průměrnou rychlostí km/hod.
V létě zpravidla výši nastane ochlazení isothermní
vrstvě tudíž kondensace vodních par dešf kroupy, čímž uvolní
opět teplo, které následující masy vzduchu žene ještě výše. Vznik pohyb bouřkového mraku.
Simpsonova teorie bouří opírá tak zv.
V další fázi vznik mraků zde podstatě analogický vznikem
mraků bouří předchozího typu, rozdíl pouze pohybu bouřlivého
mraku, který případě místních bouřek nepatrný. obou druhů základní příčinou
proudění teplého vzduchu nasyceného vodními parami výše, ale
proces odehrává každého druhu jinak. Stoupající teplý vzduch se
zchladí vyšších vrstvách atmosféry klesá stranách zase zpět.
U bouří frontálních (obr.
6 81
. 41a) intensivní dlouhotrvající ohřátí
půdy sluncem vede značnému ohřátí vrstev vzduchu, blízkých půdě,
což způsobí vertikální pohyb teplého vzduchu vzhůru, jeho místo
se všech stran tlačí vzduch chladnější. podstatě tento výklad takový:
každá kapka, která jeví navenek jako elektricky neutrální, ve
skutečnosti svém povrchu elektrickou dvojvrstvu kladného zápor
ného náboje, při čemž vzdálenost obou vrstev velmi nepatrná.
Vznik elektřiny bouřlivého mraku vykládají sice obě teorie stejném
podkladu, prostřednictvím dešťových kapek, každá však jiným
způsobem.
cumulo-nimbové mraky, jejichž spodní okraj leží zpravidla výši
1 km, horní výši 5—8 nad zemí, zatím nad nimi vzniknou
cirrové závoje, složené ledových jehlic. 41b) zpravidla vniká mohutný proud chlad
nějšího vzduchu klínovitě pod vrstvy vzduchu teplejšího zdvíhá je
náhle mocně vzhůru, kde tyto vytvoří jakousi zakřivenou frontu teplého
vzduchu, která pohybuje určitou rychlostí směru vodorovném.
U místních bouřek (obr. „Lenardův efekt”,
jehož výklad byl podán letech 1915 1921 pracemi německého
fysika Lenarda jeho školy. Utvoří se
Směr pohybu bouře
Teplý vzduch
Teply vzduch
Obr. 4]
