Atmosférická přepětí v rozvodu elektrické energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruk­térům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Jirků, František Popolanský

Strana 128 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
uveden /. spojujících navzájem stožáry.menší efek­ tivní odpor uzemnění. V zemi se, špatnou vodivostí, kde pro dosažení požadovaného výsledného odporu zeinniče třeha použít delšího protáhlého zemnice, výhodnější rozdělit celkovou délku kratší pásy, paprskovitě uspořádané stožáru. Pokles; odporu uzemnění soustředěného zemnice při velkých rázových proudech může být pro praktické účely přepěťové ochrany zanedbán. Teprve vedení nej vyššího napětí, kde dovolené proudy blesku jsou větší než 100 kA, lze počítat určitým poklesem odporu uzem­ nění zvláště špatně vodivých půdách. Při odírané venkovního vedení vvn dobrým uzemněním nutno dbát především toho, aby odpor uzemnění jednotlivých stožáru nebyl vetší než požadovaná hodnota.cm vw.větší pokles odporu uxcmtwiu lze očekával y. T’oULes odporu vizfwněm pro ťuzné půdy závislosti velikosti proudu tekoucího uzemnónira max 131 .95. dů­ sledku toho značně v. Leží-li zemniŕ horní, méně vodivé vrstvě pudy, pod tn7, vrstva vodivější zeminy, mohou naMni průrazy méně vod ivé [)udě, kl. Házový proud, něhož bylo možno počí­ tat poklesem odporu uzemnění vli­ vem. Vliv indukčnosti stožáru samot­ ného zemnice, zvláště při strmých proudových vlnách,zhoršujípřepěťové podmínky natolik, výhoda poklesu odporu uzemnenínemůže být pro podmínky vhodné ochrany využita. zvláště tehdy, jsou-li spodní vrstvy půdy vodivější. velkého proudu, vyvolává ne­ přípustně vysoký úbytek přepětí, který vede zpětným přeskokům. .ávfeloKt-i nízovém proudu druhu pud obrázku 9i> [108J. Skutečnost, odpor uzemnění muze při velkých proudech kles­ nout, nemá téměř vyznám pro pře­ pěťovou ochranu vedení poměr­ ně nízkou izolační hladinou (do jmenovitého napčti 220 kV). V půdách, kde nelze běžnými prostředky dosáhnout požadovaného od­ poru uzemnění, použije pro uzemnení lan položených zemi pod vedením a.Q, ulowrtýcb špatně vodivé půdě při velkých proudech. Odpor uzemnění lze zlepšit paprskovitého zemnice připojením tyčo­ vých zcmníěů.Vení třeba více než čtyř, delších zemniěů šesti paprsků. Značný pokles výsledného odporu patrný při velkých proudech blosUu zvláště půdád: špatně vodivýdi velkým počátečním odporem zemnice. Příklad pokleku odporu uzemnění při stejné elektrodě zenuúče. Aby zmenšil počáteční rázový odpor, - M Obr. .i:tými spojí zemině se spodní vodivější vrstvou