/gram,
u sněhu vyšší, asi elst./cm2, tedy desetkrát stokrát větší hodnotě, než jakou
vykazuje vertikální ionisační proud atmosféry.
Elektřina deště, sněhu krup.
Těmito nosiči elektřiny vzniká vlastně transport elektřiny atmosféry
k zemi, který povahu konvekčního proudu. Lenardovým efektem (viz str. Elektrometr udával
při tom jen úhrnný náboj určitého počtu kapek, který byl stanoven
jako průměrná veličina vážením jednotlivé kapky zachyceného celko
vého množství vody.ELEKTRINA atmosférických srážek bouéí. jedn. Extrémní čísla bylaještě
mnohem vyšsíá^dosahovala hodnoty 3. jeho experimentálním uspo
řádání bylo zejména přihlíženo tomu, aby jímací nádobka byla dobře
chráněna proti influeněnímu účinku elektrického pole atmosféry, které
zvláště při bouřkovém dešti velmi silné. jedn.10-3 elst./gram, avšak extrémní případy dosahují
hodnot 200 elst. jedn. Rovněž bylo dbáno, aby
rozstřikováním kapek při dopadu nevznikaly dodatečné elektrické ná
boje tak zv.
Starší pozorování vedla průměrnému číslu hustoty proudu 10-5 až
10~4 elst./gram pro různé druhy srážek.
Nová, výše citovaná pozorování Banerjiho, provedená Indii,
dokázala, vyloučí-li málo četné, nejmenší náboje, nižší než 0,06
79
. Zejména při klidném krajinném dešti
převládají positivní náboje poměru 3:1 negativním. dosud neexistuje žádné observatoři atmo
sférické elektřiny nepřetržité registrování elektrického náboje srážek. Většinou,
podle výsledku těchto pozorování, převládal transport positivní
elektřiny zemi, tedy proces, který naopak ještě vede neutralisaci
negativního náboje zemského./cm2. Pro vysvětlení stálosti
negativního náboje zemského významné zjistiti, jak dalece tyto
srážkové transporty elektřiny němu přispívají. Výsledky pozorování
však dosud nejsou dosti četné, aby bylo lze aplikovati větší
plochy povrchu zemského, nejsou jednotné ani nevztahují dosti
dlouhý interval časový.
Specifický náboj činí deště krup průměrně elst. nejnovější době (1931) prováděl
je Banerji Bombay (Indie) dobu jednoho roku, při čemž
registroval náboj každé jednotlivé kapky. První měření elektřiny dešťových
kapek provedli již 1888 Elster Geitel tím, jímali dešťové
kapky isolované nádobky, spojené elektrometrem chráněné proti
influeněnímu vlivu elektrického pole atmosféry. Podobná měření jednotlivých kapkách byla
prováděna zejména letech 1908—1913 Štýrsku, Německu, Francii,
Anglii, Buenos Aires Šimle (Indii). jedn. 81). jedn
