Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„NeroZ'
umím ještě dosti dobře tomu, jak může elektrický proud vznik'
nout tou prožluklou indukcí. odebírají odevzdávají elektrický proud.
„Jak dostaneme toho střídavého proudu stejnosměrný?“
ptal chvíli.“
„Pamatuj tedy toto, Mílo,“ ozval semuž.“
„Už rozumím,“ radoval hoch.
„Komutátor čili kolektor stejnosměrného dynama zachy-
cuje vždy jen proud jdoucí stejným směrem,“ vykládal chlapci
otec.“
„Je toho mne trochu mnoho,“ usmíval hoch. „Ještě bys mohl, taťku,
říci něco elektromotorech. „Vznik elektřiny
na podkladě elektromagnetické indukce zakládá zjevu, že
na vodiči, který pohybuje vhodným způsobem magnetic
kém poli, vznikne elektrické napětí. „Je jim přiváděna
55
.
„Ano, blikalo by, kdyby tento, počet kmitů, čili period byl
příliš malý,“ vysvětloval, „proto třeba, aby počet "kmitů byl
dosti veliký.dynamo strane vidíš malý válec, kolektor, němž klou'
zají kartáčky. Jeden kmit nazý'
váme periodou. Kmitá
od jednoho pólu druhému zase zpět.“
„Pak však světlo při střídavém proudu blikalo,“ uvažoval
chlapec, ale muž zavrtěl hlavou. Tuto změnu již lidské oko nepostřehne.“
„U těch obráceně,“ řekl člověk. „Vynechá jaksi ony doby, kdy jde proud obráceně. Obvykle používáme střídavého proudu padesáti
kmitech vteřinu.“
„Chceš vědět ještě něco?“ zeptal otec hocha Drát
Čtvrtík viděl, hoch přemýšlí. chceme4i míti proud stejnosměrný, musíme jej
usměrnit, protože střídavý proud mění stále svůj směr. takto
vzniklý proud střídavý!“
„Ano.“
„Ted1je vše jasné!“ vykřikl hoch radostně
