/kapka, které vymykají správné registraci nichž
ostatně podle dále vysvětleného Lenardova efektu lze předpokládali,
že jsou převahou negativní), tedy převahu negativní náboj.
Pro vysvětlení elektřiny sněhu jsou rozhodující pozorování Kohle-
rova aDornova (1925), která dokázala, zde nastává zjev zcela ana,-
logický „Lenardovým efektem“ (viz dále), totiž pod nárazy větru
ev.
Většina kapek podle tohoto pozorování průměrný náboj 0,7 elst. vlivem vzájemných srážek vloček sněhových odštěpují menší
části nesoucí náboj záporný, zatím části větší nesou náboj kladný.
Bude třeba ještě dalších pozorování, mnohem četnějších delší
dobu prováděných, aby bylo lze dojiti jednoznačnému výsledku,
stran celkového transportu elektrického náboje srážkami zemi. Dnes existují dvě teorie bouří, které velmi pravdě
podobně jsou principu obě správné, ježto jsou sobě nezávislé vzá
jemně doplňují. Původ elektřiny srážek bouřlivého počasí bude objasněn
v následujícím. Zakládá influenčním účinku elektrického pole atmosféry na
padající dešťovou kapku, která musí býti lehce polarisována, tak, že
při normálním směru gradientu nese nahoře náboj záporný, dole kladný.elst. Schu manna (1925) nastane vždy roztříštění kapky, jestliže
některá nich větší průměr než 0,5 mm, tak, horní část
větší kapky roztříští několik kapek menších, které sebou odnesou
náboj záporný, zatím zbytek kapky zůstane nabit positivně.
Bouřky můžeme zhruba děliti dva druhy, totiž bouře místní,
zvané též bouře tepla bouře frontální, neboli tažné, které pohybují
80
. —
Všechna pozorování shodují tom směru, srážky, když nejsou
provázeny elektrickými výboji, většinou vedou zvýšení elektrického
gradientu atmosféry změně směru elektrického pole. Přes správné vysvětlení tohoto zjevu bylo
podáno teprve poslední době, ačkoliv ani toto není ještě dokonalé po
stránce kvantitativní.
Elektřina bouří. Zejména často
bývá směr elektrického pole obrácen (od země atmosféře) při krajinném
dešti. Podle fotografických experimentů
T. 46) vedl názoru stálé existenci elektrického pole proměnlivé
intensity atmosféře. Podali Simpson (1917) Wilson
(1929), který opustil svoji dřívější teorii kondensace přesycených vod
ních par iontech./kapka jen nepatrný rozdíl mezi nábojem kapky deště
provázeného bouří deště klidného. jedn. vysvětlení elektřiny srážek počasí klidného, kdy
neexistují abnormální hodnoty gradientu elektrického pole atmosféry,
nejlépe hodí ještě dnes teorie, kterou podali již 1895 Elster a
Geitel. Tento
zjev vyskytuje při klidném dešti dosti často, takže stačí řádově
vysvětliti jeho elektřinu.
Jestliže dvě kapky spolu srazí, tedy určitých okolností roztříští,
jindy opět splynou dohromady. Elektrické výboje bouří podobě blesků byly
vlastně prvním elektrickým zjevem, který byl soustavně studován
(viz str.
jedn
