Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Vynechá jaksi ony doby, kdy jde proud obráceně.“
„Ted1je vše jasné!“ vykřikl hoch radostně.“
„U těch obráceně,“ řekl člověk. Kmitá
od jednoho pólu druhému zase zpět. „Je jim přiváděna
55
.“
„Chceš vědět ještě něco?“ zeptal otec hocha Drát
Čtvrtík viděl, hoch přemýšlí. Obvykle používáme střídavého proudu padesáti
kmitech vteřinu. „NeroZ'
umím ještě dosti dobře tomu, jak může elektrický proud vznik'
nout tou prožluklou indukcí. Tuto změnu již lidské oko nepostřehne. „Ještě bys mohl, taťku,
říci něco elektromotorech.“
„Je toho mne trochu mnoho,“ usmíval hoch.
„Komutátor čili kolektor stejnosměrného dynama zachy-
cuje vždy jen proud jdoucí stejným směrem,“ vykládal chlapci
otec.“
„Už rozumím,“ radoval hoch.
„Ano, blikalo by, kdyby tento, počet kmitů, čili period byl
příliš malý,“ vysvětloval, „proto třeba, aby počet "kmitů byl
dosti veliký.“
„Pak však světlo při střídavém proudu blikalo,“ uvažoval
chlapec, ale muž zavrtěl hlavou.
„Jak dostaneme toho střídavého proudu stejnosměrný?“
ptal chvíli.dynamo strane vidíš malý válec, kolektor, němž klou'
zají kartáčky. Jeden kmit nazý'
váme periodou. takto
vzniklý proud střídavý!“
„Ano. „Vznik elektřiny
na podkladě elektromagnetické indukce zakládá zjevu, že
na vodiči, který pohybuje vhodným způsobem magnetic
kém poli, vznikne elektrické napětí. odebírají odevzdávají elektrický proud.“
„Pamatuj tedy toto, Mílo,“ ozval semuž. chceme4i míti proud stejnosměrný, musíme jej
usměrnit, protože střídavý proud mění stále svůj směr