Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
odebírají odevzdávají elektrický proud. chceme4i míti proud stejnosměrný, musíme jej
usměrnit, protože střídavý proud mění stále svůj směr.“
„Už rozumím,“ radoval hoch.dynamo strane vidíš malý válec, kolektor, němž klou'
zají kartáčky.
„Komutátor čili kolektor stejnosměrného dynama zachy-
cuje vždy jen proud jdoucí stejným směrem,“ vykládal chlapci
otec.“
„Je toho mne trochu mnoho,“ usmíval hoch.“
„U těch obráceně,“ řekl člověk.“
„Chceš vědět ještě něco?“ zeptal otec hocha Drát
Čtvrtík viděl, hoch přemýšlí. „Je jim přiváděna
55
. takto
vzniklý proud střídavý!“
„Ano. „NeroZ'
umím ještě dosti dobře tomu, jak může elektrický proud vznik'
nout tou prožluklou indukcí. „Ještě bys mohl, taťku,
říci něco elektromotorech. Tuto změnu již lidské oko nepostřehne.
„Jak dostaneme toho střídavého proudu stejnosměrný?“
ptal chvíli.“
„Pak však světlo při střídavém proudu blikalo,“ uvažoval
chlapec, ale muž zavrtěl hlavou.“
„Ted1je vše jasné!“ vykřikl hoch radostně.
„Ano, blikalo by, kdyby tento, počet kmitů, čili period byl
příliš malý,“ vysvětloval, „proto třeba, aby počet "kmitů byl
dosti veliký. „Vynechá jaksi ony doby, kdy jde proud obráceně. Jeden kmit nazý'
váme periodou. Kmitá
od jednoho pólu druhému zase zpět.“
„Pamatuj tedy toto, Mílo,“ ozval semuž. „Vznik elektřiny
na podkladě elektromagnetické indukce zakládá zjevu, že
na vodiči, který pohybuje vhodným způsobem magnetic
kém poli, vznikne elektrické napětí. Obvykle používáme střídavého proudu padesáti
kmitech vteřinu
