Systematická pozorování blesku datují teprve počátku minulého
století shrnul soustavnou publikaci francouzský fysik Arago
(1837), další statistiky jsou německých fysiků Santera (1892),
W. Jakmile hodnota gradientu dostoupí řádu asi
105 V/m, nastává hrotech světelný výboj doutnávý nebo keříč-
kový délky několika centimetrů, tak zv. Tento proces sice kvanti
tativně nestačí vysvětlení elektřiny bouře rovněž může jen zřídka
nastati toho důvodu, předpokládá čistotu vzduchu (nepřítomnost
kondensačních jader), určitých okolností však může uplatniti.), nichž elektrické
pole zhušťuje, takže jeho intensita daném místě značně stoupne.
90
. Vzniká všech
špičatých předmětech (tráva, větve stromů pod. 76).000 V/m.tivní vlhkosti, potřebné kondensaci vodních par lehkých zápor
ných iontech, větší výši potom nastane kondensace lehkých
iontech kladných.000 V/m, při obráceném směru
pole (země tedy také hrot positivní) pro gradient rovný 20. Vyskytuje ze
jména horách nebo moři, kde vzniká hrotech rahen, stožárů atd.
Tak nastane rovněž rozdělení elektřiny mraku, jehož spodní část
bude záporně, horní kladně elektricky nabitá. Branda kulovém blesku, 1923), Kählera (1924), Gockela
(1925) francouzského fysika Mathiase (od 1920 poslední
doby).
Pozdější pozorování Wormellova (1927), prováděná bouřlivého
počasí tyči vysoké, vedla hodnotám 10“ coulombů pro jeden
hrot dobu trvání krajinné bouře, převahou proudu positivního
od země atmosféře. Světelný
výboj zpravidla není klidný, nýbrž třepetávý jeho barva hlavní
větve bývá fialová, odbočných keříků často narudlá. Tichý, hrotový výboj nastává tehdy, kdy střední intensita
elektrického pole atmosféry ještě značně nižší, než jest třeba pro
vznik nárazové ionisace (t. trávy podobný
výboj při normálním směru elektrického pole atmosféry (země negativní),
jakmile gradient dosáhne hodnoty 15.,
též při letech, balonovém koši, hranách nosných ploch letadel pod. Eliášův oheň.
Podle pozorování Wilsonových (1925) nastává př.
i Eliášův oheň.
Intensita takového hrotového výboje, trávy vycházejícího, může
dosáhnouti hodnoty 10-10 amper/cm2. Vzniká při obou směrech
elektrického pole atmosféry, avšak při obráceném směru pole (země
positivní) vykazuje větvení, kterého není při normálním směru inten
sity, důkaz, jeho vznik vázán urychlení kladných iontů. Obecně můžeme děliti elektrické výboje atmosféře tyto
druhy:
1. nižší než 104 V/m). Tímto způsobem získává země velmi značný
negativní náboj, který bilanci příčin udržení stálého záporného
\ náboje zemského může míti vynikající význam (viz str.
Není poután zřejmou bouři, nýbrž nejčastěji provází prudké
srážky, které předcházejí nebo následují bouři téměř nikdy nevy
skytuje moři pásmu rovníkovém 30°
