Atmosférická elektřina

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: František Běhounek

Strana 94 z 130

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Při vysoké intensitě blesku nebo při vysokém odporu země vznikají ještě před úderem blesku vysoké potenciální diference podle povrchu zemského, které mají vliv dráhu blesku, zužujíce vybíjející prostor. příčinou častějších úderů blesku dubu než buku. břidlic čedičů), potom žula břidlice, nejméně sedimen­ tární horniny. Vliv tvaru kůry stromu lze vysvětliti různou povrchovou vodivostí mokrého stromu: kůra drsná nepravidelná horším vodičem než kůra hladká rovná, což pravděpodobně př. Našel, nejvíce trpí údery blesku kontakty různých hornin (na př. Avšak ani hromosvod nefunguje vždy bezvadně různých případech bylo pozorováno, blesk opustil svodič hromosvodu pokračoval odchylnou drahou špatných vodi­ čích, které demoloval. Německu byla instalována taková 94 . Současně zjistil Dauzěre, mís­ tech nejčastěji navštěvovaných bleskem bez výjimky záporná vodi­ vost vzduchu vyšší než kladná, ačkoliv jinak pravidelně vždy kladná vodivost něco vyšší než záporná. Pozoruhodné je, obsah radia radonu příslušných hornin klesá stejném pořádku.22) 22) Podobně Rusku dovozoval Bogojavlenský (1932), místa, často zasažená bleskem, vykazují vyšší vodivost vzduchu, následkem inten­ sivnějšího záření půdy, která bohatší radioaktivní prvkv než půda okolní. Vliv místního odporu zemského dráhu blesku dokazuje teoreticky Ollendorf (1932); základě Maxwellových rovnic musí býti blesk, představující jakousi formu konvekčního proudu, doplněn posuvným proudem, který probíhá mezi oběma elektrodami (země mrak) opačným směrem. Příčinu tohoto zjevu třeba hledati tom, blesk ani není analogický stejnosměrným proudem (takže není výhradně rozhodující dobrá nebo špatná vodivost spojů hromosvodu zemí) ani oscilačním zjevem jako jiskrový výboj, kde uplatňuje kapacita elektrod samoindukce vodičů., Francie, Německo j. Zcela podobnou funkci koná kouř stoupající komína ionisující vzduch. proces intermitující, aperiodický, a šíření blesku, postupné tvoření jeho dráhy, čistě věcí místní intensity elektrických polí. Proto jsou poměrně časté údery blesku ohnišť.) pozorovací stanice, které pravidelně registrují různé fak­ tory, charakteristické pro bouři.blesku převyšovat! proto všechny okolní předměty. Velká pozornost byla věnována úderu blesku různých stromů (statistika, Stahl, 1912) jejich různému chování blesku; toto vysvětluje jednak terénem samým, němž strom stojí zejména jeho obsahem vody dále různou štěpností dřeva stromu jakostí jeho kůry. Ve Francii měřil Dauzěre (1933) systematicky vodivost vzduchu v místech často navštěvovaných bleskem zjišťoval současně místní geologické poměry. Ježto údery blesku vznikají značné časté škody rozvodech proudu o vysokém napětí, byly utvořeny některých státech (USA