jedn.ELEKTRINA atmosférických srážek bouéí. dosud neexistuje žádné observatoři atmo
sférické elektřiny nepřetržité registrování elektrického náboje srážek.
Starší pozorování vedla průměrnému číslu hustoty proudu 10-5 až
10~4 elst. Podobná měření jednotlivých kapkách byla
prováděna zejména letech 1908—1913 Štýrsku, Německu, Francii,
Anglii, Buenos Aires Šimle (Indii)./cm2.10-3 elst.
Těmito nosiči elektřiny vzniká vlastně transport elektřiny atmosféry
k zemi, který povahu konvekčního proudu./gram, avšak extrémní případy dosahují
hodnot 200 elst. jedn.
Nová, výše citovaná pozorování Banerjiho, provedená Indii,
dokázala, vyloučí-li málo četné, nejmenší náboje, nižší než 0,06
79
. Většinou,
podle výsledku těchto pozorování, převládal transport positivní
elektřiny zemi, tedy proces, který naopak ještě vede neutralisaci
negativního náboje zemského. jedn./gram,
u sněhu vyšší, asi elst. Pro vysvětlení stálosti
negativního náboje zemského významné zjistiti, jak dalece tyto
srážkové transporty elektřiny němu přispívají. jedn. jeho experimentálním uspo
řádání bylo zejména přihlíženo tomu, aby jímací nádobka byla dobře
chráněna proti influeněnímu účinku elektrického pole atmosféry, které
zvláště při bouřkovém dešti velmi silné./gram pro různé druhy srážek. První měření elektřiny dešťových
kapek provedli již 1888 Elster Geitel tím, jímali dešťové
kapky isolované nádobky, spojené elektrometrem chráněné proti
influeněnímu vlivu elektrického pole atmosféry.
Specifický náboj činí deště krup průměrně elst. 81). nejnovější době (1931) prováděl
je Banerji Bombay (Indie) dobu jednoho roku, při čemž
registroval náboj každé jednotlivé kapky. Výsledky pozorování
však dosud nejsou dosti četné, aby bylo lze aplikovati větší
plochy povrchu zemského, nejsou jednotné ani nevztahují dosti
dlouhý interval časový./cm2, tedy desetkrát stokrát větší hodnotě, než jakou
vykazuje vertikální ionisační proud atmosféry. Elektrometr udával
při tom jen úhrnný náboj určitého počtu kapek, který byl stanoven
jako průměrná veličina vážením jednotlivé kapky zachyceného celko
vého množství vody.
Elektřina deště, sněhu krup. Lenardovým efektem (viz str. Extrémní čísla bylaještě
mnohem vyšsíá^dosahovala hodnoty 3. Rovněž bylo dbáno, aby
rozstřikováním kapek při dopadu nevznikaly dodatečné elektrické ná
boje tak zv. jedn. Zejména při klidném krajinném dešti
převládají positivní náboje poměru 3:1 negativním
