Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Jak dostaneme toho střídavého proudu stejnosměrný?“
ptal chvíli. „Ještě bys mohl, taťku,
říci něco elektromotorech. Jeden kmit nazý'
váme periodou.dynamo strane vidíš malý válec, kolektor, němž klou'
zají kartáčky. „Vynechá jaksi ony doby, kdy jde proud obráceně.“
„U těch obráceně,“ řekl člověk. „NeroZ'
umím ještě dosti dobře tomu, jak může elektrický proud vznik'
nout tou prožluklou indukcí.“
„Chceš vědět ještě něco?“ zeptal otec hocha Drát
Čtvrtík viděl, hoch přemýšlí. Kmitá
od jednoho pólu druhému zase zpět.“
„Pak však světlo při střídavém proudu blikalo,“ uvažoval
chlapec, ale muž zavrtěl hlavou. Obvykle používáme střídavého proudu padesáti
kmitech vteřinu.“
„Už rozumím,“ radoval hoch.“
„Pamatuj tedy toto, Mílo,“ ozval semuž. „Je jim přiváděna
55
.
„Komutátor čili kolektor stejnosměrného dynama zachy-
cuje vždy jen proud jdoucí stejným směrem,“ vykládal chlapci
otec. „Vznik elektřiny
na podkladě elektromagnetické indukce zakládá zjevu, že
na vodiči, který pohybuje vhodným způsobem magnetic
kém poli, vznikne elektrické napětí. takto
vzniklý proud střídavý!“
„Ano. odebírají odevzdávají elektrický proud.“
„Ted1je vše jasné!“ vykřikl hoch radostně. Tuto změnu již lidské oko nepostřehne.“
„Je toho mne trochu mnoho,“ usmíval hoch. chceme4i míti proud stejnosměrný, musíme jej
usměrnit, protože střídavý proud mění stále svůj směr.
„Ano, blikalo by, kdyby tento, počet kmitů, čili period byl
příliš malý,“ vysvětloval, „proto třeba, aby počet "kmitů byl
dosti veliký
