V této kapitole se seznámíte s tím, jak vypadají příkazy pro některé dálkově řízené laboratorní přístroje, jak jsou tyto přístroje připojeny k řídicímu počítači a jak je možno sestavit program pro automatizované měření v grafickém programovém prostředí. Vzhledem k vybavení laboratoře se budeme zabývat zejména produkty firmy Agilent.
Rychlost přenosu je
nutno předem nastavit podle možností konkrétního zařízení. Knihovny jsou pravidelně aktualizovány, každá verze
knihovny interfacu programového prostředí jsou však vzájemně kompatibilní. Tektronix,
National Instruments apod.). Tento programový balíček dodáván každým přístrojem firmy
Agilent, který vybaven nějakým rozhraním pro zapojení automatizovaného měřicího
systému. současné době patří nejčastějším. Maximální teoretická rychlost
přenosu MB/s, avšak praxi bývá podstatně nižší (250 500 kB/s), neboť záleží na
délce kabelů.
GPIB (General Purpose Interface Bus) byla známá též jako HP-IB (Hewlett
Packard Interface Bus), IMS (International Measurement Systém) nebo IEEE 488, též jako
HS488. chybovém hlášení setkat označením
zařízení 705 (tj. Pokud bude skupina
přístrojů propojena navzájem sběrnicí GPIB přes GPIB/USB interface pak připojena
k počítači, bude konkrétní zařízení identifikováno jednak číslem logické jednotky (interfacu)
+ svou nastavenou adresou. Protože se
zobrazují přímo identifikační řetězce jednotlivých zařízení, orientace velmi snadná. GPIB je
paralelní sběrnice vodiči datových, pro řízení přenosu, pro řízení koordinaci, 8
zemnicích).
Propojení měřicích přístrojů přes GPIB sběrnici patří nejspolehlivějším.
Komunikace řídicího počítače měřicími přístroji probíhá prostřednictvím knihovny
VISA (Virtual Instrument Software Architecture), která součástí programového balíčku
Agilent Libraries Suite. Délka jednoho propojovacího
kabelu nemá překročit celková délka sběrnice Řídicí člen měřicího systému
(počítač), němuž být zařízení připojeno, musí mít instalovánu řídicí GPIB kartu, nebo je
možné zařízení GPIB rozhraním připojit USB portu počítače přes GPIB/USB interface. Přístroje firmy Agilent mají již
z výroby nastaveny určité adresy (např. Program Agilent Connection Expert spuštění názorně zobrazí, jaká
zařízení jsou počítači připojena, přes jakou sběrnici, zda zařízení aktivní.
Pomocí knihoven VISA možné ovládat měřicí přístroje různých programových
prostředí, např. zařízení adresou logické jednotce 7). ověření funkčnosti komunikace připojenými
měřicími přístroji však stačí programy, které jsou přímo součástí programového balíčku
Agilent Libraries.
Moderní přístroje bývají vybaveny rozhraním pro zapojení sítě LAN, rychlostmi
přenosu Gb/s.9
RS-232 historicky nejstarší sériová sběrnice. Data přenášejí paralelně bytech bitů). Agilent VEE, C++.
USB moderní sériová sběrnice umožňující přenos 480 Mb/s připojení 127
zařízení. touto možností některých přístrojů laboratoři také setkáte, pro
omezenou dobu trvání cvičení však blíže neseznámíte. GPIB sběrnice umožňuje připojit zařízení. jinou sériovou sběrnicí RS-485
pro vícebodové připojení vyšší rychlosti přenosu 10Mb/s naší laboratoři
nesetkáte. Můžete tedy např. generátory Agilent 33220A mívají adresu 05,
stejnosměrné zdroje E3631 adresu atd. Zpětnou
kompatibilitu, tedy funkčnost nejnovějších knihoven svým starším hardwarem výrobci
snaží zachovávat.
Každé zařízení systému musí být unikátně identifikovatelné.). Adresy zařízení
připojených přes sběrnici GPIB mohou nabývat hodnot 30.
. Slouží pro připojení jednoho zařízení
na sériový port počítače, maximální rychlostí přenosu 120 kb/s. Adresa krátce zobrazí displeji přístroje po
spuštění, samozřejmě možno znovu vyvolat také manuálně (pochopitelně nikoli
dálkově) změnit. Rozhraní bylo vyvinuto sedmdesátých letech později stalo standardem. Podobné ovladače knihovny programů dodávají jiní výrobci (např
