Integrací rovnice (22) logaritmováním
dostaneme totiž pro výraz:
(25) log nat ,
t Qt
kde náboj rozptylového tělesa počátku konci pozorování,
které trvá vteřin. Válec byl dole otevřen jeho průměr činil asi cm
(průměr rozptylového tělesa cm). Aby této chybě
zabránili, přidali autoři rozptylovému tělesu ochranný válec, který
obklopoval rozptylové těleso, něž byl isolačně nasazen, byl při tom
spojen zemí.
Celoroční pozorování byla prováděna různých observatořích na
kontinentech dobu jednoho nebo více roků.),
podobně Tortose, observatoři Kew pozoruje subjektivně jednou
denně hod. Val-Joyeux pozorováno meto
dou Gerdienovou 1923 subjektivně třikrát denně hod. Elster Geitel roce 1899. Tím ale podstatně byly změněny dvě
podmínky, určující měření: jednak kapacita rozptylového tělesa, jednak
podmínka, při měření musí přístroj pracovati oboru Ohmová proudu. horských měření máme dosud nejúplnější
pozorování Davosu (1560 nad mořem), kde byla prováděna registrace
69
.) Wilsonovou metodou 1909 roce 1931 byla
deska přístroje umístěna přímo niveau zemského povrchu zařízena
podzemní laboratoř), lodi ,,Carnegie“ byla při všech plavbách měřena
vodivost jednou denně (zpravidla hod. Velmi mnoho pozorování
bylo však vykonáno místech nechráněných proti vlivu elektrického
pole atmosféry, takže jejich cena problematická. můžeme dosaditi součin kapacity přístroje C
a potenciálu 70, Vt, takže pozorování pak redukuje zase odečtení
potenciálu elektrometru počátku konci měření. Jako elektro
metru bylo používáno málo přesného lístkového elektrometru Exnerova,
kde poloha lístku škále odečítána jen lupou, jako rozptylového
tělesa válce, nasazeného přímo elektrometr. Neměřila přímo nýbrž rozptylový
koeficient (rovnice 22), který ovšem určitých podmínek polární
vodivosti přímo úměrný. Proto měření provedená touto apa
raturou mají jen relativní význam. místního času) přístrojem
Gerdienovým, mimo četná měření prováděná celý den, Slučku
(Pavlovsk) byla registrována vodivost 1916 1920 me
todou Scheringovou. znamená,
že neextrahuje vzduchu jen část iontů (podmínka pro Ohmův proud
a správné měření 2), nýbrž všechny ionty (podmínka pro měření
koncentrace iontů atmosféře).
Vznikl tak totiž podstatě válcový kondensátor, zcela analogický
s iontometrem, při vysokém potenciálu rozptylového tělesa (které zde
tvoří vnitřní elektrodu kondensátoru) malém proudění vzduchu pracuje
přístroj oboru nasyceného proudu jako iontometr.dřívější době velmi oblíbená byla metoda měření, kterou zavedli
J. 1910 provádějí
se Potsdamu, nejdříve metodou Scheringovou, později (od 1927)
metodou Gerdienovou, registračně
