Pokud ročního průběhu gradientu týče, možno pozorovací stanice/
zeměkoule zařaditi dvou hlavních skupin. Bauer odvodil též (1926) výsledků registrací gradientu Tortose
a Kremsmůnsteru souvislost mezi ročními středními hodnotami gra
dientu slunečními skvrnami. Maximální roční hodnoty gradientu od
povídaly maximu sluneční činnosti, minimální minimu. Občas bývají pozorovány vysoké hodnoty gradientu při
průchodu různých mraků zenitem, třebaže mraky nepřinesly bouřku. 19).
59
.nastává všude témže okamžiku, naprosto současně, období
maxima odpovídá průchodu slunce poledníkem severního magnetického
pólu. Prudký déšť, krupobití
a často sněhové bouře mají následek nepravidelné kolísání gradientu
'oběma směry, vysokých hodnot kladných vysokým hodnotám
záporným. Zcela podobně působí déšt, zejména sněhové
bouře, kdežto klidně padající sníh, dále mlha pára ovzduší naopak
potenciální gradient zpravidla zvyšují. Obecně možno říci, době perihelia jsou hodnoty
potenciálního gradientu vyšších šířkách nad nižších šířkách pod
ročním středem, kdežto době kolem aphelia tomu naopak.
L.
18) Podle Saehsseovýeh měření 1932 činí tyto náboje elst. Stanice
subtropické vykazují obrácený chod prvé skupině, červenci a
srpnu maximum, mezi listopadem říjnem minimum, kdežto rovní
kových stanicích kolísá gradient kolem jistého středu bez jakékoliv
pravidelné křivky. První nich, obsahující/
obecně stanice severní nebo jižní polokouli, vyšších šířkách,
až pólům, mají maximální hodnoty gradientu, dobře definované, kolem
zimního slunovratu našeho ploché minimum kolem letního slunovratu./gram. Pro ostatní
observatoře však nebyla ještě tato souvislost prokázána, takže nelze ji
zatím považovati nesporně prokázanou. Další okolnost poukazující vliv sluneční /
roční variace potenciálního gradientu moři: roční maximum (135 V/m)
spadá období říjen březen, kdy slunce zemi nej blíže, minimum
(117 V/m) období duben září, kdy slunce nejdále země.
jedn.
Potenciální gradient svých okamžitých hodnot závisí různých
faktorech:J<ouř působí zpravidla jeho zvýšení, když není okem
viditelný, písek nebo prach větším množství naopak snížení (vzájem
ným třením částic vznikají značné negativní náboje),18) někdy takové,
že vede úplnému převrácení směru elektrického pole, pole směřuje
od země vzduchu. Již tato okolnost, konstatovaná rovněž při měřeních polárních
končinách, poukazuje souvislost mezi elektrickým polem naší atmo
sféry sluneční činností.
U sněhu vysvětlujeme adsorpcí radioaktivních atomů, které
jsou atmosféry extrahovány, takže počet iontů tedy vodivost (2)
atmosféry klesá, rovněž tak klesá vodivost vlivem par mlhy, ježto
pohyblivost iontů klesá (viz rovnici pro str.
Druhá obsahuje stanice rovníkovém subtropickém pásu
