Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Koukal bys, jak lidé pospíchali, aby honem
vyměnili. Jako bych mohl!“
„Kdyby byl již tobě proud, mluvil bys jinak,“ zlobil se
Isolátor.
Lítají něho jiskry jako malé blesky.“
„Poslyš,“ skočil znovu řeči Prvous, „jsi-li tak chytrý,
pověz mi, kdo vlastně Elektřina.“
„Odkud vše víš?“ ptal nejstarší bratrů Drátů.“
„Proč?“ divil sePrvous, dívajese svého bílého společníka. „Pocházím por-
culánky, panečku, dalo jim práce, než zhotovili.
60
.Isolátor drsně zasmál. Nesmí propouštět
elektřinu.
„Zato bych nechtěl být dole,“ řekl, „rozbil bych jako
hnilička bylo mně.
„Nezapomeň, žepatřímekvysokému napětí,“ vykládalučeně
Isolátor.“
„Nelžeš?“ pochyboval Prvous Isolátor zamračil.“
„Nejsi tak nepostradatelný,“ zlobil naň Prvous, „nahra
dili jiným bylo to. Ten jistě stále neříkal,
abych naň tak nemačkal. panečku, umí něco provádět! Zabije třeba ně
kolik lidí.“
„Je síla,“ mudroval Isolátor, raduje se, muže poučit
nezkušeného.
„Nemusíš mne vyptávat,“ odsekl.
Lidé svítí, pohánějí stroje, topí, žehlí, léčí.
„Nevyrušuj mě,“ durdil Isolátor, „porculán pro elektro
technické účely musí být velmi dokonalý.
„Slyšel jsem lidí továrně,“ mluvil. „Je veliká síla. Vyrábí různými způsoby.
„Nehněvej povídej,“ omlouval Prvous.“
„Mě také,“ skočil řeči Prvous. Přetržený drát pravým postrachem všeho živého. Každý před ním uteče.
Isolátor zvedl hlavu. Pálili
mě, několikráte pálili
