V této kapitole se seznámíte s tím, jak vypadají příkazy pro některé dálkově řízené laboratorní přístroje, jak jsou tyto přístroje připojeny k řídicímu počítači a jak je možno sestavit program pro automatizované měření v grafickém programovém prostředí. Vzhledem k vybavení laboratoře se budeme zabývat zejména produkty firmy Agilent.
ověření funkčnosti komunikace připojenými
měřicími přístroji však stačí programy, které jsou přímo součástí programového balíčku
Agilent Libraries. Tektronix,
National Instruments apod.). generátory Agilent 33220A mívají adresu 05,
stejnosměrné zdroje E3631 adresu atd.
Pomocí knihoven VISA možné ovládat měřicí přístroje různých programových
prostředí, např.9
RS-232 historicky nejstarší sériová sběrnice.
Každé zařízení systému musí být unikátně identifikovatelné. Tento programový balíček dodáván každým přístrojem firmy
Agilent, který vybaven nějakým rozhraním pro zapojení automatizovaného měřicího
systému. jinou sériovou sběrnicí RS-485
pro vícebodové připojení vyšší rychlosti přenosu 10Mb/s naší laboratoři
nesetkáte. Můžete tedy např. Program Agilent Connection Expert spuštění názorně zobrazí, jaká
zařízení jsou počítači připojena, přes jakou sběrnici, zda zařízení aktivní.
GPIB (General Purpose Interface Bus) byla známá též jako HP-IB (Hewlett
Packard Interface Bus), IMS (International Measurement Systém) nebo IEEE 488, též jako
HS488. touto možností některých přístrojů laboratoři také setkáte, pro
omezenou dobu trvání cvičení však blíže neseznámíte. Adresa krátce zobrazí displeji přístroje po
spuštění, samozřejmě možno znovu vyvolat také manuálně (pochopitelně nikoli
dálkově) změnit. Podobné ovladače knihovny programů dodávají jiní výrobci (např. Adresy zařízení
připojených přes sběrnici GPIB mohou nabývat hodnot 30. Přístroje firmy Agilent mají již
z výroby nastaveny určité adresy (např. Agilent VEE, C++.
Propojení měřicích přístrojů přes GPIB sběrnici patří nejspolehlivějším. zařízení adresou logické jednotce 7).
. Data přenášejí paralelně bytech bitů). Protože se
zobrazují přímo identifikační řetězce jednotlivých zařízení, orientace velmi snadná. Rychlost přenosu je
nutno předem nastavit podle možností konkrétního zařízení.
Komunikace řídicího počítače měřicími přístroji probíhá prostřednictvím knihovny
VISA (Virtual Instrument Software Architecture), která součástí programového balíčku
Agilent Libraries Suite.).
Moderní přístroje bývají vybaveny rozhraním pro zapojení sítě LAN, rychlostmi
přenosu Gb/s. současné době patří nejčastějším. Rozhraní bylo vyvinuto sedmdesátých letech později stalo standardem. Délka jednoho propojovacího
kabelu nemá překročit celková délka sběrnice Řídicí člen měřicího systému
(počítač), němuž být zařízení připojeno, musí mít instalovánu řídicí GPIB kartu, nebo je
možné zařízení GPIB rozhraním připojit USB portu počítače přes GPIB/USB interface. GPIB je
paralelní sběrnice vodiči datových, pro řízení přenosu, pro řízení koordinaci, 8
zemnicích).
USB moderní sériová sběrnice umožňující přenos 480 Mb/s připojení 127
zařízení. Maximální teoretická rychlost
přenosu MB/s, avšak praxi bývá podstatně nižší (250 500 kB/s), neboť záleží na
délce kabelů. Pokud bude skupina
přístrojů propojena navzájem sběrnicí GPIB přes GPIB/USB interface pak připojena
k počítači, bude konkrétní zařízení identifikováno jednak číslem logické jednotky (interfacu)
+ svou nastavenou adresou. Slouží pro připojení jednoho zařízení
na sériový port počítače, maximální rychlostí přenosu 120 kb/s. Knihovny jsou pravidelně aktualizovány, každá verze
knihovny interfacu programového prostředí jsou však vzájemně kompatibilní. GPIB sběrnice umožňuje připojit zařízení. Zpětnou
kompatibilitu, tedy funkčnost nejnovějších knihoven svým starším hardwarem výrobci
snaží zachovávat. chybovém hlášení setkat označením
zařízení 705 (tj
