Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Nuže, poslouchej.
„Správně, chlapče,“ řekl. Pohleď, zde takové
54
.
Elektrický proud, který protéká cívkou, navlečenou želez
ném jádře, změní toto jádro magnet. Rotor čili kotva, vlastně její vinutí, pro
tíná magnetické pole, vycházející severního pólu magnetu. jedné těchto částí jsou magnety,
které vytvoří generátoru magnetické pole, druhé části pak
je indukt, vinutí, kterém při otáčení stroje indukuje elek
tromotorická síla. děje tak zvaným komutá
torem čili kolektorem. Generátor má
dvě hlavní části: stojící část, již jmenujeme stator, část, která
se točí, nazývanou rotor.
„Je podobné tomu, jaké jsem popsal, ale vzniklý střídavý
proud ještě třeba usměrniti. každém generá
toru vzniká elektrická práce elektromagnetickou indukcí. elektromagnetech již také víš. Každý generátor, tedy dynamo, má
Zvláštní cívky.
Vzniklá čili indukovanáelektřinajevždyu generátorů střídavý
proud. Aby vinutí generátoru vzbudila čili
indukovala elektromotorická síla, musí protékati cívkami
vinutí magnetický tok, jehož velikost mění.
„Ano.“
„G,enerátor tedy vlastně dynamo výrobu střídavého
proudu, že?“ ptal hoch, když chvíli přemýšlel. složen mnoha kovových dotyků,
isolovaných mezi sebou nejčastěji slídou. Není tak těžké. Pak zdráhavé přisvědčil. to
mu třeba elektrického proudu, který vytvoří'ony siločáry
čili magnetické pole.
„Kolem každého magnetu jsou siločáry,“ začal, muž sou-
hlasně pokývl. Víš již přece něco
o magnetickém poli?“
Hoch zamyslil.“
„A dynamo výrobu stejnosměrného proudu?“ ptal teď
chlapec
