Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
„Už rozumím,“ radoval hoch.“
„U těch obráceně,“ řekl člověk. „Ještě bys mohl, taťku,
říci něco elektromotorech.dynamo strane vidíš malý válec, kolektor, němž klou'
zají kartáčky.
„Komutátor čili kolektor stejnosměrného dynama zachy-
cuje vždy jen proud jdoucí stejným směrem,“ vykládal chlapci
otec.
„Jak dostaneme toho střídavého proudu stejnosměrný?“
ptal chvíli. „Vynechá jaksi ony doby, kdy jde proud obráceně.
„Ano, blikalo by, kdyby tento, počet kmitů, čili period byl
příliš malý,“ vysvětloval, „proto třeba, aby počet "kmitů byl
dosti veliký. Jeden kmit nazý'
váme periodou. chceme4i míti proud stejnosměrný, musíme jej
usměrnit, protože střídavý proud mění stále svůj směr.“
„Ted1je vše jasné!“ vykřikl hoch radostně.“
„Pamatuj tedy toto, Mílo,“ ozval semuž. „NeroZ'
umím ještě dosti dobře tomu, jak může elektrický proud vznik'
nout tou prožluklou indukcí.“
„Chceš vědět ještě něco?“ zeptal otec hocha Drát
Čtvrtík viděl, hoch přemýšlí. takto
vzniklý proud střídavý!“
„Ano.“
„Je toho mne trochu mnoho,“ usmíval hoch. Obvykle používáme střídavého proudu padesáti
kmitech vteřinu. Tuto změnu již lidské oko nepostřehne. „Je jim přiváděna
55
. odebírají odevzdávají elektrický proud. Kmitá
od jednoho pólu druhému zase zpět. „Vznik elektřiny
na podkladě elektromagnetické indukce zakládá zjevu, že
na vodiči, který pohybuje vhodným způsobem magnetic
kém poli, vznikne elektrické napětí.“
„Pak však světlo při střídavém proudu blikalo,“ uvažoval
chlapec, ale muž zavrtěl hlavou
