jedn.
O abnormálních hodnotách bouří bude pojednáno další
kapitole. srovnání hodnot pro gradient Tichém
oceáně, naměřených lodí ,,Carnegie“ hodnot registrovaných apijské
laguně pobřeží.). Právě tak vysoké hodnoty pro změřené některými
pozorovateli polárních krajinách, nebyly potvrzeny jinými autory. jedn. Pro celkovou bilanci elektřiny, přivedené větší
ploše povrchu zemského, nemá však konvekční proud žádný význam,
ježto vzduch větších průřezech vždy kolmým pohybem promí
cháván, větší ploše existují vždy proudy vzestupné sestupné,
takže výsledek transportu prostorového náboje pro určitý průřez
75
. velikosti tohoto proudu bude
pojednáno další kapitole.maximální hodnoty zimě, minimální létě. Lze očekávati,
že změna několika kilometrech nejbližších povrchu zemskému nebude
velká, ježto pokles gradientu vyrovnán přírůstkem vodivosti. Poměrně
vysoká hodnota pro zjištěná Apii Samojských ostrovech (5,8. jedn., což více než 10% průměrné hodnoty i
(8,3. podstatě vzniká tento proud všude tam,
kde elektrické náboje jsou přenášeny mechanickou cestou, našem
případě tedy jednak přenášením prostorového náboje atmosféry vě
trem, jednak atmosférickými srážkami (déšť, sníh, kroupy), které jsou
vždy nosičem elektrických nábojů. Vertikální proud vodivý čili kondukční dále proud posuvný,
jehož průměrná hodnota jest zanedbatelná, nejsou jedinými elektrickými
proudy atmosféry, nýbrž přistupuje nim ještě další, totiž proud
konvekční neboli přenosný.
Přes zdá, moři existují vyšší hodnoty intensity vertikálního
proudu než pevnině, jak svědčí četná mnoho let prováděná měření
lodi ,,Carnegie“, která dala střední hodnotu 4,5 10“16 A/cm2, zatím
co pro pevninu průměrná hodnota rovna 2,8 10“16 A/cm2
(str.10“7 elst.10“7 elst. ho
rách mívá značně vysoké hodnoty, desetkrát vyšší, což lze vyložiti
jednak vyšší vodivostí, zejména však zhuštěním ekvipotenciálních
ploch kolem horských hřebenů, čehož plynou vysoké hodnoty pro
gradient. tomto proudu nemáme dosud
žádná experimentální data. 71). rostoucí výškou nad povrchem zemským mírně klesá, avšak
spolehlivých měření tomto směru dosud jen málo. jižní polokoule nemáme
dosud (1935) spolehlivých dat pro delší pozorovací období. Jinak hodnota naprosto není zanedbatelná vůči dosadí-
me-li průměrnou hodnotu (str. 61) 1. Při pozorováních dříve popsaných, se
zřejmě uplatňuje též i", lze však očekávati, při delším pozorovacím
intervalu celkový obnos náboje, takto exponovaným plochám přine
sený, přiblíží vzhledem variacím znamení specifického prostoro
vého náboje. Pokud týče konvekčního proudu způ
sobeného větrem, bude jeho vertikální intensita vyjádřena vzor
cem í"=qc, kde měrný náboj prostorový rychlost
pohybu vzduchu kolmém směru. cm/s,
dostaneme i"= 10“7 elst.10“16
A/cm2) není významná, ježto místní poměry pozorování nejsou
normální, jak ukazuje př
