Denní variace není různých pozorovacích místech
stejná; někde jen jednoduchá vlna (Sluck, Davos, oceány), jinde
dvojnásobná (Potsdam), která někdy přechází trojnásobnou.
Souvislost meteorologickými faktory není jednoduchá; obecně jasný
a průhledný vzduch provázen velkými hodnotami patrně následkem
sníženého poctu kondensačníčh jader atmosféře tedy zvýšeného
počtu iontů. hodiny místního času.10 sec-1. Dauvillier
dokazuje, vysoké hodnoty občas polárních končinách zjištěné, byly
pravděpodobně zaviněny zvýšenou místní radioaktivitou hornin.celý rok 1910 metodou Scheringovou.) našli
vyšší hodnoty polárních končinách, avšak aparaturami, které žádném
případě nebyly bezvadné. Uvedená čísla vztahují malé
nebo žádné nadmořské výšce. 1921 Wigand). něco vyšší hodnotu (ca 3,2 10-4 sec-1) dala pozoro
vání moři (zejména lodi Carnegie). Měření, provedená Mahngrenem Běhounkem
aparátem Gerdienovým dobře definovaných poměrů (1926 1928) dala
celkem normální hodnoty; stejného řádu jsou antarktická měření Rouche
(1909) nejnovější měření Dauvillierova (1932/33) Grónska.
21) Někteří autoři (K. 2+/2_, toto číslo bývá běžně označováno Při měřeních provádě
ných blízko povrchu zemského bývá zpravidla (ale menší než 2),
což zřejmý elektrodový účinek povrchu zemského negativně nabi
tého povrchu země koncentrují kladné ionty), jinak musilo pře-
vládati místech, velmi dobře proti zemskému poli chráněných,
zvláště místnostech, skutečně převládá), ježto negativní ionty mají
větší pohyblivost. Vlhkost mlha paralelně tyto obě hodnoty snižují,
rovněž tak páry, což zejména dobře pozorovati lze při měřeních
v balonu, když prochází mrakem nebo vrstvou par. Roční variace vykazují
všude maximální hodnoty nejteplejších měsících, minimální nejstu
denějších, což zřejmě souvisí tepelným vlivem slunečním zvýšeným
prouděním radonu půdy letních měsících. Hlavní
maximum však nastává téměř všech kontinentálních pozorovacích
místech téže době, kolem nebo hodiny místního času, moři
později, kolem 10. výškou roste, což zřejmě souvisí částečně
še zmenšením počtu kondensačníčh jáděř, hlavně však zvýšenýmpočtem
iontů důsledku intensivnějšího kosmického záření (viz sťr. Hoffmann, Wegener, Ch. 41). Ve
výši 8900 metrů činilo při Wigandově měření 22. Maurain j.
Průměrná hodnota totálního součtu byla naměřena na
kontinentech celkem všude stejně, bez ohledu zeměpisnou polohu,21) a
to 2,5. Při
všech měřeních bývá zpravidla počítán poměr polárních vodivostí,
t. vysokých vrstvách atmosféry bylo měřeno při
výstupech balonem dosud jen výše 8900 metrů (r. Měření polárních oblastech byla prováděna při
většině výprav, změřena vodivost vzduchu okolí severního
pólu (1926 1928). Mimo měření lodi Carnegie
máme ještě měření, které provedla severním polárním moři francouzská
výprava roce 1932.10-4 sec-1. Často jsou
však blízko povrchu zemského tyto vlivy kompensovány různým účin
kem pohybu vzduchu místní rozdělení radioaktivních látek atmo
70
