Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Je veliká síla. „Pocházím por-
culánky, panečku, dalo jim práce, než zhotovili.Isolátor drsně zasmál.“
„Mě také,“ skočil řeči Prvous.
Lítají něho jiskry jako malé blesky.
„Nevyrušuj mě,“ durdil Isolátor, „porculán pro elektro
technické účely musí být velmi dokonalý.“
„Nejsi tak nepostradatelný,“ zlobil naň Prvous, „nahra
dili jiným bylo to.
60
.
„Nezapomeň, žepatřímekvysokému napětí,“ vykládalučeně
Isolátor.“
„Poslyš,“ skočil znovu řeči Prvous, „jsi-li tak chytrý,
pověz mi, kdo vlastně Elektřina.“
„Je síla,“ mudroval Isolátor, raduje se, muže poučit
nezkušeného. Nesmí propouštět
elektřinu. „Koukal bys, jak lidé pospíchali, aby honem
vyměnili.
„Nehněvej povídej,“ omlouval Prvous. panečku, umí něco provádět! Zabije třeba ně
kolik lidí. Ten jistě stále neříkal,
abych naň tak nemačkal.
„Nemusíš mne vyptávat,“ odsekl. Vyrábí různými způsoby.“
„Nelžeš?“ pochyboval Prvous Isolátor zamračil. Každý před ním uteče.
Lidé svítí, pohánějí stroje, topí, žehlí, léčí. Jako bych mohl!“
„Kdyby byl již tobě proud, mluvil bys jinak,“ zlobil se
Isolátor. Pálili
mě, několikráte pálili.
„Zato bych nechtěl být dole,“ řekl, „rozbil bych jako
hnilička bylo mně.
„Slyšel jsem lidí továrně,“ mluvil.“
„Odkud vše víš?“ ptal nejstarší bratrů Drátů.
Isolátor zvedl hlavu. Přetržený drát pravým postrachem všeho živého.“
„Proč?“ divil sePrvous, dívajese svého bílého společníka
