Přístroj podle C.10-3 elst. čili 2,8.T.
3,3.
Tato metoda však nehodí registraci proto Wilson modifikoval
(1916) tak, použil velmi citlivého kapilárního elektrometru, který je
schematicky znázorněn obr.
Mezi povrchem rtuti kyseliny existuje určitý kontaktní potenciál,
který dán vytvořením elektrické dvojvrstvy, vrstvy kladného
náboje rtuti záporného kyselině.) (2,5. Rovněž při bouřích násled
kem zvýšeného vertikálního proudu elektrického, rostě hodnoty
stonásobné^při čemž roste hodnot nižších než hodnoty ležící
mezi 20.
e
Dosadíme-li této rovnice průměrnou hodnotu (100 V/m, j. ka
pilára světlosti 0,3 mm, rozšířená koncích, nichž rtuť,
rozdělená dvě části sloupečkem alkoholického roztoku
kyseliny sírové. 38.10-10 elst. stagnujícím vzduchu (jeskyně, sklepy obytné místnosti)
vzrůstá množství radonu vydávaného stěnami tím často hodnoty
desetkrát vyšší než jsou normální hodnoty. 38a zvětšeném měřítku.10~4 sec-1), dostaneme pro průměrnou
hodnotu 8,3 elst. Dosadíme-li tohoto vztahu
za výraz závorce dostaneme rovnici (24), totiž X.R. jednotek). Tento proud bývá většinou určován nepřímo, změ
řených hodnot nebo také Přímá metoda měření, udaná
C. Wilsona měření vertikálního proudu atmo
sféry kapilárním elektrometrem.10-16A/cm2, což odpovídá vteři
novému průchodu asi 1800 elementárních kvant elektřiny každým centi
metrem plošným. Něco kyseliny sírové odděluje rtuť stěn kapiláry. 68). Wilsonem, byla popsána předchozím odstavci (str. jestliže množství kladných záporných iontů, obsažených
v cm3, n_, jejich pohyblivosti intensita elektrického pole
atmosféry potom názoru plyne, intensita dána součinem
Obr. jedn. Jestliže posuneme sloupek
kyseliny zvětší povrch rtuti, který kontaktu ky
71
.
Vertikální elektrický proud atmosféře definován jako množství
elektřiny, které projde jednotku doby jednotkovým průřezem atmo
sféry.sféře. jedn.
Fe (n+ ft- k), jestliže náboj iontu elementární kvantum
elektřiny, 4,77
