Atmosférická elektřina

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: František Běhounek

Strana 70 z 130

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Hoffmann, Wegener, Ch. Maurain j. Často jsou však blízko povrchu zemského tyto vlivy kompensovány různým účin­ kem pohybu vzduchu místní rozdělení radioaktivních látek atmo­ 70 . vysokých vrstvách atmosféry bylo měřeno při výstupech balonem dosud jen výše 8900 metrů (r. něco vyšší hodnotu (ca 3,2 10-4 sec-1) dala pozoro­ vání moři (zejména lodi Carnegie). Souvislost meteorologickými faktory není jednoduchá; obecně jasný a průhledný vzduch provázen velkými hodnotami patrně následkem sníženého poctu kondensačníčh jader atmosféře tedy zvýšeného počtu iontů. 2+/2_, toto číslo bývá běžně označováno Při měřeních provádě­ ných blízko povrchu zemského bývá zpravidla (ale menší než 2), což zřejmý elektrodový účinek povrchu zemského negativně nabi­ tého povrchu země koncentrují kladné ionty), jinak musilo pře- vládati místech, velmi dobře proti zemskému poli chráněných, zvláště místnostech, skutečně převládá), ježto negativní ionty mají větší pohyblivost. Dauvillier dokazuje, vysoké hodnoty občas polárních končinách zjištěné, byly pravděpodobně zaviněny zvýšenou místní radioaktivitou hornin. hodiny místního času. Ve výši 8900 metrů činilo při Wigandově měření 22. Průměrná hodnota totálního součtu byla naměřena na kontinentech celkem všude stejně, bez ohledu zeměpisnou polohu,21) a to 2,5. Při všech měřeních bývá zpravidla počítán poměr polárních vodivostí, t.) našli vyšší hodnoty polárních končinách, avšak aparaturami, které žádném případě nebyly bezvadné. 41). Vlhkost mlha paralelně tyto obě hodnoty snižují, rovněž tak páry, což zejména dobře pozorovati lze při měřeních v balonu, když prochází mrakem nebo vrstvou par. 1921 Wigand). 21) Někteří autoři (K. Mimo měření lodi Carnegie máme ještě měření, které provedla severním polárním moři francouzská výprava roce 1932.celý rok 1910 metodou Scheringovou. Hlavní maximum však nastává téměř všech kontinentálních pozorovacích místech téže době, kolem nebo hodiny místního času, moři později, kolem 10. Denní variace není různých pozorovacích místech stejná; někde jen jednoduchá vlna (Sluck, Davos, oceány), jinde dvojnásobná (Potsdam), která někdy přechází trojnásobnou. Měření polárních oblastech byla prováděna při většině výprav, změřena vodivost vzduchu okolí severního pólu (1926 1928). Roční variace vykazují všude maximální hodnoty nejteplejších měsících, minimální nejstu­ denějších, což zřejmě souvisí tepelným vlivem slunečním zvýšeným prouděním radonu půdy letních měsících.10 sec-1. výškou roste, což zřejmě souvisí částečně še zmenšením počtu kondensačníčh jáděř, hlavně však zvýšenýmpočtem iontů důsledku intensivnějšího kosmického záření (viz sťr. Uvedená čísla vztahují malé nebo žádné nadmořské výšce.10-4 sec-1. Měření, provedená Mahngrenem Běhounkem aparátem Gerdienovým dobře definovaných poměrů (1926 1928) dala celkem normální hodnoty; stejného řádu jsou antarktická měření Rouche (1909) nejnovější měření Dauvillierova (1932/33) Grónska