Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Zato bych nechtěl být dole,“ řekl, „rozbil bych jako
hnilička bylo mně.“
„Poslyš,“ skočil znovu řeči Prvous, „jsi-li tak chytrý,
pověz mi, kdo vlastně Elektřina. Každý před ním uteče.
„Nezapomeň, žepatřímekvysokému napětí,“ vykládalučeně
Isolátor.“
„Je síla,“ mudroval Isolátor, raduje se, muže poučit
nezkušeného.
„Nemusíš mne vyptávat,“ odsekl.
„Nevyrušuj mě,“ durdil Isolátor, „porculán pro elektro
technické účely musí být velmi dokonalý.
„Slyšel jsem lidí továrně,“ mluvil.“
„Nelžeš?“ pochyboval Prvous Isolátor zamračil.“
„Mě také,“ skočil řeči Prvous. „Koukal bys, jak lidé pospíchali, aby honem
vyměnili.
Lidé svítí, pohánějí stroje, topí, žehlí, léčí. Pálili
mě, několikráte pálili. Ten jistě stále neříkal,
abych naň tak nemačkal. „Pocházím por-
culánky, panečku, dalo jim práce, než zhotovili. Jako bych mohl!“
„Kdyby byl již tobě proud, mluvil bys jinak,“ zlobil se
Isolátor.
Lítají něho jiskry jako malé blesky.
Isolátor zvedl hlavu. panečku, umí něco provádět! Zabije třeba ně
kolik lidí.
„Nehněvej povídej,“ omlouval Prvous. Nesmí propouštět
elektřinu.
60
.“
„Proč?“ divil sePrvous, dívajese svého bílého společníka. Přetržený drát pravým postrachem všeho živého.Isolátor drsně zasmál. „Je veliká síla. Vyrábí různými způsoby.“
„Nejsi tak nepostradatelný,“ zlobil naň Prvous, „nahra
dili jiným bylo to.“
„Odkud vše víš?“ ptal nejstarší bratrů Drátů
