Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
„Už rozumím,“ radoval hoch.“
„Pamatuj tedy toto, Mílo,“ ozval semuž.
„Ano, blikalo by, kdyby tento, počet kmitů, čili period byl
příliš malý,“ vysvětloval, „proto třeba, aby počet "kmitů byl
dosti veliký.dynamo strane vidíš malý válec, kolektor, němž klou'
zají kartáčky. „Je jim přiváděna
55
.“
„U těch obráceně,“ řekl člověk. Jeden kmit nazý'
váme periodou. odebírají odevzdávají elektrický proud. takto
vzniklý proud střídavý!“
„Ano. „Ještě bys mohl, taťku,
říci něco elektromotorech. Tuto změnu již lidské oko nepostřehne. Obvykle používáme střídavého proudu padesáti
kmitech vteřinu. Kmitá
od jednoho pólu druhému zase zpět.“
„Je toho mne trochu mnoho,“ usmíval hoch.“
„Ted1je vše jasné!“ vykřikl hoch radostně.
„Komutátor čili kolektor stejnosměrného dynama zachy-
cuje vždy jen proud jdoucí stejným směrem,“ vykládal chlapci
otec.“
„Pak však světlo při střídavém proudu blikalo,“ uvažoval
chlapec, ale muž zavrtěl hlavou.
„Jak dostaneme toho střídavého proudu stejnosměrný?“
ptal chvíli. chceme4i míti proud stejnosměrný, musíme jej
usměrnit, protože střídavý proud mění stále svůj směr. „NeroZ'
umím ještě dosti dobře tomu, jak může elektrický proud vznik'
nout tou prožluklou indukcí.“
„Chceš vědět ještě něco?“ zeptal otec hocha Drát
Čtvrtík viděl, hoch přemýšlí. „Vynechá jaksi ony doby, kdy jde proud obráceně. „Vznik elektřiny
na podkladě elektromagnetické indukce zakládá zjevu, že
na vodiči, který pohybuje vhodným způsobem magnetic
kém poli, vznikne elektrické napětí
