Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Lítají něho jiskry jako malé blesky.Isolátor drsně zasmál.“
„Poslyš,“ skočil znovu řeči Prvous, „jsi-li tak chytrý,
pověz mi, kdo vlastně Elektřina.“
„Nejsi tak nepostradatelný,“ zlobil naň Prvous, „nahra
dili jiným bylo to. Pálili
mě, několikráte pálili. Vyrábí různými způsoby. „Pocházím por-
culánky, panečku, dalo jim práce, než zhotovili. Nesmí propouštět
elektřinu.
„Zato bych nechtěl být dole,“ řekl, „rozbil bych jako
hnilička bylo mně.
„Nemusíš mne vyptávat,“ odsekl.“
„Je síla,“ mudroval Isolátor, raduje se, muže poučit
nezkušeného.“
„Nelžeš?“ pochyboval Prvous Isolátor zamračil. Jako bych mohl!“
„Kdyby byl již tobě proud, mluvil bys jinak,“ zlobil se
Isolátor.“
„Proč?“ divil sePrvous, dívajese svého bílého společníka. panečku, umí něco provádět! Zabije třeba ně
kolik lidí. Přetržený drát pravým postrachem všeho živého.“
„Mě také,“ skočil řeči Prvous.
Lidé svítí, pohánějí stroje, topí, žehlí, léčí.“
„Odkud vše víš?“ ptal nejstarší bratrů Drátů.
60
.
„Nezapomeň, žepatřímekvysokému napětí,“ vykládalučeně
Isolátor.
„Slyšel jsem lidí továrně,“ mluvil. Ten jistě stále neříkal,
abych naň tak nemačkal.
Isolátor zvedl hlavu. „Koukal bys, jak lidé pospíchali, aby honem
vyměnili. Každý před ním uteče.
„Nehněvej povídej,“ omlouval Prvous.
„Nevyrušuj mě,“ durdil Isolátor, „porculán pro elektro
technické účely musí být velmi dokonalý. „Je veliká síla
