Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
dynamo strane vidíš malý válec, kolektor, němž klou'
zají kartáčky.
„Ano, blikalo by, kdyby tento, počet kmitů, čili period byl
příliš malý,“ vysvětloval, „proto třeba, aby počet "kmitů byl
dosti veliký.“
„Už rozumím,“ radoval hoch. „NeroZ'
umím ještě dosti dobře tomu, jak může elektrický proud vznik'
nout tou prožluklou indukcí. „Vynechá jaksi ony doby, kdy jde proud obráceně. odebírají odevzdávají elektrický proud.“
„Chceš vědět ještě něco?“ zeptal otec hocha Drát
Čtvrtík viděl, hoch přemýšlí. chceme4i míti proud stejnosměrný, musíme jej
usměrnit, protože střídavý proud mění stále svůj směr. Tuto změnu již lidské oko nepostřehne.“
„Pamatuj tedy toto, Mílo,“ ozval semuž. „Ještě bys mohl, taťku,
říci něco elektromotorech.“
„U těch obráceně,“ řekl člověk. Obvykle používáme střídavého proudu padesáti
kmitech vteřinu.“
„Je toho mne trochu mnoho,“ usmíval hoch.
„Jak dostaneme toho střídavého proudu stejnosměrný?“
ptal chvíli.
„Komutátor čili kolektor stejnosměrného dynama zachy-
cuje vždy jen proud jdoucí stejným směrem,“ vykládal chlapci
otec. Jeden kmit nazý'
váme periodou. takto
vzniklý proud střídavý!“
„Ano. „Je jim přiváděna
55
.“
„Pak však světlo při střídavém proudu blikalo,“ uvažoval
chlapec, ale muž zavrtěl hlavou.“
„Ted1je vše jasné!“ vykřikl hoch radostně. „Vznik elektřiny
na podkladě elektromagnetické indukce zakládá zjevu, že
na vodiči, který pohybuje vhodným způsobem magnetic
kém poli, vznikne elektrické napětí. Kmitá
od jednoho pólu druhému zase zpět