Přesné propočtení všeho dnes existujícího materiálu
magnetických měření není ještě provedeno, avšak podle dosavad
ních výsledků lze hlavních rysech rozděliti povrch zemský tři
pásma, pásmo rovníkové, 45° 45° dvě pásma po
lární, severní jižní.
Již Schmidt roce 1895 základě tehdejších, ovšem ještě ne
zcela úplných měření, vypočetl, tomu tak není, rozdíl hodnoty
zmíněného integrálu nuly nazval bezpotenciální částí magnetického
pole. objasnění
tohoto zjevu nelze použiti jiného vysvětlení, než část magnetického
pole zemského původu elektrického, vzbuzená proudem intensity 7,
která hodnotou integrálu horizontální složky magnetického pole
souvisí rovnicí jestliže vztahujeme celou plochu inte
grované křivky. Jestliže propočtena
pro celý povrch zemský, výsledek takový, jako severním polár
ním pásmu přitékal negativní proud (nebo, což totéž, zemského
povrchu atmosféry tekl positivní elektrický proud) asi dvou milionů
ampérů, jižním polárním pásmu 1,6 milionů ampérů rovníkovém
pásmu přitékal positivní elektrický proud intensitě rovné součtu
obou předchozích (ca 3,6 milionů ampérů). severním polárním pásmu plyne pro hodnota
— 2,6.podle Gausse představujeme magnetické pole zemské jako způsobené
jen zemským magnetismem, koncentrovaným severního jižního
magnetického pólu zemského, potom musí integrál horizontální složky
intensity magnetického pole podle uzavřené křivky vedené povrchu
zemském býti roven nule.
78
.). Tyto hodnoty jsou desettisíckrát větší než hod
noty vodivého elektrického proudu atmosféry. Bauer zjistil zvláště základě velmi kompletních měření lodi
,,Carnegie“, jeho hodnota (H) všeobecně liší nuly. Později několikrát, zejména 1920, propočítal hodnoty integrálu
L.
Až dosud nebyla podána žádná kvantitativní hypothesa, která by
vysvětlila existenci Bauerových proudů, eventuálně původ různé, nuly
odchylné hodnoty integrálu horizontální složky magnetického pole
zemského, ačkoliv poslední době pokusil Hul buřt kvalitativní
výklad (kapitola VI.10~12 A/cm2.10~12 A/cm2 rovníkovém pásmu
+ 1,0.10“12 A/cm2, jižním 2,1
