Blesk a přepětí - systémová řešení ochran

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha poskytuje ucelený obraz o problem atice ochrany před účinky atmosférických výbojů a dalších druhů přechodných přepětí. Vznikla jak o bezprostřední reakce na nejnovější trendy z této oblasti, přicházející k nám především postupným přejímáním mezinárodních a evropských předpisů. Zvláštní důraz je kladen na zásady a požadavky uvedené v nové, hojně diskutované normativní řadě IEC popř. EN 62305. V návaznosti na tyto předpisy přináší ucelené podklady pro ...

Vydal: FCC Public s. r. o. Autor: Jiří Burant

Strana 19 z 257

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
každém případě ale kulový blesk vyskytuje natolik vzácně, lze jeho výskyt porovnání klasickými atmosférickými výboji statistického hlediska klid­ ným svědomím zanedbat.3. Abychom tak ale mohli učinit, musíme mít disposici vhodné podklady. Jako zajímavost stojí zmínku také kulový blesk. Nyní používají především tzv.1. Nese však mnohonásobně menší energii než obvyklý typ bleskového výboje, není proto třeba připisovat velkou důležitost. Samostatný úkaz, předcházející některým bleskovým výbojům, modré nebo od­ rozelené sršení, známé pod názvem Eliášův oheň (např. Předcházející popis byl věnován především většinovým negativním bleskovým vý­ vojům. Např. [10]). Opomenout však nelze ani menšinové pozitivní výboje, jejichž rozvoj probíhá obdobně. Skeptici zase poukazují ožnost pouhého optické­ ho klamu. Vyskytuje pom ěrně vzácně, takže pro objektivní vý­ zkum není patřičném ístě disposici buď kulový blesk nebo kvalifikovaný vědec s potřebným vybavením. Kromě klasických průběhů bleskových výbojů podobě klikaté čáry lze ale setkat také jejich atypickými představiteli. Proto také třeba zahrnout lokální výskyt atm osférických výbojů mezi návrhové parametry souvisejících ochranných opatření.______________ ké rozpínání, které provází vznik tlakové vlny. dlouhý výboj neboli bleskový chvost, jak jej označuje např. Nejsou pro člověka nebezpečné, ale signalizují možnost, vstříc­ ný výboj mohl vzniknout právě místě sršení. Jedním nich tzv. 2. zpravidla opačný vyrovnávací výboj zem mrak, který pro­ bíhá mezi několika výboji mrak zem. [8], ůže trvat několika desítek milisekund, při pli­ tudě stovek ampérů. izokerau- nickém apy. Související akustické projevy pak vní­ m jako hrom. Podklady pro sestavení těchto map současné době získávají výhradně 17 . Jsou energeticky té­ měř bezvýznamné nitkovité výboje vznikají hrotech hranách nejrůznějších stožárů, skal, trávy apod. Popisují tento jev shodně jako bílou nebo světle červenou svítící kouli průměru ně­ kolika jednotek desítek centimetrů, která objevuje dobu několika álo vte­ řin. Jeho vznik chování jsou do­ dnes obestřeny tajemstvím. Hustota atmosférických výbojů Pro technickou praxi není důležitý jen způsob vzniku povaha atmosférických vý­ bojů, ale také hustota jejich výskytu. Naštěstí jejich výskyt jen velmi álo pravděpodobný, takže nimi v našich geografických podmínkách nejspíš nesetkáme. Obecně platí, čím dál rovníku, tím menší výskyt bouřek tedy blesků lze zaznamenat. Výsledky byly disposici nejprve tabelár­ ně, později také podobě bleskových map. Zahrnují vyhodnocení výsledků dlouhodobého sledování lokálního výskytu atmosférických výbojů, přepočteného plochu jednoho čtverečního kilometru zemské­ ho povrchu. Existují jen výpovědi svědků, kteří měli možnost jej spatřit. Někdy mizí nehlučně, jindy hlasitě vybuchuje doprovodu ohňostroje jisker. hornatém terénu bude zcela jistě docházet zvýšenému výskytu geografických bouřek tím nárůstu četnosti atmosférických výbojů. Toto konstatování však lze přijm out jen v obecné rovině, neboť skutečné množství výbojů závisí především místních geogra­ fických podmínkách. tohoto důvodu již několik desetiletí zpracovávají údaje lokálním výskytu bouřkové činnosti. Jsou velmi nebezpečné především tím, mohou přenášet značně velký ná­ boj energii. Čím méně kulovém blesku objektivních údajů, tím více nejrůznějších teorií něm ko­ luje. Nejčastěji přitom spekuluje jeho plazm ovém původu, který mohl vysvět­ lit značné energetické účinky