Ve větší části mraku ascendenční rychlost vzduchu nedostatečná,
aby udržela kapky určité poloze, takže vznikne déšť, vyznačený
v obr.
Kapka zploštěna směru pádu obou krajích, ležících koncích
vodorovné osy, účinkem vzduchu proudí voda vzhůru, kdežto uprostřed
kapky dolů.vzduchu klidném nebo takovém, který pohybuje konstantní
rychlostí, němž tedy není větrných nárazů, klesá kapka účinkem
gravitace, při čemž následkem tření vzduchem její pohyb velmi
brzy stane rovnoměrným jeho rychlost úměrná velikosti kapky. Kolem tohoto místa vzniká také převahou kladný
prostorový náboj mraku, něhož proudí zemi déšť kladně nabitý,
zatím ostatních částí padá déšť negativní. Tyto jsou však dále
q elektricky neutrální.
Zcela jinak pomě
ry utváří, jestliže jest
kapka vydána náhlým,
větrným nárazům, je
jichž rychlost činí až
20 m/sec. 42a vyznačen
plnými čarami) vyšší části mraku, kde difusně rozptýlí, kdežto
větší kapky, positivní, zůstanou koncentrovány dolní části mraku. Jen malé části mraku, označené
na obrázku kroužkem číslem kolmá rychlost stoupajícího vzduchu
větší než mezná rychlost kapek, větší, než m/sec, takže zde se
kapky vznášejí nich svrchu vylíčeným pochodem neustále obnovuje
elektřina mraku.
Podle Simpsona rozdělí elektřiny mraku tím způsobem (obr.
82
. Podle experimentů Zelenyho (1933) roste veli
kost negativních nábojů jemných kapek teplotou rychlostí vzduš
ného proudu.42a, b),
že jemné kapky jsou odnášeny větrem (směr větru obr. takovém pří
padě dostane kapka tvar
kloboučkovitý, její střed
, zúží stane vy-
puklým, okraj silnější;
posléze střed kapky
stane tak tenkým, že
se roztříští řadu jem
ných kapek, které jsou
negativně nabity, kdežto
těžší zbytek kapky nese
náboj positivní. kapce existuje takto vnitřní pohyb, který následek,
že jakmile kapka dosáhne určité, mezné rychlosti m/sec mezného
průměru6,4mm (váha ca
0,2 nastane její rozpad
na několik kapek n-
ších. 42a čárkovanými přímkami
