e
Dosadíme-li této rovnice průměrnou hodnotu (100 V/m, j.sféře. jedn. 38a zvětšeném měřítku. Tento proud bývá většinou určován nepřímo, změ
řených hodnot nebo také Přímá metoda měření, udaná
C. Jestliže posuneme sloupek
kyseliny zvětší povrch rtuti, který kontaktu ky
71
. Dosadíme-li tohoto vztahu
za výraz závorce dostaneme rovnici (24), totiž X.T. Přístroj podle C. Wilsona měření vertikálního proudu atmo
sféry kapilárním elektrometrem.
Vertikální elektrický proud atmosféře definován jako množství
elektřiny, které projde jednotku doby jednotkovým průřezem atmo
sféry.10-10 elst. jestliže množství kladných záporných iontů, obsažených
v cm3, n_, jejich pohyblivosti intensita elektrického pole
atmosféry potom názoru plyne, intensita dána součinem
Obr.) (2,5. 38.10-3 elst. Něco kyseliny sírové odděluje rtuť stěn kapiláry. ka
pilára světlosti 0,3 mm, rozšířená koncích, nichž rtuť,
rozdělená dvě části sloupečkem alkoholického roztoku
kyseliny sírové.
Mezi povrchem rtuti kyseliny existuje určitý kontaktní potenciál,
který dán vytvořením elektrické dvojvrstvy, vrstvy kladného
náboje rtuti záporného kyselině. 68). stagnujícím vzduchu (jeskyně, sklepy obytné místnosti)
vzrůstá množství radonu vydávaného stěnami tím často hodnoty
desetkrát vyšší než jsou normální hodnoty. Rovněž při bouřích násled
kem zvýšeného vertikálního proudu elektrického, rostě hodnoty
stonásobné^při čemž roste hodnot nižších než hodnoty ležící
mezi 20. jedn. čili 2,8.10-16A/cm2, což odpovídá vteři
novému průchodu asi 1800 elementárních kvant elektřiny každým centi
metrem plošným.10~4 sec-1), dostaneme pro průměrnou
hodnotu 8,3 elst. Wilsonem, byla popsána předchozím odstavci (str.
3,3.R. jednotek).
Fe (n+ ft- k), jestliže náboj iontu elementární kvantum
elektřiny, 4,77.
Tato metoda však nehodí registraci proto Wilson modifikoval
(1916) tak, použil velmi citlivého kapilárního elektrometru, který je
schematicky znázorněn obr
