Atmosférická elektřina

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: František Běhounek

Strana 79 z 130

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
dosud neexistuje žádné observatoři atmo­ sférické elektřiny nepřetržité registrování elektrického náboje srážek. Lenardovým efektem (viz str. Zejména při klidném krajinném dešti převládají positivní náboje poměru 3:1 negativním./gram, u sněhu vyšší, asi elst. Specifický náboj činí deště krup průměrně elst. Podobná měření jednotlivých kapkách byla prováděna zejména letech 1908—1913 Štýrsku, Německu, Francii, Anglii, Buenos Aires Šimle (Indii). jedn./gram pro různé druhy srážek. jedn. Výsledky pozorování však dosud nejsou dosti četné, aby bylo lze aplikovati větší plochy povrchu zemského, nejsou jednotné ani nevztahují dosti dlouhý interval časový. Rovněž bylo dbáno, aby rozstřikováním kapek při dopadu nevznikaly dodatečné elektrické ná­ boje tak zv. První měření elektřiny dešťových kapek provedli již 1888 Elster Geitel tím, jímali dešťové kapky isolované nádobky, spojené elektrometrem chráněné proti influeněnímu vlivu elektrického pole atmosféry.10-3 elst. Většinou, podle výsledku těchto pozorování, převládal transport positivní elektřiny zemi, tedy proces, který naopak ještě vede neutralisaci negativního náboje zemského. Nová, výše citovaná pozorování Banerjiho, provedená Indii, dokázala, vyloučí-li málo četné, nejmenší náboje, nižší než 0,06 79 . jeho experimentálním uspo­ řádání bylo zejména přihlíženo tomu, aby jímací nádobka byla dobře chráněna proti influeněnímu účinku elektrického pole atmosféry, které zvláště při bouřkovém dešti velmi silné.ELEKTRINA atmosférických srážek bouéí. jedn. Elektřina deště, sněhu krup. jedn. Extrémní čísla bylaještě mnohem vyšsíá^dosahovala hodnoty 3. nejnovější době (1931) prováděl je Banerji Bombay (Indie) dobu jednoho roku, při čemž registroval náboj každé jednotlivé kapky. Elektrometr udával při tom jen úhrnný náboj určitého počtu kapek, který byl stanoven jako průměrná veličina vážením jednotlivé kapky zachyceného celko­ vého množství vody. jedn. Starší pozorování vedla průměrnému číslu hustoty proudu 10-5 až 10~4 elst. Pro vysvětlení stálosti negativního náboje zemského významné zjistiti, jak dalece tyto srážkové transporty elektřiny němu přispívají./cm2./cm2, tedy desetkrát stokrát větší hodnotě, než jakou vykazuje vertikální ionisační proud atmosféry. 81). Těmito nosiči elektřiny vzniká vlastně transport elektřiny atmosféry k zemi, který povahu konvekčního proudu./gram, avšak extrémní případy dosahují hodnot 200 elst