Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruktérům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966
Pokles; odporu uzemnění soustředěného zemnice
při velkých rázových proudech může být pro praktické účely přepěťové
ochrany zanedbán.menší efek
tivní odpor uzemnění.větší pokles odporu uxcmtwiu lze očekával y. dů
sledku toho značně v.
. . spojujících navzájem stožáry. Házový
proud, něhož bylo možno počí
tat poklesem odporu uzemnění vli
vem.Vení třeba více než čtyř, delších zemniěů šesti paprsků.cm vw.
Odpor uzemnění lze zlepšit paprskovitého zemnice připojením tyčo
vých zcmníěů.i:tými spojí zemině
se spodní vodivější vrstvou.
V půdách, kde nelze běžnými prostředky dosáhnout požadovaného od
poru uzemnění, použije pro uzemnení lan položených zemi pod vedením
a. Aby zmenšil počáteční rázový odpor,
- M
Obr.95.Q, ulowrtýcb špatně
vodivé půdě při velkých proudech.ávfeloKt-i nízovém proudu druhu
pud obrázku 9i> [108J. Příklad pokleku odporu uzemnění při
stejné elektrodě zenuúče. Leží-li zemniŕ horní, méně vodivé vrstvě
pudy, pod tn7, vrstva vodivější zeminy, mohou naMni průrazy méně
vod ivé [)udě, kl.
V zemi se, špatnou vodivostí, kde pro dosažení požadovaného výsledného
odporu zeinniče třeha použít delšího protáhlého zemnice, výhodnější
rozdělit celkovou délku kratší pásy, paprskovitě uspořádané stožáru. uveden /. Vliv indukčnosti stožáru samot
ného zemnice, zvláště při strmých proudových vlnách,zhoršujípřepěťové
podmínky natolik, výhoda poklesu odporu uzemnenínemůže být pro
podmínky vhodné ochrany využita. velkého proudu, vyvolává ne
přípustně vysoký úbytek přepětí,
který vede zpětným přeskokům. zvláště tehdy, jsou-li spodní vrstvy půdy vodivější.
Skutečnost, odpor uzemnění
muze při velkých proudech kles
nout, nemá téměř vyznám pro pře
pěťovou ochranu vedení poměr
ně nízkou izolační hladinou (do
jmenovitého napčti 220 kV). Značný pokles výsledného odporu patrný při
velkých proudech blosUu zvláště půdád: špatně vodivýdi velkým
počátečním odporem zemnice.
Teprve vedení nej vyššího napětí,
kde dovolené proudy blesku jsou
větší než 100 kA, lze počítat určitým poklesem odporu uzem
nění zvláště špatně vodivých půdách. T’oULes odporu vizfwněm pro
ťuzné půdy závislosti velikosti
proudu tekoucího uzemnónira max
131
.
Při odírané venkovního vedení vvn dobrým uzemněním nutno dbát
především toho, aby odpor uzemnění jednotlivých stožáru nebyl vetší
než požadovaná hodnota
