ELEKTRINA atmosférických srážek bouéí.
Nová, výše citovaná pozorování Banerjiho, provedená Indii,
dokázala, vyloučí-li málo četné, nejmenší náboje, nižší než 0,06
79
./cm2./gram,
u sněhu vyšší, asi elst. jedn. jedn. Extrémní čísla bylaještě
mnohem vyšsíá^dosahovala hodnoty 3./cm2, tedy desetkrát stokrát větší hodnotě, než jakou
vykazuje vertikální ionisační proud atmosféry. jeho experimentálním uspo
řádání bylo zejména přihlíženo tomu, aby jímací nádobka byla dobře
chráněna proti influeněnímu účinku elektrického pole atmosféry, které
zvláště při bouřkovém dešti velmi silné. nejnovější době (1931) prováděl
je Banerji Bombay (Indie) dobu jednoho roku, při čemž
registroval náboj každé jednotlivé kapky. 81). Podobná měření jednotlivých kapkách byla
prováděna zejména letech 1908—1913 Štýrsku, Německu, Francii,
Anglii, Buenos Aires Šimle (Indii). jedn. Lenardovým efektem (viz str./gram, avšak extrémní případy dosahují
hodnot 200 elst. Elektrometr udával
při tom jen úhrnný náboj určitého počtu kapek, který byl stanoven
jako průměrná veličina vážením jednotlivé kapky zachyceného celko
vého množství vody. První měření elektřiny dešťových
kapek provedli již 1888 Elster Geitel tím, jímali dešťové
kapky isolované nádobky, spojené elektrometrem chráněné proti
influeněnímu vlivu elektrického pole atmosféry.
Těmito nosiči elektřiny vzniká vlastně transport elektřiny atmosféry
k zemi, který povahu konvekčního proudu./gram pro různé druhy srážek. Výsledky pozorování
však dosud nejsou dosti četné, aby bylo lze aplikovati větší
plochy povrchu zemského, nejsou jednotné ani nevztahují dosti
dlouhý interval časový.
Starší pozorování vedla průměrnému číslu hustoty proudu 10-5 až
10~4 elst.
Elektřina deště, sněhu krup.
Specifický náboj činí deště krup průměrně elst. dosud neexistuje žádné observatoři atmo
sférické elektřiny nepřetržité registrování elektrického náboje srážek.10-3 elst. Většinou,
podle výsledku těchto pozorování, převládal transport positivní
elektřiny zemi, tedy proces, který naopak ještě vede neutralisaci
negativního náboje zemského. Rovněž bylo dbáno, aby
rozstřikováním kapek při dopadu nevznikaly dodatečné elektrické ná
boje tak zv. jedn. jedn. Zejména při klidném krajinném dešti
převládají positivní náboje poměru 3:1 negativním. Pro vysvětlení stálosti
negativního náboje zemského významné zjistiti, jak dalece tyto
srážkové transporty elektřiny němu přispívají
