Atmosférická elektřina

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: František Běhounek

Strana 60 z 130

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Nabíjení vzniká tím, výfukový plyn třením stává negativně elektrickým, a různé míře, podle konstrukce motoru. Proto poměrně nejspolehli­ vější hodnoty byly získány pozorováním volném balonu (do km), kde lze jeho kladný náboj, vzniklý indukcí elektrického pole atmosféry, účinným vodním kolektorem vyrovnati. Výpočet příslušného redukčního faktoru provádí zpravidla modelu, umělém elektrickém poli. Tím kondensátor vybit anodový proud dostane náraz, který balisticky měřen miliampermetrem. Měření sama narážejí různé potíže: každé letadlo velmi deformuje elektrické pole letadla opatřená motory, se většinou velmi silně nabíjejí 10. 47) usuzovati velikost gradientu. popsaného průběhu potenciálního gradientu jasně patrno, elektrické pole atmosféry není homogenním 60 . Jako kolektoru bylo při tom užito doutnáků, jeho potenciál přiváděl do kondensátoru, který byl automaticky určitých časových intervalech spojen mřížkou elektronové lampy. Při četných balonových výstupech, dále vzducholodích, letadlech a pomocí registračních balónků byla sledována závislost gradientu na výšce nad zemí. Výše zdařilo se P. Údaje měřené miliampérmetrem byly fotograficky registrovány, současně byl mechanicky zapisován jiném válci tlak teplota.Každé kolísání gradientu musí ovšem také býti spojeno kolísáním specifického, plošného náboje zemského ježto podle zákonů elektro­ statiky předpokladu, země vodivá koule homogenním elektrickém poli, platí vztah: fj y (17) F=--^-=-4no ah kde výška nad zemí. Mívá většinou nízkou hodnotu (kolem 0,2, jestliže měříme jedním kolektorem upevněným straně okraje koše jestliže pomocí jiného kolektoru rozptýlíme vlastní náboj balonu koše). Bylo zjištěno, gradientu výškou obecně ubývá, avšak výše 3000 metrů vyskytují značné variace časté inverse elektrického pole, způsobené většinou vrstvami par, které bývají sídlem negativních nábojů. Rovnice (17) umožňuje výpočet známého F, po případě měření plošného náboje (viz str. nesení přístrojů užito vždy jednoho páru balonů průměru 2m, opatřených padáky. Při vstupu přístroje isothermní vrstvy, rozhraní mezi troposférou stratosférou, stoupl gradient V/m, kteréžto hodnotě surčitým kolísáním zůstal až asi výšky km, načež rovnoměrně klesal hodnotě 1,2 V/m, kterou měl výši km. Prostorový náboj atmosféry. Idracovi (1926) celkem šestkrát dosáhnouti registračními balónky. Výsledky měření závislosti potenciálního gradientu výšce daly při tom následující číselné výsledky: výši 10,4 V/m, v 5,6 V/m, 2,3 V/m.000 voltů vzhledem velké kapacitě letadla nelze tento náboj kolektory rozptýliti