a
podružným minimem kolem 14. Někdy jest podružné maximum posunuto zpět poledne,
podružné minimum časné hodiny večerní (18. Pohyblivost iontů tím klesne ion přestává býti lehkým,
takže větším dílem unikne pozorování. hodiny) podružné minimum večer
(20. hod. hod.), druhé, podružné
maximum odpoledne (kolem 16. naměřeno
v 1919 výši 5200 balonu n+= 2400 cm-3 2000 cm~3
a téměř stejné hodnoty týchž výškách zjištěny byly Andách (1911),
při čemž toho, bylo řečeno dříve, plyne, tato shoda čistě ná
hodná nemá hlubšího fysikálního významu. hodinou (greenwichský čas), hlavním minimem
kolem 22. Závislost meteorologických faktorech dosud známa jen
v hlavních rysech.
5.—22. hod.
4. hod. Obecně lze říci, nejvyšší hodnoty naměřeny byly
při počasí suchém jasném, dobrým rozhledem dálky, nejnižší
(až desetkrát nižší než průměrná hodnota) při malé průhlednosti atmo
sféry, parách mlze, což zřejmě souvisí adsorpcí iontů molekulách
vodní páry. 20. Tím zhusta přírůstek ionisace, způsobený půd
ním výškovým (kosmickým) zářením kompensován. Tak observatoři Potsdamu
u Berlína nastává zpravidla hlavní maximum časných hodinách ranních
(kolem hodiny), hlavní minimum dopoledne (10.
Variace uvedenými vlivy počtu iontů způsobené jsou veliké malý
počet měření, který bývá prováděn již při horských nebo letadlových
výstupech, dosud cenu jen orientační. Abnormálně vysoké koncentrace
lehkých iontů (až stokrát větší než průměrné) byly pozorovány při bouř
kách, což souvisí neobyčejně intensivním zhuštěním iontů bouřko
vých mracích.ších koncentracích. hod. hod.). hod. Údaje jsou čase středoevropském. Tak bylo př.
15
.) přistupuje ještě
třetí vlna nepatrným maximem kolem 22. podružným maximem mezi 16.
Déšť působí zpravidla stoupnutí počtu negativních iontů proti posi
tivním, následkem tak zvaného Lenardova efektu, jehož podstatou
je odštěpování negativních nábojů při tříštění vodních kapek. Tato okolnost,
vedoucí snížení počtu iontů, odpadá však při měřeních letadlech,
balonech vzducholodích, kde povrch zemský jest daleko intensita
elektrického pole malá. hod. Soustavná
pozorování, konaná Irsku observatoři Glencree (18 jižně od
Dublina) roce 1930 1931, ukazují jednodušší vlnu hlavním
maximem mezi 10. Denní variace jsou různé různých pozorovacích místech,
v důsledku místních vlivů; zpravidla vykazují dvojitou, někdy trojitou
vlnu, jest dvě tři maxima minima. stejně nepatrným
minimem půlnoci.
Lokální vlivy směru větru byly rovněž zjištěny, jsou však vesměs
sekundárního původu, jejich vliv jest dán pouze příslušným obsa
hem prachu nebo vodní páry, které vítr přináší, případně vyčištěním
ovzduší, které mívá následek
