Většina kapek podle tohoto pozorování průměrný náboj 0,7 elst.
Pro vysvětlení elektřiny sněhu jsou rozhodující pozorování Kohle-
rova aDornova (1925), která dokázala, zde nastává zjev zcela ana,-
logický „Lenardovým efektem“ (viz dále), totiž pod nárazy větru
ev./kapka jen nepatrný rozdíl mezi nábojem kapky deště
provázeného bouří deště klidného.
Jestliže dvě kapky spolu srazí, tedy určitých okolností roztříští,
jindy opět splynou dohromady. —
Všechna pozorování shodují tom směru, srážky, když nejsou
provázeny elektrickými výboji, většinou vedou zvýšení elektrického
gradientu atmosféry změně směru elektrického pole. Původ elektřiny srážek bouřlivého počasí bude objasněn
v následujícím. 46) vedl názoru stálé existenci elektrického pole proměnlivé
intensity atmosféře.
Elektřina bouří.elst./kapka, které vymykají správné registraci nichž
ostatně podle dále vysvětleného Lenardova efektu lze předpokládali,
že jsou převahou negativní), tedy převahu negativní náboj. Přes správné vysvětlení tohoto zjevu bylo
podáno teprve poslední době, ačkoliv ani toto není ještě dokonalé po
stránce kvantitativní. jedn. Elektrické výboje bouří podobě blesků byly
vlastně prvním elektrickým zjevem, který byl soustavně studován
(viz str. Zakládá influenčním účinku elektrického pole atmosféry na
padající dešťovou kapku, která musí býti lehce polarisována, tak, že
při normálním směru gradientu nese nahoře náboj záporný, dole kladný. Dnes existují dvě teorie bouří, které velmi pravdě
podobně jsou principu obě správné, ježto jsou sobě nezávislé vzá
jemně doplňují. Zejména často
bývá směr elektrického pole obrácen (od země atmosféře) při krajinném
dešti.
jedn. Podle fotografických experimentů
T. Schu manna (1925) nastane vždy roztříštění kapky, jestliže
některá nich větší průměr než 0,5 mm, tak, horní část
větší kapky roztříští několik kapek menších, které sebou odnesou
náboj záporný, zatím zbytek kapky zůstane nabit positivně.
Bouřky můžeme zhruba děliti dva druhy, totiž bouře místní,
zvané též bouře tepla bouře frontální, neboli tažné, které pohybují
80
.
Bude třeba ještě dalších pozorování, mnohem četnějších delší
dobu prováděných, aby bylo lze dojiti jednoznačnému výsledku,
stran celkového transportu elektrického náboje srážkami zemi. Podali Simpson (1917) Wilson
(1929), který opustil svoji dřívější teorii kondensace přesycených vod
ních par iontech. vlivem vzájemných srážek vloček sněhových odštěpují menší
části nesoucí náboj záporný, zatím části větší nesou náboj kladný. Tento
zjev vyskytuje při klidném dešti dosti často, takže stačí řádově
vysvětliti jeho elektřinu. vysvětlení elektřiny srážek počasí klidného, kdy
neexistují abnormální hodnoty gradientu elektrického pole atmosféry,
nejlépe hodí ještě dnes teorie, kterou podali již 1895 Elster a
Geitel
