Atmosférická elektřina

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: František Běhounek

Strana 61 z 130

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
polem, jaké vzniká mezi dvěma polepy kondensátoru vzduchoprázd- ném prostoru, nýbrž svůj vlastní náboj, který nazýváme prosto­ rovým nábojem. VI. za silného, dF mpro h 1500 (F2 V/m), dostaneme 1,8. d2V jista konstanta. Země navenek, mimo hranice ovzduší proto jevila jako elektricky neutrální. Metoda zjištění, založená měření variací gradientu, není 61 . jedn.10“9 elst. Dosadíme-li př. Potom platí pro gradient vztah dF F pro změnu gradientu vvškou m. jedn.10—4 elst. Ježto tomu tak sku­ tečnosti není, plyne toho, potenciál nelze vyjádřiti jednoduchým vztahem předchozím, nýbrž třeba jej doplniti kvadratickým členem (18) mh2, kde jest určitá konstanta.) výši ca 100 nad zemí. Kdybychom předpokládali, prostorový náboj vázán troposféru, dostaneme pro kolmý sloupec vzduchu průřezu cm2 úhrnnou velikost prostorového náboje rovnou asi 3,5. jedn. Prostorové náboje atmosféry výši několika metrů nad zemí mají, dF jak bylo zjištěno měřením variací daleko vyšší hodnoty (řádu dh 10-8 10~ elst.,což velmi dobře shoduje hodnotou plošného náboje povrchu zemského, 3,2. Nebýti této okolnosti, mohli bychom hustotu prostoro­ vého náboje atmosféry, vypočísti Poissonovy věty: (19) _ ____ dF_ dh dF Ježto hodnotu zápornou, plynula existence positivního, náboje atmosféry./cm3, 1000 elementárních kvant elektřiny v cm3) než hodnota teoreticky vypočtená mimo jsou často negativní. Potom ovsem musí býtí rovno 0, dh dhŕ t. gradient neboli intensita elektrického pole atmosféry musila býti konstantou tedyjejí derivacepodle výšky rovna0.10—4 elst. Této úvaze však odporují nejen výsledky Idracova měření, které vedou daleko vyšší hodnotě pro ale existence silně elektrisované vrstvy Kenelly Heavisideovy (viz kap. dh Ve skutečnosti, jak patrno předchozího, nejsou podmínky atmo­ sféře tak pravidelnej aby přesně splnily uvedeni vztahy, ježto ionisace atmosféry, která příčinou jejího prostorového náboje, není způsobena jediným faktorem, nýbrž několika vlivy, které intensit ještě více méně kolísají./cm3. jedn. Kdyby totiž panoval vylíčený stav kondensátoru, musilo platiti, potenciál libovolného bodu nad povrchem zem­ ským proti tomuto přímo úměrný výšce tedy V=kh, kde jest