Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Jak dostaneme toho střídavého proudu stejnosměrný?“
ptal chvíli.
„Komutátor čili kolektor stejnosměrného dynama zachy-
cuje vždy jen proud jdoucí stejným směrem,“ vykládal chlapci
otec.“
„Ted1je vše jasné!“ vykřikl hoch radostně. Tuto změnu již lidské oko nepostřehne.dynamo strane vidíš malý válec, kolektor, němž klou'
zají kartáčky. „Je jim přiváděna
55
. „NeroZ'
umím ještě dosti dobře tomu, jak může elektrický proud vznik'
nout tou prožluklou indukcí.“
„U těch obráceně,“ řekl člověk. odebírají odevzdávají elektrický proud. „Ještě bys mohl, taťku,
říci něco elektromotorech. Obvykle používáme střídavého proudu padesáti
kmitech vteřinu. Jeden kmit nazý'
váme periodou.“
„Je toho mne trochu mnoho,“ usmíval hoch. Kmitá
od jednoho pólu druhému zase zpět.“
„Pamatuj tedy toto, Mílo,“ ozval semuž.
„Ano, blikalo by, kdyby tento, počet kmitů, čili period byl
příliš malý,“ vysvětloval, „proto třeba, aby počet "kmitů byl
dosti veliký. „Vynechá jaksi ony doby, kdy jde proud obráceně.“
„Pak však světlo při střídavém proudu blikalo,“ uvažoval
chlapec, ale muž zavrtěl hlavou.“
„Chceš vědět ještě něco?“ zeptal otec hocha Drát
Čtvrtík viděl, hoch přemýšlí. takto
vzniklý proud střídavý!“
„Ano.“
„Už rozumím,“ radoval hoch. chceme4i míti proud stejnosměrný, musíme jej
usměrnit, protože střídavý proud mění stále svůj směr. „Vznik elektřiny
na podkladě elektromagnetické indukce zakládá zjevu, že
na vodiči, který pohybuje vhodným způsobem magnetic
kém poli, vznikne elektrické napětí
