dálkové
hromosvody, které vůbec nejsou spojeny objektem, jejž mají
chrániti. Perlový neboli růžencový blesk poměrně ještě vzácnější než
blesk kulový. Původní definice Gay-Lussacova, hromosvod
chrání sféru kuželovitou, jejímž vrcholem hrot hromosvodu průře
zem kruh, opsaný kolem paty hromosvodu poloměrem, rovným dvoj
násobné výšce hromosvodové tyče, není dnes všeobecně uznávána. Tvoří jakýsi přechod mezi čárovým kulovým bleskem a
skládá většího počtu světelných koulí sebe oddělených tak, že
připomínají perly navlečené šňůrce nebo kuličky růžence. Vzhledem svému většímu povrchu ochlazují tyto uzly,
jejichž teplota asi 2500° rychleji než ostatní dráha blesku, čímž se
zmenší, takže nastává roztržení blesku jednotlivé díly tvaru perel. tak zv.
V Angín př.
Ježto elektřina rychle dodávána, nenastane pobočné větvení blesku,
nýbrž vznikne jediná dráha, která pouze některých bodech následkem
místní silné koncentrace prostorového náboje vykazuje uzly svítící
hmoty. Trvá až
několik vteřin průměr světelných koulí činí několik decimetrů až
několik metrů.
Pravděpodobný výklad podal Toepler (1916); vysvětluje jej
tvořením náboje mraku, které určitých okolností může býti tak
rychlé, krátký čas vznikne trvalý proud intensity 5—10 ampérů. Hromosvod tvořiti jakési
prodloužení zemské elektrody proti mraku účelem usměrnění dráhy
93
. Hlavní účel hromosvodu jest přímá ochrana proti blesku, jemuž
má býti dána rychlá bezpečná dráha. považován ochrannou sféru kužel, jehož vrchol je
sice totožný hrotem hromosvodu, ale základnu tvoří kruh opsaný
na zemi kolem virtuálního průsečíku hromosvodové tyče zemí
poloměrem rovným výšce hrotu nad zemí.
Ochrana budov proti ťideru blesku hromosvodem, který konstruo
val Diviš něm Franklin (viz str. Tento tvar zavedl
Gay-Lussac jeho normalisaci předepsala Académie des Sciences
pro Francii 1855.
6. posledních letech jsou
navrhovány zejména pro muniční skladiště pod. Komplikovanější tvar hromo
svodu, skládající řady kolmých tyčí horizontálních vodičů spoje
ných mezi sebou všemi kovovými konstrukcemi budovy, který zavedl
(1877) belgický fysik Meisens, neujal.
Dříve byl připisován značný význam tichému hrotovému výboji,
který nastává mezi špičkou hromosvodu mrakem, předpokládalo se
o něm, většině případů stačí neutralisaci náboje mraku. Podle
novějších výzkumů však tento účinek kvantitativně příliš slabý,
takže nestačí takovému snížení náboje mraku, aby nenastal bleskový
výboj.blesk velmi vzácným zjevem jen krátkého trvání, dokladem po
vrchového napětí, které může vzniknouti jen určitého atmosféric
kého tlaku. 46), ustálila dnes
používáním zjednodušeného hromosvodu podobě železné tyče mědě
ným hrotem, spojené nejkratším vodičem zemí
