Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Jeden kmit nazý'
váme periodou.“
„Chceš vědět ještě něco?“ zeptal otec hocha Drát
Čtvrtík viděl, hoch přemýšlí. takto
vzniklý proud střídavý!“
„Ano.“
„Pamatuj tedy toto, Mílo,“ ozval semuž. „Ještě bys mohl, taťku,
říci něco elektromotorech.
„Jak dostaneme toho střídavého proudu stejnosměrný?“
ptal chvíli.“
„Je toho mne trochu mnoho,“ usmíval hoch. „Vznik elektřiny
na podkladě elektromagnetické indukce zakládá zjevu, že
na vodiči, který pohybuje vhodným způsobem magnetic
kém poli, vznikne elektrické napětí.“
„Pak však světlo při střídavém proudu blikalo,“ uvažoval
chlapec, ale muž zavrtěl hlavou. „NeroZ'
umím ještě dosti dobře tomu, jak může elektrický proud vznik'
nout tou prožluklou indukcí. „Vynechá jaksi ony doby, kdy jde proud obráceně. odebírají odevzdávají elektrický proud.
„Komutátor čili kolektor stejnosměrného dynama zachy-
cuje vždy jen proud jdoucí stejným směrem,“ vykládal chlapci
otec. Obvykle používáme střídavého proudu padesáti
kmitech vteřinu.“
„Už rozumím,“ radoval hoch. chceme4i míti proud stejnosměrný, musíme jej
usměrnit, protože střídavý proud mění stále svůj směr.dynamo strane vidíš malý válec, kolektor, němž klou'
zají kartáčky. Tuto změnu již lidské oko nepostřehne. „Je jim přiváděna
55
.“
„U těch obráceně,“ řekl člověk.“
„Ted1je vše jasné!“ vykřikl hoch radostně.
„Ano, blikalo by, kdyby tento, počet kmitů, čili period byl
příliš malý,“ vysvětloval, „proto třeba, aby počet "kmitů byl
dosti veliký. Kmitá
od jednoho pólu druhému zase zpět
