Tento pochod, silně endothermický, povahu konden-
sační místech, kde probíhá, nastane silné snížení tlaku, které je
ihned vyrovnáno proudem vzduchu okolních míst. Hřmění tedy nenastane bezprostředně po
světelném výboji, nýbrž dobu jestliže počítáme vzdálenost
blesku podle doby která upijme jeho objevení zaslechnutí
zvuku, tedy bychom správně měli tuto dobu vždy zmenšiti Teorie
91
. Vznikne tak
centripetální zvuková vlna, která však jen malou intensitu, ježto
rychlost molekul vzduchu, proudících dráhy blesku, není příliš
vysoká.
Původ hřmění, které doprovází vždy čárový blesk, byl ještě Frank-
linem hledán srážce dvou mračen. Vzhledem prud
kému rozkladu molekul první zvuk krátký, ostrý suchý násle
dován hlubším déle trvajícím zvukem, který vznikne dodatečným
pohybem vrstev vzduchu.
V novější době podrobněji studoval akustické efekty při výbojích
v atmosféře Mathias podal (1924) tento výklad: mimo nor
mální ozon vznikají dráze blesku ještě komplikovanější konglome
ráty atomů kyslíku dusíku, totiž O6, N*, následkem vysoké
místní teploty. Podrobnějším
studiem spektra blesků byly zjištěny čáry argonu jiných vzácných
plynů.
Hřmění omezený okruh slyšitelnosti jen zřídka slyšeti hrom
50 vteřin zablesknutí, což odpovídá okruhu asi km. Tuto okolnost
nelze vysvětliti jen nepatrnou intensitou zvuku, spíše vzniká zde inter
ference zvuku vrstvách vzduchu různé hustoty, která vede utvo
ření akustických uzlů vymizení zvuku. Tichému
výboji nutno hlavně připsati tvoření ozonu molekul kyslíku bouře.
Utvořené konglomeráty molekul mohou existovati určitou, ovšem
krátkou dobu jestliže teplota dráze blesku dosažená hodně
vysoká, potom však musí rozložití jejich prudkým rozkladem
vznikne centrifugální zvuková vlna, šířící značnou intensitou od
blesku všechny strany, příčinou hřmění. Zjistil mimo jiné, mnoho blesků není provázeno hřměním
a rozdělil tyto blesky objektivní, kde skutečně nastává tichý výboj,
a subjektivní, kde hřmění nedojde sluchu pozorovatele. Téměř stejný počet blesků podle statistiky, kterou
sestavil (1912) Russell, jest bílý, jako modrý nebo červený,
menší část blesků jest fialová nebo žlutá, nejméně vyskytují blesky
barvy zelené oranžové. Spektrum čárového blesku jest vždy liniové
a převládají čáry dusíku, méně intensivní jsou čáry kyslíku vodíku,
při čemž vodík vzniká pravděpodobně rozkladem vody. Mnoho pozornosti bylo věnováno
též jeho barvě, která dána vlastně luminiscencí plynů, jimiž bleskový
výboj prochází.Čárový blesk jest poměrně nejčastější, byl nejvíce studován,
a jeho průběh byl popsán předchozím. Podrobný výzkum šíření zvuko
vých vln, které vznikají rychlým pohybem vzduchu místech, jimiž
prošel světelný výboj, provedl teprve 1895 německý fysik Mei-
nardus
