Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Isolátor zvedl hlavu.
„Nezapomeň, žepatřímekvysokému napětí,“ vykládalučeně
Isolátor.
Lítají něho jiskry jako malé blesky. Přetržený drát pravým postrachem všeho živého.
60
.
Lidé svítí, pohánějí stroje, topí, žehlí, léčí.“
„Proč?“ divil sePrvous, dívajese svého bílého společníka.
„Nemusíš mne vyptávat,“ odsekl. Pálili
mě, několikráte pálili.
„Zato bych nechtěl být dole,“ řekl, „rozbil bych jako
hnilička bylo mně.Isolátor drsně zasmál.
„Slyšel jsem lidí továrně,“ mluvil.“
„Je síla,“ mudroval Isolátor, raduje se, muže poučit
nezkušeného.
„Nevyrušuj mě,“ durdil Isolátor, „porculán pro elektro
technické účely musí být velmi dokonalý.“
„Nelžeš?“ pochyboval Prvous Isolátor zamračil. „Koukal bys, jak lidé pospíchali, aby honem
vyměnili.
„Nehněvej povídej,“ omlouval Prvous. Nesmí propouštět
elektřinu.“
„Mě také,“ skočil řeči Prvous. „Pocházím por-
culánky, panečku, dalo jim práce, než zhotovili. Každý před ním uteče. panečku, umí něco provádět! Zabije třeba ně
kolik lidí.“
„Poslyš,“ skočil znovu řeči Prvous, „jsi-li tak chytrý,
pověz mi, kdo vlastně Elektřina. Ten jistě stále neříkal,
abych naň tak nemačkal. Jako bych mohl!“
„Kdyby byl již tobě proud, mluvil bys jinak,“ zlobil se
Isolátor. Vyrábí různými způsoby.“
„Nejsi tak nepostradatelný,“ zlobil naň Prvous, „nahra
dili jiným bylo to.“
„Odkud vše víš?“ ptal nejstarší bratrů Drátů. „Je veliká síla
