Proto velké většiny kapek pře
vahu přitažlivý účinek dolní části kapky kapky získají takto náboj
negativní. Tato však plném bouřko
vém poli, kde gradient dosahuje průměrných hodnot 10. Polarisace mraku podle Wilsona. 44. Wilsonův výklad
nabíjení dešťových kapek. Tyto sice pravděpodobně bouře nastávají, ale otázkou,
zdali omezením jejich působnosti tak malý obor mraku (kruh čí
slem 8), jak činí Simpson, vystačí krytí elektřiny bouřkového
mraku, která velmi značná.
Druhá teorie bouří, kterou podal Wilson roce 1929, vůbec
nepočítá Lenardovým efektem ani proměnlivou rychlostí kolmých
proudů vzdušných.).), dostane
influencí slabou polaritu, jak už
4. Záporný náboj dolní části mraku tak silný, směr
elektrického pole atmosféry úplně převrátí (obr. Kapka, pa
dající normálním elektrickém
poli atmosféry (obr.+4. 43.4.4.000 volt/m. 80) při svém pádu působí
na těžké ionty atmosféry, které jsou vždy přítomny značném množství
103 104 iontů/cm3 (viz str. 16). 43.
rovna přibližně cm/sec, takže všechny kapky, jejichž průměr převy
šuje 0,1 mm, mají rychlost větší. 44. Obdobným způsobem
působí horní část kapky, avšak jen tak dlouho, dokud rychlost pádu
kapky nepřevýší rychlost těžkých iontů. 4.4. Dolní část kapky, která nese nor
málních poměrů kladný náboj, působí přitažlivě záporné ionty a
odpudivě kladné, jak vyznačeno obrázku. Nad kapkami hromadí prostorový náboj utvořený přebyt
kem kladných iontů, elektřiny mraku rozdělí zcela opačným
způsobem než jak předpokládal Simpson, dole hromadí náboj záporný,
nahoře kladný.Slabou stránkou Simpsonovy teorie právě okolnost, elektriso-
vání dešťových kapek třeba určitých změn rychlosti vzdušného
proudu. při čemž absolutní
6* 83
.4-4--t*+ 4-+ 4.
Těžké ionty I
Kladný gradient
■
Kapky
Záporný gradient
Obr.
dříve předpokládah Elster Geitel (viz str. Obr
