Vertikální elektrický proud atmosféře definován jako množství
elektřiny, které projde jednotku doby jednotkovým průřezem atmo
sféry.
Fe (n+ ft- k), jestliže náboj iontu elementární kvantum
elektřiny, 4,77. Wilsona měření vertikálního proudu atmo
sféry kapilárním elektrometrem. čili 2,8. Wilsonem, byla popsána předchozím odstavci (str. 68).sféře.10-10 elst. jestliže množství kladných záporných iontů, obsažených
v cm3, n_, jejich pohyblivosti intensita elektrického pole
atmosféry potom názoru plyne, intensita dána součinem
Obr. 38.
3,3. jednotek).10-16A/cm2, což odpovídá vteři
novému průchodu asi 1800 elementárních kvant elektřiny každým centi
metrem plošným.10-3 elst. jedn. ka
pilára světlosti 0,3 mm, rozšířená koncích, nichž rtuť,
rozdělená dvě části sloupečkem alkoholického roztoku
kyseliny sírové.) (2,5. Něco kyseliny sírové odděluje rtuť stěn kapiláry. Přístroj podle C.R. Dosadíme-li tohoto vztahu
za výraz závorce dostaneme rovnici (24), totiž X. 38a zvětšeném měřítku. Rovněž při bouřích násled
kem zvýšeného vertikálního proudu elektrického, rostě hodnoty
stonásobné^při čemž roste hodnot nižších než hodnoty ležící
mezi 20. Jestliže posuneme sloupek
kyseliny zvětší povrch rtuti, který kontaktu ky
71
.
Mezi povrchem rtuti kyseliny existuje určitý kontaktní potenciál,
který dán vytvořením elektrické dvojvrstvy, vrstvy kladného
náboje rtuti záporného kyselině.
e
Dosadíme-li této rovnice průměrnou hodnotu (100 V/m, j. stagnujícím vzduchu (jeskyně, sklepy obytné místnosti)
vzrůstá množství radonu vydávaného stěnami tím často hodnoty
desetkrát vyšší než jsou normální hodnoty.T. Tento proud bývá většinou určován nepřímo, změ
řených hodnot nebo také Přímá metoda měření, udaná
C.10~4 sec-1), dostaneme pro průměrnou
hodnotu 8,3 elst. jedn.
Tato metoda však nehodí registraci proto Wilson modifikoval
(1916) tak, použil velmi citlivého kapilárního elektrometru, který je
schematicky znázorněn obr
