Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
„G,enerátor tedy vlastně dynamo výrobu střídavého
proudu, že?“ ptal hoch, když chvíli přemýšlel. elektromagnetech již také víš. Aby vinutí generátoru vzbudila čili
indukovala elektromotorická síla, musí protékati cívkami
vinutí magnetický tok, jehož velikost mění. Víš již přece něco
o magnetickém poli?“
Hoch zamyslil. Generátor má
dvě hlavní části: stojící část, již jmenujeme stator, část, která
se točí, nazývanou rotor. Každý generátor, tedy dynamo, má
Zvláštní cívky. Pak zdráhavé přisvědčil.
„Je podobné tomu, jaké jsem popsal, ale vzniklý střídavý
proud ještě třeba usměrniti. děje tak zvaným komutá
torem čili kolektorem. složen mnoha kovových dotyků,
isolovaných mezi sebou nejčastěji slídou.„Nuže, poslouchej. Rotor čili kotva, vlastně její vinutí, pro
tíná magnetické pole, vycházející severního pólu magnetu. jedné těchto částí jsou magnety,
které vytvoří generátoru magnetické pole, druhé části pak
je indukt, vinutí, kterém při otáčení stroje indukuje elek
tromotorická síla.
„Kolem každého magnetu jsou siločáry,“ začal, muž sou-
hlasně pokývl. Pohleď, zde takové
54
.
„Správně, chlapče,“ řekl.
Vzniklá čili indukovanáelektřinajevždyu generátorů střídavý
proud. Není tak těžké.
Elektrický proud, který protéká cívkou, navlečenou želez
ném jádře, změní toto jádro magnet.
„Ano. každém generá
toru vzniká elektrická práce elektromagnetickou indukcí. to
mu třeba elektrického proudu, který vytvoří'ony siločáry
čili magnetické pole.“
„A dynamo výrobu stejnosměrného proudu?“ ptal teď
chlapec
