Atmosférická elektřina

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: František Běhounek

Strana 76 z 130

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tyto zemské proudy skutečně také existujFajsoupředmětem četných měření (kap. Jiná hypothesa, vyslovená 1904 Simpsonem, hledá přítok negativní elektřiny povrch zemský kosmickém záření skládajícím částic negativní elektřiny. Problém udržování negativního náboje zemského. skuteč­ nosti však tomu tak není, jak patrno hodnot kondukčního proudu. této vrstvy vycházejí silokřivky elektrického pole, končící na negativně nabitém povrchu zemském, rovněž positivní elektrické proudy, dopadající povrch zemský. zemských proudů zemi.) byl však experi­ mentálně tento proud marně hledán negativně skončily pokusy ve vysokých šířkách (Swannovy Norsku současné Běhounkovy na Špicberkách), kde byl tento proud předpokládán jednak negativních výsledcích jeho hledání nižších šířkách, jednak zřetelem účinku magnetického pole zemského. Wilsonem, hledající nábojích blesků zemi dopadají­ cích přítok potřebné negativní elektřiny. VII.) Ježto však proudové křivky jsou uzavřené útvary, musí algebraický součet intensit všech vertikálních proudů býti roven nule. Různými pozorovateli (W. Podrobně bude pojednáno v kapitole následující. Jednou nich, která není bez experimentálního podkladu, hypothesa podaná 1925 C. Na námitku, takové záření musilo způsobiti velikou ionisaci vzduchu, jaká nebyla ani polárních oblastech nalezena, předpokládá 76 .velmi blízký nule. Přes nepozbyla teorie existence tohoto proudu svých zastánců. Dosadíme-li příslušných výpočtů hodnoty odvo­ zené pro normální výměnu vzduchu vertikálními vzdušnými proudy, dostaneme pro větší plochu povrchu zemského celkový konvekční proud___ směřující země atmosféře, jehož intensita však rovna jen několika děsitinám procenta vodivého proudu intensitě i. Základním problémem atmosférické elektřiny stal se výklad stálého negativního náboje zemského, který musil pod účinkem takového proudu době asi deseti minut zmizeti přejiti ve stále rostoucí náboj kladný. Jak bylo vysvět­ leno předchozích kapitolách, představujeme zeměkouli obklopenou ve výši 80—100 vodivou vrstvou, níž převládají positivní náboje. Uvážíme-li transport positivních nábojů zemi negativních do atmosféry vodivé vrstvě (str. Podle zákonů elektrodynamiky musí tyto elektrické proudy tvořiti uzavřené křivky, neboli musí probíhati také podobě tak zy. Jestliže integrujeme pro celý povrch zemský, dostaneme úhrnnou hodnotu 1400 ampérů, což intensita kladného elektrického proudu, směřujícího neustále na povrch zemský. 48), potom efekt výsledný pro negativní náboj země týž, jako každý centimetr plošný dopadal proud kladné elektřiny intensitě 2,8. Swann 1915 1928, Schweidler 1915 j.10—16 A/cm2. Přirozený výklad záležel předpokladu existence kompensačního proudu opačného znamení stejné intensity, o jehož původu bylo učiněno několik hypothes