Kniha poskytuje ucelený obraz o problem atice ochrany před účinky atmosférických výbojů a dalších druhů přechodných přepětí. Vznikla jak o bezprostřední reakce na nejnovější trendy z této oblasti, přicházející k nám především postupným přejímáním mezinárodních a evropských předpisů. Zvláštní důraz je kladen na zásady a požadavky uvedené v nové, hojně diskutované normativní řadě IEC popř. EN 62305. V návaznosti na tyto předpisy přináší ucelené podklady pro ...
Nejčastěji přitom spekuluje jeho plazm ovém původu, který mohl vysvět
lit značné energetické účinky. Hustota atmosférických výbojů
Pro technickou praxi není důležitý jen způsob vzniku povaha atmosférických vý
bojů, ale také hustota jejich výskytu. Někdy mizí nehlučně, jindy hlasitě vybuchuje doprovodu ohňostroje jisker.
Předcházející popis byl věnován především většinovým negativním bleskovým vý
vojům. izokerau-
nickém apy. Podklady pro sestavení těchto map současné době získávají výhradně
17
. Abychom tak ale mohli učinit, musíme
mít disposici vhodné podklady. Čím
méně kulovém blesku objektivních údajů, tím více nejrůznějších teorií něm ko
luje. dlouhý výboj neboli bleskový
chvost, jak jej označuje např. Naštěstí jejich výskyt jen velmi álo pravděpodobný, takže nimi
v našich geografických podmínkách nejspíš nesetkáme. hornatém terénu bude zcela jistě docházet zvýšenému
výskytu geografických bouřek tím nárůstu četnosti atmosférických výbojů. [10]).______________
ké rozpínání, které provází vznik tlakové vlny.
2. Nese však mnohonásobně menší energii než
obvyklý typ bleskového výboje, není proto třeba připisovat velkou důležitost. Existují jen výpovědi svědků, kteří měli možnost jej spatřit. tohoto důvodu již několik desetiletí zpracovávají
údaje lokálním výskytu bouřkové činnosti. Jsou energeticky té
měř bezvýznamné nitkovité výboje vznikají hrotech hranách nejrůznějších stožárů,
skal, trávy apod. Nyní používají především tzv.1.3. Opomenout však nelze ani menšinové pozitivní výboje, jejichž rozvoj probíhá
obdobně. Zahrnují vyhodnocení výsledků dlouhodobého sledování lokálního výskytu
atmosférických výbojů, přepočteného plochu jednoho čtverečního kilometru zemské
ho povrchu. Např.
Samostatný úkaz, předcházející některým bleskovým výbojům, modré nebo od
rozelené sršení, známé pod názvem Eliášův oheň (např. Nejsou pro člověka nebezpečné, ale signalizují možnost, vstříc
ný výboj mohl vzniknout právě místě sršení.
Kromě klasických průběhů bleskových výbojů podobě klikaté čáry lze ale setkat
také jejich atypickými představiteli.
Proto také třeba zahrnout lokální výskyt atm osférických výbojů mezi návrhové
parametry souvisejících ochranných opatření. Obecně platí, čím dál rovníku, tím menší
výskyt bouřek tedy blesků lze zaznamenat. Výsledky byly disposici nejprve tabelár
ně, později také podobě bleskových map. Skeptici zase poukazují ožnost pouhého optické
ho klamu. Související akustické projevy pak vní
m jako hrom. Toto konstatování však lze přijm out jen
v obecné rovině, neboť skutečné množství výbojů závisí především místních geogra
fických podmínkách. [8], ůže trvat několika desítek milisekund, při pli
tudě stovek ampérů. každém případě ale kulový blesk vyskytuje natolik vzácně, lze jeho
výskyt porovnání klasickými atmosférickými výboji statistického hlediska klid
ným svědomím zanedbat. Jsou velmi nebezpečné především tím, mohou přenášet značně velký ná
boj energii. Jeho vznik chování jsou do
dnes obestřeny tajemstvím. Jedním nich tzv. zpravidla opačný vyrovnávací výboj zem mrak, který pro
bíhá mezi několika výboji mrak zem. Vyskytuje pom ěrně vzácně, takže pro objektivní vý
zkum není patřičném ístě disposici buď kulový blesk nebo kvalifikovaný vědec
s potřebným vybavením.
Popisují tento jev shodně jako bílou nebo světle červenou svítící kouli průměru ně
kolika jednotek desítek centimetrů, která objevuje dobu několika álo vte
řin.
Jako zajímavost stojí zmínku také kulový blesk
