Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„NeroZ'
umím ještě dosti dobře tomu, jak může elektrický proud vznik'
nout tou prožluklou indukcí.“
„U těch obráceně,“ řekl člověk. Jeden kmit nazý'
váme periodou.“
„Je toho mne trochu mnoho,“ usmíval hoch.
„Komutátor čili kolektor stejnosměrného dynama zachy-
cuje vždy jen proud jdoucí stejným směrem,“ vykládal chlapci
otec. „Ještě bys mohl, taťku,
říci něco elektromotorech.dynamo strane vidíš malý válec, kolektor, němž klou'
zají kartáčky. „Vznik elektřiny
na podkladě elektromagnetické indukce zakládá zjevu, že
na vodiči, který pohybuje vhodným způsobem magnetic
kém poli, vznikne elektrické napětí.“
„Ted1je vše jasné!“ vykřikl hoch radostně.
„Ano, blikalo by, kdyby tento, počet kmitů, čili period byl
příliš malý,“ vysvětloval, „proto třeba, aby počet "kmitů byl
dosti veliký. „Vynechá jaksi ony doby, kdy jde proud obráceně. „Je jim přiváděna
55
.“
„Chceš vědět ještě něco?“ zeptal otec hocha Drát
Čtvrtík viděl, hoch přemýšlí.“
„Pak však světlo při střídavém proudu blikalo,“ uvažoval
chlapec, ale muž zavrtěl hlavou. Obvykle používáme střídavého proudu padesáti
kmitech vteřinu. chceme4i míti proud stejnosměrný, musíme jej
usměrnit, protože střídavý proud mění stále svůj směr.“
„Už rozumím,“ radoval hoch. Tuto změnu již lidské oko nepostřehne. takto
vzniklý proud střídavý!“
„Ano.“
„Pamatuj tedy toto, Mílo,“ ozval semuž.
„Jak dostaneme toho střídavého proudu stejnosměrný?“
ptal chvíli. Kmitá
od jednoho pólu druhému zase zpět. odebírají odevzdávají elektrický proud
