Atmosférická elektřina

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: František Běhounek

Strana 93 z 130

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Hromosvod tvořiti jakési prodloužení zemské elektrody proti mraku účelem usměrnění dráhy 93 . posledních letech jsou navrhovány zejména pro muniční skladiště pod. 46), ustálila dnes používáním zjednodušeného hromosvodu podobě železné tyče mědě­ ným hrotem, spojené nejkratším vodičem zemí. Dříve byl připisován značný význam tichému hrotovému výboji, který nastává mezi špičkou hromosvodu mrakem, předpokládalo se o něm, většině případů stačí neutralisaci náboje mraku. Ochrana budov proti ťideru blesku hromosvodem, který konstruo­ val Diviš něm Franklin (viz str. Podle novějších výzkumů však tento účinek kvantitativně příliš slabý, takže nestačí takovému snížení náboje mraku, aby nenastal bleskový výboj. Ježto elektřina rychle dodávána, nenastane pobočné větvení blesku, nýbrž vznikne jediná dráha, která pouze některých bodech následkem místní silné koncentrace prostorového náboje vykazuje uzly svítící hmoty. považován ochrannou sféru kužel, jehož vrchol je sice totožný hrotem hromosvodu, ale základnu tvoří kruh opsaný na zemi kolem virtuálního průsečíku hromosvodové tyče zemí poloměrem rovným výšce hrotu nad zemí. Pravděpodobný výklad podal Toepler (1916); vysvětluje jej tvořením náboje mraku, které určitých okolností může býti tak rychlé, krátký čas vznikne trvalý proud intensity 5—10 ampérů. Komplikovanější tvar hromo­ svodu, skládající řady kolmých tyčí horizontálních vodičů spoje­ ných mezi sebou všemi kovovými konstrukcemi budovy, který zavedl (1877) belgický fysik Meisens, neujal.blesk velmi vzácným zjevem jen krátkého trvání, dokladem po­ vrchového napětí, které může vzniknouti jen určitého atmosféric­ kého tlaku. 6. dálkové hromosvody, které vůbec nejsou spojeny objektem, jejž mají chrániti. Tvoří jakýsi přechod mezi čárovým kulovým bleskem a skládá většího počtu světelných koulí sebe oddělených tak, že připomínají perly navlečené šňůrce nebo kuličky růžence. Perlový neboli růžencový blesk poměrně ještě vzácnější než blesk kulový. Tento tvar zavedl Gay-Lussac jeho normalisaci předepsala Académie des Sciences pro Francii 1855. Trvá až několik vteřin průměr světelných koulí činí několik decimetrů až několik metrů. Vzhledem svému většímu povrchu ochlazují tyto uzly, jejichž teplota asi 2500° rychleji než ostatní dráha blesku, čímž se zmenší, takže nastává roztržení blesku jednotlivé díly tvaru perel. Původní definice Gay-Lussacova, hromosvod chrání sféru kuželovitou, jejímž vrcholem hrot hromosvodu průře­ zem kruh, opsaný kolem paty hromosvodu poloměrem, rovným dvoj­ násobné výšce hromosvodové tyče, není dnes všeobecně uznávána. V Angín př. tak zv. Hlavní účel hromosvodu jest přímá ochrana proti blesku, jemuž má býti dána rychlá bezpečná dráha