Atmosférická elektřina

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: František Běhounek

Strana 83 z 130

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
dříve předpokládah Elster Geitel (viz str.Slabou stránkou Simpsonovy teorie právě okolnost, elektriso- vání dešťových kapek třeba určitých změn rychlosti vzdušného proudu. Kapka, pa­ dající normálním elektrickém poli atmosféry (obr. Tato však plném bouřko­ vém poli, kde gradient dosahuje průměrných hodnot 10.4. rovna přibližně cm/sec, takže všechny kapky, jejichž průměr převy­ šuje 0,1 mm, mají rychlost větší. Nad kapkami hromadí prostorový náboj utvořený přebyt­ kem kladných iontů, elektřiny mraku rozdělí zcela opačným způsobem než jak předpokládal Simpson, dole hromadí náboj záporný, nahoře kladný. 43. Proto velké většiny kapek pře­ vahu přitažlivý účinek dolní části kapky kapky získají takto náboj negativní.4. 4. Druhá teorie bouří, kterou podal Wilson roce 1929, vůbec nepočítá Lenardovým efektem ani proměnlivou rychlostí kolmých proudů vzdušných. Dolní část kapky, která nese nor­ málních poměrů kladný náboj, působí přitažlivě záporné ionty a odpudivě kladné, jak vyznačeno obrázku.000 volt/m. Obr. při čemž absolutní 6* 83 . 43. 44. Tyto sice pravděpodobně bouře nastávají, ale otázkou, zdali omezením jejich působnosti tak malý obor mraku (kruh čí­ slem 8), jak činí Simpson, vystačí krytí elektřiny bouřkového mraku, která velmi značná.4-4--t*+ 4-+ 4.), dostane influencí slabou polaritu, jak už 4.4. 16).+4. 80) při svém pádu působí na těžké ionty atmosféry, které jsou vždy přítomny značném množství 103 104 iontů/cm3 (viz str. Obdobným způsobem působí horní část kapky, avšak jen tak dlouho, dokud rychlost pádu kapky nepřevýší rychlost těžkých iontů. Polarisace mraku podle Wilsona. 44.). Záporný náboj dolní části mraku tak silný, směr elektrického pole atmosféry úplně převrátí (obr. Těžké ionty I Kladný gradient ■ Kapky Záporný gradient Obr. Wilsonův výklad nabíjení dešťových kapek