Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
„K čemu jsou tyto lité věci?“ slyšel ještě čtvrtík vzdalující
se hochův hlas naslouchal nanovo. Tohoto drátu,“ ukázal na
bednu Ctvrtíkem, který rychle odtáhl své pozorova
telny škvíry, „bude použito pro elektromotor. Zaslechl její jméno. Teď však již nesmíš zdržovat, Mílo.
Útrapy jej přece přemohly čtvrtík usnul. Bude něho
vinutí elektromotoru. stát součástí
nějakého elektromotoru nebo dynama! Nebylo dobře a
pokoušel spánek, ale brzy byl vyrušen. Pak
šlo vše rychle. Hřídel uložen ložiskách, nejčastěji ku
ličkových, aby tření bylo malé, aby tím ztráty zmenšily na
nejmenší míru. Byl roze
chvěn, neboC dobře slyšel onoho muže. Když byl jeho útrobách, byl odnesen
s celým elektromotorem jiné dílny, nějací lidé jej natírali
lakem čtvrtík zaslechl, tak děje proto, aby lépe vzdo
roval vlhku.“
Pak hlasy slábly Čtvrtík odplížil otvoru. Byl položen velikou dřevěnou cívku jeho
tělo bylo natáčeno cosi kovového, tolik chladilo. Provedením podobají generáto
rům, jsou však poněkud jednodušší.
„Jsou ulity slévárnách. Byl odnesen dílny,
pak byl vsunut jakési kovové obludy.
Ale druhý den naň přišla pohroma. nich přijdé kotva stator
s magnety.
Říkali elektromotor.elektrická energie, která nich mění energii mechanickou. Rotor namontován hřídeli, který prochází po
stranními otvory. Pak putoval svým studeným hostitelem do
56
.
„To jsou kostry pro elektromotory dynama,“ říkal muž.
Motor zapnutí roztočí tak odevzdává elektrický
proud mechanickou energii.
Vrátím tovární kanceláře poděkuji jim, dovolili,
abych vzal sebou továrny.
„Do navijárny!“ velel člověk čtvrtíka odnášeli
