Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Vznik elektřiny
na podkladě elektromagnetické indukce zakládá zjevu, že
na vodiči, který pohybuje vhodným způsobem magnetic
kém poli, vznikne elektrické napětí. chceme4i míti proud stejnosměrný, musíme jej
usměrnit, protože střídavý proud mění stále svůj směr.“
„Pamatuj tedy toto, Mílo,“ ozval semuž.
„Komutátor čili kolektor stejnosměrného dynama zachy-
cuje vždy jen proud jdoucí stejným směrem,“ vykládal chlapci
otec. Kmitá
od jednoho pólu druhému zase zpět.
„Jak dostaneme toho střídavého proudu stejnosměrný?“
ptal chvíli.“
„Chceš vědět ještě něco?“ zeptal otec hocha Drát
Čtvrtík viděl, hoch přemýšlí.dynamo strane vidíš malý válec, kolektor, němž klou'
zají kartáčky.“
„Už rozumím,“ radoval hoch.“
„Pak však světlo při střídavém proudu blikalo,“ uvažoval
chlapec, ale muž zavrtěl hlavou.“
„U těch obráceně,“ řekl člověk. „Vynechá jaksi ony doby, kdy jde proud obráceně. Tuto změnu již lidské oko nepostřehne.“
„Je toho mne trochu mnoho,“ usmíval hoch. „Ještě bys mohl, taťku,
říci něco elektromotorech. „Je jim přiváděna
55
. Jeden kmit nazý'
váme periodou.
„Ano, blikalo by, kdyby tento, počet kmitů, čili period byl
příliš malý,“ vysvětloval, „proto třeba, aby počet "kmitů byl
dosti veliký. takto
vzniklý proud střídavý!“
„Ano. „NeroZ'
umím ještě dosti dobře tomu, jak může elektrický proud vznik'
nout tou prožluklou indukcí. odebírají odevzdávají elektrický proud.“
„Ted1je vše jasné!“ vykřikl hoch radostně. Obvykle používáme střídavého proudu padesáti
kmitech vteřinu
