Dosadíme-li př.) výši
ca 100 nad zemí.,což velmi dobře
shoduje hodnotou plošného náboje povrchu zemského, 3,2. Této úvaze však odporují nejen výsledky
Idracova měření, které vedou daleko vyšší hodnotě pro ale existence
silně elektrisované vrstvy Kenelly Heavisideovy (viz kap. jedn. d2V
jista konstanta. VI.10“9 elst.polem, jaké vzniká mezi dvěma polepy kondensátoru vzduchoprázd-
ném prostoru, nýbrž svůj vlastní náboj, který nazýváme prosto
rovým nábojem. Potom ovsem musí býtí rovno 0,
dh dhŕ
t. Nebýti této okolnosti, mohli bychom hustotu prostoro
vého náboje atmosféry, vypočísti Poissonovy věty:
(19)
_ ____ dF_
dh
dF
Ježto hodnotu zápornou, plynula existence
positivního, náboje atmosféry.10—4 elst./cm3. jedn. Ježto tomu tak sku
tečnosti není, plyne toho, potenciál nelze vyjádřiti jednoduchým
vztahem předchozím, nýbrž třeba jej doplniti kvadratickým členem
(18) mh2,
kde jest určitá konstanta. Metoda zjištění, založená měření variací gradientu, není
61
. jedn.
Kdybychom předpokládali, prostorový náboj vázán troposféru,
dostaneme pro kolmý sloupec vzduchu průřezu cm2 úhrnnou velikost
prostorového náboje rovnou asi 3,5. jedn. gradient neboli intensita elektrického pole atmosféry musila býti
konstantou tedyjejí derivacepodle výšky rovna0./cm3, 1000 elementárních kvant elektřiny
v cm3) než hodnota teoreticky vypočtená mimo jsou často
negativní.10—4
elst.
dh
Ve skutečnosti, jak patrno předchozího, nejsou podmínky atmo
sféře tak pravidelnej aby přesně splnily uvedeni vztahy, ježto ionisace
atmosféry, která příčinou jejího prostorového náboje, není způsobena
jediným faktorem, nýbrž několika vlivy, které intensit ještě více
méně kolísají.
Prostorové náboje atmosféry výši několika metrů nad zemí mají,
dF
jak bylo zjištěno měřením variací daleko vyšší hodnoty (řádu
dh
10-8 10~ elst. za
silného,
dF
mpro
h 1500 (F2 V/m), dostaneme 1,8. Potom platí pro gradient vztah
dF
F pro změnu gradientu vvškou m. Země navenek, mimo hranice ovzduší proto jevila
jako elektricky neutrální. Kdyby totiž panoval vylíčený stav kondensátoru,
musilo platiti, potenciál libovolného bodu nad povrchem zem
ským proti tomuto přímo úměrný výšce tedy V=kh, kde jest
