Atmosférická přepětí v rozvodu elektrické energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruk­térům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Jirků, František Popolanský

Strana 128 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
ávfeloKt-i nízovém proudu druhu pud obrázku 9i> [108J. Vliv indukčnosti stožáru samot­ ného zemnice, zvláště při strmých proudových vlnách,zhoršujípřepěťové podmínky natolik, výhoda poklesu odporu uzemnenínemůže být pro podmínky vhodné ochrany využita.Vení třeba více než čtyř, delších zemniěů šesti paprsků. Házový proud, něhož bylo možno počí­ tat poklesem odporu uzemnění vli­ vem. velkého proudu, vyvolává ne­ přípustně vysoký úbytek přepětí, který vede zpětným přeskokům. spojujících navzájem stožáry. . Teprve vedení nej vyššího napětí, kde dovolené proudy blesku jsou větší než 100 kA, lze počítat určitým poklesem odporu uzem­ nění zvláště špatně vodivých půdách.menší efek­ tivní odpor uzemnění.cm vw. V půdách, kde nelze běžnými prostředky dosáhnout požadovaného od­ poru uzemnění, použije pro uzemnení lan položených zemi pod vedením a. zvláště tehdy, jsou-li spodní vrstvy půdy vodivější.i:tými spojí zemině se spodní vodivější vrstvou. Značný pokles výsledného odporu patrný při velkých proudech blosUu zvláště půdád: špatně vodivýdi velkým počátečním odporem zemnice. Skutečnost, odpor uzemnění muze při velkých proudech kles­ nout, nemá téměř vyznám pro pře­ pěťovou ochranu vedení poměr­ ně nízkou izolační hladinou (do jmenovitého napčti 220 kV). Příklad pokleku odporu uzemnění při stejné elektrodě zenuúče. uveden /. Odpor uzemnění lze zlepšit paprskovitého zemnice připojením tyčo­ vých zcmníěů. dů­ sledku toho značně v. Leží-li zemniŕ horní, méně vodivé vrstvě pudy, pod tn7, vrstva vodivější zeminy, mohou naMni průrazy méně vod ivé [)udě, kl. T’oULes odporu vizfwněm pro ťuzné půdy závislosti velikosti proudu tekoucího uzemnónira max 131 .Q, ulowrtýcb špatně vodivé půdě při velkých proudech. Pokles; odporu uzemnění soustředěného zemnice při velkých rázových proudech může být pro praktické účely přepěťové ochrany zanedbán. V zemi se, špatnou vodivostí, kde pro dosažení požadovaného výsledného odporu zeinniče třeha použít delšího protáhlého zemnice, výhodnější rozdělit celkovou délku kratší pásy, paprskovitě uspořádané stožáru. Při odírané venkovního vedení vvn dobrým uzemněním nutno dbát především toho, aby odpor uzemnění jednotlivých stožáru nebyl vetší než požadovaná hodnota.95.větší pokles odporu uxcmtwiu lze očekával y. Aby zmenšil počáteční rázový odpor, - M Obr.