka.
„Nehněvej povídej,“ omlouval Prvous.
Lidé svítí, pohánějí stroje, topí, žehlí, léčí. Ten jistě stále neříkal,
abych naň tak nemačkal.“
„Mě také,“ skočil řeči Prvous. „Je veliká síla. „Pocházím por-
culánky, panečku, dalo jim práce, než zhotovili.“
„Nelžeš?“ pochyboval Prvous Isolátor zamračil. „Koukal bys, jak lidé pospíchali, aby honem
vyměnili.
„Zato bych nechtěl být dole,“ řekl, „rozbil bych jako
hnilička bylo mně.Isolátor drsně zasmál.
„Nezapomeň, žepatřímekvysokému napětí,“ vykládalučeně
Isolátor. Jako bych mohl!“
„Kdyby byl již tobě proud, mluvil bys jinak,“ zlobil se
Isolátor. Každý před ním uteče. Pálili
mě, několikráte pálili.“
„Je síla,“ mudroval Isolátor, raduje se, muže poučit
nezkušeného.
„Nevyrušuj mě,“ durdil Isolátor, „porculán pro elektro
technické účely musí být velmi dokonalý.
Lítají něho jiskry jako malé blesky.
„Nemusíš mne vyptávat,“ odsekl.“
„Poslyš,“ skočil znovu řeči Prvous, „jsi-li tak chytrý,
pověz mi, kdo vlastně Elektřina
