Perlový neboli růžencový blesk poměrně ještě vzácnější než
blesk kulový.
Ochrana budov proti ťideru blesku hromosvodem, který konstruo
val Diviš něm Franklin (viz str.
6.
V Angín př.blesk velmi vzácným zjevem jen krátkého trvání, dokladem po
vrchového napětí, které může vzniknouti jen určitého atmosféric
kého tlaku. Podle
novějších výzkumů však tento účinek kvantitativně příliš slabý,
takže nestačí takovému snížení náboje mraku, aby nenastal bleskový
výboj. Trvá až
několik vteřin průměr světelných koulí činí několik decimetrů až
několik metrů. 46), ustálila dnes
používáním zjednodušeného hromosvodu podobě železné tyče mědě
ným hrotem, spojené nejkratším vodičem zemí. Tvoří jakýsi přechod mezi čárovým kulovým bleskem a
skládá většího počtu světelných koulí sebe oddělených tak, že
připomínají perly navlečené šňůrce nebo kuličky růžence.
Pravděpodobný výklad podal Toepler (1916); vysvětluje jej
tvořením náboje mraku, které určitých okolností může býti tak
rychlé, krátký čas vznikne trvalý proud intensity 5—10 ampérů. Komplikovanější tvar hromo
svodu, skládající řady kolmých tyčí horizontálních vodičů spoje
ných mezi sebou všemi kovovými konstrukcemi budovy, který zavedl
(1877) belgický fysik Meisens, neujal. Původní definice Gay-Lussacova, hromosvod
chrání sféru kuželovitou, jejímž vrcholem hrot hromosvodu průře
zem kruh, opsaný kolem paty hromosvodu poloměrem, rovným dvoj
násobné výšce hromosvodové tyče, není dnes všeobecně uznávána.
Ježto elektřina rychle dodávána, nenastane pobočné větvení blesku,
nýbrž vznikne jediná dráha, která pouze některých bodech následkem
místní silné koncentrace prostorového náboje vykazuje uzly svítící
hmoty. považován ochrannou sféru kužel, jehož vrchol je
sice totožný hrotem hromosvodu, ale základnu tvoří kruh opsaný
na zemi kolem virtuálního průsečíku hromosvodové tyče zemí
poloměrem rovným výšce hrotu nad zemí. posledních letech jsou
navrhovány zejména pro muniční skladiště pod. Hromosvod tvořiti jakési
prodloužení zemské elektrody proti mraku účelem usměrnění dráhy
93
. tak zv. Hlavní účel hromosvodu jest přímá ochrana proti blesku, jemuž
má býti dána rychlá bezpečná dráha. Tento tvar zavedl
Gay-Lussac jeho normalisaci předepsala Académie des Sciences
pro Francii 1855. Vzhledem svému většímu povrchu ochlazují tyto uzly,
jejichž teplota asi 2500° rychleji než ostatní dráha blesku, čímž se
zmenší, takže nastává roztržení blesku jednotlivé díly tvaru perel. dálkové
hromosvody, které vůbec nejsou spojeny objektem, jejž mají
chrániti.
Dříve byl připisován značný význam tichému hrotovému výboji,
který nastává mezi špičkou hromosvodu mrakem, předpokládalo se
o něm, většině případů stačí neutralisaci náboje mraku
