Trvá až
několik vteřin průměr světelných koulí činí několik decimetrů až
několik metrů.
Ježto elektřina rychle dodávána, nenastane pobočné větvení blesku,
nýbrž vznikne jediná dráha, která pouze některých bodech následkem
místní silné koncentrace prostorového náboje vykazuje uzly svítící
hmoty.
Dříve byl připisován značný význam tichému hrotovému výboji,
který nastává mezi špičkou hromosvodu mrakem, předpokládalo se
o něm, většině případů stačí neutralisaci náboje mraku. Komplikovanější tvar hromo
svodu, skládající řady kolmých tyčí horizontálních vodičů spoje
ných mezi sebou všemi kovovými konstrukcemi budovy, který zavedl
(1877) belgický fysik Meisens, neujal. posledních letech jsou
navrhovány zejména pro muniční skladiště pod. Perlový neboli růžencový blesk poměrně ještě vzácnější než
blesk kulový. Podle
novějších výzkumů však tento účinek kvantitativně příliš slabý,
takže nestačí takovému snížení náboje mraku, aby nenastal bleskový
výboj. Hromosvod tvořiti jakési
prodloužení zemské elektrody proti mraku účelem usměrnění dráhy
93
. Vzhledem svému většímu povrchu ochlazují tyto uzly,
jejichž teplota asi 2500° rychleji než ostatní dráha blesku, čímž se
zmenší, takže nastává roztržení blesku jednotlivé díly tvaru perel.
V Angín př. 46), ustálila dnes
používáním zjednodušeného hromosvodu podobě železné tyče mědě
ným hrotem, spojené nejkratším vodičem zemí. Tento tvar zavedl
Gay-Lussac jeho normalisaci předepsala Académie des Sciences
pro Francii 1855. Hlavní účel hromosvodu jest přímá ochrana proti blesku, jemuž
má býti dána rychlá bezpečná dráha. Původní definice Gay-Lussacova, hromosvod
chrání sféru kuželovitou, jejímž vrcholem hrot hromosvodu průře
zem kruh, opsaný kolem paty hromosvodu poloměrem, rovným dvoj
násobné výšce hromosvodové tyče, není dnes všeobecně uznávána.
Pravděpodobný výklad podal Toepler (1916); vysvětluje jej
tvořením náboje mraku, které určitých okolností může býti tak
rychlé, krátký čas vznikne trvalý proud intensity 5—10 ampérů. dálkové
hromosvody, které vůbec nejsou spojeny objektem, jejž mají
chrániti.
Ochrana budov proti ťideru blesku hromosvodem, který konstruo
val Diviš něm Franklin (viz str. Tvoří jakýsi přechod mezi čárovým kulovým bleskem a
skládá většího počtu světelných koulí sebe oddělených tak, že
připomínají perly navlečené šňůrce nebo kuličky růžence. tak zv. považován ochrannou sféru kužel, jehož vrchol je
sice totožný hrotem hromosvodu, ale základnu tvoří kruh opsaný
na zemi kolem virtuálního průsečíku hromosvodové tyče zemí
poloměrem rovným výšce hrotu nad zemí.blesk velmi vzácným zjevem jen krátkého trvání, dokladem po
vrchového napětí, které může vzniknouti jen určitého atmosféric
kého tlaku.
6
